Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí34 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
Postavení sester v interních odborných ambulancích
ŠŤASTNÁ, Věra
Současné postavení sester v interních ambulancích je vyjímečné a náročné. Bez sester si fungující zdravotnictví nelze představit. Sestra v ambulanci má několik rolí, které musí umět současně a plynule zvládat {--} role edukátorky, advokátky, manažerky, poskytovatelky oš. péče, mentorky, výzkumnice, nositelky změn. Velmi důležitý je i vzájemný vztah lékaře a sestry {--} přátelský, ohleduplný, vzájemně se respektující a jejich spolupráce by měla mít rovnoprávný vztah. V interních odborných ambulancích se léčí pacienti s onemocněním vnitřních orgánů. Sestry jsou významným článkem ošetřovatelského týmu. V interních ambulancích dochází k prvnímu kontaktu klienta se zdravotnickým personálem. Je zde nutné profesionální jednání a komunikace s pacientem. Bez komunikace mezi sestrou a nemocným člověkem je nemyslitelná kvalitní ošetřovatelská péče. Pacienti se různě odlišují svým chováním a reakcemi, ale určité projevy chování jsou některým skupinám společné. Tento výzkum byl zaměřen na {\clq}qPostavení sester v interních odborných ambulancích``. Cílem práce bylo zjistit postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích. Pro uskutečnění tohoto cíle byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s 35 standarizovanými otázkami, který probíhal se sestrami ve vybraných interních odborných ambulancích a byl zcela anonymní. Z každé interní odborné ambulance byl proveden rozhovor se třemi sestrami. Výzkum probíhal ve vybraných interních odborných ambulancích ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výzkumného šetření se zůčastnilo 9 sester {--} 3 sestry z diabetologické, 3 sestry z endokrinologické, 3 sestry z revmatologické ambulance. Na základě rozhovorů se sestrami z jednotlivých odborných ambulancí, byly vytvořeny kasuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení 12 kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Naším výzkumným šetřením a splněním cíle našeho výzkumu jsme zjistili, že postavení sester ve vybraných interních odborných ambulancích je průměrné a nedoceněné. Na sestry v interních odborných ambulancích jsou kladeny vysoké nároky převážně v oblasti komunikace s pacienty a ostatními zdravotnickými pracovníky. Výzkumem dále bylo zjištěno, že sestry nejvíce v ambulanci zastávají roli edukátorky, jejich náplň práce tvoří převážně administrativní a ošetřovatelská činnost, mají vhodné pracovní podmínky pro svoji práci, edukují pacienty ústní formou a praktickou ukázkou, sestry v ambulancích mají více psychické projevy stresu, sestry z ambulancí mají možnost výběru relaxačních aktivit.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí34 - 35  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.