|
|
Radioaktivita stavebních materiálů
Kocíková, Pavla ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Třískala, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou radioaktivity stavebních materiálů. V úvodu pojednává o postoji k radioaktivitě z obecného i legislativního hlediska a o jejím původu a rozdělení. Zmiňuje stručně jednotky aktivity. Dále se zabývá problematikou radioaktivity ve stavebních materiálech samotných, problematikou vznikajícího radonu a emanací stavebních materiálů. Druhá polovina práce je věnována extrémním případům využití nevhodných stavebních surovin ve stavebnictví v historii České republiky, a to konkrétně: domům v Jáchymově, pórobetonu vyráběného v Poříčí u Trutnova a montovaným domům START. Závěrečná část je věnována sytému hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech dle platné legislativy a stručně popisuje postup výrobců a dovozců stavebních materiálů při překročení limitních hodnot.
|
|
|
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii
Juranová, Eva ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent) ; Světlík, Ivo (oponent)
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii Ing. Eva Juranová Školitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc. Abstrakt Tato práce je věnována studiu chování radioaktivních látek, uvolněných do hydrosféry řeky Vltavy a následně i Labe při těžké havárii jaderné elektrárny Temelín. Je posouzen způsob hodnocení pozaďových hodnot umělých radionuklidů v povrchové vodě - reziduální kontaminace po havárii v Černobylu a po atmosférických testech jaderných zbraní. Protože je migrace kontaminace umělými radionuklidy ve vodním toku ovlivněna především jejich schopností sorbovat se na pevnou složku hydrosféry, byla sledována a vyhodnocována sorpce jednotlivých zástupců umělých radionuklidů na dnové sedimenty a nerozpuštěné látky ve vodním sloupci v několika lokalitách podél toku Vltavy a navazujícího toku Labe. Dále byla posouzena možnost využít tritia, které je za běžného provozu vypouštěno elektrárnou Temelín, jako stopovací látky pro účely modelování šíření znečištění.
|
|
|
Radioaktivní akcesorické minerály granitoidů a jejich přeměny při metamorfních a alteračních pochodech
Tuhý, Marek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rešerši poznatků o alteracích radioaktivních akcesorických minerálů v granitoidních horninách. Tyto minerály se za působení fluid a za zvýšených teplotně- tlakových podmínek stávají nestabilní. V práci je popsána alterace allanitu, který je velice často postižen metamiktizací, která umožní jeho poměrně snadnou alteraci. Dále jsou v práci shrnuty poznatky o alteraci monazitu. Alterace monazitu probíhá za vzniku novotvořených sekundárních minerálů. Konkrétně nejčastěji allanitu, apatitu, minerálů thoria a epidotu. Zirkon je alterován, pokud je postižený metamiktizací. Jak vyplývá z dat většiny autorů, při alteraci je obecně mobilizován uran a thorium bývá společně s REE zakomponováno do sekundárních novotvořených minerálů.
|
|
|
Výuka jaderné chemie a chemie f-prvků na středních školách
Distler, Petr
V úvodu diplomové práce nazvané Výuka jaderné chemie a chemie f-prvků na středních školách je uvedena rešerše nejpoužívanějších středoškolských učebnic, v rámci které se posuzovala témata stavba atomu, radioaktivita a f-prvky. Cílem rešerše bylo zjistit, zda současné učebnice odpovídají požadavkům uvedených v kurikulárních dokumentech. Na základě rešerše byly vytvořeny učební texty, materiály a učební úlohy s tématy, která nejsou v současných učebnicích plně pokryty a odráží aktuální stav vědy a techniky. Vybrané úlohy byly hodnoceny středoškolskými učiteli prostřednictvím dotazníkového šetření (prostřednictvím internetu), kde se učitelé vyjádřili i k výuce témat radioaktivita a f-prvky na středních školách. Tytéž učební úlohy byly zadány k vyřešení studentům gymnázia. Výsledky z internetového šetření i výsledky od studentů byly využity k úpravě úloh do konečné podoby.
|
|
| |
|
| |
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
|
Analýza a zhodnocení znalostí jednotlivých složek IZS z pohledu radiační ochrany a havarijní připravenosti
BAREŠOVÁ, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení znalostí jednotlivých složek IZS z pohledu radiační ochrany a havarijní připravenosti. Především se zabývá znalostí základních složek IZS v Jihočeském kraji v dané problematice. Je to důležité, z hlediska toho, že se zde nachází jaderná elektrárna Temelín. Teoretická část práce se zabývá celkově radioaktivitou, ionizujícím zářením, radiační ochranou a havarijní připraveností. Je důležité vědět, jaké má neviditelné záření základní účinky na lidský organismus a jaký může být rozsah ohrožení a vyvolání nežádoucích účinků u osob. Přičemž je také velice důležité říci, že v této oblasti svou velkou roli hraje i to, jak se lidé, potažmo záchranáři stavějí k této problematice, co o ní ví a zda u nich nehraje též roli radiofobie. Dále jsem v práci zmínila jak české tak světové organizace, které se zabývají ionizujícím zářením a radiační ochranou. Pro nás je klíčový Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který je hlavním správním orgánem, vykonávající dozor a státní správu. Jeho postavení vychází ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a dále je v této problematice důležitá i vyhláška státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 195/2000 sb., o požadavcích na jaderná zařízení k ochraně zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. V této práci nebude ani opomenut integrovaný záchranný systém, který je tvořen třemi základními složkami, a to: hasičským záchranným sborem České republiky (spadající pod zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky), zdravotnickou záchrannou službou (spadající pod zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě) a policií České republiky (spadající pod zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). IZS můžeme definovat jako systém koordinace a spolupráce mezi bezpečnostními složkami, který se aktivně podílejí na záchranných a likvidačních pracích v rámci řešení běžných událostí, krizových situacích a mimořádných událostí. Ve výzkumné části práci se zabývám analýzou znalostí složek IZS v Jihočeském kraji. Pro uskutečnění výzkumu jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je tvořen sadou společných obecných otázek a také otázek, které charakterizují jednotlivé zásahové činnosti jednotlivých složek IZS. Dotazník bude poté vyhodnocen a graficky zpracován. S tímto postupem jsem dospěla k vyhodnocení dotazníkového šetření a zodpověděla jsem si zvolené výzkumné otázky. V další části práce, která se zabývá diskuzí, jsem si vybrala namátkově ty otázky, které byly mezi složkami IZS nejproblematičtější a pokusila jsem se vysvětlit možnou příčinu nesprávného zodpovězení a zdůvodněním odpovědi správné. V závěru práce jsem se zaměřila na rekapitulaci výsledků bakalářské práce a nastínila jsem doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
|
|
Podzemní vody a lázeňské prameny Lázní Jeseník: Nová hydrogeochemická data
Kohn, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o proběhlém plošném průzkum vodních zdrojů v okolí Priessnitzových léčebných lázní, za účelem vyhledávání přírodních léčivých zdrojů a sběru moderních dat pro zhodnocení radiohydrogeochemické situace zájmového území. Zájmové území se nachází v horském prostředí v masivu Hrubého Jeseníku. Hydrogeologicky se jedná o prostředí krystalinika, které je tvořeno převážně metamorfovanými horninami Českého masívu, moravskoslezské oblasti, konkrétně obalu desenské skupiny silezika. Celkem bylo evidováno 83 objektů a z toho mnohé byly navštíveny opakovaně. Měřeny byly fyzikální parametry (teplota, pH, Eh, vodivost), aktivita 222 Rn, průtok. Dále bylo u většiny zdrojů stanovováno chemické složení a u vybraných zdrojů také obsahy tritia. Proběhla plošná konduktometrie, termometrie a sondáž pro vyhledávání peloidů. Nebyl nalezen žádný zdroj vody (či peloid), který by splňoval kritéria přírodního léčivého zdroje (dle lázeňského zákona). Nicméně celková hydrogeologická a hydrochemická situace je značně složitá. Jak geneze vod, tak jejich chemické složení je značně heterogenní a silně ovlivněno složitou geologickou stavbou. Generelně jsme vyčlenili tři typy vod dle chemického složení a rozdělili vody dle geneze na "zlomové" a vody ovlivněné průtokem v kvartéru. Také byly nalezeny...
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Chrastava - Bogatynia
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2012-2013 proběhl radiohydrogeochemický průzkum v oblasti Chrastava - Bogatynia spadající do lugické oblasti. Cílem průzkumu bylo vyhledávání a podrobnější výzkum radioaktivních vodních projevů, jejichž objemová aktivita splňuje minimální hodnotu 1500 Bq/l 222 Rn. Hranice je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy tyto vody považuje za radioaktivní minerální vodu. Na tomto území bylo nalezeno 30 vodních projevů, které splňují hranici >1500 Bq/l 222 Rn. Nejvýznamnější klastr je v Albrechticích u Frýdlantu. V blízkosti Kančího vrchu bylo nalezeno 12 radioaktivních pramenů. Přímo v obci Albrechtice byl učiněn objev radioaktivní minerální vody bohaté rozpuštěnými solemi, a to prameny Soumar a pramen Matka. Nejvíce mineralizovaný pramen Soumar obsahuje více než 1 g/l rozpuštěných solí (voda hydrochemického typu Na-Ca-Cl s celkovou mineralizací až 1,5 g/l), v kombinaci s jeho aktivitou 222 Rn převyšující hranici 1500 Bq/l. Další významným klastrem je okolí obce Nová Ves u Chrastavy, kde byl nalezen nejaktivnější zdroj z celého zkoumaného území, Mikulášský pramen, s aktivitou až 2821 Bq/l 222 Rn. Mimo něj zde byly objeveny další tři radioaktivní vývěry. Byl zde také objeven pravděpodobný vývěr suchého CO2 u obce Dolní Vítkov. Jako významná lokalita se ukázala i osamocená kra tanvaldského...
|
host ::
RSS.