|
|
Akutní intoxikace v přednemocniční neodkladné péči
KUTLÁK, Ondřej
Tato bakalářská práce na téma Akutní intoxikace v přednemocniční neodkladné péči je rozdělena na dvě části. Teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je z počátku zaměřena na příčiny akutních intoxikací a vlivy na lidský organismus. Nejvíce prostoru je věnováno vybraným druhům intoxikací a jejich terapii. Pro výzkumnou část byl stanoven Cíl 1: Zmapovat úroveň teoretických vědomostí zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče u intoxikovaných osob. Na podkladě tohoto cíle byly určeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Jakým způsobem postupují z pohledu diferenciální diagnostiky zdravotničtí záchranáři při péči o intoxikovaného pacienta? Výzkumná otázka 2: Jakým způsobem postupují z pohledu terapie zdravotničtí záchranáři při péči o intoxikovaného pacienta? K získání potřebných dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů s 8 zdravotnickými záchranáři vykonávajícími svou profesi u Zdravotnické záchranné služby v Písku a Českém Krumlově. Získaná data byla rozdělena do 12 kategorií. Sumarizace výzkumného šetření poukázala na dostatečnou znalost klinických projevů vybraných akutních intoxikací uvedených v praktické části této práce. Další zkoumanou skupinou byla terapie vybraných akutních intoxikací uvedených v praktické části této práce. Výzkumné šetření poukázalo, že znalosti terapie akutních intoxikací jsou průměrné. Vzhledem k tomu, že jsou patřičné znalosti zdravotnických záchranářů nutné ke zvládání této profese považuji za důležité jejich periodické prověřování.
|
|
|
Kompetence zdravotnických záchranářů ve výjezdové skupině rychlé zdravotnické pomoci
HAVEL, David
Tématem bakalářské práce je Kompetence zdravotnických záchranářů ve výjezdové skupině rychlé zdravotnické pomoci. Teoretická část práce popisuje charakteristiku zdravotnické záchranné služby se zaměřením na výjezdové skupiny, stupně naléhavosti tísňového volání a na integrovaný záchranný systém jako celek. Dále tato část zkoumá problematiku legislativy týkající se zdravotnických záchranářů, a především pak získávání potřebné odborné způsobilosti v porovnání se Slovenskou republikou. V neposlední řadě práce shrnuje kompetence zdravotnického záchranáře a zdravotnického záchranáře po získání odborné specializace pro urgentní medicínu. V praktické části byly zvoleny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti odborných kompetencí zdravotnických záchranářů u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Druhým cílem pak bylo zjistit, do jaké míry jsou tyto odborné kompetence dodržovány. Pro zpracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů zahrnujících celkem 20 otázek. Výzkumný vzorek tvořilo 8 zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výstupem bakalářské práce je přehled o povědomí a orientaci v odborných kompetencích zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Upozorňuje na drobné nedostatky ve vzdělání a informovanosti. Práce by mohla být využita jako podklad pro výuku zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Algoritmus přednemocniční a akutní nemocniční péče při úrazech elektrickým proudem
BUCHTELE, David
S elektrickým proudem se v běžném životě setkáváme téměř na každém kroku. Při nedodržování bezpečnostních opatření, při náhodných situacích, při kterých dochází ke kontaktu s elektrickým proudem vznikají úrazy, které mohou člověka ohrozit i na životě. Tyto situace vznikají především vlivem nedostatečné informovanosti o rizicích, které elektrický proud přináší. U takových stavů je důležité poskytnout kvalitní přednemocniční neodkladnou péči a následnou akutní nemocniční péči. Účinek elektrického proudu závisí na celé řadě faktorů, které naleznete v této bakalářské práci. Jedná se zejména o velikost proudu, druh proudu, odporu, frekvenci, cestě průchodu a doby jeho působení. Poranění zahrnující druh tohoto traumatu jsou z největší části popáleniny různého rozsahu. Vznikají především při působení vysokého napětí. Dalším projevem mohou být poruchy srdečního rytmu, jejichž monitoring se nesmí v akutní péči podceňovat. Dále může dojít např. k poškození mozku projevující se poruchou vědomí, renálnímu selhání a sekundárnímu poškození, které vznikne následným pádem. Nesmíme také zapomenout na pozitivní účinky elektrického proudu, které se v moderní medicíně stávají neodmyslitelnou součástí. Téma ochrany před úrazem elektrickým proudem pojednává o bezpečnostních opatření zaměřené zvláště na prevenci v zaměstnání a v domácnostech. Součástí bakalářské práce je také zmíněný úraz bleskem, jakož to silný přírodní výboj, který způsobuje celou řadu komplikací. Jedná se o popáleniny, kardiální poškození, poškození zraku a sluchu. Může nastat i náhlá smrt. Nejdůležitějším tématem celé práce je terapie v přednemocniční a kutní nemocniční péči. Během terapie u takto závažného traumatu je zapotřebí včasně a adekvátně zasáhnout. Konečný stav pacienta se odvíjí od kvality poskytované přednemocniční neodkladné péče a navazující akutní nemocniční péče. Cílem bakalářské práce bylo na základě dostatečného množství aktuálních informací stanovit stručný přehled o úrazech elektrickým proudem a následně sestavit stručný algoritmus přednemocniční a akutní nemocniční péče. Algoritmus popisuje zjednodušený postup při řešení těchto závažných úrazů. Tato bakalářská práce s názvem Algoritmus přednemocniční a akutní nemocniční péče při úrazech elektrickým proudem byla sepsána z dostupných českých a zahraničních zdrojů, které se tímto tématem zabývají. K získání dostatečného množství informací byla prostudována celá řada zahraničních a českých odborných časopisů, kazuistik a zahraničních odborných internetových článků sepsaných registrovanou odbornou společností. Setká-li se zdravotnický pracovník, ale i běžný člověk ve svém životě s úrazem způsobeným elektrickým proudem a na základě znalostí získaných z této bakalářské práce by takovou situaci úspěšně zvládl, stanovený cíl by splnil svůj účel.
|
|
|
Plicní embolie v přednemocniční neodkladné péči
KAHOUNOVÁ, Šárka
Bakalářská práce pojednává o problematice stavů dušnosti, konkrétně o plicní embolii z pohledu zdravotnického záchranáře působícího v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části je popsána stručná charakteristika přednemocniční neodkladné péče, stručnou formou je vymezen obor Zdravotnický záchranář, dále je nastíněna základní anatomie a fyziologie oběhového a dýchacího systému. Poté je definována dušnost z obecného pohledu, jsou zmíněny její příčiny, diagnostika a rizikové faktory. Práce je po diagnostické a terapeutické stránce zaměřena na specifika dušnosti v rámci plicní embolie, včetně uvedení jejich hlavních příčin vzniku. Výzkumná část práce byla realizována na základě polostrukturovaných, anonymně zpracovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili nahodile vybraní zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Analýza získaných dat byla zaměřena na vlastní informovanost oslovených respondentů v předložené problematice, včetně prezentace jejich pohledů na realizaci odborné přípravy v problematice dušnosti stran zaměstnavatele. Dále byly hodnoceny postupy diferenciální diagnostiky a léčby plicní embolie v přednemocniční neodkladné péči. Realizovaným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje nejsou dostatečně proškoleni v problematice dušnosti, včetně plicní embolie. Na rozdíl od nich jsou zdravotničtí záchranáři Středočeského kraje příslušným vzdělávacím a výcvikovým střediskem edukováni ohledně stavů dušnosti v dostatečném rozsahu. Na základě zjištěných skutečností by výsledky práce mohly být prezentovány Vzdělávacímu a výcvikovému středisku Zdravotnické záchranné službě Jihočeského a Středočeského kraje k možnému zvážení budoucího zaměření vzdělávacích a výcvikových programů k problematice dušnosti, včetně konkrétního zaměření informovanosti v diagnostice a terapii plicní embolie.
|
|
|
Formy poskytování přednemocniční neodkladné péče Armádou České republiky aplikované na zahraniční mise
SMUTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá formami poskytování přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) zdravotníky Armády České republiky (dále jen AČR), to znamená především takovými formami PNP, které poskytuje Combat Medic a Combat Lifesaver (voják s kurzem CLS). Vzhledem k terminologii a pojetí práce zahrnující oblasti poskytování PNP se zabývám úrovněmi 1 - 3 léčebně-odsunového řetězce, tudíž péčí o pacienta do příslušné Role 1 včetně. Cílem práce bylo zmapovat základní odlišnosti v poskytování PNP u AČR ve srovnání se systémem Zdravotnických záchranných služeb ČR a dále zjistit, jaké jsou specifické předpoklady pro výkon povolání zdravotníka u AČR. Tyto poznatky jsem se snažila podložit jak praktickou částí práce, tak i částí teoretickou. V teoretické části se zabývám problematikou dosažení zařazení na pracovní pozici zdravotníka AČR, ať už ve formě Combat Medic nebo Combat Lifesaver, a to v požadovaném vzdělání a potřebných kurzech. Dále se především věnuji poskytování PNP na bojišti až po samotnou Roli 1, kde se raněnému dostává prvotního ošetření zdravotnickým personálem. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru a výzkumných otázek. Zde jsem dokázala realizovat jednotlivé cíle práce díky rozhovorům s respondenty zdravotnické složky AČR a respondentů zdravotnických záchranných služeb (zdravotnický záchranář). U zkoumaného souboru zdravotníků AČR bylo nutnou podmínkou absolvování alespoň jedné zahraniční mise. Mezi respondenty byli jak vojáci s kurzem CLS, vojáci na pozici Combat Medic, tak i jeden vojenský lékař. Práce bude dle mého názoru přínosná především pro zdravotníky AČR a zdravotnické záchranáře, kteří by se v této bakalářské práci mohli dozvědět více o problematice poskytování PNP v extrémních podmínkách nebo si případně sjednotit doposud nabyté informace, které k danému tématu znají. Výzkum ukázal, že základními odlišnostmi v poskytování PNP mezi zkoumanými soubory (tzn. vojenská zdravotnická složka a zdravotničtí záchranáři) jsou především okolní podmínky, terén a materiál, dále také druh poranění raněného či hierarchie zdravotnického personálu na zahraniční misi. Přiblížil též specifika pro výkon povolání zdravotníka AČR, kterými jsou například absolvované kurzy před odjezdem na zahraniční mise.
|
|
|
Poskytnutí odborné péče u traumat motorkářů v přednemocniční neodkladné péči
HAVLŮ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá poskytnutím odborné péče u traumat motorkářů v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce má stanovené tři cíle. Prvním cílem je zmapovat postupy poskytování odborné péče u traumat motorkářů zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami. Druhým cílem je zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů a všeobecných sester o charakteru traumat vzhledem k urgentnímu transportu na vyšší spádové pracoviště. Třetím cílem je zmapovat specifika motorkářů z pohledu zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. K daným cílům byly položeny tři výzkumné otázky. Výzkumná část bakalářské práce byla realizována metodou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat se použila kombinace polostandardizovaného rozhovoru, který se skládal ze 13 otázek, a znalostního testu, který se skládal z 21 otázek. Polostandardizované rozhovory a znalostní testy byly uskutečněny s náhodně vybranými zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami pracujících ve výjezdových skupinách Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Výsledky znalostních testů byly pro přehlednost zpracovány do tabulek. Polostandardizované rozhovory byly přepsány souvislými odpověďmi a pro větší přehlednost zpracovány do tabulek. V příloze je přiložený seznam otázek polostandardizovaného rozhovoru a znalostního testu. Z výzkumu vyplynulo, že znalosti zdravotnických záchranářů a všeobecných sester Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jsou optimálnější než v Jihočeském kraji. Rozdíly jsou však minimální. Pouze u jedné otázky, číslo 9, která se týkala znalosti neurogenního šoku, se projevila znalost problematiky jako nedostačující, kdy správně odpovědělo pouze 8 respondentů z celkového počtu 40 respondentů. Ostatní zmapované znalosti jsou na dobré úrovni, v některých oblastech bych znalosti hodnotila výborně. Na závěr bych chtěla říci, že i přes některé výborné znalosti zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zdravotnické záchranné služby, které se týkají poskytnutí odborné péče u traumat motorkářů, by mohlo dojít k dalšímu proškolení zdravotnických pracovníků v oblasti specifických poranění a komplikací poranění, která mohou u motocyklistů nastat. Myslím si, že je důležité se orientovat, případně se i dále vzdělávat v této problematice, protože znalost správných postupů odborné přednemocniční neodkladné péče je stěžejní pro další vývoj pacientova stavu. K tomuto účelu by mohla posloužit tato bakalářská práce, která se snaží být uceleným přehledem problematiky motocyklistů a postupů poskytnutí odborné přednemocniční péče u traumat motorkářů.
|
|
|
Význam a způsoby měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči
PEŠL, Stanislav
Tématem bakalářské práce je: Význam a způsoby měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Nedávný pokrok v technologii přinesl možnost měření nejrůznějších laboratorních hodnot malými přenosnými systémy. Mezi nimi jsou i Hb a Ht. Protože měření těchto hodnot není v našich podmínkách v PNP standardem, práce pojednává o potenciálním zavedení. Teoretická část se zabývá složením a fyziologií hemoglobinu a s ním spojených chorob, jako je anémie a polyglobulie. Uvedena je zde i problematika diagnostiky, jak postupovat při základním fyzikálním vyšetření a na co se zaměřit při odběru anamnézy. Dále se zde píše o přenosných měřících přístrojích, metodách jejich měření a systémech dostupných na českém trhu. Praktická část byla realizována pomocí kvantitativní metody. Sběr potřebných dat byl realizován standardizovaným anonymním dotazníkem s uzavřenými otázkami. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Šetření proběhlo v dubnu 2014 a zúčastnilo se ho 54 respondentů. Bakalářská práce má dva cíle: zjištění schopnosti zdravotnických záchranářů využít ke stanovení diagnózy hodnoty hematokritu a hemoglobinu a zmapování názoru zdravotnických záchranářů na měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Na začátku práce byly stanoveny hypotézy, které předpokládaly, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni využít hodnoty hematokritu a hemoglobinu a mají zájem o měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části bakalářské práce svědčí o tom, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné znalosti, potřebné ke schopnosti využít hodnoty hemoglobinu a hematokritu ke stanovení diagnózy. I přes prokázané povědomí o množství příznaků, které by potencionálně pomohly zjištěné hodnoty Hb a Ht objasnit, si zdravotničtí záchranáři myslí, že by tyto přístroje nebyly přínosem a nemají o ně zájem.
|
|
|
Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby
ZRŮSTOVÁ, Simona
Každého pacienta je nutné považovat za jedinečný subjekt a respektovat jeho práva. To vyžaduje individuální přístup zdravotnických záchranářů. Ti by měli klientovi poskytnout pocit bezpečí, jistotu pomoci a brát ohled na to, že pacient je vystaven stresu, který může změnit jeho chování. S tím se musí zdravotnický záchranář vyrovnat,nenechat se ovlivnit, umět předcházet konfliktům a chovat se podle pravidel zdravotnické etiky. Cíli této práce bylo zmapovat úroveň znalostí pacientů v oblasti svých práv a zjistit jejich názor na přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Znalostmi zdravotnických záchranářů o právech pacientů a jejich dodržování se zabývá třetí stanovený cíl bakalářské práce. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zda je právní informovanost pacientů týkající se zásahu zdravotnické záchranné služby dostatečná a jak pacienti hodnotí přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Ke třetímu cíli byla stanovena výzkumná otázka: jaký je názor zdravotnických záchranářů na dodržování práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů problematiky zdravotnické etiky, její historie a vývoje. Nejpodstatnější částí práce je etika urgentní medicíny a problematika práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Práce dále pojednává o etických dilematech,které zdravotničtí záchranáři během svých výjezdů řeší a neméně důležitou oblastí jsou rozebraná jednotlivá práva pacientů včetně zákonných norem, které je upravují. Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami respondentů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osmi pacienty, kteří využili jejich služeb. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně zpracovány do textu. Z výzkumu vyplynulo, že právní informovanost pacientů je nedostatečná. Na první pohled byli všichni pacienti s výjezdem zdravotnické záchranné služby spokojeni a neměli žádné námitky. Po cílených dotazech na dodržení jednotlivých pacientských práv jsem došla k závěru, že v některých případech nebylo dodrženo právo na soukromí a stud pacienta. Pacienti nebyli dostatečně informování o svém zdravotním stavu a výkonech, které zdravotničtí záchranáři prováděli. Žádný z dotazovaných zdravotnických záchranářů nedodržel právo pacienta znát jméno zdravotnického pracovníka, který ho ošetřuje. Sami zdravotničtí záchranáři se k problematice práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči vyjádřili v tom smyslu, že se o jejich dodržování snaží, ale ne vždy to lze. O etickém kodexu Práv pacientů slyšeli, ale vyjmenování jeho obsahu jim činil problém. Jako nejčastější důvod pro nedodržování práv pacientů uváděli výjezdy k osobám pod vlivem alkoholu, drog nebo k pacientům s poruchami vědomí. Překvapivým výsledkem výzkumu bylo zjištění,že polovina dotazovaných zdravotnických záchranářů během své praxe použila vůči pacientovi násilí. Mezi skupiny pacientů, ke kterým jezdí respondenti výzkumu neradi, patří nejčastěji Romové, lidé bez domova a opakovaně volající pacienti. Bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti zdravotnických záchranářů i laické veřejnosti o dodržování práv pacientů. Zdravotničtí záchranáři mohou využít postřehů pacientů a odstranit tak nedostatky, kterých se při svých výjezdech dopouštěli.
|
|
|
Předlékařská péče o pacienty s metanolovou intoxikací
KŘENEK, Jan
Intoxikace metanolem je poměrně méně častý typ otravy, která může vést k těžkému poškození lidského organismu, může dojít ke ztrátě zraku i k trvalému postižení centrálního nervového systému. V pozdě léčených stavech může být následkem i smrt postiženého. Za poškození lidského organismu nesou vinu metabolity metanolu a to především kyselina mravenčí, proto se terapie tohoto zdraví i život ohrožujícího stavu zaměřuje převážně na metabolismus metanolu. Teoretická část se zabývá problematikou předlékařské tedy přednemocniční neodkladné péče o pacienta s metanolovou intoxikací. První kapitola se věnuje přednemocniční neodkladné péči, zdravotnickému záchranáři i jeho kompetencím a jsou zde uvedeny i posádky zdravotnické záchranné služby. Dále se teoretická část práce zabývá acidobazickou rovnováhou, metabolickou acidózou, ale i Toxikologickému informačnímu středisku. Následující kapitola se věnuje metanolu a jeho charakteristice, ale i historii metanolu v průběhu lidské civilizace. Vysvětluje průběh metabolismu metanolu a ozřejmuje příznaky u akutní i chronické intoxikace metanolem. Poslední kapitola je už přímo zaměřena na první pomoc u tohoto stavu poskytovanou laikem a na léčbu metanolové intoxikace v podmínkách přednemocniční neodkladné péče a v neposlední řadě i na následky metanolové intoxikace. Praktická část práce byla zaměřena na zmapování činností zdravotnického záchranáře v předlékařské péči o pacienta s metanolovou intoxikací a na zjištění míry informovaností laiků i klientů protialkoholní záchytné stanice u tohoto druhu otravy. Výzkumný průzkum byl proveden kvantitativní metodou u zdravotnických záchranářů i laiků formou anonymního dotazníku. Objem dat byl sbírán v březnu 2015. Výzkumným souborem byli náhodně vybraní laici i klienti protialkoholní záchytné stanice a zdravotničtí záchranáři pracující u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastním středisku Strakonice, Písek, Prachatice, Český Krumlov a v Jindřichově Hradci. Anonymní dotazník byl rozdán na výše uvedená oblastní střediska v počtu 100 kusů a pro laiky rovněž v počtu 100 a 10 kusů pro protialkoholní záchytnou stanici v Českých Budějovicích. Dotazník pro zdravotnické záchranáře obsahoval celkem 18 otázek. První 4 otázky byly stratifikační, otázka č. 5 č. 18 byly uzavřené a přímo se věnovaly problematice poskytování přednemocniční neodkladné péče u intoxikace metanolem, přičemž hypotéza č. 1 byla potvrzena. Dotazník pro laiky v sobě obsahoval celkem 14 otázek. První tři otázky byly sociodemografického charakteru. Čtvrtá otázka byla uzavřená a rozhodující pro pokračování dotazníkem. Otázka č. 5 byla polootevřená a zbylé otázky č. 6 č. 14 se vztahovaly ke zjištění míry informovanosti laiků u intoxikace metanolem. Výsledky jsou zpracovány do přehledných tabulek a související hypotéza č. 2 byla také potvrzena. Prvním cílem práce bylo zmapovat činnosti zdravotnického záchranáře v předlékařské péči o pacienta s metanolovou intoxikací. Druhým cílem bylo zjištění míry informovanosti laiků o této intoxikaci. Oba cíle se podařilo splnit. Statistickým způsobem zpracovaný výzkumný průzkum dokázal, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v předlékařské péči o pacienty s metanolovou intoxikací i to, že laici jsou informovaní o této intoxikaci, ale uvítali by větší aktivní zapojení odborníků v informování společnosti o této problematice. Na základě výsledků práce byl vytvořen informační leták pro laiky i pro zdravotnické záchranáře z oblasti intoxikací alkoholem.
|
|
|
Management při obtížné intubaci v přednemocniční neodkladné péči
SKLENKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá tématem managementu obtížné intubace v přednemocniční neodkladné péči. V souvislosti s obtížnou intubací je zde řešena i problematika obtížného zajištění dýchacích cest a vypořádání se s takto nesnadně řešitelnými situacemi.V rámci prozatímní legislativy není zdravotnický záchranář podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kompetentní k provádění samotné endotracheální intubace. Vyjma situace krajní nouze. (29) Navzdory tomu je ale povinný veškeré postupy znát a tyto výkony ovládat a to hlavně v urgentních situacích, kdy musí být lékaři nápomocen. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti řešení obtížné intubace v přednemocniční neodkladné péči se zaměřením na kompetence zdravotnického záchranáře. V průběhu zpracování výzkumné části jsem ale dospěla k názoru, že s přihlédnutím na prozatímní legislativu a postoj záchranářů k tomuto tématu bude vhodnější zmapovat zkušenosti a vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se managementu obtížné intubace a obtížného zajištění dýchacích cest. V teoretické části jsem se snažila přiblížit problematiku obtížné intubace a s tou samozřejmě i zajištění dýchacích cest. Součástí postupu řešení obtížné intubace, která sice není v kompetencích zdravotnického záchranáře, je právě i využití alternativních pomůcek, které by měl každý zdravotnický záchranář ovládat. Výzkum byl řešen kvalitativní metodou a to formou strukturovaného rozhovoru. Rozhovor probíhal se zdravotnickými záchranáři, kteří byli náhodně vybráni v různých oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo třináct respondentů různého pohlaví, věku a délky praxe. Respondentům bylo položeno 11 otázek, které zjišťovaly, jaký postoj zaujímají zdravotničtí záchranáři k problematice obtížného zajištění dýchacích cest. Otázky se týkaly zkušeností s těmito stavy, jejich možnostmi řešení a zároveň prověřovaly všeobecné znalosti o tom, zda jsou zdravotničtí záchranáři teoreticky připraveni na řešení obtížné intubace a obtížného zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči. Při zpracování dat z výzkumu jsem dospěla k závěru, že přístup zdravotnických záchranářů k problematice obtížného zajištění dýchacích cest není tak zodpovědný, jak by měl. Ačkoliv se zdravotničtí záchranáři setkali s obtížným zajištěním dýchacích cest, většinou to byli právě lékaři, kteří tyto stavy řešili. Ve většině názorů se zdravotničtí záchranáři shodli, že si prozatím s využitím laryngeální masky vystačí, popřípadě si na místo zavolají lékaře. Pokud by ale nebyl lékař v dosahu, nelze s jistotou říci, zda by dané situace dokázali zvládat sami, neboť jejich teoretické znalosti tomu ne vždy odpovídaly. Jako pozitivní výsledek svého výzkumu shledávám zjištění, že by se většina zdravotnických záchranářů nebránila dalšímu jak praktickému tak teoretickému vzdělávání v tomto směru a že jsou i jedinci, kteří se soukromě vzdělávají v této problematice. Bakalářská práce může být přínosná studentům oboru zdravotnický záchranář a také odborným zdravotnickým pracovníkům pro ucelení informací z oblasti zajištění dýchacích cest. Součástí bakalářské práce je rovněž DVD-ROM doplněný o video přílohy.
|
host ::
RSS.