|
|
Etické a pragmatické aspekty tyflopedické praxe
KLŮCOVÁ, Helena
Jako osobu se zrakovým znevýhodněním lze označit jedince, jehož poškození zraku nějakým způsobem ovlivňuje vykonávání běžných činností a zároveň mu nepostačuje běžná optická korekce. Tyflopedie / oftalmopedie je oborem speciální pedagogiky zaměřeným na výchovu, vzdělávání a rozvoj osob se zrakovým znevýhodněním. Byla prověřena všeobecná informovanost o tyxflopedii, správném přístupu a chování k osobám se zrakovým znevýhodněním a zmapován současný postoj široké veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním. Byla použita metoda dotazování (techniky sběru dat pomocí dotazníku/dotazníková metoda). Výzkum proběhl v běžném českém velkoměstě (České budějovice). Celkem byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla, že informovanost veřejnosti ohledně tyflopedie a správného přístupu k osobám se zrakovým znevýhodněním je průměrná (až nedostačující). Druhá hypotéza zněla, že postoj veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním je pozitivní. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Ověření vlivu intervenčního pohybového programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením v Ústavu sociální péče Slatiňany
VOTÁPKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se ve své teoretické rovině zabývá tematikou mentálního postižení obecně, úžeji pak v souvislosti s pohybovými aktivitami. V praktické části práce byl ověřován již vytvořený intervenční pohybový program pro osoby s touto formou zdravotního postižení. Po dobu šestnácti týdnů byl aplikován na skupinu klientů Ústavu sociální péče se středně těžkým stupněm mentálního postižení a jeho účinek poté kvalitativně vyhodnocen dle výsledků testů motorické a sociální kompetence. Na základě těchto ukazatelů byl potvrzen pozitivní vliv programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením a zároveň ověřena možnost jeho realizace v podmínkách Ústavu sociální péče.
|
|
|
Sociální opora rodiny se zdravotně postiženým dítětem
KOŠTIALOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá sociální oporou rodiny se zdravotně postiženým dítětem. V teoretické části jsou definovány pojmy - sociální opora, sociální síť, vymezena problematika sociální opory, rozsah pojetí, úrovně, druhy, nástroje, účinnost a přiměřenost. Dále jsou popsány základní typy zdravotního postižení, techniky zvládání náročné životní situace a zdroje sociální opory. Praktická část je zaměřena na využití možností sociální opory rodinou, především na dostupnost, dostatečnost a funkčnost systému.
|
|
|
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ KLIENTŮ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍ PÉČE
HOLCZEROVÁ, Vladimíra
V současné době je téma pracovního uplatnění a práva na odměnu za vykonanou práci osob s mentální retardací ze zařízení poskytující sociální služby často diskutované. Názory se různí. Někdo se domnívá, že tito lidé vzhledem k charakteru svého postižení pracovat nemohou. Jiní si myslí, že pracovat nemusí, vzhledem k jejich finančnímu zabezpečení státem. Já jsem přesvědčena, že jakákoli práce má být odměněna. Ke zpracování této bakalářské práce přispěla moje šestnáctiletá praxe v zařízení sociální péče. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1.ledna 2007 a zavádění Standardů kvality sociálních služeb, je průlomem v poskytování sociálních služeb. Nejdůležitější, ale zároveň nejtěžší, je aplikace těchto zákonných norem do běžného života. Často je práce zaměstnanců sociálních zařízení opomíjena. Svojí každodenní prací plní se svými klienty proces socializace. K realizaci tohoto procesu je důležitá vzájemná podpora a spolupráce. Klienti sociálních zařízení uplatňují své pracovní dovednosti jak v rámci samotného sociálního zařízení, tak na otevřeném trhu práce. Důležitým faktorem je motivace k pracovní činnosti. Daří se prosazovat právo klientů na odměnu za vykonanou práci, k uznání a pochvale se přidává ohodnocení finanční. Pracovním uplatněním klienti dokazují, že jsou schopni žít relativně samostatně s pocitem užitečnosti, potřebnosti. Jakákoli smysluplná činnost naše klienty posiluje v jejich roli dospělých jedinců, vede ke zvýšení sebekontroly, přináší jim nové zájmy, přátele a rozvíjí praktické dovednosti. Cílem mé práce bylo získat informace o tom, jaké spektrum pracovního uplatnění mají klienti v zařízeních sociální péče, zejména ve vztahu ke geografické poloze zařízení. Ve své práci zabývám otázkou, zda pracovní uplatnění nachází klienti v rámci samotného zařízení nebo mimo zařízení. Věřím, že moje práce bude inspirací těm, kteří nad podobným tématem přemýšlejí, nebo se tímto tématem zabývat chtějí.
|
|
|
Invalidizace v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007
KOHOUTOVÁ, Danuše
Invalidita je v našem pojetí chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často je v ní obsažen i aspekt společenský. Jednu z nejčastějších příčin vzniku invalidit představuje ztráta nebo pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v důsledku postižení pohybového aparátu. Velmi důležitá je zde problematika posuzování zdravotního stavu hlavně z hlediska zajištění určité provázanosti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k schopnosti pracovního začlenění a zhodnocení zachované pracovní schopnosti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat skupinu občanů požadujících přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007 a následně vyhodnotit vliv věku, fyzické práce a vzdělání na počet těchto žadatelů. Byly stanoveny tři hypotézy: 1. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé starší 55 let, 2. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé fyzicky pracující a 3. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé s nižším vzděláním. K získání potřebných informací jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodu sekundární a obsahové analýzy dat. Výběrový vzorek byl ze základního souboru získán metodou náhodného výběru. Veškeré informace byly čerpány z písemných dokladů, aniž bylo provedeno osobní šetření u sledovaných osob. Po rozboru a vyhodnocení dat nebylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť žadatelé o přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu nebyly starší 55 let. Druhá i třetí hypotéza se jednoznačně potvrdily. 84,8% sledovaných žadatelů je fyzicky pracujících a 79,73% sledovaných žadatelů má nižší vzdělání. Vzhledem k výsledkům výzkumného šetření by bylo zajímavé a také přínosné zaměřit se na zmapování invalidity vzhledem k těmto skupinám žadatelů ještě z hlediska jejich sociální situace a začlenění na trhu práce.
|
|
|
Sociální a psychologická situace v rodině s kombinovaně postiženým dítětem
MAŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá sociální a psychologickou situací v rodině s kombinovaně postiženým dítětem, narozením dítěte a reakcí rodičů, rodiny a okolí na vzniklou problematiku. Dále se zabývá problémy v rozhodování se v dalších možných krocích v péči o dítě, řešením vzniklých problémů a postavením se k dané problematice. Cílem je poukázat na rodiče, kterým se dítě s postižením narodilo a přiblížit jejich situaci od počátku až k jejímu vyrovnání se. Praktická část obsahuje průzkum, který byl zpracován z dotazníků vyplněných rodiči s dítětem s postižením. Zabývá se především rodiči, jejich situací a změnou života po narození dítěte, partnerským vztahem, okolím, pomocí a dalšími organizacemi, které navštěvují rodiče či jejich děti.
|
|
| |
|
|
Invalidní a pozůstalostní důchody v ČR
Vargová, Viktoria ; Marek, Luboš (vedoucí práce) ; Mazouch, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou invalidních a pozůstalostních důchodů v České republice. První kapitola se věnuje vymezení pojmů používané v rámci důchodového pojištění, charakteristice důchodového systému obecně a právní úpravě současného systému. Druhá kapitola rozebírá plné a částečné invalidní důchody. Třetí kapitola popisuje vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Ve čtvrté kapitole je analýza současného důchodového systému, od zavedení současné platné právní úpravy až do roku 2007, se zaměřením na invalidní a pozůstalostní důchody. V podkapitole 4.1 je analytická předpověď výši a počtu jednotlivých důchodů do roku 2010. Pátá kapitola se zaměřuje na prognózy demografického vývoje obyvatelstva v České republice, na problémy současného důchodového systému a na navrhované změny v rámci nové reformy důchodového systému.
|
host ::
RSS.