|
|
Vybrané prvky násilí z pohledu ošetřujícího personálu
PŘIBYLOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce má název {\clq}qVybrané prvky násilí z pohledu ošetřujícího personálu``. Zatímco dříve se násilí ve zdravotnictví vyskytovalo spíše ve světě, v současné době má narůstající tendenci i u nás. Násilí není jen fyzické napadení, ale častěji se vyskytuje ve verbální podobě. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Část teoretická se věnuje vysvětlení pojmu agrese, druhům agrese, osobnosti agresora, agresivnímu pacientovi, zvládání agrese. Navazuje část o interpersonálních vztazích ve zdravotnictví, vztahy mezi sestrou a pacientem, sestrou a sestrou, sestrou a lékařem. Následuje vysvětlení pojmu mobbing, jeho příčiny, cíle a fáze. Zmíněny jsou důsledky mobbingu a obrana proti němu. Vlastní práce si klade za cíl zmapovat četnost a typy napadení zdravotníků ze strany pacientů, sester, zaměstnavatele. Byly stanoveny tři pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. První hypotéza předpokládá, že pravděpodobnost napadení zdravotnického pracovníka se mění v závislosti na pracovišti, Druhá hypotéza předpokládá, že nejčastějším typem násilí je verbální napadení. Třetí hypotéza předpokládá, že sestry jsou více ohroženy mobbingem než bossingem.. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami a zdravotnickými záchranáři Fakultní nemocnice v Plzni, Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a Centra letecké záchranné služby v Plzni. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou, technikou dotazníku. Grafické vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí výsečového a sloupcových grafů v programu MS Office Excel 2007. Cíl práce byl splněn. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily první hypotézu {\clq}qPravděpodobnost napadení zdravotnického pracovníka se mění v závislosti na pracovišti``. Prokázaly se rozdíly mezi jednotlivými typy pracovišť, nejvíce napadení ze strany pacientů vykazují ARO a JIP a ze strany zdravotníků ZS Hypotéza druhá {\clq}qNejčastějším typem násilí je verbální napadení`` se také potvrdila, protože verbální napadení převažuje nad fyzickým. Třetí hypotéza {\clq}qSestry jsou více ohroženy mobbingem než bossingem`` se opět potvrdila, protože z výzkumu vyplynulo, že problémovější vztahy mají mezi sebou zdravotníci navzájem, než se svým nadřízeným. Všechny tři hypotézy se potvrdily a ukázaly, že násilí ve zdravotnictví se vyskytuje a to ve značné míře.
|
|
|
Informovanost pacientů o jejich právech na chirurgickém oddělení Nemocnice Znojmo
ZEJDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce mapuje problematiku informovanosti pacientů na chirurgickém oddělení ve znojemské nemocnici. Pacient, který je dostatečně informován o rizicích, o léčbě nebo o možnostech, které má k dispozici, může aktivně upozorňovat na případnou nespokojenost a zvolit si zdravotnické zařízení, kde se bude cítit bezpečně. Dostatečně informovaný pacient se stává klientem, který je schopen se sám svobodně rozhodnout, zda chce podstoupit rizika a často i nepříjemnosti spojené s léčbou. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na problematiku informovanosti pacientů. Pozornost je zaměřena především na problematiku pacientů chirurgického oddělení, kde se pacient většinou podrobuje invazivním chirurgickým zákrokům a měl by tedy být řádně informován o svém zdravotním stavu, povaze zákroku a o dalších právech s tím souvisejících. Tato část práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých je stručně popsána charakteristika chirurgického oddělení, základní práva pacienta společně s právní úpravou zaměřující se na tuto problematiku a na možná rizika v komunikaci mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Cílem praktické části práce je zjistit, v jaké míře jsou pacienti chirurgického oddělení informováni o svých právech. Hypotéza č.1 předpokládá, že pacienti jsou dostatečně informováni o svých právech. Hypotéza č.2 předpokládá, že pacienti chirurgického oddělení svá práva využívají. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím metody dotazování (technika dotazníku) a metody analýzy dokumentů (sekundární analýza dat). Cíl práce byl splněn. O zlepšení informovanosti se mohou pacienti zasadit například tím, že se budou zajímat alespoň o svá základní práva a budou je uplatňovat ve zdravotnictví. Větší míry informovanosti u pacientů lze dosáhnout také pomocí aktivního přístupu jak ze strany pacientů, tak i zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Možnosti sestry ovlivňovat rušivé vnější faktory na JIP
VEJVODOVÁ, Hana
Abstrakt Hluk, světlo, neklidní nebo agresivní spolupacienti mohou být rušivými vlivy pro pacienta, který je hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Tyto rušivé faktory jsou nedílnou součástí moderní medicíny. Invazivní metody, monitorovací techniky a jiné přístroje pro zajištění životně důležitých funkcí pacienta na jednotce intenzivní péče znamenají větší šanci pro pacienta na přežití a uzdravení, ale i větší šanci na nepohodlí při hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry na jednotkách intenzivní péče ovlivňují negativní rušivé faktory, působící na pacienta v souvislosti s režimem jednotky intenzivní péče a jak pacienti reagují na negativní rušivé faktory na jednotce intenzivní péče. Stanoveno bylo pět hypotéz. První hypotéza měla potvrdit, zda sestry si uvědomují negativní vlivy působící na pacienty hospitalizované na jednotce intenzivní péče. Druhá hypotéza měla potvrdit, zda sestry tyto rušivé faktory eliminují v maximální míře vzhledem k zachování chodu JIP. Třetí hypotéza měla ověřit, zda pacienti tyto rušivě faktory vnímají negativně. Tyto tři hypotézy se potvrdily. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že hluk je pacienty nejhůře vnímán. Tato hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza měla potvrdit, zda snáze tolerují rušivé vlivy muži než ženy. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum. Pacientům a sestrám byly rozdány anonymní dotazníky. Výzkumné šetření bylo prováděno v Nemocnici České Budějovice, a.s. na jednotkách intenzivní péče. Výzkumným šetřením vyplynuly následující skutečnosti. Cíle byly splněny. Hypotézy byly potvrzeny čtyři z pěti. Rušivé vlivy si uvědomují jak pacienti, tak i sestry. Sestry na jednotkách intenzivní péče mají možnost ovlivnit negativní rušivé faktory a to bez pochybení v chodu jednotky intenzivní péče. Negativní rušivé vlivy jsou na jednotkách intenzivní péče časté a jsou nedílnou součástí jejich režimu. Tato práce může vést k zamyšlení sester pracujících na jednotkách intenzivní péče, při jejich snaze zmírnit tyto, pro pacienty negativní rušivé vlivy.
|
|
|
Aplikace transfúze v ošetřovatelském procesu
VĚTROVCOVÁ, Hana
Léčba krevní transfuzí představuje pro mnohé pacienty záchranu života a zároveň u nich může vzbuzovat oprávněné obavy. Kvalifikovaná a erudovaná sestra, která se v rámci ošetřovatelského procesu zaměřuje nejen na potřeby biologické, ale i psychosociální může správně vedenou komunikací takové obavy zmírnit. Při procesu aplikace transfuze je nutné dodržovat standardní postupy, myslet na možné komplikace, předcházet jim a chránit před nimi klienta. V případě, že k nežádoucí reakci dojde, je třeba zahájit včasnou a správně vedenou léčbu, objasnit příčinu jejího vzniku a tím zabránit jejímu opakování. Při zachování maximální bezpečnosti znamená správně indikovaná transfuze pro nemocného nejúčinnější léčbu. Jedním z cílů práce bylo zjistit specifika při aplikaci transfuze dospělých a dětí realizovaných v praxi a tím odkrýt možné rizikové faktory, které by mohly ohrozit klienty při transfuzní terapii. Další cíl byl zaměřen na zjištění změn, ke kterým došlo v procesu aplikace transfuze v poslední době. Třetím cílem jsme chtěli zjistit kompetence sestry při aplikaci transfuze v praxi. Při výzkumu byla použita technika kvantitativního sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Dotazník byl určen sestrám ve třech nemocnicích Jihočeského kraje, Nemocnice České Budějovice, a.s., Nemocnice Písek, a.s. a Nemocnice Prachatice, a.s. Odpovědi sester jsme analyzovali a porovnali se standardy příslušných nemocnic. Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že H1 : Aplikace transfuze u dětí a dospělých má svá specifika. H2 : V poslední době nedošlo k žádným změnám při aplikaci transfuze byla potvrzena. H3 : Kompetence sestry při aplikaci transfuze jsou dostatečné. V souvislosti s výzkumem byla zjištěna specifika při podávání transfuzních přípravků u dětí a dospělých jako je postup při biologické zkoušce, množství transfuzního přípravku a psychická příprava. Zároveň byla odkryta slabá místa sester v tomto procesu. Práce může sestrám posloužit i jako ucelený informační materiál o transfuzní terapii. Na základě zjištěných výsledků byly doporučeny návrhy pro sestry v nemocnicích. Ty se týkaly pořádání seminářů a přednášek s cílem prohloubit znalosti sester a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči a maximálně chránit klienta.
|
|
|
Parenterální výživa v ošetřovatelství
KIŠŠOVÁ, Katarína
Parenterální výživa je metoda, při které jsou všechny potřebné nutriční složky podávány nemocnému mimo trávicí trakt a to nejčastěji přímo do cévního řečiště. Parenterální výživa ovšem představuje nefyziologickou cestu dodání všech nezbytných složek. Je to metoda, která přináší nemocnému benefit a zlepšuje jeho nutriční stav v době, kdy nemocný není schopen využívat trávicí trakt. Parenterální výživa není ale pro nemocného lepší. Přináší s sebou řadu nevýhod a komplikací. Sestra má nezastupitelnou úlohu ve výživě nemocného. Měla by mít potřebné znalosti v oblasti výživy nemocného. Měla by mít na mysli, že podáním parenterální výživy zabezpečí u nemocného dostatečný kalorický a nutriční příjem, pokud není nemocný schopen užívat trávicí trakt. Ke zpracování bakalářské práce na téma {\clq}qParenterální výživa v ošetřovatelství`` byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Technikou ke sběru dat byl anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky byly rozdány sestrám ve standardních a intenzivních provozech v České a Slovenské republice. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit dodržování všech zásad přípravy a podávání ze strany sester v České a Slovenské republice. Druhým cílem bylo zmapovat problematiku parenterální výživy v ošetřovatelství v České a Slovenské republice. Na základě cílů, které byly oba splněny, bylo stanoveno pět hypotéz, z nichž se čtyři hypotézy potvrdily a jedna hypotéza se nepotvrdila. První hypotéza zjišťovala, zda sestry v České republice mají větší zkušenost s podáváním parenterální výživy než sestry ve Slovenské republice. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla tato hypotéza potvrzena. Druhá hypotéza zjišťovala, zda sestra ví, jak připravit parenterální výživu all-in-one. I když výsledky dotazníkového šetření nebyly vždy uspokojivé, hypotéza se potvrdila. Většina sester totiž ví, jak připravit parenterální výživu způsob all-in-one. Třetí hypotéza zjišťovala, zda sestra dodržuje všechny zásady podání parenterální výživy. I přes některé chyby v zásadách podání parenterální výživy se hypotéza potvrdila. Čtvrtá hypotéza zjišťovala, zda sestra upřednostňuje podávání parenterální výživy před podáváním enterální výživy. I tato čtvrtá hypotéza se na základě výsledků sester nakonec potvrdila. Pátá hypotéza - Větší množství sester si uvědomuje pozitiva než negativa při podávání parenterální výživy - se nepotvrdila. Z dotazníkového šetření se zjistilo, že sestry si uvědomují spíše negativa než pozitiva při podávání parenterální výživy. I když většina sester mnohokrát neví, co je pozitivum, a co negativum při podávání parenterální výživy nemocnému. O výsledky výzkumného šetření zažádala hlavní sestra Fakultní nemocnice Motol. Výsledky budou rovněž odeslány hlavním sestrám dvou fakultních nemocnic ve Slovenské republice. Výsledky výzkumu bude následně možné použít pro zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Sebepéče pacientů s nazogastrickou sondou
BLABOLILOVÁ, Alena
Teoretická část práce popisuje anatomické úseky trávicího traktu od dutiny ústní až k tenkému střevu. Dále jsou zmíněny možné indikace k zavedení nazogastrické sondy, způsoby zavedení a péče o tento invazivní vstup. Dotazníkové šetření bylo, po dohodě s hlavní sestrou, provedeno v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Zúčastnilo se ho 7 pacientů se zavedenou nosní sondou a 47 sester z chirurgického a interního oddělení. Respondentům byly rozdány uzavřené dotazníky . Zajímali jsme se zkušenosti pacientů, jak jsou limitováni sondou při příjmu tekutin a stravy, dýchání, hygieně, spánku, oblékání, chůzi, kontaktu s okolím, zda pociťují stud a kdo jim pomáhá při odstraňování deficitu v uvedených činnostech. Zároveň jsme vyhodnotily pohled sester z chirurgie a interny na ty samé aktivity u pacientů s nazogastrickou sondou. Vzájemně byly porovnány názory sester i pacientů. Šetření určené pro sesterský soubor bylo rozšířeno o dotazy na ošetřovatelské standardy týkající se péče o pacienta s nazogastrickou sondu. Informace získané touto prací budou sloužit managementu Nemocnice Jablonec nad Nisou jako podklad pro zhodnocení vhodnosti přepracování ošetřovatelských standardů , vztahujících se k péči o nemocné s nazogastrickou sondou. Zároveň může být v budoucnu podnětem k uspořádání odborného semináře na toto téma pro sestry, ale i pro lékaře.
|
|
|
Problémy komunikace sester u hospitalizovaných handicapovaných pacientů
TITLBACHOVÁ, Jana
Sociální kontakt je nezbytnou součástí zdravotnické profese a schopnost dobře komunikovat patří k nejdůležitějším dovednostem každého zdravotníka. Úspěšná léčba a vůbec spolupráce je výsledkem vzájemného vztahu a komunikace mezi zúčastněnými. Profesionální komunikace sestry je ale velmi náročná oblast. Existuje celá řada bariér a problémů, které efektivní komunikaci brání. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku komunikace sester u pacientů, kteří jsou oproti jiným znevýhodněni určitým handicapem. Byly stanoveny 3 cíle práce. Prvním bylo zjistit, zda sestry mají komunikační dovednosti ve vztahu k handicapovaným pacientům. Dále jsme se zajímali, zda jsou sestry připraveny na komunikaci s handicapovanými pacienty prostřednictvím vzdělávacího programu ve škole a třetím cílem bylo najít nejčastější problémy ve zjišťování psychosociálních potřeb těchto pacientů. K cílům byly stanoveny hypotézy H1: Sestry mají komunikační dovednosti ve vztahu k handicapovaným pacientům, H2: Sestry jsou dostatečně připraveny na komunikaci s handicapovanými pacienty prostřednictvím vzdělávacího programu ve škole, H3: Sestry vyzdvihují nedostatek času jako problém ve zjišťování psychosociálních potřeb u handicapovaných pacientů a H4: Handicapovaní pacienti uvádějí nejčastěji nedostatek soukromí jako problém při rozhovorech se sestrou. Hypotézy H1 a H3 se potvrdily, H2 a H4 potvrzeny nebyly. Ke zpracování výzkumné části této bakalářské práce bylo zvoleno kvantitativní šetření a byla použita metoda dotazování. A protože v komunikaci jde především o interpersonální kontakt a vztah, nelze ji tudíž hodnotit jen jedním směrem, tvořily výzkumný soubor dvě skupiny respondentů. První skupinu tvořily sestry na lůžkových odděleních pěti nemocnic a druhou skupinou byli hospitalizovaní handicapovaní pacienti. Tato práce by mohla sloužit jako edukační materiál pro zdravotnický personál. Je třeba se neustále učit a zabývat se touto problematikou s cílem zlepšení kvality poskytované ošetřovatelské péče u hospitalizovaných handicapovaných pacientů tak, aby odpovídala jejich skutečným potřebám. Výsledky šetření by mohly být podnětné pro oblast vzdělávání zdravotníků.
|
|
|
Propuštění pacienta a ošetřovatelská péče
ŠPŮROVÁ, Milena
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče při propuštění pacienta. Cílem práce je zmapovat samotný proces propouštění pacientů z nemocničního zařízení z hlediska ošetřovatelské péče, a to jak z pohledu sester, tak i samotných pacientů. Součástí kvalitně poskytnuté péče je nejenom uspokojování všech potřeb pacientů během samotné hospitalizace, ale i zajištění plynulého přechodu do domácí péče pomocí činnosti všech členů multidiciplinárního týmu.
|
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
|
|
ASPEKTY SESTERSKÉHO POVOLÁNÍ - DEMOTIVAČNÍ PRVKY V PRÁCI SESTRY
HEPLOVÁ, Monika
Tato práce je zaměřena na aspekty sesterského povolání a demotivující prvky v profesi, která tvoří nejpočetnější složku ve zdravotnickém systému. Posláním sestry ve společnosti je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální možnosti v souladu s prostředím, ve kterém žije. Dochází ke změnám v systému poskytování zdravotní péče a vztahu společnosti vůči zdravotníkům. Všeobecné sestry přijímají odpovědnost za přímé poskytování ošetřovatelské péče, pracují samostatně a za poskytnutou péči zodpovídají. Jejich role se mění v plnohodnotného člena týmu, v partnera lékaře při výkonu povolání. Zajímalo nás, jak sestry tuto změnu vnímají. Jaké jsou největší demotivující faktory v profesi a co je naopak motivuje toto náročné povolání neopustit.
|
host ::
RSS.