|
Biologie, výskyt a regulace plevelů v porostech kukuřice (\kur{Zea mays L.})
VANĚK, Robert
Se specializací na určité plodiny postupem času některé plevelné rostliny vymizely a některé se stávají obtížně hubitelné. Vzhledem četnosti nebo nebezpečnosti hrají tyto plevelné rostliny velmi významnou roli. V diplomové práci je popsána biologie a morfologie plevelných rostlin, způsoby jejich šíření a regulace. Na základě těchto poznatků jsou popsány metody mechanické a chemické regulace. Z pokusů, které byly provedeny v porostu kukuřice seté, byl zjišťován vliv aplikace herbicidu a jeho účinné látky na regulaci zaplevelení. Současně byla navržena následná opatření vedoucí k úspěšnému potlačení konkrétních významných plevelů.
|
|
Způsoby a regulace výskytu chundelky metlice v porostech obilovin.
ORNA, Vítězslav
V současné době patří plevele k nejvíce problémové skupině škodlivých činitelů v ochraně rostlin. Velkým problémem je vznik možné rezistence plevelných druhů vůči herbicidům, minimalizace přípravy půdy a zvyšování podílu ozimů v osevních postupech. Mezi druhy s velkým nárůstem na našich polích patří i chundelka metlice (Apera spica-venti L.). Z tohoto důvodu byl založen herbicidní pokus v obilovinách a sledovány počty plevelů a účinnosti herbicidů na jednotlivých stanovištích proti vyskytujícím se plevelům.
|
|
Metody regulace plevelů na trvalých travních porostech
ONDRÁK, Aleš
Regulace vytrvalých plevelných druhů na trvalých travních porostech je pro zemědělce stále větším problémem. Jejich regulace je velmi obtížná a také ekonomicky nákladná. Zemědělci by se měli zaměřit především na to, jak předcházet nadměrnému zaplevelení pozemků a najít levná a výhodná regulační opatření na vytrvalé plevele. Cílem práce je přispět k rozšíření poznatků o možnostech využití nejvhodnějších regulačních opatření z hlediska výskytu vytrvalých plevelů. Na trvalých travních porostech ZD Třebelovice byly sledovány nejvíce zastoupené plevelné druhy. V největším měřítku se na pozemcích vyskytovala Taraxacum officinale L. a Rumex obtusifolius L. Dále byl sledován vliv jednotlivých sečí na výskyt vytrvalých plevelných druhů a také vliv aplikace vybraných herbicidních přípravků.
|
|
Postavení konopí (Cannabis sativa) v ochraně rostlin
HRDLIČKOVÁ, Helena
Konopí seté, nazývané též konopí technické je všestranně využitelná přadná, olejná i energetická plodina, která by mohla nahradit mnohé syntetické suroviny, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí Cílem práce bylo formou literární rešerše shrnout informace o výskytu škodlivých činitelů v porostech konopí setého (škůdci, choroby, plevele) a možnostech ochrany proti nim, společně s informacemi o kompetičních a alelopatických vlastnostech konopí a možnosti jejich využití konopí v ochraně rostlin. I když je spektrum chorob a škůdců pestré, ekonomické ztráty jimi způsobené jsou zatím velice nízké. Za potencionálně nebezpečné lze z houbových chorob považovat Mycocentrospora cantuariensis, tento druh byl doposud pozorován pouze na chmelu. Dalšími nově vyskytujícími druhy byly houby Phytophtora cactorum a Septoria neocanabina. Ze škůdců by pak vážnější škody mohl způsobit dřepčík chmelový (Psylliodes attenuata), mšice konopná (Phorodon cannabis) a zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis). Plevel dokáže porost konopí svým rychlým růstem velice dobře potlačit. Vlastní ochrana rostlin konopí spočívá ve vylučování kanaboidů a těkavých terpenoidů, které dokáží chránit nejen rostliny stejného druhu, ale částečně i okolní rostliny. Tyto látky, ale i společné pěstování konopí a jiných rostlin za účelem ochrany proti chorobám a škůdcům, by mohly být novým perspektivním prostředkem v ochraně rostlin.
|
|
Možnosti regulace výskytu Heřmánkovce přímořského
BEČVÁŘ, Stanislav
V diplomové práci se pojednává o vytrvalém plevelu Heřmánkovci přímořském, který se u nás začal rozšiřovat s postupným přecházením některých podniků na technologii obdělávání pozemků různými metodami minimalizace. V některých jeho oblastech je jeho výskyt zvlášť vysoký. V této práci je popsána biologie a morfologie Heřmánkovce, mechanismy jeho šíření a na základě těchto poznatků je diskutován problém zaplevelenosti. Jsou zde popsány různé metody regulace a to jak mechanické, tak chemické a jejich následné ekonomické vyhodnocení a porovnání. Mimo to se publikace snaží objasnit, proč je tlak tohoto plevele na kulturní plodiny tak vysoký, proč je v porostu tak úspěšný z hlediska konkurenčních vztahů a jaké k tomu využívá prostředky. Z pokusů, které byly provedeny, jako např. v Klukách na Písecku, se zjišťoval vliv působení herbicidů na regulaci zaplevelení a následně byla přijata opatření k potlačení plevele.
|
|
Biologie a regulace Heřmánku pravého
PEŠEK, Martin
Bakalářské práce se zabývá biologií heřmánku pravého, jeho užitečností, rozšířením, škodlivostí a hlavně regulací jeho výskytu. Cílem práce je přispět ke zdokonalení poznání o tomto druhu. V práci je uveden ucelený přehled o rozmnožování, významu, škodlivosti, vztahu ke kulturním plodinám a regulaci plevelů se zaměřením na biologii a regulaci heřmánku pravého. Jsou navržena vhodná opatření pro regulaci a využití této rostliny v praxi.
|
|
Biologie heřmánku pravého {Chamomilla recutita} (L.) RAUSCHERT a možnosti jeho využití
VOZÁBOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá biologií heřmánku pravého, jeho škodlivostí jako významného plevele v kulturních plodinách a jeho užitečnosti nejen jako léčivé rostliny. V literárním přehledu je sestaven přehled o plevelech, jejich škodlivosti, užitečnosti, ekologickém významu, vztahu ke kulturním rostlinám a vývoji plevelných společenstvech.Praktická část je zaměřena na sledování generativního způsobu rozmnožování,hustotu zaplevelení, fyziologii a reprodukční schopnosti heřmánku pravého.
|
|
Biologie pampelišky lékařské a možnosti jejího využití.
ŠLAHŮNKOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce se zabývá biologií pampelišky lékařské, její škodlivostí jako významného plevele v kulturních plodinách a její užitečnosti nejen jako léčivé rostliny. V literárním přehledu je sestaven přehled o plevelech, jejich škodlivosti, užitečnosti, ekologickém významu, vztahu ke kulturním rostlinám a vývoji plevelných společenstvech. Praktická část je zaměřena na sledování generativního způsobu rozmnožování, hustotu zaplevelení, fyziologii a reprodukční schopnosti pampelišky lékařské.
|