|
|
BACHOROVÁ DEGRADOVATELNOST ORGANICKÉ HMOTY JETELE LUČNÍHO STANOVENÁ METODOU IN SITU
KOUKOL, Ondřej
Ze tří různých sečí, tj. seč I (n = 3), seč II (n = 3) a seč III (n = 1) byly v průběhu jedné vegetační sezóny (10. květen až 17. srpen) odebírány vzorky jetele lučního (Trifolium pratense L.). Krmivo bylo analyzováno na základní chemické složení (popel, tuk, dusíkaté látky (NL), hrubou vlákninu (CF), bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV), neutrálně detergentní vlákninu (NDF), acido detergentní vlákninu (ADF) a acido detergentní lignin (ADL)), obsah brutto energie (BE), in vivo stravitelnost organické hmoty (KS OH) a BE (KS BE) a in situ degradovatelnost organické hmoty a neutrálně detergentní vlákniny. Termín odběru statisticky významně ovlivnil (P < 0,05) obsah jednotlivých složek jetele lučního (popel, NL, CF, NDF, ADF a ADL a BE). V průměru popel vykazoval 119,2 g/kg sušiny, NL 197,7 g/kg sušiny, CF 214,1 g/kg sušiny, NDF 400,7 g/kg sušiny, ADF 296,2 g/kg sušiny, ADL 73,8 g/kg sušiny a BE 18,2 MJ/kg sušiny. S postupující vegetační fází klesala in vivo stravitelnost OH a BE. Koeficienty in vivo stravitelnosti OH a BE byly v průměru 72,4 % (KS OH) a 70,2 % (KS BE). Efektivní bachorová degradovatelnost organické hmoty (EDOH) vykazovala v průměru 81,7 % pro I. seč, 79,7 % pro II. seč a 75,2 % pro III. seč. Sledované parametry bachorové degradovatelnosti organické hmoty vykazovaly průměrné hodnoty 41,9 % (parametr a, tj. rozpustná frakce krmiva), 47,1 % (parametr b, tj. frakce krmiva nerozpustná, ale potenciálně degradovatelná) a 0,105 h-1 (parametr c, tj. rychlost degradace frakce b). ED neutrálně detergentní vlákniny (EDNDF) rovněž klesala (P < 0,05) s postupující vegetační fází; průměrné hodnoty EDNDF byly 63 % pro I. seč, 59,7 % pro II. seč a 51,6 % pro III. seč. EDOH byla v úzkém (P < 0,05) korelačním vztahu s EDNDF (r = 0,979).
|
|
|
Porovnání sběracích lisů Pöttinger, Rollprofi 3200 LSC a Krone KR 10-16S při sklizni.
MACHOVEC, Jiří
Tato práce se zaměřuje na hodnocení sběracích lisů na válcové balíky. Jde o porovnání strojů od předních výrobců sklizňové techniky Krone a Pöttinger. Cílem bylo zjistit kvalitativní a kvantitativní rozdíly lisů Pöttinger Rollprofi 3200 LSC s konstantní lisovací komorou a Krone KR 10-16s s variabilní lisovací komorou. Hodnotila se výkonnost, kvalita píce, kvalita řezání, míra slisovanosti a ekonomické ukazatele. Výsledkem bylo zjištění, že co se týče kvality práce, jsou oba stroje srovnatelné. Rozdíly jsou v pořizovacích cenách strojů, což se projeví ve vyšších fixních nákladech u sběracího lisu Krone KR 10-16s. Další rozdíly nastávají při nutnosti lisovat různé průměry balíků, tam musí být nasazen sběrací lis s variabilní lisovací komorou.
|
|
|
Hodnocení sběracího vozu Europrofi I při sklizni píce.
OUŘEDNÍK, David
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení sběracího vozu Europrofi I při sklizni píce. V práci jsme se zaměřili na hodnocení délky řezanky sběracího vozu Europrofi I při sklizni zavadlé a zelené píce v závislosti na počtu nožů, naostření nožů a vlhkosti sklízené píce. Hodnocení výkonnosti a exploatačních ukazatelů sběracího vozu Europrofi I při sklizni zavadlé, suché a zelené píce. Vliv délky řezanky na kvalitu píce. Jednoduchý rozbor investičních a provozních nákladů. Z výsledků jsme zjistili, že naostření nožů a vlhkost sklízené píce má velký vliv na délku řezanky sklízeného materiálu. S naostřenými noži při sklizni zelené píce nám prošlo 27,9% stébel delších než 91mm. Oproti tomu při řezání zavadlé píce s tupými noži prošlo 73,8% stébel delších než 91mm. Provozní výkonnost sběracího vozu vyšla 6,38 t.hod-1 při sklizni vlhké píce a při sklizni zavadlé píce nám vyšla 6,84 t.hod-1 . Celkové náklady soupravy Pöttinger Europrofi I a New Holland TS 115 na tunu materiálu jsou 128,6 Kč.t-1. Délka řezanky se zhoršuje s větším množstvím sušiny řezaného materiálu a s tupými noži, proto je třeba dbát na správné naostření nožů a měnit nože minimálně každý den.
|
host ::
RSS.