Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  začátekpředchozí31 - 33  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Energetická náročnost čistíren odpadních vod
Čížová, Barbora ; Bogáňová, Ida (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Rešeršní část bakalářské práce se zabývá problematikou týkající se legislativy energetického auditu a zpracováním energetického auditu na čistírnách odpadních vod. Dále je práce zaměřena na posouzení energetické náročnosti, energetické optimalizace provozu a energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod. Praktická část je zaměřena na porovnání specifické spotřeby elektrické energie na čistírně odpadních vod Kopřivnice. Cílem je posouzení energetické náročnosti na vybraných ukazatelích. Jedná se o posouzení na m3 odpadní vody, kg odstraněného BSK5 a počet ekvivalentních obyvatel.
Porovnání dojícího zařízení v dojírnách a při provozu s dojícím robotem.
MONDEK, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá technikou a technologiemi používanými pro získávání mléka dojením. V první teoretické části jsou popsány základní operace důležité při dojení a následné shrnutí používaných technologií a technik. Druhá část práce obsahuje porovnání spotřeby elektrické energie v dojírně a spotřeby v automatickém dojícím robotu.
Jaké jsou náklady a výnosy letního času?
Kožušková, Kateřina ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Letní čas byl zaveden s cílem maximalizovat využití denního světla a tím, tak snížit spotřebu elektřiny využívanou pro osvětlení. Primárně by tedy toto opatření mělo ovlivňovat energetiku, nicméně byl prokázán jeho vliv i v dalších oblastech. Práce obsahuje obecné předpoklady vlivu letního času na spotřebu elektřiny a jejím hlavním cílem je zjistit pomocí přirozeného experimentu, zda prodloužení letního času do konce října, ke kterému došlo v České republice v roce 1996, přineslo úspory elektrické energie. Sledováno je období září a října v letech 1993 až 1998. Nejprve je zjišťován rozdíl ve spotřebě u dnů, kdy platil a neplatil letní čas. Ve dnech s letním časem byla spotřeba o 2,18% nižší než ve dnech bez letního času. Další dvě regresní analýzy se již věnují samotnému efektu zavedení letního času v říjnu. Nejprve jsou do analýzy zahrnuty oba sledované měsíce, vliv prodloužení letního času však není této regresi prokázán. Dále je analyzován samotný měsíc říjen. Po zavedení letního času se v říjnu snížila přibližně o 2,4 % v porovnání se třemi předcházejícími roky, kdy letní čas v tomto měsíci neplatil.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   začátekpředchozí31 - 33  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.