Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 487 záznamů.  začátekpředchozí422 - 431dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v Domě seniorů ve Vojkově
PETRÁŠOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u zaměstnanců v Domově seniorů ve Vojkově. Syndrom vyhoření je biopsychosociální fenomén, který má ve svém důsledku negativní dopad nejen pro jedince samotného, ale výrazně narušuje i vztahy s okolím. Pro zpracování teoretické části je použita analýza odborné literatury. V teoretické části je přiblížen vznik a vývoj syndromu vyhoření. V druhé kapitole teoretické části je věnována pozornost prevenci syndromu vyhoření a to jak z pohledu jednotlivce, tak i ze strany organizace. V poslední kapitole jsou charakterizována specifika práce zaměstnanců v domovech seniorů. Cílem praktické části je zmapování náchylnosti k syndromu vyhoření u zaměstnanců v Domově seniorů ve Vojkově. Dílčím cílem je zjištění prevence syndromu vyhoření u zaměstnanců a navrhnutí dalších možností prevence a snížení zatížení syndromem vyhoření pro vybrané zařízení. Pro tyto účely byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Metody sběru dat jsou Inventář projevů syndromu vyhoření a strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výsledky dotazníků jsou prezentovány matematickými hodnotami, aritmetický průměr, modus a medián. Rozhovory jsou zaměřeny na problematiku prevence syndromu vyhoření v Domově seniorů ve Vojkově, jak ze strany pracovníků, tak ze strany vedení. Vyhodnocení dotazníků přineslo zajímavé výsledky. Nejvyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření vykazují pracovníci na úseku technickohospodářské podpory v Domově seniorů ve Vojkově. Tedy zaměstnanci, kteří nejsou v přímém kontaktu s klienty, na rozdíl od pracovníků v přímé péči. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit vedení Domova seniorů ve Vojkově jako zpětná vazba a inspirace k možnému hledání způsobů zefektivnění prevence syndromu vyhoření.
Rizika zavádění supervize do výchovných ústavů
FIALOVÁ, Markéta
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je zmapování postojů zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy k zavádění supervize jako podpory jejich profesní činnosti. Výzkum se snaží zmapovat problematiku a rizika zavádění supervize do těchto zařízení. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které souvisí se zaváděním supervize do výchovných ústavů. Vysvětleny jsou pojmy výchovný ústav, odborní pracovníci ve výchovných ústavech, supervize, supervizor, supervidovaný atd. Pro realizaci výzkumu bylo použito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro předvýzkum byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ředitelé jednotlivých zařízení v kraji Vysočina. Pro výzkum byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 12 odborných pedagogických pracovníků výchovných ústavů kraje Vysočina. Pomocí výzkumu byla hledána odpověď na otázku, jaký přínos vidí zaměstnanci v zavedení supervize do organizace. Další otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem seznámilo vedení své zaměstnance se zavedením supervize. Poslední otázka, na kterou byla hledána odpověď, se týkala toho, co je hlavním důvodem účasti zaměstnanců na supervizních setkáních. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že zaměstnanci považují za největší přínos supervize v organizaci pomoc při řešení vztahových problémů. Dále z výzkumu vyplynulo, že vedení představilo supervizi jako pomoc a přínos pro organizaci. A nakonec, že hlavním důvodem účasti pracovníků na supervizních setkáních je povinnost.
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
Co stresuje učitele?
LOJDA, Josef
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stresu u učitelů. Popisuje, kdo je učitel, co je stresor, stres a syndrom vyhoření a také jak jsou tyto pojmy propojeny. Teoretická část se dále věnuje prevenci stresu a obraně proti stresu. Výzkumná část se zaměřuje na detekování hlavních stresorů učitelů, na to jak často a jak silně prožívají učitelé stres a negativní pocity s přihlédnutím k profesnímu věku, pohlaví a zaměření. Dále co učitelé o stresu vědí a co dělají pro to, aby ho nezažívali.
Náročnost práce sestry na onkologickém oddělení.
TŮMOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá náročností práce zdravotních sester, které pracují na onkologickém oddělení. Sestra na tomto oddělení, jelikož je v neustálém kontaktu s lidmi, ať už s pacienty, s jejich rodinami, či s kolegy, by měla znát zásady komunikace, měla by být empatická, vlídná, trpělivá, vstřícná. Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku onkologického oddělení, je zde popisována specifičnost práce sester, dále se zde zabýváme dostupnou léčbou v onkologii, úlohou sester v paliativní péči a problematikou syndromu vyhoření. V praktické části jsou pak předloženy výsledky polostrukturovaných rozhovorů prováděných se sestrami, které pracují na onkologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Na Bulovce. Na základě rozhovorů byly postupně zpracovány kazuistiky, na jejichž základě později byly vytvořeny kategorizační tabulky. Z výsledků je patrné, že sestry vnímají svojí práci jako velmi náročnou, převážně po psychické stránce. Sestry se na onkologii denně setkávají s lidmi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, s umíráním, se smrtí. Jsou zde vystaveny rizikům cytostatických látek. Bývají často unavené a důsledkem toho může vzniknout narušení sociální, fyzické a psychické pohody a k syndromu vyhoření nebývá daleko. Často se stává, že vlivem těchto faktorů na sobě sestry pociťují stres a málokdy jsou seznámeny s tím, jak mu efektivně předcházet, či jak se s ním případně vypořádat. Proto na základě získaných informací, jako výstup práce, vznikla brožura pro sestry, která má za úkol je právě o této problematice informovat.
Syndrom vyhoření
HOUDKOVÁ, Petra
Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Obsahem je zaměřena na pojem syndrom vyhoření (burnout) v učitelské profesi na základní škole. První část teoretické části práce je zaměřená na faktory, které mohou zapříčinit vznik syndromu vyhoření. Další kapitola je věnována definování pojmu burnout. Následující část práce se zabývá příčinami vzniku stavu vyhoření. Na tuto kapitolu navazuje kapitola zaměřená na projevy syndromu vyhoření. V kapitole následující jsou zpracovány jednotlivé fáze procesu vyhoření. Dále je věnována pozornost povolání učitele a stresu v této profesi. Předposlední kapitola seznamuje s důsledky vyhoření a jejich vlivem na povolání učitele. Závěrečná část teoretické části je věnována zásadám duševní hygieny a radám pro zvládání stresu. Praktická část byla uskutečněna pomocí dotazníkového šetření. Získané údaje slouží k porovnání výskytu projevů syndromu vyhoření u pedagogů na prvním a druhém stupni základní školy a taktéž k porovnání projevů u učitelů vyučujících na základní škole a základní škole praktické.
Vnímání pracovní motivace středním zdravotnickým personálem
Červenková, Kristýna ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pupková, Ivana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat motivátory a demotivátory ovlivňující spokojenost středního zdravotnického personálu v Nemocnice a.s. v Českých Budějovicích. V teoretické části se budu zabývat problematikou motivace obecně, tzn. jaké jsou známé a využívané teorie. Dále představím samotné povolání zdravotní sestry a jeho vývoj. Nastíním způsob odměňování a systém celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě se zmíním o syndromu vyhoření. V praktické části vyhodnotím výsledky průzkumu, který se týkal motivace. Zaměřím se tedy zejména na to, co považují zdravotní sestry za motivující a naopak, co je demotivuje, budu porovnávat různé proměnné, zjišťovat mezi nimi závislosti a následně potvrdím či vyvrátím mnou stanovené hypotézy. V diskuzi zhodnotím získané výsledky a pokusím se navrhnout i možná řešení s ohledem na zjištěné skutečnosti.
Sociální dovednosti v praxi pomáhajících profesí
MLEZIVOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálních dovedností v praxi pomáhajících profesí. Hlavním cílem bylo zjistit, které sociální dovednosti využívají sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese v okrese Český Krumlov. Dílčí cíl směřoval ke zjištění, které důležité dovednosti jsou opomíjeny. Teoretická část práce je věnována charakteristice základních pojmů souvisejících se sociálními dovednostmi a pomáhajícími profesemi, kde se blíže zaměřuji na sociální práci. V závěru teoretické části jsem nastínila nároky, které s sebou výkon profese pomáhajícího pracovníka nese. Informace potřebné pro zpracování praktické části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky v okrese Český Krumlov. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese využívají komunikaci, empatii, schopnost naslouchat, umění jednat s lidmi, navazovat vztahy s druhými, být tolerantní, akceptovat druhé, být profesionální, trpělivý, flexibilní, disponovat odbornými znalostmi a psychickou odolností. Z výsledků dále vyplývá, že téměř všichni dotazovaní se setkali se syndromem vyhoření. Práci by bylo vhodné podrobně rozpracovat do dalších výzkumů, které by mohly pomoci sociálním pracovníkům zvládat nároky, které jsou na ně kladeny a rovněž by jim mohly pomoci k osvojení a rozvíjení dalších sociálních dovedností.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 487 záznamů.   začátekpředchozí422 - 431dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.