|
|
Co stresuje učitele?
LOJDA, Josef
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stresu u učitelů. Popisuje, kdo je učitel, co je stresor, stres a syndrom vyhoření a také jak jsou tyto pojmy propojeny. Teoretická část se dále věnuje prevenci stresu a obraně proti stresu. Výzkumná část se zaměřuje na detekování hlavních stresorů učitelů, na to jak často a jak silně prožívají učitelé stres a negativní pocity s přihlédnutím k profesnímu věku, pohlaví a zaměření. Dále co učitelé o stresu vědí a co dělají pro to, aby ho nezažívali.
|
|
|
Náročnost práce sestry na onkologickém oddělení.
TŮMOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá náročností práce zdravotních sester, které pracují na onkologickém oddělení. Sestra na tomto oddělení, jelikož je v neustálém kontaktu s lidmi, ať už s pacienty, s jejich rodinami, či s kolegy, by měla znát zásady komunikace, měla by být empatická, vlídná, trpělivá, vstřícná. Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku onkologického oddělení, je zde popisována specifičnost práce sester, dále se zde zabýváme dostupnou léčbou v onkologii, úlohou sester v paliativní péči a problematikou syndromu vyhoření. V praktické části jsou pak předloženy výsledky polostrukturovaných rozhovorů prováděných se sestrami, které pracují na onkologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Na Bulovce. Na základě rozhovorů byly postupně zpracovány kazuistiky, na jejichž základě později byly vytvořeny kategorizační tabulky. Z výsledků je patrné, že sestry vnímají svojí práci jako velmi náročnou, převážně po psychické stránce. Sestry se na onkologii denně setkávají s lidmi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, s umíráním, se smrtí. Jsou zde vystaveny rizikům cytostatických látek. Bývají často unavené a důsledkem toho může vzniknout narušení sociální, fyzické a psychické pohody a k syndromu vyhoření nebývá daleko. Často se stává, že vlivem těchto faktorů na sobě sestry pociťují stres a málokdy jsou seznámeny s tím, jak mu efektivně předcházet, či jak se s ním případně vypořádat. Proto na základě získaných informací, jako výstup práce, vznikla brožura pro sestry, která má za úkol je právě o této problematice informovat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření
HOUDKOVÁ, Petra
Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Obsahem je zaměřena na pojem syndrom vyhoření (burnout) v učitelské profesi na základní škole. První část teoretické části práce je zaměřená na faktory, které mohou zapříčinit vznik syndromu vyhoření. Další kapitola je věnována definování pojmu burnout. Následující část práce se zabývá příčinami vzniku stavu vyhoření. Na tuto kapitolu navazuje kapitola zaměřená na projevy syndromu vyhoření. V kapitole následující jsou zpracovány jednotlivé fáze procesu vyhoření. Dále je věnována pozornost povolání učitele a stresu v této profesi. Předposlední kapitola seznamuje s důsledky vyhoření a jejich vlivem na povolání učitele. Závěrečná část teoretické části je věnována zásadám duševní hygieny a radám pro zvládání stresu. Praktická část byla uskutečněna pomocí dotazníkového šetření. Získané údaje slouží k porovnání výskytu projevů syndromu vyhoření u pedagogů na prvním a druhém stupni základní školy a taktéž k porovnání projevů u učitelů vyučujících na základní škole a základní škole praktické.
|
|
|
Vnímání pracovní motivace středním zdravotnickým personálem
Červenková, Kristýna ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pupková, Ivana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat motivátory a demotivátory ovlivňující spokojenost středního zdravotnického personálu v Nemocnice a.s. v Českých Budějovicích. V teoretické části se budu zabývat problematikou motivace obecně, tzn. jaké jsou známé a využívané teorie. Dále představím samotné povolání zdravotní sestry a jeho vývoj. Nastíním způsob odměňování a systém celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě se zmíním o syndromu vyhoření. V praktické části vyhodnotím výsledky průzkumu, který se týkal motivace. Zaměřím se tedy zejména na to, co považují zdravotní sestry za motivující a naopak, co je demotivuje, budu porovnávat různé proměnné, zjišťovat mezi nimi závislosti a následně potvrdím či vyvrátím mnou stanovené hypotézy. V diskuzi zhodnotím získané výsledky a pokusím se navrhnout i možná řešení s ohledem na zjištěné skutečnosti.
|
|
|
Sociální dovednosti v praxi pomáhajících profesí
MLEZIVOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálních dovedností v praxi pomáhajících profesí. Hlavním cílem bylo zjistit, které sociální dovednosti využívají sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese v okrese Český Krumlov. Dílčí cíl směřoval ke zjištění, které důležité dovednosti jsou opomíjeny. Teoretická část práce je věnována charakteristice základních pojmů souvisejících se sociálními dovednostmi a pomáhajícími profesemi, kde se blíže zaměřuji na sociální práci. V závěru teoretické části jsem nastínila nároky, které s sebou výkon profese pomáhajícího pracovníka nese. Informace potřebné pro zpracování praktické části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky v okrese Český Krumlov. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese využívají komunikaci, empatii, schopnost naslouchat, umění jednat s lidmi, navazovat vztahy s druhými, být tolerantní, akceptovat druhé, být profesionální, trpělivý, flexibilní, disponovat odbornými znalostmi a psychickou odolností. Z výsledků dále vyplývá, že téměř všichni dotazovaní se setkali se syndromem vyhoření. Práci by bylo vhodné podrobně rozpracovat do dalších výzkumů, které by mohly pomoci sociálním pracovníkům zvládat nároky, které jsou na ně kladeny a rovněž by jim mohly pomoci k osvojení a rozvíjení dalších sociálních dovedností.
|
|
|
RIZIKA VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U ZAMĚSTNANCŮ POLICIE
PEŠKOVÁ, Marcela
V teoretické části popíši na základě odborné literatury problematiku syndromu vyhoření a její fáze. Dále jaké jsou vnější a vnitřní příčiny vzniku tohoto onemocnění, jaké jsou příznaky a jaká existuje prevence. V závěru této teoretické části se zaměřím přímo na profesi policisty, na policejní stres a policejní vyhoření.V praktické části se pokusím zjistit na základě kvalitativního výzkumu, jaké existují podle názorů policistů v jejich profesi stresory, které by mohly vést ke vzniku burnout a jaké existují preventivní opatření organizace Policie ČR proti vzniku burnout.
|
|
|
Syndrom vyhoření
KŮS, Vilém
Syndrom vyhoření je problém moderní doby. Málo se o něm mluví, jako nemoc není klasifikován, ale setkáme se s ním v mnoha profesích, zejména v pomáhajících profesích. Ve své práci se zaměřuji na syndrom vyhoření u policistů, na jeho charakteristické příznaky, možné příčiny a důsledky syndromu vyhoření nebo s ním související další negativní jevy, jako je únava, stres, deprese apod. Dále se věnuji preventivním postupům a návodům, jak syndromu vyhoření předcházet a jak jej zvládat. Zároveň zjišťuji, jaké množství policistů a jaké skupiny policistů jsou ohroženy syndromem vyhoření.
|
|
|
Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích
FICALOVÁ, Barbora
Práce nese název Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích. Pojem supervize znamená v překladu vhled či náhled na konkrétní problém. Bohužel existují stále zařízení, která supervizi považují spíše za kontrolu. V současné době je snaha ukazovat užitečnost supervize. K zavádění supervize jako součásti dobré praxe pracovníků v pomáhajících profesích přispívá dokument Ministerstva práce a sociálních věcí ?Standardy kvality sociálních služeb?. Zejména v pomáhajících profesích je toto téma stále více aktuální a supervize se postupně stává nedílnou součástí chodu mnoha institucí. Teoretická část práce definuje základní pojmy jako stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích, supervize, její formy, cíle a nástroje. Zabývá se supervizí v kontextu organizace, supervizním kontraktem a standardy kvality sociálních služeb. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem. Výzkum byl realizován v pěti organizacích v Českých Budějovicích. Sběr informací proběhl metodou dotazování, technikou polořízených rozhovorů se supervidovanými pracovníky, zadavateli supervize a supervizory. Cílem práce bylo zjistit, zda supervidovaní spatřují v přijímané supervizi podpůrnou nebo jinou funkci. Data byla zpracována do kazuistik, jejichž společné body byly následně porovnány. Výzkumem bylo zjištěno, že většině respondentů supervize určitý druh podpory skutečně poskytuje. Kromě funkce podpůrné je v supervizi spatřována i vzdělávací funkce. Výsledky výzkumu dokládají názory supervidovaných na supervizi, což může být přínosem pro zadavatele, supervizory i celé organizace. Zároveň mohou výsledky posloužit pro lepší orientaci v problematice supervize.
|
host ::
RSS.