Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 509 záznamů.  začátekpředchozí484 - 493dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
SENDLEROVÁ, Klára
Bakalářská práce nese název "Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů." Tato práce se snaží vystihnout jaké spirituální potřeby v sobě skrývají hospitalizovaní pacienti a jak se vyrovnávají se svou nemocí v konfrontaci s jejich vírou. Teoretická část se zabývá potřebami člověka obecně. Následuje charakteristika spirituální potřeby, která je pro každého z nás individuální, a proto je zde zmíněna kapitola posouzení stavu spirituálních potřeb. Dále jsou zde zahrnuty pojmy {--} spiritualita, náboženství a religiozita. Následují duchovní jevy, ke kterým patří osobní vztahy, poznání v duchu a láska. Také jsem zde zařadila duchovní zdraví, ke kterému ovšem patří i duchovní tíseň. Jak prožíváme spiritualitu od dětství až po dospělost, se zabývá kapitola duchovní vývoj v jednotlivých věkových obdobích. Dále následuje kapitola nemoc a hospitalizovaný člověk, zde je zmínka o vlivu hospitalizace na člověka a také jaký má význam jeho víra v době nemoci. Poslední kapitolou je spirituální péče pod kterou patří péče pastorační. Práce si klade za cíl zjistit na základě kvantitativního výzkumu jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti a jak se liší prožívání nemoci u religiózních a nereligiózních pacientů. Byly stanoveny 2 hypotézy {--} důležitost spirituálních potřeb stoupá s věkem a prožívání nemoci u hospitalizovaných religiózních a nereligiózních pacientů se liší. Obě tyto hypotézy se potvrdily. Výzkumný vzorek tvořili hospitalizovaní pacienti v Moravskoslezském kraji, v Odrách na LDN a interním oddělení a v Plzeňském kraji, v Plzni na interním a chirurgickém oddělení. Metoda dotazování byla použita v podobě sběru dat dotazníkem. V diskusi se porovnávají výsledky s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsem se zmínila o dosavadní situaci postoje ke spirituálním potřebám, o vyhodnocených hypotézách a mém názoru k tomuto tématu.
Leninsko-stalinska ideologie jako pseudonáboženství
PEKÁREK, Ondřej
Předkládaná diplomová práce poukazuje na přítomnost religiózních prvků v marxisticko-leninské ideologii. Zkoumá práce duchovních otců této ideologie (Marxe, Engelse a Lenina, či jiných méně známých marxistů a dohledává v nich vztah k náboženství a religiozitě vůbec. Práce upozorňuje na analogické prvky s křesťanstvím v samé podstatě marxisticko-leninské ideologii, a to hlavně v eschatologickém směřování. práce se neomezuje pouze na popisování teoretických postojů marxismu vůči religiozitě, ale také si všímá praktického realizování marxisticko-leninských přístupů k náboženství V Rusku za vlády Lenina a Stalina
Specifika péče porodní asistentky o ženu židovského vyznání
MAŘÍKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce pojednává o židovské kultuře a jejímu vztahu k ošetřovatelství v České republice. V úvodu práce byly vytyčeny nejdůležitější historické momenty této kultury, jak židovské náboženství vzniklo, ale také jsou zde popsány náboženské a filosofické myšlenky židovství a směry tohoto náboženství. Kapitola o svátcích a životu židovské rodiny je nejrozsáhlejší. Jedná se o nejdůležitější ukazatel stylu života z náboženského hlediska. Tedy to, jak náboženství ovlivňuje dospívání, to, jak ovlivňuje roli muže a ženy v rodině i život samotný. Na úplném konci teoretické části jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče, týkající se základní ošetřovatelské péče, péče o umírajícího, specifikum vstupu Žida do života, tedy o obřízce, ale hlavně také porodu nebo interrupcí. Byla položena výzkumná otázka jaké mají ženy židovského vyznání specifické potřeby během ošetřovatelské péče porodní asistentkou. Cílem šetření bakalářské práce bylo zjistit informovanost porodních asistentek o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Sami z výzkumu poznáte, že informovanost není nijak velká, například celých 50% porodních asistentek je přesvědčeno, že u Židů je interrupce zcela zakázána, převážná většina porodních asistentek nedokázala vysvětlit pojem Sabat. Ale také zde narazíme na fakt, že tyto informace nejsou obecně známy ani v odborných literaturách multikulturní ošetřovatelské péče. Byla potvrzena hypotéza, že porodní asistentky nemají znalosti o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Také ženy židovského vyznání jsou v poskytování informací spíše opatrné. Ale pro zvýšení kvality ošetřovatelské péče je třeba specifika ošetřovatelské péče aktivně vyhledávat. Přesto výzkum přinesl velmi zajímavá specifika péče jako například velký důraz na odbornost poskytované péče nebo vyžadování klidu a soukromí. Méně pozornosti ženy vyžadují v průběhu těhotenství, kdy sice více odpočívají, ale dokud je to možné, chodí do práce jako obvykle. Další hypotézu, která byla položena, předpokládá, že specifické potřeby žen židovského vyznání během ošetřovatelské péče porodní asistentkou lze zajistit v plném rozsahu. Šetření přineslo závěr, že specifické potřeby ženy židovského vyznání při ošetřovatelské péči porodní asistentkou je možné zajistit v plném rozsahu, pokud se budeme snažit komunikovat s klientkou a aktivně vyhledávat konkrétní specifika.
Přístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva
PŮBALOVÁ, Ludmila
Diplomová práce {\clq}qPřístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva se zabývá pohledem na smrt v myšlenkových koncepcích v průběhu dějin. Otázkou smyslu života a smrti se lidé zabývají celé věky. Je to jedna z nejstarších, nejtěžších a nejzákladnějších otázek, které si klademe. Smrt můžeme promýšlet ve dvou rovinách: obecné a osobní. Chápání smrti se v průběhu dějin vyvíjelo. Diplomová práce sleduje, čím bylo ovlivněno a jak je možné, že dnes se pro nás téma vlastní smrti stalo tabu, i když masmédia nás zahlcují smrtí cizí. Pro pochopení se obrací do historie. Z metodologického hlediska sleduje časovou linii, rozděluje dějiny na starověk, středověk a novověk, a také na horizontální linii sledující jednotlivé národy a myšlenkové směry.
Recepce a reinterpretace antických symbolů raným křesťanstvím
BELATKOVÁ, Martina
Práce se týká ikonografických témat a symbolů z pozdní antiky, které byly převzaty uměním raného křesťanství. Primárně se zabývá recepcí formy. Analýzou antického obsahu a kontextu se pak snaží nalézt paralelu mezi antickým a křesťanským motivem. Tím se pokouší zodpovědět otázku, proč bylo konkrétní téma převzato. V případě, že to lze, nabízí interpretaci založenou na biblické teologii. Informuje o motivech z římských katakomb a motivech odvozených z triumfálního umění prvních století.
Irský konflikt, příklad násilného konfliktu v křesťanském náboženství
KENDALLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se soustřeďuje na problém konfliktu mezi protestanty a katolíky v Irsku. Zvláštní pozornost je věnována problému Severního Irska, konkrétně situaci v provincii Ulster. Tento text se soustředí zejm. na podoby konfliktu v 19. a 20. století. Práce se soustřeďuje na dva základní problémy. V prvé řadě se jedná o systematické potlačování práv menšiny a neschopnost formálně deklarované demokracie zamezit projevům násilí vůči většině v moderní zemi jakou je Velká Británie S ohledem na konkrétní severoirský konflikt je snaha přiblížit problém užití náboženství pro prosazování politických cílů do roviny jakéhosi svatého poslání. Oba problémové okruhy pak odkazují k obecnějšímu problému, kterým je vztah náboženství, politiky a společnosti ve 20. století. Analýza vychází jednak z reflexe historického formování konfliktu. Samotný konflikt jako specifický sociální jev je reflektován na obecné teorie konfliktu, zejm. teorii Ralfa Dahrendorfa. Pro východiska tohoto problematického vztahu mezi politikou, náboženstvím a násilím byly vybrány sociologické koncepce Marka Juergensmeyera či Maxe Webera a dále koncepce křesťanské etiky.
Sociálně patologické jevy a jejich prevence
ZÁRUBOVÁ, Jana
Na problematiku sekt a náboženských hnutí je nahlíženo z mnoha úhlů. Po úvodní části, kde se nachází základní vymezení problému a vysvětlení základních náboženství, následuje výčet náboženských sekt a jejich hlavní rysy. Další část se věnuje psychické manipulaci a zásadám, jak se při setkání se zástupci sekt chovat. Nedílnou součást práce tvoří empirický výzkum, který byl proveden pomocí nestandardizovaného dotazníku na ZŠ Chýnov. Jeho cílem bylo zmapovat informovanost žáků. Přílohy obsahují znění nestandardizovaného dotazníku, grafy a další materiály.
Duchovní potřeby a jejich naplňování u lidí s tělesným postižením
POLÁKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá duchovními potřebami u osob s tělesným postižením. Téma vychází z psychologie osobnosti, charakterizuje lidské potřeby, definuje motivaci, hodnoty a zájmy. Navazují základní oblasti psychologie náboženství a náboženské pedagogiky. Pedagogický pohled se zaměřuje na otázky související s religiozitou člověka a hledá cíle pro náboženskou výchovu a vzdělávání. Další kapitoly se věnují osobám s tělesným postižením, popisují základní typy tohoto postižení a ukazují na základě osobních zkušeností autorky na specifika v životě lidí s handicapem. Druhá část se soustřeďuje na duchovní potřeby a jejich naplňování. Tématický okruh dává vzniknout metodickému návrhu na didaktické otevření duchovních potřeb. Součástí je několik didaktických celků, jejichž obsahem jsou jednotlivé vyučovací hodiny pro skupinu dospělých s tělesným handicapem.
Emanuel Rádl jako náboženský myslitel a jeho vztah k Masarykově filosofii náboženství
SAMOHÝL, Jan
Tato disertační práce strukturuje náboženské a teologické myšlení Emanuela Rádla v kontextu jeho filosofických a politických textů. Profesor Emanuel Rádl, osobnost zejména v době první republiky zcela mimořádná, většinou kontroverzní, byl známý svou mimořádnou aktivitou společenskou, publikační i politickou. Cílem této disertační práce je Emanuela Rádla představit jako originálního náboženského myslitele, poukázat na religiózní strukturu jeho filosofického myšlení a tu srovnat z filosofii náboženství jeho učitele T. G. Masaryka.
Problematika motivace altruistického jednání v pomáhajících profesích
HŮDOVÁ, Jana
Diplomová práce pojednává o chování profesionálních pracovníků jako učitelů, sester a lékařů, poskytujících pomáhající služby. Práce se soustřeďuje nejenom na profesionální část péče, ale take na lidskou péči a vztah k pacientům. Byly testovány dvě navrhované hypothesy. Hypotéza H1: přísně vychovaní lidé pomáhající profese vedou své klienty k pasivní závislosti. Hypotéza H2: nábožensky vychovaní lidé pomáhajících profesí mají častěji pocity viny, než ostatní. Byl navržen speciální dotazník obsahující 25 otázek. Každá z nich nabízela různé varianty odpovědí, které musely být navzájem disjunktní. Otázky mohly být rozděleny do skupin z nichž jedna charakterizovala složení respondentů a zbytek sloužil k rozlišení jemných rozdílů vlastností respondentů a k zakrytí účelu otázek. Ve skupině 95 respondentů převládaly zdravotní sestry ve věku pod 45 let a praxí od 1 do 20 let. Většina z nich byly ateisté. Ve skupině nábožensky založených respondentů převládalo katolické vyznání. Profesionální sotware Excel 3 byl použit pro testování hypotéz a byla navržena speciální logika aby se odpvědi lépe vyhodnocovaly. Kontrola vstupujících a vystupujících dat byla rovněž použita pro nalezení příležitostných chyb. Hypotéza byla prokázána, jestliže více než 70 % předpokladů odpovídalo předpokládaní implikaci. Na základě tohoto kritéria byla hypotéza H1 prokázána, zatímco hypotéza H2 nikoliv.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 509 záznamů.   začátekpředchozí484 - 493dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.