|
|
Ošetřovatelský proces u seniorů trpících bolestí
HÁKOVÁ, Eva
Abstrakt Stárnutí jej nezvratný a neopakovatelný biologický proces. Stáří je závěrečnou fází života. Dochází k involučním změnám tělesným a duševním. Mění se seniorovo sociální postavení. Pro období stáří je typická polymorbidita. Jde převážně o chronická onemocnění, provázená bolestí. Bolet je nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost spojená se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo je jako taková popsaná. (www.algos.cz) Vjem bolesti se nazývá nocicepce. Nefarmakologické postupy mají vliv na psychiku a tím pomáhají snižovat bolest. Tyto techniky zvyšují kvalitu života a zlepšují pohodlí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku nefarmakologického tišení bolesti u seniorů s ohledem na hodnocení bolesti v rámci ošetřovatelského procesu na oddělení následné péče a v domovech seniorů. Bylo zjišťováno, zda sestry používají nefarmakologické techniky tišení bolesti po předchozím zhodnocení bolesti. Použili jsme kvantitativní výzkum formou dotazníku. Bylo rozdáno celkem sto dvacet dotazníků. Celkem bylo použito ke zpracování osmdesát pět správně vyplněných dotazníků.Výzkumný soubor byl vybrán náhodným způsobem, který tvořilo čtyřicet jedna sester z domovů pro seniory a čtyřicet čtyři sester z léčeben dlouhodobě nemocných. Z domova pro seniory Hvízdal, bylo vráceno správně vyplněných, pouze třináct a z Domova pro seniory Máj jich správně vyplněných dotazníků odevzdalo šestnáct sester. Z domova pro seniory v Jičíně se vrátilo správně vyplněných dvanáct dotazníků. Sestry pracující v Gerontocentru Hostinné odevzdaly správně vyplněných dotazníků dvacet osm a sestry z LDN Lomnice nad Popelkou pouze šestnáct správně vyplněných dotazníků. Cíl bakalářské práce byl splněn. Hypotéza H1, sestry pracující na oddělení následné péče používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů po předchozím zhodnocení bolesti, se potvrdila, zatímco hypotéza H2, sestry pracující v domovech seniorů, používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů bez předchozího zhodnocení bolesti se nepotvrdila.
|
|
|
Teorie a praxe pastorace seniorů
VLNATÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá pastorací seniorů v České republice. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V první části se snaží vysvětlit pojem pastorace pomocí různých názorů několika autorů a dále se snaží popsat různé případy ze života seniorů. V této části je pak ještě odkaz na užitečnost starší generace a návod jak se udržovat stále v dobrém stavu i přes pokročilý věk. Ve druhé části se snaží v praxi potvrdit nebo vyvrátit dvě hypotézy {--} o větším rozsahu pastorace v domovech zřizovaných církví a o větším zájmu seniorů o pastoraci v domovech zřizovaných církví.
|
|
|
Vybrané procedurální standardy kvality sociálních služeb v domově pro seniory
TRACHTOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce hodnotí vybrané standardy kvality sociálních služeb určených domovům pro seniory. Práce shrnuje nové požadavky na výkon práce sociální pracovnice s ohledem na naplňování standardů. Zároveň analyzuje, jak jsou vybrané standardy zaváděny do praxe v konkrétním zařízení sociálních služeb pro seniory a navrhuje řešení k odstranění slabých míst a zkvalitnění nabízených služeb.
|
|
|
Zavádění standardů kvality sociálních služeb v domově pro seniory.
SEDLÁKOVÁ, Šárka
Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem se realizovalo zavádění nových standardů kvality sociálních služeb do praxe, zjistit názor pracovníků v přímé obslužné péči na zavádění standardů kvality sociálních služeb a možnosti jejich naplňování v praxi v Domově důchodců Humpolec. Na počátku byly stanoveny dvě hypotézy: H1) Standardy kvality sociálních služeb zvýší podle názoru zaměstnanců v přímé obslužné péči úroveň péče o klienty v domově pro seniory. H2) Zavedením standardů kvality sociálních služeb se zvýší odborná úroveň v přímé obslužné péči. Pro sběr informací a ověření stanovených hypotéz jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodu dotazování, techniku řízeného rozhovoru. Řízený rozhovor se rozvíjí na základě pevně stanovených otázek, které měly pevně stanovené pořadí a většinou se zde uváděly i varianty odpovědí. Rozhovor byl veden s vybraným vzorkem zaměstnanců Domova důchodců Humpolec v průběhu července a srpna 2009. Z celkového počtu 53 pracovníků přímé obslužné péče jsem vybrala náhodným systematickým výběrem 42 pracovníků přímé obslužné péče. Řízeného rozhovoru se zúčastnilo 30 zaměstnanců, 10 zaměstnanců rozhovor odmítlo a 2 zaměstnanci byli v době výzkumu v pracovní neschopnosti. V rozhovoru bylo účastníkům položeno 7 polootevřených otázek. Z mého výzkumu vyplynulo, že standardy kvality sociálních služeb jsou dobrou cestou za vyšší kvalitou sociálních služeb a s tím i související ochranou práv jejich uživatelů. Je nutné naučit se s těmito standardy pracovat ve prospěch uživatelů sociálních služeb. S tím souvisí také řádné zaškolování pracovníků přímé obslužné péče, jejich profesní rozvoj a důkladné seznámení s problematikou týkající se zavedení nových standardů kvality do běžné praxe v zařízeních sociálních služeb. Výsledky bakalářské práce mohou být použity ke zjištění stavu zavádění standardů v Domově důchodců Humpolec a mohou pomoci při odstranění nedostatků v proškolování pracovníků přímé obslužné péče, zvýšení jejich informovanosti v rámci standardů kvality sociálních služeb a tím ke zvýšení odborné připravenosti.
|
|
|
KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
FIALOVÁ, Hana
Moji bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na definici komunikace obecně a také na komunikaci v rámci ošetřovatelské péče. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky sociologického výzkumu získané s použitím metody dotazování pomocí techniky dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a ve Žďáře nad Sázavou. Dále jsou zde uvedeny výsledky rozhovorů s klienty těchto zařízení.
|
|
|
Potřeba celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků při zajišťování ošetřovatelské péče v domovech pro seniory
MARTINOVSKÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývala potřebou celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče v domově pro seniory. V těchto domovech se zvyšují nároky na péči o klienty, což vyžaduje kontinuální vzdělávání v oboru. Významnou a nezastupitelnou roli v ošetřovatelské péči hraje sestra, na jejíž možnosti a názory na celoživotní vzdělávání byla práce zaměřena. Teoretická část byla zaměřena na charakteristiku oboru ošetřovatelství, vývoj ošetřovatelského vzdělávání, dále na charakteristiku stáří a potřeby ve stáří a na poskytování komplexní ošetřovatelské péče v domově a roli sestry při poskytování této péče. Cílem práce bylo zjistit názory a možnosti zdravotnických pracovníků k celoživotnímu vzdělávání při zajišťování ošetřovatelské péče o klienty domovů pro seniory. Byly stanoveny dvě hypotézy. H1: poskytovatelé ošetřovatelské péče v domovech pro seniory mají potřebu se celoživotně vzdělávat a H2: domovy pro seniory neposkytují možnost celoživotního vzdělávání. K dosažení cíle práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku a polostandardizovaný rozhovor. Z šetření vyplynulo, že sestry mají potřebu se celoživotně vzdělávat a domov pro seniory tuto potřebu vítá a podporuje. To znamená, že H1 byla potvrzena a H2 nebyla nepotvrzena. V závěru práce byla navrhnuta doporučení sestrám a vedoucím pracovníkům, která z výzkumu vyplynula.
|
|
|
Změny zdravotního stavu u seniorů po přijetí do ústavního zařízení sociální péče.
VORÁČKOVÁ, Pavla
Moje bakalářská práce byla zaměřena na změny zdravotního stavu u seniora po přijetí do ústavního zařízení sociální péče, které jsou podmíněny zejména psychosomatickými faktory. Jedná se o kvalitativní výzkum. Výsledky mé práce ukázaly, že u většiny seniorů se zdravotní stav nezhoršil, u někoho se dokonce zlepšil. Zhoršení zdravotního stavu, podle mého zjištění, sice způsobila změna prostředí, ale ne v souvislosti s psychickým stresem. Z výsledků mé práce vznikla následující hypotéza: Na zdravotní stav seniora v institucionálním zařízení má vliv rodinné zázemí, psychická pohoda.
|
|
|
Důsledky přijetí zákona o sociálních službách na činnost konkrétního zařízení
NOVOTNÝ, Miroslav
Tato práce si klade za cíl zmapovat, jaké změny přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v praxi konkrétního zařízení. A to z pohledu personálu domova pro seniory. V teoretické části se nejdříve práce soustředí na vymezení samotných sociálních služeb, jaké faktory je ovlivňují a jejich význam pro širokou veřejnost. V další kapitole s názvem Vývoj legislativy systému sociální ochrany obyvatelstva, je objasněn přechod od sociálního zabezpečení k sociální ochraně obyvatelstva. Další kapitola se věnuje legislativní snaze o vytvoření ucelené právní úpravy, která by nahradila, již v té době nevyhovující systém sociální péče. Následující kapitoly podrobně charakterizují jednotlivé části nového zákona o sociálních službách, co všechno tento zákon ovlivňuje, jako například standardy kvality sociálních služeb, jejich kontrolu formou inspekce Ministerstva práce a sociálních věcí nebo krajského úřadu. Rovněž se zde práce postupně zaměřuje na novou sociální dávku, její účel, výši, pro koho je určena a kdy vzniká nárok na její vyplacení. Ke konci teoretické části práce je zákon o sociálních službách podroben kritickému hodnocení formou SWAT analýzy. Pro naplnění cíle této práce jsou v praktické části stanoveny dvě hypotézy. Při samotném výzkumu bylo použito dotazníkové šetření a nestandardizovaný rozhovor. Výzkumným vzorkem byl ošetřovatelský a sociální personál domova pro seniory ve Sněženkové ulici v Praze. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory potvrdily hypotézu č. 1, ve které je zastáván názor, že vlivem zákona o sociálních službách vzrostou pracovní nároky na management jednotlivých zařízení sociálních služeb. Výzkum rovněž potvrdil hypotézu č. 2, v níž je předpokládán nárůst ošetřovatelské péče z důvodu změny systému financování sociálních služeb a následné změny struktury klientů. Dále se potvrdilo, že zákon dokáže naplnit své hlavní poslání a tím je preventivní působení proti sociálnímu vyloučení.
|
|
|
Adaptační proces klientů Domova důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích
SÁKOVÁ, Pavlína
Změna prostředí je ve stáří závažný stresor. Starší lidé potřebují obvykle více času k tomu, aby se mohli přizpůsobit a nepociťovali změnu jako nátlak. Adaptace na nové prostředí ve stáří je obvykle ztížena a také probíhá delší dobu. Při přemístění klienta z domácího prostředí do institucionální péče je potřeba dbát na to, aby byl přechod co nejplynulejší a maximálně bylo vyhověno potřebám klientů. Byly použity techniky kvalitativního výzkumu: řízené rozhovory s vybranými klienty Domova pro seniory Hvízdal, kasuistiky klientů, neřízené rozhovory se sociálními pracovníky a jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat - sociální dokumentace klientů. Z výzkumu byla stanovena hypotéza: Na adaptační proces klientů Domova pro seniory Hvízdal má vliv rodinné prostředí, zdravotní stav a přijetí změny životního stylu.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
host ::
RSS.