Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 437 záznamů.  začátekpředchozí417 - 426dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Arteterapie u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
MALINOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá možností nápravy obtíží dětí jmenované skupiny za pomoci arteterapeutických metod a technik. Teoretická část vymezuje pojem speciální vzdělávací potřeba a charakterizuje a blíže specifikuje některé skupiny dětí, které se k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami řadí. Jedná se o děti se specifickými vývojovými poruchami učení a žáky s výchovnými problémy. Užší výběr je zvolen s ohledem na to, jak děti fungují a jak se projevují ve výuce. Praktickou část práce tvoří dvě případové studie. V nich je prezentován rozbor výtvarné produkce dětí 2. stupně ZŠ dívky se specifickou vývojovou poruchou učení na podkladě zdravotního postižení a dívky s výchovnými problémy vyvolanými emoční deprivací. Hledání typických rysů tvorby těchto dětí a sledování změn ve výtvarné produkci jsou nedílnou součástí práce.
Romští žáci na základní a praktické škole - příčiny rozdílného vzdělání
STROPNICKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí. Cílem bakalářské práce je ukázat vliv sociálního postavení romské rodiny na úroveň a možnosti vzdělávání romských dětí ve městě Vimperk. V teoretické části své bakalářské práce poukážu na vývoj sociálního a kulturního života romské menšiny a na současné postavení Romů v České republice. Jako výchozí teorii jsem si vybrala teorii trojího vyloučení Romů autora Pavla Barši. Trojí vyloučení z důvodu socioekonomického, kulturního a politického. Pokusím se zaměřit na sociální a ekonomickou situaci romských rodin a pokusím se analyzovat důsledky sociálně - ekonomického, kulturního a politického vyloučení romské národnostní menšiny v současné společnosti ve Vimperku. V teoretické části se dále pokusím popsat vztah romské komunity ke vzdělání a specifika ve vzdělávání romských dětí. V analytické části práce se zaměřím především na studium důvodů, proč některé děti studují na Základní škole a některé na Základní praktické škole ve Vimperku. Pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů se budu snažit zjistit možné příčiny, které mohou mít za následek rozdíly ve vzdělávání romských žáků.
Inkluzivní vzdělávání v mateřských školách
MLEJNKOVÁ, Jana
Téma bakalářské práce se zabývá stavem inkluzívního vzdělávání v běžných mateřských školách. V teoretické části se zabývám vysvětlením významu pojmů integrace, inkluze a inkluzívní vzdělávání. Dále pak věkovou kategorií dětí v předškolním věku a jejich výchovou a vzděláváním. Závěr teoretické části je věnovaný stavu inkluzívního vzdělávání v naší republice podle dostupných zdrojů. Praktická část je zaměřená do Plzeňského kraje. V praktické části jsem si stanovila hlavní cíl, kterým bylo zjistit postoje pedagogických pracovníků a zřizovatelů mateřských škol k inkluzívnímu vzdělávání. Dílčími cíly bylo: zjistit postoje učitelek mateřských škol k integraci a inkluzívnímu vzdělávání, dále hlubší vhled do postojů učitelek, které ve své praxi již dítě s postižením ve své třídě integrované měly. Pro doplnění celé situace jsem ještě zjišťovala postoje ředitelek a zřizovatelů mateřských škol k této problematice.
Kvalita života dětí s onemocněním spinální svalové atrofie
KOČOVÁ, Helena
Disertační práce se zaměřuje na problematiku kvality života dětí a pečujících osob s onemocněním spinální muskulární atrofie (SMA), závažným progresivním a nevyléčitelným onemocněním, problematiku sociální práce s rodinou, kde se vyskytuje toto onemocnění. Popisuje etické aspekty pomoci rodinám s SMA a závažná rozhodnutí v souvislosti s nutností připojení na umělou plicní ventilaci. Spinální muskulární atrofie je onemocnění motoneuronu, tj. onemocnění neuronů, které odpovídají za vědomé pohyby svalů, jako např. běhání, pohyby hlavy a polykání. Výskyt v populaci je přibližně 1 novorozenec na 6000 narozených a asi 1 osoba ze 40 osob je přenašečem této nemoci. SMA postihuje všechny kosterní svaly, tzv. proximální svaly jsou často postiženy nejvíce. Jedinec je v určité fázi života - dle stupně a typu postižení - odkázán na mechanický či elektrický vozík, v mnoha případech na umělou plicní ventilaci a trvalou 24 hodinovou pomoc druhé osoby. Rodiny fakt závažného progresivního a nevyléčitelného onemocnění přijímají různými způsoby. Disertační práce reflektuje vnímání kvality života samotných dětí a pečujících osob, přispívá k vytvoření podkladů pro organizaci multidisciplinárního týmu odborníků za účelem terapeutické intervence, kteří jsou schopni dítě a jeho rodinu doprovázet. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní péči jako "zlepšování kvality života pacientů, kterým čelí život ohrožující onemocnění, a jejich rodinám prostřednictvím prevence a zmírnění utrpení včasnou diagnostikou a léčbu bolesti a další problémy, ať už fyzické, psychické, sociální a duchovní." Paliativní péče rodiny připravuje na tyto situace a měla by být poskytována spolu s tím, pro jaké možnosti léčebných postupů se rodiny rozhodnou. Disertační práce je uceleným informačním podkladem k podpoře dětí s postižením SMA a rodin v rané péči v České republice, dále pak v inkluzívním procesu pedagogické integrace- inkluze do majoritní společnosti.
Kvalitativní výzkum strategií navazování vztahů a odmítání druhých u dětí předškolního věku v mateřské škole
NÁPRAVNÍKOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak děti předškolního věku navazují přátelství a naopak, proč jsou odmítáni. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu osobnost a na vývojové teorie, které se týkají dítěte (Sigmund Freud, Jean Piaget a Erik Erikson). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje verbální a nonverbální komunikaci. Dále se zaměřuje na sociální interakci, která je nedílnou součástí mezilidských vztahů. Pozornost je věnována také emoční a interpersonální inteligenci, kde je mimo jiné vysvětlena sociální inkluze a exkluze. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování, jehož cílem bylo zjistit důvody nezačlenění dětí do kolektivu. Ke zjištění potřebných informací byla využita metoda pozorování a rozhovorů. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí.
Integrace žáků s tělesným postižením v rámci primárního vzdělávání na prvním stupni ZŠ v okresech České Budějovice a Prachatice
NĚMCOVÁ, Hana
Téma bakalářské práce se týká integrace žáků s tělesným postižením na prvním stupni základních škol v okresech České Budějovice a Prachatice. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se integrace, legislativou upravující integrované vzdělávání a v neposlední řadě faktory a prostředky, které ovlivňují úspěšnost integračního procesu. Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit připravenost základních škol z výzkumného vzorku na integraci žáků s tělesným postižením. Součástí cíle bylo zjistit, jaké jsou postoje pedagogických pracovníků ohledně integrace. Pro naplnění cíle jsem si stanovila tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala toho, jak jsou školy připraveny na integraci žáků s tělesným postižením, respektive zda jsou na školách odstraněny architektonické bariéry a zbudovány bezbariérové přístupy. Druhá výzkumná otázka se týkala zkušeností základních škol s integrací žáků s tělesným postižením. Třetí výzkumná otázka se týkala názoru pedagogických pracovníků na inkluzi.V bakalářské práci byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Celkem bylo osloveno 22 základních škol, s výzkumem souhlasilo 8 škol. Výzkum byl realizován formou strukturovaného rozhovoru s řediteli škol, popřípadě jejich zástupci, třídními učiteli nebo výchovnými poradci. Záleželo na tom, na koho jsem byla po oslovení vedení příslušné školy odkázána. Na školách, kde žáka s tělesným postižením neintegrují, byla zjišťována informovanost pedagogických pracovníků ohledně integračního procesu. Na školách, kde v současné době integrují žáky s tělesným postižením, byly zjišťovány zkušenosti škol s integrací.Uskutečněný výzkum ukázal, že z celkového počtu 8 dotazovaných základních škol, má zkušenost s integrací žáků se zdravotním postižením 7 škol. Z těchto 7 škol mají 3 školy zkušenost s integrací žáků s tělesným postižením, z toho 2 školy integrují žáky na prvním stupni. Žádná ze škol, na které se v současné době nevzdělává žák s tělesným postižením, není připravena na integraci žáka s tímto druhem postižení. Na školách nejsou odstraněny architektonické bariéry. Co se týče informovanosti ohledně procesu integrace žáků s tělesným postižením, uskutečněný výzkum ukázal, že informovanost pedagogických pracovníků ohledně této problematiky není dostatečná. Školy, které již mají zkušenost s integrací žáků s tělesným postižením na prvním stupni, hodnotí finanční zajištění integrace jako nedostatečné. Obě školy využívají možnost spolupráce se speciálně pedagogickým centrem a podmínky vzdělávání pro tyto žáky byly upraveny. Obě školy využívají při integraci podpůrná opatření. Žáci se vzdělávají podle individuálních vzdělávacích plánů, školy pro ně zajistily funkci asistenta pedagoga, pořídily didaktické a kompenzační pomůcky. Na jedné z těchto dvou škol se dokonce vzdělávají 3 děti s tělesným postižením na prvním stupni. Myšlenku inkluze ve většině případů pedagogičtí pracovníci neodmítají. Někteří si však uvědomují limity integračního procesu a proto zastávají názor, že koncepce současného školského systému je vyhovující. V České republice je školská integrace legislativně podporována. Snahy o začleňování žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu se objevují více než deset let. I přesto se však školy v běžném životě při uskutečňování integračního procesu stále potýkají s nedostatkem financí a praktickými obtížemi.
Možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích
NOŽINOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá možnými limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako, inkluze, integrace a inkluzivní vzdělávání i z hlediska legislativního ukotvení a charakterizuji prostředky speciálně pedagogické podpory. Dále se věnuji etiologii a klasifikaci zdravotního postižení. V praktické části jsem stanovila cíl specifikovat výhody popřípadě nevýhody, možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu techniku řízeného rozhovoru. Oslovila jsem tři mateřské, základní a střední běžné školy, kde je individuálně integrovaný žák se zdravotním postižením. Oslovila jsem v každé škole ředitele a pedagoga a provedla jsem s nimi rozhovor s odlišnými otázkami. Ve výzkumném šetření se mi podařilo zjistit, že většina z oslovených ředitelů má dostačující informace o inkluzivním vzdělávání, některé ze škol jsou zapojeni v projektu pro podporu o Inkluzivním vzdělávání. Výhody inkluzivního vzdělávání ředitelé vidí v začlenění jedince se zdravotním postižením do běžného vyučování a dále spolupráci a komunikaci integrovaného jedince s ostatními spolužáky. Jako hlavní nevýhodu vidí nedostatečné finanční prostředky a nepřipravenost podmínek pro inkluzivní vzdělávání. Z pohledu pedagogů je integrace vnímána pozitivně, ačkoli je to pro pedagogy, ale i asistenty velká zátěž. Většina z pedagogů nesouhlasí s integrací jedince s těžkým zdravotním postižením do běžné školy. Všichni z pedagogů i ředitelů se shodli, že při integraci vždy záleží na podmínkách a možnostech školy.
Úloha speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením
ROMOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce je zmapovat a specifikovat úlohu speciálního pedagoga při inkluzivním vzdělávání a tím zdůraznit význam profese speciálního pedagoga. V teoretické části bakalářské práce se zabývám pojmy integrace a inkluze. Je zde popsána historie integrace a její podoba v dokumentech. Dále je v práci charakterizován proces inkluzivního vzdělávání a různá zdravotní postižení a jejich specifika. Také poradenská zařízení a služby pro jedince se zdravotním postižením. V praktické části jsem k výzkumu použila metodu zúčastněného pozorování. Pomocí této metody jsem sledovala činnosti speciálního pedagoga ve škole při inkluzivním vzdělávání. Dále jsem použila metodu strukturovaných rozhovorů s pedagogy a rodiči integrovaných dětí/žáků. Kontaktovala jsem Speciálně pedagogická centra a Pedagogicko-psychologickou poradnu. Se speciálními pedagogy jsem navštívila dvě mateřské a jednu základní školu. Pokaždé se jednalo o dítě/žáka s různým typem zdravotního postižení. Z výsledků je patrné, že speciální pedagog má při inkluzivním vzdělávání dětí/žáků významnou úlohu. Důležité jsou kladné vztahy speciálního pedagoga a dítěte/žáka se zdravotním postižením, pedagoga a rodiče integrovaných dětí/žáků. Z přístupu speciálního pedagoga je zřejmý komplexní přístup k integrovanému dítěti/žáku. Speciální pedagog má úlohu i jakéhosi prostředníka při integraci dítěte. Informuje a názorně pedagogům i asistentům pedagoga pracujícím s integrovanými dětmi/žáky prezentuje, jak postupovat. Profese speciálního pedagoga je proto důležitá a obtížně zastupitelná. Práce může být přínosem pro studenty, kteří se zajímají o tuto problematiku. Dále pro školy, kde je anebo bude inkluzivní vzdělávání realizováno. Může být přínosná i pro rodiče dětí/žáků se zdravotním postižením.
Zooterapie u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v okrese Tábor
KRATOCHVÍLOVÁ HAVLOVÁ, Jitka
Zooterapie, jako poměrně nová metoda, je zařazována v rámci ucelené rehabilitace i do speciálních škol. Zde se uplatňuje nejen jako vhodná relaxace a zpestření výuky, ale také v cílené práci s dětmi- rozvoj fyzických, psychických, emocionálních i sociálních dovedností. Zvíře není jen prostředník, ale vítaný kamarád, ke kterému má mnoho dětí s postižením bližší vztah než k ostatním lidem. Psí kamáradi jsou věrní, bez podmínek jsou ochotni se přitulit a pohrát si, nabízí nepřeberné množství podnětů, dítě se s nimi nenudí a učí se přirozeně novým dovednostem. Jízda na koni dává dětem pocit výjimečnosti, radosti, volnosti, zvyšuje jejich sebehodnocení a rozvíjí dítě po motorické stránce. A i malá zvířata (křečci, morčata, želvy, andulky apod.) dokážou v dítěti probudit radost, zájem a přes lásku ke zvířeti je krůček k lásce k ostatním lidem.
Vzdělávání romských dětí v systému základního školství ČR.
KUBÍČKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá tématem vzdělávání romských dětí v systému českého základního školství. Cílem diplomové práce je analyzovat současný stav českého vzdělávacího systému ve vztahu k romským žákům, upozornit na segregační praxi na základních školách a nabídnout možná řešení. V teoretické části se zabývám popisem současné situace romské menšiny v ČR. Prostřednictvím mediálních sdělení i odborných studií je reflektována vyhrocená sociální situace a jsou analyzovány nejčastější spory mezi romskou menšinou a většinovou společností. Reforma vzdělávání romských dětí je uváděna jako jedna z prioritních oblastí integrace Romů v ČR. Jsou popsány současné alternativy základního vzdělávání romských žáků v ČR a porovnány výhody inkluze oproti segregaci ve vzdělávání. Praktická část je zaměřena na didaktické zpracování témat multikulturní výchovy na 2. stupni ZŠ. Výukový projekt s názvem ?Černé ovce, bílé vrány? je projektovou realizací průřezového tématu multikulturní výchovy v hodinách občanské výchovy a českého jazyka. Cílem výukového projektu je ověřit, jak funguje výuka na otevřené základní škole, která jde cestou inkluzivního vzdělávání.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 437 záznamů.   začátekpředchozí417 - 426dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.