|
|
VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE A RODINA
BEČKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá výchovou, volným časem a rodinou. Tyto pojmy jsou vysvětleny a navazuje na ně část, ve které jsou vypsána zařízení tzv. střediska volného času, která nabízejí řadu možností, jak trávit volný čas prostřednictvím zájmové činnosti. Pojem zájmová činnosti je zde upřesněn a je popsán její plán, obsah a cíl. Střediska volného času jsou rozdělena na školská a komerční zařízení. V příloze jsou uvedeny statistiky o těchto zařízeních. Dále jsou v práci popsány možnosti využití volného času, vlivy na využití volného času a faktory, které volný čas ovlivňují. Další část práce se věnuje rodině, výchově ve volném čase, rodinnému prostředí a roli rodiny ve volném čase. Tato část je v celé práci nejdůležitější, neboť role rodiny má velký význam v životě každého jedince. Hlavním úkolem této práce bylo sepsat souhrn možností, které se nám nabízejí pro využití volného času.
|
|
|
Možné vlivy na útěky pubescentů z rodin v Karlovarském kraji
HRUŠKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá možnými vlivy na útěky pubescentů z rodiny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část pojednává o vymezení a charakteristice poruchového chování včetně její klasifikace, pubertou jako vývojovým obdobím pro rozvoj rizikového chování, a vnějšími faktory podmiňujícími poruchy chování (převážně rodina, rozvod a vrstevnické party). Praktická část popisuje okolnosti a faktory, které mohou mít vliv na útěky pubescentů z rodiny v karlovarském kraji. Dalšími sledovanými údaji jsou rodinné prostředí, četnost pohřešovaných osob v letech 2005 až 2010, početní převaha útěků jednoho z pohlaví, převažující věkové rozmezí, ve kterém dochází k útěkům a postup pátrání po pohřešované osobě.
|
|
|
PROBLEMATIKA PORUCH PŘÍJMU POTRAVY OPTIKOU TEORIE SOCIÁLNÍ KONSTRUKCE REALITY: PŘÍČINY A KONSEKVENCE PORUCH PŘÍJMU POTRAVY VE VZTAHU K RODINNÉMU PROSTŘEDÍ
ROKOSOVÁ, Silvie
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy (dále PPP). Teoretickým rámcem je sociální konstrukce reality; koncept tvrdící, že realita - coby sociálně vytvářený a podmíněný fenomén - je jedincem vnímána tak, jak mu ji prezentují "mocenské struktury" společnosti. Pozornost je v práci věnována především otázce etiologie těchto poruch, s důrazem na rodinné faktory. Cíl diplomové práce odkazuje k jednomu z témat vyplývajících z mé bakalářské práce, kdy se jevilo přínosným detailně rozpracovat problematiku subjektivně viděných faktorů podstatných pro vznik onemocnění PPP. Cílem diplomové práce tak bylo zmapovat, které faktory považují osoby trpící PPP a jejich rodinní příslušníci za podstatné pro vznik onemocnění - jak vlastního či dceřina/sestřina, tak onemocnění PPP obecně - a jakou cestou ke svým stanoviskům dospěli, přičemž byly mapovány dvě časové roviny. Výzkumný soubor představovali titíž respondenti jako v případě výzkumu v rámci bakalářské práce. Za účelem co možná nejkomplexnějšího zmapování výše zmiňované problematiky byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Potřebná data byla získávána technikou hlubokých semistrukturovaných rozhovorů, k jejich následnému zpracování sloužila kvalitativní analýza výpovědí respondentů. Součástí výzkumné části práce byla rovněž konfrontace takto zpracovaných dat s odbornými zdroji. Na základě výsledků výzkumu je patrné, že respondenty nejčastěji zmiňovaným faktorem vyvolávajícím vznik a rozvoj vlastního či dceřina/sestřina onemocnění PPP bylo rodinné prostředí. Oproti bakalářské práci byl však tento faktor zmiňován spíše jako jeden z mnoha; již tolik nedominuje. Vysvětlením může být důraz odborníků na jiné faktory, pod jejichž vlivem pacientky svou situaci zpracovávaly. Pokud se jednalo o onemocnění PPP obecně, tehdy respondenti ponejvíce zmiňovali touhu po štíhlosti, která však v současnosti výrazně ustupovala do pozadí. Vysvětlením může být zkušenost respondentů s onemocněním PPP. Lze konstatovat, že rodinní příslušníci byli v zaujímání svých stanovisek v mnohem větší míře ovlivněni informacemi z odborných zdrojů než samy osoby trpící PPP, které svá stanoviska zaujímaly především na základě vlastního přesvědčení. Z výzkumu vyplynulo, že rodinné prostředí nebylo pro osoby trpící PPP zdrojem informací o problematice těchto poruch. Výzkum poukázal na důležitost zapojení rodiny do řešení problematiky onemocnění PPP, stejně jako na nezbytnost individuálního přístupu ke každému případu takového onemocnění. Diplomová práce může být přínosným zdrojem informací nejen pro osoby zainteresované do problematiky PPP; může být využita rovněž jako podklad pro výuku v zdravotně sociální oblasti a v neposlední řadě může sloužit ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti.
|
|
|
Postižení dítěte jako faktor ovlivňující rodinné prostředí
BĚHALOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá rodinami, které pečují o dítě s postižením. Analyzuje změny, ale i shody, ke kterým může v tomto rodinném prostředí docházet. Tato analýza vychází z vymezení rodiny, jejich funkcí, výchovných stylů, vztahů a rolí v rámci rodiny. Práce pokračuje vymezením náročných životních situací, ke kterým v těchto rodinách dochází, od prvotních reakcí po sdělení diagnózy dítěte až po fáze vyrovnávání se.
|
|
|
Neurotické poruchy u dětí v raném školním věku
ZÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou neurotických poruch, které mohou vlivem různých příčin postihnout děti v rizikovém období raného školního věku. Teoretická část vymezuje základní pojmy a jejich charakteristiku (neurotická porucha, historie pojmu, raný školní věk, neurotické projevy - příznaky u dětí: tiky, poruchy spánku, somatické stesky, poruchy příjmu potravy, vyměšování, přizpůsobení, úzkostné, obsedantně-kompulzivní, poruchy komunikace a řeči, dětská hysterie, smutky a deprese, sebevražedné tendence a chování). Dále popisuje řadu vnitřních a vnějších faktorů, které se mohou podílet na vzniku neurotických potíží u dětí, a případné následky. Závěr této části je věnován léčbě pomocí psychoterapie, psychofarmakoterapie, event. pomocí relaxace. Tyto terapeutické postupy jsou zakončené preventivními aspekty a radami, jak s neurotickými dětmi komunikovat. Praktická část obsahuje čtyři kazuistiky neurotických dětí, které vedou k porozumění popisovaného problému na konkrétním případě. Zároveň poukazuje na to, že u třech případů jsou poruchy způsobené dysfunkčím rodinným prostředím.
|
host ::
RSS.