|
|
Eutanazie z hlediska etiky a teologie
BARTKOVÁ, Štěpánka
Abstrakt BARTKOVÁ, Š. Eutanazie z hlediska teologie a etiky. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Klíčová slova: eutanazie, utrpení, smrt, umírání, důstojnost, lidská práva, lékař, pacient, paliativní medicína, hospicová péče, asistovaná sebevražda, náboženská motivace, stoupenci, odpůrci eutanazie Ve své práci se věnuji tématu ?qeutanazie??. Cílem mé práce je hlouběji čtenáře seznámit s problematikou eutanazie z hlediska teologie a etiky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z jedenácti kapitol. V první kapitole se zabývám druhy eutanazie (aktivní, pasivní, prenatální, asistovaná sebevražda). Ve druhé kapitole podrobněji popisuji historii eutanazie. Třetí kapitola je zaměřena na eutanazii ve světě. Čtvrtou, zajímavou, kapitolou, jsou kritéria smrti. V páté kapitole se věnuji otázce eutanazie a smrti v posledních letech. Šestá kapitola je vztažena na vztah mezi lékařem a pacientem. Sedmá kapitola je věnována paliativní medicíně, navazuje na ni osmá kapitola, kde je popsána hospicová péče. V deváté kapitole se zabývám vlivem náboženské motivace. Desátá a jedenáctá kapitola je věnována stoupencům a odpůrcům eutanazie. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření. Zde jsem zvolila sociologický výzkum metodou rozhovorů. Jsou zde celkem 3 rozhovory s odborníky, kteří se s umírajícími lidmi setkávají každý den. Tito dotazovaní jsou věřící lidé a rozhovory s nimi jsou na jejich žádost anonymní. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak se na problematiku eutanazie dívají odborníci v různých zařízeních. Cíl byl splněn.
|
|
|
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.
|
|
|
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
|
|
|
Strach ze smrti, jeho interdisciplinární charakteristika a výzkum formou rozhovoru
MUSILOVÁ, Magdalena
Strach ze smrti souvisí se vztahem k životu, týká se jednotlivce a ovlivňuje i postoj celé společnosti. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu etiky a bioetiky a po pojednání o různosti vnímání hodnoty lidského života poskytnuty základní informace o eutanazii a o možnostech paliativní a hospicové péče. Dále jsou zaznamenány různé pohledy na strach ze smrti prezentované zástupci několika oblastí {--} antropology, psychology, teology a sociology. V další části je zpracována interdisciplinární charakteristika strachu ze smrti, která tvoří teoretický základ pro praktickou část práce. V té byl uskutečněn kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů na téma strachu ze smrti. Porovnáním jeho výsledků s výstupy z teoretické části bylo zjištěno, že smrt je ve společnosti tabuizována a že strach z ní je přirozený. Podobně jako v prezentované literatuře se většina respondentů více obávala umírání než vlastního okamžiku smrti. Zároveň bylo v této souvislosti zjištěno, že mezi dotazovanými byla poměrně malá informovanost o možnostech paliativní péče.
|
|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
|
|
Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů
PEŠKOVÁ, Petra
Téma bakalářské práce zní {\clq},Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů``. Pro práci byly stanoveny dva cíle a tři hypotézy, kdy prvním cílem bylo zmapovat situaci v oblasti poskytování domácí hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy. H1- sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči a H2 - sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost laické veřejnosti o problematice poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K tomuto cíli se vztahuje třetí a poslední hypotéza H3 - laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K naplnění cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly dvojího typu pro sestry agentury domácí péče a pro laickou veřejnost. Výsledná data jsou zpracována popisnou statistickou metodou. 1. výzkumný soubor byl tvořen 57 sestrami a 2. výzkumný soubor tvořilo 75 respondentů. Zjistili jsme, že sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči, ale mnohdy nejsou schopny zajistit kvalitní podmínky domácí hospicové péče. Dalším překvapujícím zjištěním práce je, že sestry agentury domácí péče nemají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Myslíme si, že sestry agentury domácí péče nemají potřebné informace o domácí hospicové péči. Hypotéza 1: sestry agentury domácí péče poskytují hospicovou péči, byla vyvrácena, a hypotéza 2: sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami, byla vyvrácena, čímž jsme cíl1 splnili. Dále jsme zjistili, že laická veřejnost má deficitní vědomosti o problematice poskytování hospicové péče agenturami domácí péče, čímž se potvrdila hypotéza 3: laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče a cíl 2 byl splněn. V souvislosti s těmito poznatky navrhuji opatření ke zlepšení informovanosti o domácí hospicové péči. Doporučuji vytvoření informačních článků v časopisech pro laickou veřejnost, ale i v odborných časopisech pro sestry. Dále pro sestry navrhuji informační semináře a spolupráci s hospici.
|
|
|
Lévinasovo pojetí odpovědnosti, existence, smrti a spásy
SLAVÍČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá určitými pojmy ve filosofii a myšlení Emmanuela Lévinase: odpovědností, existencí, smrtí a spásou. Cílem této práce je systematicky a přehledně objasnit tyto pojmy. První a druhá kapitola pojednávají o životě a díle Emmanuela Lévinase a jeho vztahu k židovství a Talmudu, jelikož židovství mělo veliký vliv na jeho myšlení. Další kapitola se zabývá Lévinasovým pojetím odpovědnosti a vztahem k druhým lidem. Čtvrtá kapitola zpracovává pojetí a rozbor pojmu existence, především Lévinasovo pojetí existence jako anonymního bytí. Poslední kapitola se zabývá filosofickým a náboženským pojetím smrti a spásy.
|
|
|
Přístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva
PŮBALOVÁ, Ludmila
Diplomová práce {\clq}qPřístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva se zabývá pohledem na smrt v myšlenkových koncepcích v průběhu dějin. Otázkou smyslu života a smrti se lidé zabývají celé věky. Je to jedna z nejstarších, nejtěžších a nejzákladnějších otázek, které si klademe. Smrt můžeme promýšlet ve dvou rovinách: obecné a osobní. Chápání smrti se v průběhu dějin vyvíjelo. Diplomová práce sleduje, čím bylo ovlivněno a jak je možné, že dnes se pro nás téma vlastní smrti stalo tabu, i když masmédia nás zahlcují smrtí cizí. Pro pochopení se obrací do historie. Z metodologického hlediska sleduje časovou linii, rozděluje dějiny na starověk, středověk a novověk, a také na horizontální linii sledující jednotlivé národy a myšlenkové směry.
|
|
|
Pohřební rituály
BOHOŇKOVÁ, Denisa
Práce se zabývá problematikou pohřebních rituálů a způsobem zacházení s těly mrtvých, od dob minulých až po současnost. První kapitola, má za úkol definovat základní pojmy od různých autorů. Ve druhé kapitole jsou popsány pohřební ri-tuály v dobách minulých a současných, z větší části je popisována kultura česká a kapitola je doplněna výzkumem G. Maiella o současném využívání kremačních zařízení. Třetí část práce zkoumá pohřební rituály předkřesťanských kultur v Evropě, konkrétně keltské, germánské a slovanské pohřební rituály. Čtvrtá kapi-tola se zaměřuje na rituály mimoevropských kultur jako například jak probíhá pohřební ritus v Číně nebo v islámské kultuře. A poslední část práce se věnuje zvláštním způsobům pohřbívání mrtvých, jako jsou například pohřby dětí, mla-dých svobodných nebo jak se postupovalo při neobvyklých situacích třeba v dobách epidemií. V závěru práce jsou shrnuty pohřební rituály jednotlivých kul-tur a popsány jejich nejzajímavější rysy a rozdíly.
|
|
|
POVĚDOMÍ ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH PALIATIVNÍ PÉČE V ĆESKÉ REPUBLICE
MALÍKOVÁ, Gabriela
Teoretická část bakalářské práce předkládá informace o vývoji pojetí procesu umírání a smrti ve společnosti. Shrnuje základní cíle a možnosti paliativní medicíny. Představuje formy paliativní péče, které se doposud v České republice vyvinuly. Dále pak je vymezeno, jak je tato péče poskytována v kontextu multidisciplinárního týmu. Práce poukazuje, jakým způsobem je do celého procesu péče o umírajícího zahrnutá i rodina. Proto je kladen důraz na doprovázení nejen umírajících, ale i blízkých osob. Významnou úlohu v tomto směru sehrává poradenství. Proto se práce také zabývá tímto tématem. Cílem práce bylo zjistit informovanost o současných možnostech paliativní péče mezi širokou veřejností. Respondenti tvořili náhodně vybraný vzorek dospělé populace z kraje Moravskoslezského a Jihočeského. Hypotéza byla stanovena následovně: {\clqq}Respondenti s vysokoškolským nebo s vyšším odborným vzděláním mají více informací o možnostech a způsobech využití paliativní péče než respondenti se vzděláním středoškolským a nižším.`` Přičemž hypotéza byla potvrzena. Bakalářskou práci je možné využívat jako podklad pro zařízení věnující se osvětovou činností dané problematiky. Dále pak tuto práci mohou využít příbuzní těžce nemocných, kterým by lepší informovanost pomohla v péči o své blízké.
|
host ::
RSS.