|
|
Možnosti využití muzikoterapie a její vliv na well-being a rozvoj kompetencí u handicapovaných dětí
PRŮŠOVÁ, Aneta
Má práce na téma Možnosti využití muzikoterapie a její vliv na well-being a rozvoj kompetencí u handicapovaných dětí je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Jako cíl mé práce jsem si stanovila zmapovat možné účinky muzikoterapie u handicapovaných dětí. Vybrala jsem si netradiční formu muzikoterapie u dětí s postižením, aby byl můj výzkum odlišný. V teoretické části jsem vymezila pojem muzikoterapie, popsala její historii a její jednotlivé metody a techniky. Dále jsem definovala pojem dítě se zdravotním postižením a další pojmy, které se k němu vážou. Popsala jsem i nejčastější diagnózy dětí s postižením. Následuje několik příkladů rodičů s dítětem s postižením a to, jak se vyrovnali s jeho diagnózou. Ve výzkumné části hledám odpověď na dvě výzkumné otázky: 1. Lze u handicapovaných dětí pravidelně docházejících na muzikoterapii pozorovat nějaké změny? 2. Pokud ano, jaké změny to jsou? Zvolila jsem kvalitativní výzkumnou strategii. V další kapitole popisuji metody získávání dat, kterými byly pozorování a semistrukturovaný rozhovor. V rámci mého výzkumu jsem docházela jeden rok minimálně jednou měsíčně do Centra Arpida v Českých Budějovicích na kroužek Zpěváčci. Děti, které navštěvují tento kroužek (je jich 13), se učí jednotlivé písně a poté je prezentují na různých vystoupeních během celého roku. Výsledky mého výzkumu jsem popsala na několika úrovních. První úrovní je popis pozorovaných změn u jednotlivých dětí, druhou popis činnosti kroužku během jednoho roku, a třetí hledání obecnější odpovědi na výzkumné otázky. Pokud se týká socializace jedince ve skupině vrstevníků, děti spolu na kroužku komunikují, vtipkují spolu i s paní učitelkou. Sdílejí spolu i události svého života, které jsou pro ně důležité. Záleží jim na úspěšném výkonu. Některé děti mají mezi sebou opravdu přátelský vztah. Druhým výsledkem je socializace jedince ve společnosti. Děti se nebojí na vystoupeních vystoupit z řady ostatních. Ztrácí se i ostych před cizími lidmi, nebojí se někoho zeptat nebo požádat o pomoc. Aby výsledky mého výzkumu byly patřičně validní, konzultovala jsem je s muzikoterapeutkou, která vede kroužek Zpěváčci.
|
|
|
INFORMOVANOST SPECIFICKÉ SKUPINY NA ČESKOKRUMLOVSKU A PRACHATICKU O SLUŽBĚ STŘEDISKA RANÉ PÉČE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
TIRPÁKOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá informovaností odborné veřejnosti o SRP v Českých Budějovicích. Teoretická část specifikuje mimo jiné, některé z klíčových slov a pojmů potřebných pro naši práci (raná péče, význam SRP, výhody SRP, základní činnosti SRP dle zákona, Model provázení, SRP České Budějovice, dítě s postižením, model SRP, hlediska SRP, informovanost, rodina, depistáž). Dozvíme se zde například definice včasné intervence, jeho cílů, specifikace klientů SRP, složení týmu, jeho podmínky, se zaměřením na rodinu a své děti s postižením. Najdete zde také formy propagace SRP České Budějovice, díky které je tato služba může dostat do podvědomí a lepší a musí být použity
|
|
|
Analýza lidských zdrojů matek samoživitelek s postiženým dítětem (s dětskou mozkovou obrnou) v Českých Budějovicích
STEJSKALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce analyzuje lidské zdroje osamělé matky s dítětem s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Jakou roli hrají sociální vztahy v době odchodu otce od rodiny s postiženým dítětem a důležitost vztahů pro uspokojování základních potřeb. Práce se skládá z dvou hlavních částí teoretickou a praktickou. První část je zpracováním tématu neúplné rodiny, zvládání stresové situace (narození dítěte s hendikepem a odchod otce od rodiny) a důležitost sociálních vztahů pro sociální fungování matek samoživitelek. Druhá část se zabývá praktickým výzkumem a jeho interpretací na téma využití lidských zdrojů svobodných matek.
|
|
|
Raná péče pro děti se zdravotním postižením, její význam a zhodnocení v Plzeňském a Jihočeském kraji
FILIPOVÁ, Edita
Raná péče je velmi důležitou složkou péče o děti se zdravotním postižením, je však nutné, aby se o ní rodiče dozvěděli včas, pokud možno hned po narození dítěte, případně co nejdříve po zjištění jeho postižení. Kontakty na ranou péči by měly být pro rodiče snadno dostupné, nejvhodnější by bylo, kdyby byli rodiče o možnostech rané intervence informováni přímo ošetřujícím lékařem, což není vždy pravidlem, jak je možné zjistit z vyhodnocení výzkumných otázek v této bakalářské práci. Bakalářská práce se zabývá významem a zhodnocením rané péče v Plzeňském a Jihočeském kraji tak, jak to vidí její uživatelé - rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola se zabývá teoretickými východisky rané péče. Je zde vymezen pojem raná péče, její vznik a vývoj a také popis organizace a zákonných podmínek. Kapitola je doplněna o rozbor rané péče v Plzeňském a Jihočeském kraji, na který je tato práce zaměřena. Dále je rozebrána problematika zdravotního postižení, které úzce souvisí s ranou péčí. Uvádí se zde jeho vymezení i vznik a popisují se druhy zdravotního postižení. Neméně důležité jsou informace týkající se rodiny a dítěte se zdravotním postižením. Kapitolu uzavírá téma týkající se společnosti a lidí se zdravotním postižením. Pro vypracování teoretické části práce byla použita analýza odborné literatury a internetových zdrojů, které se touto tématikou zabývají. V praktické části jsou vymezeny cíle a metody výzkumného šetření, popisují se zde charakteristiky respondentů a předkládají kazuistické studie. Důležitou součástí je analýza rozhovorů a srovnání získaných dat. Na závěr jsou uvedeny vyhodnocení a závěry šetření. Práce si klade za cíl zhodnotit služby a spokojenost klientů s ranou péčí ve vybraných oblastech, kterými jsou Plzeňský a Jihočeský kraj. Výzkumné otázky jsou: Co rodičům přinesla raná péče v náročné životní situaci? Jaké by byly důsledky pro rodiny, kdyby raná péče přestala fungovat? Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Výzkumný soubor je tvořen 10 rodinami (5 z Plzeňského kraje a 5 z Jihočeského kraje). Metodou získávání dat je polostandardizovaný rozhovor. Práci doplňují kazuistiky dětí a jejich rodin. Metodou zpracování dat je kvalitativní obsahová analýza. Z rozhovorů s rodiči vyplynulo, že služby rané péče všem rodinám velmi pomohly, přestože někteří zpočátku netušili, co by měli očekávat. Hlavním přínos všichni spatřovali v docházce poradkyně rané péče k nim domů a v názorné ukázce jak s dítětem pracovat, hrát si a dál ho rozvíjet. Zapůjčené pomůcky a hračky by si většina rodin nemohla dovolit pořídit nebo by je ani nenapadlo, že by taková pomůcka nebo hračka mohla být vhodná. Velkou pomocí byla pro všechny i psychická podpora, poskytnutí dalších kontaktů na odborníky a setkávání s dalšími rodiči. Nikdo z dotazovaných neuvedl žádný problém nebo připomínku, která by se k poskytování služeb rané péče vztahovala. Práce bude využívána pro potřeby Středisek rané péče - zhodnocení poskytovaných služeb, které byly pro bývalé (nebo současné) klienty nejdůležitější.
|
|
|
Podnikání a mateřství v rodinách s dítětem s postižením
VACKOVÁ, Petra
K dnešnímu životu ženy patří jak mateřství, tak vykonávání nějaké profese. V obou případech se mohou objevit určité odchylky. Co se týče profesního uplatnění, jde o způsob provozování. Bakalářská práce pojednává právě o podnikání. Odchylku v mateřství nabízí narození dítěte s postižením. V tomto případě dostává mateřství také odlišný rozměr, než je obvyklé. První kapitola se snaží definovat mateřství od samotné podstaty ženy jako matky. Zmiňuje se i o současných trendech, které mateřství postihují. Kapitola popisuje i pojem matka dítěte s postižením, který vysvětluje, co toto specifické mateřství obnáší. Profesní zaměření je součást dnešního života každého, včetně žen i žen matek. Druhá kapitola rozebírá uplatnění žen na trhu práce a také matek, které mají zájem o pracovní uplatnění i po mateřské dovolené. Návrat nemusí vždy být jednoduchou záležitostí jak z pohledu matek, tak zaměstnavatelů, kteří mohou ulpívat na předsudcích. Pracovní uplatnění ovšem poskytuje i podnikání, které plní stejnou funkci, ale nabízí mnoho dalších rizik i přínosů. V kapitole se zmiňuje i přínos pracovní činnosti pro matky pečující o dítě s postižením. Nedílnou součástí výchovy dětí a pracovní činnosti ženy je i rodina a její funkčnost. Třetí kapitola nabízí definici rodiny a jejích funkcí a celkového fungování rodiny jako systému. Ovšem rodina, ve které se objeví dítě s postižením, vykazuje určité odlišnosti od obvyklé rodiny. Součástí kapitoly o rodině je i popis procesu vyrovnání se s dítětem s postižením. Přijetí určité odlišnosti není jednoduché. Také jde o dost náročnou krizovou situaci, kterou musí vyřešit každý po svém. Jde ale o posloupnost určitých stádií, po kterých následuje přijetí dítěte takového, jaké je. Poslední kapitola teoretické části nabízí popis dítěte s postižením. Každé dítě je individuální. Individualita dětí s postižením je umocněna druhem a rozsahem postižení. Rozhodující se také může stát doba vzniku postižení, věk totiž přináší množství specifik z něho vycházejících. Dítě s postižením má stejně jako všechny děti i určitou duševní výbavu, kterou většinou dostává od svých rodičů. Pro děti s postižením je nadmíru důležité i jeho okolí. Okolo dítěte se pohybuje mnoho lidí, nejdůležitějšími jsou členové rodiny, potom příbuzní, jde ale o každého, kdo je s dítětem v kontaktu. Jde o jejich postoj nejen k postižení, ale především k bytosti celkově. Na základě poznatků získaných v teoretické části práce se ukazuje jako nejlepší cíl zjistit podmínky a souvislosti takových matek, které tuto kombinaci úspěšně ve svém životě uskutečňují. Základní výzkumná otázka je stanovena v souladu s cílem práce. Kvalitativní výzkum s designem případové studie poskytl nejlepší možné odpovědi na výzkumnou otázku. Polostrukturované rozhovory se dvěma ženami splňujícími nezbytné podmínky jsou provedeny hloubkově a nabídnou mnoho zajímavých informací k výzkumu. Ve výsledcích jsou uvedené zprávy o respondentkách. Zprávy jsou vytvořené z rozsáhlých rozhovorů, ve kterých ženy popisovaly svoje mateřství s dítětem s postižením, podnikání i rodiny. Nejdůležitější byly ale souvislosti, které mezi sebou tyto skutečnosti mají. Bakalářská práce má informativní ráz o možnosti řešení pracovní činnosti v případě výskytu dítěte s postižením v rodině. Může informovat širokou veřejnost, zvláště potom ty, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Typologie matek handicapovaných dětí a charakter jejich rodinného prostředí
MĚKUTOVÁ, Petra
Název mé bakalářské práce je Typologie matek handicapovaných dětí a charakter jejich rodinného prostředí (analýza na základě kazuistik v knize Miloše Velemínského ?Celebritami proti své vůli??). Obsahem teoretické části je zpracování postavení osob s postižením ve společnosti. Zaměřila jsem se především na to, jak se rodina vyrovnává s narozením dítěte s postižením a jak vypadá role a osobnost matky dítěte s postižením. Dále jak na tuto skutečnost pohlíží okolí rodiny, prarodiče nebo přátelé. Teoretická část také zahrnuje postoj dítěte k vlastnímu postižení a problematiku výchovy dítěte s postižením. Popsala jsem zde i důležitou komunikaci s rodinou dítěte s postižením. Cílem práce je dopátrat se pohnutek, které matky dětí s postižením vedly k tomu, že se jejich smyslem života stala péče o jejich dítě. Dále zjištění, co je v tomto ohledu motivovalo a ovlivňovalo jejich rozhodnutí. Metodikou bakalářské práce je kvalitativní výzkum. Konkrétně rozbor kazuistik z knihy Miloše Velemínského ?Celebritami proti své vůli??. V těchto rozborech jsem se zaměřila především na skutečnosti, které tyto matky dovedly k tomu, že své dítě s postižením vychovávají doma. Popsala jsem, jak vypadá jejich rodinný a partnerský život. Dále jakým způsobem se matky s narozením dítěte s postižením vyrovnávaly a jaké měly v tomto ohledu komplikace. Ke komplikacím patří např. nevhodná komunikace s lékařem nebo absence podpory nejbližších lidí. Výsledkem je zjištění, proč se smyslem života těchto matek stala péče o jejich dítě s postižením. Všechny tyto matky spojuje přijetí rodičovské zodpovědnosti a láska ke svému dítěti, kterému často obětují celý život. Jsou to silné osobnosti, jejichž smyslem života je umožnit svému dítěti co nejspokojenější život. V rozborech jsem také porovnávala rodinné prostředí, manželské soužití, postoj okolí a lékařů k rodině. Tyto skutečnosti jsou u každé kazuistiky velmi individuální. Pro tyto matky je podpora rodiny, okolí i lékařů velmi důležitá. Proto jsem porovnávala, jak matka danou situaci zvládá i v případě, že jí některý z těchto aspektů chybí. Zjistila jsem také, že narození dítěte s postižením může pozitivně ovlivnit životní hodnoty rodiny. Výzkumem jsem zjistila, jaké jsou osobnostní rysy těchto matek a důvody, proč své dítě s postižením vychovávají doma. Těmito důvody jsou především přijetí rodičovské zodpovědnosti a láska ke svému dítěti.
|
|
|
Informovanost dětských lékařů a sociálních pracovníků o službách rané péče
PLÁŠILOVÁ, Dana
Teoretická část zahrnuje vymezení vzniku postižení u dětí v raném věku, možnosti rehabilitace. Dále se zabývá historií a procesem rané péče v České republice. Dotýká se i tématu, jak sdělit nepříznivou diagnózu rodičům, či jak danou situaci zvládat. Výsledky výzkumu ukazují na to, že sociální pracovníci na odboru sociálních věcí a zdravotnictví i dětští lékaři na Českobudějovicku sice mají povědomí o existenci rané péče. Informace však nepředávají rodinám na takové úrovni, aby se rodina mohla rozhodnout, zda chce využívat služby rané péče. Rodiny Českobudějovického střediska rané péče se informace o rané péči dozvídají především od specialistů ve velkých nemocnicích. Uvítaly by, kdyby se informace dozvěděly již v porodnici, kde se dítě narodilo, nebo od svého dětského lékaře.
|
|
|
Šance a úskalí rodinné výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou
DRDOVÁ, Eva
Práce se zabývá šancemi a úskalími, s nimiž se setkává rodina vychovávající dítě s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část charakterizuje dítě s dětskou mozkovou obrnou, všímá si vlivu narození a výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou na život sourozenců a rodičů. Dále věnuje pozornost spolupráci s odborníky, organizacemi a institucemi, zabývá se pomocí poskytovanou ze strany společnosti formou mimořádných výhod a dávek státní sociální podpory. V praktické části jsou na základě provedeného výzkumu a konečných závěrů prezentovány zkušenosti, názory a pocity rodičů, kteří vychovávají dítě s dětskou mozkovou obrnou. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak ovlivňuje narození a výchova dítěte s dětskou mozkovou obrnou život rodiny, s jakými těžkostmi a naopak s jakými šancemi v podobě různých forem pomoci se rodiče setkali a jak na vše nahlíží.
|
|
|
Volný čas dětí a mládeže s tělesným a kombinovaným postižením při Dětském centru ARPIDA
CANDROVÁ, Marie
Práce zkoumá způsob trávení volného času dětí a mládeže s tělesným a kombinovaným postižením. Teoretická část popisuje základní pojmy týkající se postižení, systému ucelené rehabilitace a volného času a zabývá se specifiky dětí s tělesným a kombinovaným postižením ve volném čase. A pochopitelně charakterizuje zařízení Dětského centra ARPIDA, ve kterém byl prováděn kvantitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita technika dotazníku. Respondenty byli rodiče dětí navštěvující Dětské centrum ARPIDA. Praktická část mapuje způsob trávení volného času klientů DC ARPIDA, zjišťuje spokojenost rodičů s činností centra a jejich informovanost o možných mimoškolních aktivitách pro děti s postižením mimo centrum.
|
|
|
Srovnání služeb rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji
MIKULENKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce pojednává o srovnání služeb rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji. Oblast rané péče byla po dlouhou dobu zanedbávána. Výzkumná část této práce pojednává o dostupnosti rané péče ve Zlínském a Jihočeském kraji. Pro zmapování poskytovatelů rané péče v obou krajích byla použita sekundární analýza dat. V této bakalářské práci byla za účelem získání dat vybrána technika dotazování. Nezbytné informace byly získány z informačních materiálů poskytovatelů a on {--} line zdrojů. Hlavním cíle bakalářské práce bylo srovnání zařízení poskytující celkovou ranou péči v obou krajích. Tato bakalářská práce může být použita v budoucím plánování služeb. Může pomoci poskytovatelům ve zkoumaných regionech zlepšit služby rané péče.
|
host ::
RSS.