|
|
Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů
MAŠÍKOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům s nádorem močového měchýře, kteří podstupují pravidelné cystoskopické kontroly. Je zde popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře a jeho léčba, systém cystoskopických kontrol, informovanost a ošetřovatelská péče o tyto pacienty. Stanovili jsme šest cílů práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o cystoskopickém vyšetření. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o délce trvání cystoskopické dispenzarizace. Třetím cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu pacienta. Čtvrtým cílem bylo zmapovat ošetřovatelské postupy sester v péči o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Pátým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Posledním cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. V empirické části jsme stanovili tři hypotézy a tři výzkumné otázky. První hypotéza zněla, že pacienti mají informace o cystoskopickém vyšetření. Druhou hypotézou bylo, že pacienti mají informace o délce cystoskopické dispenzarizace. Třetí hypotéza tvrdila, že pacienti udávají jako nejčastější komplikaci po cystoskopickém vyšetření dysurické potíže. První výzkumná otázka zněla, jaké jsou ošetřovatelské postupy sester v péči o cystoskopicky dispenzarizované pacienty na vybraných pracovištích. Druhá výzkumná otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty z pohledu sestry. Třetí výzkumná otázka zněla, jaké jsou nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, druhá i třetí hypotéza potvrdila a všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny na základě rozhovorů se sestrami. Pro získání informací od pacientů, kteří jsou trvale cystoskopicky dispenzarizováni na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s., byla použita metoda kvantitativního sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 25 uzavřených a polootevřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z nichž bylo pro konečné výzkumné šetření použito 82. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami. Získávání informací od sester probíhalo prostřednictvím hloubkového rozhovoru a bylo uskutečněno podle předem připravených otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 8 sester pracujících na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s. Rozhovory se sestrami byly pro přehlednost sepsány do kasuistik. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. Výstupem bakalářské práce je informační brožura pro trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty.
|
|
|
Obtížně léčitelné astma u dospělých z pohledu sestry
LAHODOVÁ, Danka
Shrnutí Kvalita života, omezení v běžných denních činnostech, je u nemocných s obtížně léčitelným astmatem provázeno každodenními obtížemi, omezením fyzických aktivit nebo častými hospitalizacemi. Proto je potřeba věnovat zvláštní péči a individuální přístup zdravotnického personálu k nemocným s obtížně léčitelným astmatem. Cíl 1: Zjistit omezení v běžných denních činnostech u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Respondenti uvedli, že jsou omezení ve všech běžných denních činnostech včetně sportovních aktivit. Cíl 2: Zjistit podíl sestry na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem. Cíl byl splněn, sestra se podílí na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem již od vstupu pacienta do ambulance. Navazuje s pacientem první kontakt, asistuje lékaři, odebírá materiál na vyšetření, provádí některá vyšetření nebo při nich asistuje, podílí se na ošetřovatelské péči. Cíl 3: Zjistit úlohu sestry při poskytování biologické léčby u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Základem je navázání vztahu sestra ? pacient, edukace nemocného sestrou, také reedukace a ošetřovatelská péče. K těmto cílům jsme si položili tři výzkumné otázky. První otázka zněla, v jakých oblastech běžných denních činností je omezen pacient s obtížně léčitelným astmatem. Jak jsme šetřením zjistili v průběhu rozhovorů, dotazovaní udávali, že nejtěžší bylo pro ně období, kdy museli své zaměstnání opustit z důvodu nemoci. Dále jak z rozhovorů vyplynulo, respondenti uvedli, že domácí práce zvládají svým tempem a vždy záleží na jejich aktuálním zdravotním stavu. Snaží se také udržovat svou kondici aspoň rekreačním sportem. Otázka 2. Jakým způsobem zapojuje sestra do péče o pacienta s obtížně léčitelným astmatem jeho rodinné příslušníky, jsme se z rozhovorů dozvěděli, že se rodina do péče zapojuje až při takových dechových potížích a dušnosti, kdy je nemocný není schopen sám zvládnout. Rodina se podílí na zabezpečení potřeb jistoty a bezpečí pacienta. Sestra rodině pacienta poskytuje informace jak záchvatům dušnosti předcházet, jak se zachovat při astmatickém záchvatu, kde můžou informace vyhledat. Pacienti s obtížně léčitelným astmatem a jejich rodiny musí být vybaveni vhodnými informacemi. Z našeho výzkumu ale vyplynulo, že rodina se návštěv v ambulanci pro léčbu obtížně léčitelného astmatu objevuje zřídka, jen v případě zhoršení stavu. Jak dotazovaní uvedli, navštěvují ambulanci sami bez doprovodu. Otázka 3. Jaká je úloha sestry při podávání biologické léčby pacientovi s obtížně léčitelným astmatem jsme se dozvěděli ze šetření, že její činnost začíná edukací pacienta, aby dodržoval léčebný režim, posoudí individuální potřeby pacienta. Učí ho změně chování v souvislosti s nemocí, učí nemocného odpovědnosti za své zdraví, rozvíjí schopnost vypořádat se s omezeními, které sebou nemoc přináší. Dále je zde role nositelky ošetřovatelské péče, aplikuje biologickou léčbu. Důležité je získat důvěru a spolupráci.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s pankreatitidou
JABŮRKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, kde významnou část tvoří edukace o pacienty s pankreatitidou a řeší problém opakovaně hospitalizovaných pacientů. Jsou pacienti dostatečně informováni o změně životního stylu? Sestry mají dostatečné vědomosti v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s pankreatitidou a správně edukují pacienty o dietním režimu. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že i když pacienti mají dostatek informací o dietě, bohužel ne každý pacient si dostatečně uvědomuje závažnost svého onemocnění a dodržuje dietu. Záleží na přístupu pacienta k nemoci a na jeho vůli.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí
GENGELOVÁ, Gabriela
Hygiena hraje v našem životě velmi významnou roli. Bývá ovlivňována rodinnými, sociálními, kulturními i individuálními faktory, stejně tak znalostmi o zdraví a hygieně. Pokožka dítěte je velmi citlivá, jemná, a proto vyžaduje ohleduplnou a šetrnou péči po celé období dětství, zejména pak v novorozeneckém a kojeneckém věku. Péče o kůži novorozence a kojence je základním atributem péče o zdraví dítěte. V péči o dětskou pokožku se jedná o individuální záležitost a bude vždy záležet na rodinných podmínkách, ve kterých dítě žije a na vhodném, správném přístupu rodičů i zdravotníků. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí matek a jejich využití v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí. Druhým cílem bylo vypracovat edukační materiál pro matky. Diplomová práce je zpracována metodou dotazování technikou dotazníku. Ke zpracování bylo použito 274 dotazníků. Dotazník byl distribuován matkám novorozenců a kojenců, které pečují o kůži těchto dětí v domácím prostředí. Šetření probíhalo v ordinacích dětských praktických lékařů v jihočeském a plzeňském kraji. Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány pomocí grafů a některé výsledky statisticky zhodnoceny chí kvadrát testem. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza č. 1: Matky mají dostatek informací týkající se ošetřování kůže novorozence a kojence v domácím prostředí. Hypotéza č. 2: Matky správně využívají získané informace týkající se péče o kůži novorozence a kojence. Obě hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět. Z analýzy a vyhodnocení dotazníků vyplývá, že matky mají znalosti v problematice ošetřování kůže v novorozeneckém a kojeneckém období. Podařilo se nám ale prokázat, že některé informace ze strany rodičů jsou rozporuplné s odbornou literaturou. Byl vytvořen edukační materiál pro matky zaměřující se na ošetřování kůže u novorozence a kojence. Edukační brožura může být využita v ordinacích dětských praktických lékařů.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|
|
|
Edukace pacientů po transplataci ledvin
PIVCOVÁ, Alena
Název této bakalářské práce je: Edukace pacientů po transplantaci ledvin. Transplantace obecně znamená přenos orgánu nebo tkáně na jiné místo nebo jinému jedinci. Ledviny patří k nejčastěji transplantovaným orgánům u nás i ve světě. V České republice provádí transplantaci ledvin 8 center. Nejvíce jich je provedeno v pražském IKEMu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou základní informace z anatomie, popsané akutní a chronické selhání ledvin a následné možnosti léčby, transplantace ledvin a edukace. Praktickou část tvoří výzkumné kvalitativní šetření. Šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 8 pacienty po první transplantaci ledviny a se 4 sestrami pracujícími na nefrologickém oddělení pražského IKEMu. Rozhovory byly zpracovány do kazuistik. Na začátku jsme si stanovily dva cíle. Zaprvé zjistit, jakým způsobem edukuje sestra pacienty po transplantaci ledvin o režimových opatření, zadruhé jak pacienti dodržují režimové opatření. Položily jsme si tyto výzkumné otázky: Jaké metody používá sestra při edukaci pacientů po transplantaci ledvin? Jaké vzdělání mají sestry určené pro edukaci pacientů po transplantaci ledvin? K jakým omezením v životě transplantovaného pacienta dochází po transplantaci? Jaké životní omezení limituje nejvíce pacienta při zapojení do běžného života po transplantaci? Výzkumné otázky byly zodpovězeny v rozhovorech. Z nich vyplynulo, že všichni pacienti jsou edukováni během hospitalizace několikrát. Pacienti znají režimová opatření, která mají dodržovat. Edukaci provádí koordinátorka, která nemá speciální vzdělání a nemá vědomosti o správném vedení edukace. Proto byl jako výstup z práce vytvořen edukační plán, který bude k dispozici vedení kliniky pro vytvoření vlastních edukačních plánů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozepsaná anatomie lebky a obličejového skeletu, mechanika čelistního kloubu. Jsou zde popisovány i mechanismy vzniku úrazu, příčiny a příznaky zlomenin v oblasti obličeje, jejich komplikace a léčba. Pozornost je věnována i samotné ošetřovatelské péči, pooperační péči, výživě, komunikaci, bolesti i následné rehabilitaci. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají sestry dostatek informací o ošetřovatelské péči u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. A mým úkolem bylo zjistit odpovědi na hypotézy, které byly k těmto cílům stanoveny. Hypotéza 1: Sestry znají ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu. Hypotéza 2: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Hypotéza 3: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A hypotéza 4: Sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Hypotézami bylo zjištěno, že sestry ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu znají, dodržují zásady ošetřovatelské péče o tyto pacienty. A znají i specifika ošetřovatelské péče o pacienty s pevnou mezičelistní fixací nebo s gumovými tahy. Všechny hypotézy se potvrdily. Pro zjištění výsledků byly osloveny sestry pracující na chirurgii, traumatologii, stomatologii a ORL. Sestry byly osloveny formou dotazníku a výsledky toho šetření jsou vyhodnoceny pomocí grafů. Výsledky by měly sloužit sestrám jako motivace ke zlepšení ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Proto je k práci volně vložená brožurka s názvem: Jak správně pečovat o pacienta s poraněním obličejového skeletu? Je psaná formou intervencí, aby bylo vidět na co se soustředit.
|
|
|
Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií
KŘÍŽKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářská práce je: Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií. Slovo edukace znamená výchovu a vzdělávání. Epilepsie patří k nejčastějším neurologickým onemocněním. Proto sestra by měla být v této oblasti vzdělaná tak, aby mohla klienta účelně edukovat o dodržování léčebného režimu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretickou část lze rozdělit na dvě části. V první části se zabývám samotným onemocněním epilepsie. V druhé části popisuji edukaci, její druhy, metody, cíle a fáze. Dále ještě popisuji roli sestry, jako edukátorky, a také obsah edukace u epileptika. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou sběru dat dotazníkem pro sestry pracující na neurologickém oddělení. Výsledky z kvantitativního šetření byly znázorněny graficky a vyhodnoceny v diskuzi. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou nestandardizovaných rozhovorů s klienty s epilepsií. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti všeobecných sester o metodách edukace pacientů s epilepsií. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: "Sestry znají metody, jak edukovat pacienty s epilepsií." Druhým cílem bylo zjistit vědomosti pacientů s epilepsií o léčebném režimu, kteří byli edukováni sestrou a k tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: "Jaké vědomosti má klient s epilepsií o léčebném režimu po edukaci sestrou?" Po zpracování výsledků z dotazníků můžeme říci, že hypotéza byla potvrzena. Sestry se orientují v metodách edukace. Ale domnívám se, že sestry nemají moc znalostí o edukaci, jako takové. V této oblasti je stále co zlepšovat. Zjištěné výsledky z kvalitativního šetření upozornily na to, že mnoho sester není do edukace u klientů s epilepsií ani zapojována. Z rozhovorů vyplynulo, že klienti mají znalosti o léčebném režimu, ale zdají se jim strohé. Jako výstup práce byl vytvořen informační materiál o základních informacích o léčebném režimu pro klienty s epilepsií (příloha 4). Dále ve své práci uvádím příklad struktury edukačního plánu v ošetřovatelství (příloha 1). Ten by měl sestrám sloužit, jako podklad pro vedení edukace.
|
|
|
Popáleniny jako ošetřovatelský problém
KROPÍKOVÁ, Eva
Popáleniny jako ošetřovatelský problém je název této bakalářské práce, která se rozděluje na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá obecným popisem kůže a jejími funkcemi, příčinami popálenin, jejich rozsahem a hloubkou, zásadami první pomoci, rehabilitací a léčbou popálenin, infekcí u popálenin, ošetřovatelskou péčí, ošetřovatelskými problémy, ošetřovatelskými postupy, zásadami bariérové péče, edukací, psychologickou problematikou.V praktické části této bakalářské práce jsou zpracovány tři cíle, které byly předem stanoveny. Cílem bylo zmapování postupů, které používají sestry při ošetřování popálených ploch. Druhým cílem bylo zjistit, jaké problémy sestry vidí v péči o pacienty s popáleninami. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry edukují pacienty s popáleninami. V praktické části byla ke sběru dat použita metoda kvantitativního výzkumu, která probíhala výzkumnou formou dotazníků obsahujících 34 otázek, které byly zcela anonymní. Dotazníky byly rozdány po nemocnicích v Jihočeském kraji. Výzkumného šetření se za pomoci dotazníků zúčastnila Nemocnice Písek, a. s., Nemocnice Prachatice, a. s., Nemocnice Tábor, a. s., Nemocnice České Budějovice, a. s. Respondentkami byly zdravotní sestry pracující na chirurgických odděleních. K dosažení cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. H1: Sestry používají moderní způsoby hojení ran při popáleninách. H2: Sestry vnímají jako ošetřovatelský problém komunikaci s pacienty s popáleninami. H3: Sestry vidí problém s dodržováním ošetřovatelské bariérové péče u pacientů s popáleninovým traumatem. H4: Sestry edukují pacienty s popáleninami.
|
host ::
RSS.