|
|
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém.
NUSKOVÁ, Oldřiška
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém. Pro bakalářskou práci Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit využití ošetřovatelských intervencí zaměřených na prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči. Cíl 2: Zjistit, jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu. C 3: Identifikovat překážky, které brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu. C 4: Zmapovat důvody, které vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu. Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Které ošetřovatelské intervence využívají sestry v primární péči v prevenci karcinomu prsu u žen? 2. Jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu? 3. Jaké překážky brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu? 4. Jaké důvody vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu? Výzkumný soubor představovaly dvě skupiny respondentů. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v zařízeních primární péče v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které byly léčeny pro karcinom prsu na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovory s respondenty byly vedeny za použití techniky nestandardizovaného rozhovoru, na podkladě předem připravených otázek. Na základě analýzy rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že sestry využívají ošetřovatelské intervence v prevenci karcinomu prsu u žen a informují ženy o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu pouze na základě údaje o genetické zátěži nádorového onemocnění prsu v rodině žen nebo na základě dotazu žen. Možností, jak dosáhnout uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči, by mohly být edukační pomůcky pro ošetřovatelský personál a uskutečněné projekty zaměřené na cílenou preventivní péči a včasné odhalení karcinomu prsu.
|
|
|
Úloha porodní asistentky v sexuální výchově žáků ZŠ
KADLECOVÁ, Zdeňka
Úloha porodní asistentky v sexuální výchově žáků ZŠ Sexuální výchova by měla být především záležitostí výchovy rodinné, nicméně také školní výchova má být její samozřejmou součástí. V současné době probíhá na ZŠ sexuální výchova, která je vedena z pozice slovně názorné koncepce a trpí nedostatky našeho vzdělávání a výchovy vůbec. Budoucí učitelé, přesto, že jsou na svou profesi připravováni v rámci vysokoškolského studia, nemají možnost, vzhledem ke studijním programům se dokonale seznámit s problematikou sexuální výchovy. Jedním ze základních problémů realizace sexuální výchovy na základních školách je nepřipravenost učitelů pro tuto specifickou oblast. Myslím si, že by určitým řešením byla spolupráce učitelů se zdravotníky (porodními asistentkami, lékaři) v sexuální výchově žáků. Cílem této práce bylo zjistit úroveň znalostí žáků ZŠ v oblasti sexuální výchovy, jejich zájem o sexuální výchovu v rámci výuky na ZŠ a zájem vedení školy o vedení sexuální výchovy porodní asistentkou. Byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním. Výzkum probíhal na ZŠ v Českých Budějovicích a výzkumným souborem pro kvantitativní výzkum byli žáci ZŠ, pro kvalitativní výzkum byli vybráni učitelé z těchto ZŠ. Byly stanoveny dvě hypotézy a jedna výzkumná otázka. Hypotéza 1 předpokládala, že žáci postrádají znalosti v oblasti způsobu přenosu pohlavních chorob. Tato hypotéza se nepotvrdila. Většina žáků ví o způsobu přenosu pohlavních chorob. Hypotéza 2 předpokládala, že žáci mají zájem o sexuální výchovu v rámci výuky na ZŠ. Tato hypotéza se potvrdila. Žáci odpovídají, že by uvítali, kdyby se výuce o sexuální výchově věnovalo více času, informace chtějí získávat hlavně od učitelů a rodičů. Jak jsme zjistili, na školách, ve kterých byl prováděn výzkum, zájem o vedení sexuální výuky porodní asistentkou byl. Na dvě školy již porodní asistentka dochází, na dvou školách se již projednávalo, že porodní asistentku pozvou a na jedné škole zatím zájem neprojevili. Tím jsem si odpověděla na výzkumnou otázku, zda školy vnímají porodní asistentku jako vhodnou osobu pro výuku sexuální výchovy. Byla bych ráda, kdyby výsledky naší práce sloužily ke zkvalitnění sexuální výchovy na ZŠ a případně se do této výchovy zapojili odborníci, lékaři a porodní asistentky.
|
|
|
Úloha sestry v primární péči o děti trpící enurézou
VYSTRČILOVÁ, Kateřina
Výzkumné šetření ukázalo, že nejčastěji porušenou potřebou enuretických dětí je potřeba vyprazdňování moče s problémem pomočování, potřeba jistoty a bezpečí s projevovanými pocity studu nejen enuretickými dětmi ale i jejich rodiči a potřeba příjmu tekutin s problémem nedodržování dostatečného přísunu v průběhu dopoledních a brzkých odpoledních hodin a jím způsobeným pocitem žízně. Dle sester jejich hlavní úloha spočívá v edukaci rodičů a jejich enuretických dětí v oblasti režimu příjmu tekutin a vyprazdňování moče a provádění základních vyšetření moče. Ošetřovatelská péče poskytovaná sestrou v ordinaci PLPDD enuretickým dětem je dostatečná, sestry si problémů v potřebách enuretických dětí všímají a to se snaží také řešit. Bohužel ale enuretické děti a jejich rodiče o zásadách léčebného režimu edukují špatně, zpětnou vazbu nezjišťují a o dodržování doporučených pravidel se dále nezajímají. Informovanost sester pokulhává především v pravidlech správného pitného režimu, zásadách správného hygienického režimu a užívání hygienických pomůcek u starších dětí, pravidlech buzení dětí na vymočení rodiči a především ve znalostech o fyziologickém vývoji dítěte v regulaci močení a jeho výchovy pomocí 7 kroků. Informovanost rodičů enuretických dětí je v pravidlech léčebného režimu dostačující. Správné informace získávají zřejmě od praktických lékařů a nefrologů a jiných zdrojů jako je internet. Bohužel informovanost v oblastech problematiky enurézy (pojem, příčiny, věková hranice patologie pomočování) a vývoje dítěte v regulaci močení a jeho výchově pomoví 7 kroků je nedostačující. Rodiče děti na nočník vysazují předčasně nejvíce před 1 rokem života a tím přispívají ke vzniku onemocnění pomočováním. Celkově svou informovanost rodiče bohužel hodnotí za nedostačující.
|
|
|
Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě
KARDOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci na téma {\clqq}Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě`` jsem se zaměřila jednak na význam a četnost návštěvní služby v domácnosti zdravotnických pracovníků a jednak na návštěvnost sociálního pracovníka v rodině v rámci programu sanace rodiny. Prvním cílem mé bakalářské práce je zmapování frekvence návštěv zdravotnických pracovníků v novorozeneckém a starším období dítěte v domácnosti. Druhým stanoveným cílem je zmapování frekvence sanace rodiny. Při zpracovávání jsem pracovala metodou kvantitativního výzkumu. Jako nástroj jsem použila anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky jsem rozdala rodičům dětí v dětských koutcích, mateřských centrech a na venkovních hřištích. Hypotéza 1, že návštěvní služba zdravotních pracovníků v rodině je v novorozeneckém a starším období dítěte méně než 30%. Pro ověření druhé hypotézy jsem zpracovala druhý dotazník, který vyplňovaly organizace, které provádějí sanaci rodin. Potvrdila se i druhá hypotéza, že metoda sociální práce {--} sanace rodiny je v České republice nedostatečná. Tato práce může být využita jako podnět ke zvýšení frekvence návštěv zdravotnického pracovníka v domácnosti a to nejen u dětí v novorozeneckém období, ale i starším, protože jak z výzkumu vyplývá, rodiče by měli o tuto službu zájem. V rámci sanace rodiny lze tuto práci využít k tomu, aby se včas začalo pracovat s dítětem a jeho rodinou tak, aby došlo k ozdravení rodiny a dítě mohlo zůstat ve své původní rodině a nemuselo být umístěno v některém ze zařízení s ústavní výchovou.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
|
|
Domácí násilí a primární péče
VRTIŠKOVÁ, Eliška
Domácí násilí a primární péče. Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí, zároveň i formou nejméně kontrolovanou, ve své frekvenci a závažnosti nejvíce podceňovanou. Domácí násilí je fyzické, psychické či sexuální týrání blízkými osobami, které se děje v soukromí, skrytě před pozorností ostatních, přičemž se intenzita násilí stupňuje. Jedná se o chování, které v párovém soužití či v širší rodině u jedné osoby vyvolá strach z osoby druhé. Teoretická část byla věnována definici pojmu domácího násilí, jeho formám, příčinám, obětem z hlediska ošetřovatelské péče, charakteristice pachatele, krizové intervenci v problematice domácího násilí, primární péči, roli sestry při zjištění domácího násilí a legislativním opatřením týkajících se domácího násilí . Praktická část byla specifikována na zjištění, zda se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím a pokud ano, tak jaké intervence poskytují a zda mají informace o této problematice. Tomu odpovídaly i formulované hypotézy. Při sběru dat i jejich zpracování byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Informace byly získány formou dotazníků, dotazníky byly rozdány sestrám v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost, v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a v gynekologických ordinacích. Výsledky výzkumu ukázaly, že hypotézy H1 byla vyvrácena, hypotéza H2 a H3 byly potvrzeny. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím, ale nevědí jak správně postupovat v této situaci a že nemají dostačující přístup k informacím, který by pokrýval celou problematiku domácího násilí.
|
|
|
Využití služeb Center vlhkého hojení ran sestrami primární péče
POLNICKÁ, Ludmila
Léčba chronických ran je složitý interdisciplinární problém. Významné místo v léčbě zaujímají moderní terapeutické obvazy, které jsou permeabilní a udržují ránu ve vlhkém prostředí. V současné době se v České republice vyvíjí snaha o informovanost, podporu a rozšíření používání vlhké metody hojení ran. Jsou to zejména sesterské organizace, časopisy, farmaceutické firmy, ale také Centra vlhkého hojení ran. V kraji Vysočina je Centrum vlhkého hojení ran v Jihlavě. Pracovníci centra se snaží pomoci sestrám, lékařům i pacientům ve zvyšování efektivity péče o ránu. Jak výsledky naznačují, se však přes všechny překážky, které stojí sestrám v používání moderních terapeutických obvazů, si tato krytí získávají stále větší uplatnění v péči o ránu. A počet sester používajících metodu vlhkého hojení ran se neustále zvyšuje. Tomuto fenoménu v kraji Vysočina napomáhá také Centrum vlhkého hojení ran a ambulance pro chronické rány.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
|
|
Zkušenosti sester primární péče s hojením ran
ČEJKOVÁ, Jana
V práci {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s hojením ran``, dochází k prolínání dvou oblastí, oblasti primární péče a problematiky hojení ran. Proces hojení ran je po několik desetiletí v popředí výzkumu některých zdravotnických oborů. Díky tomuto poměrně vysokému zájmu bylo uskutečněno mnoho přínosných studií, objevů a výzkumů. Jedná se o problematiku velmi širokou, která se zdaleka netýká jen postižené lokality, ale celého organismu, stavu jeho imunitního systému, metabolismu, prokrvení, stavu výživy a mnoha dalších aspektů souvisejících s touto problematikou. Na základě zájmu o tkáňové defekty je umožněno pacientům s ranami podstoupit kvalitní a komfortnější léčbu. I přes snahu některých odborníků zavádět nové metody ošetřování ran do praxe, se stále ještě většina klientů setkává s {\clqq}klasickým`` způsobem terapie. Některé složky primární péče jsou u nás rozšířeny velmi dlouhou dobu, jiné u nás fungovaly dříve a po odmlce jsou obnovovány. Na všechny, kteří jsou poskytovateli této péče, je vyvíjen kapacitní, finanční i legislativní tlak, který znemožňuje poskytovat tuto péči v plném rozsahu. Cílem práce bylo zjistit {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s různými materiály pro ošetřování a hojení ran``. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza, že {\clqq}Sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran``. Dalším stanoveným cílem bylo {\clqq}Zjistit zájem sester primární péče o nové zkušenosti v oblasti hojení ran novými metodami.`` Cíl byl podložen hypotézou, že {\clqq}Sestry primární péče mají zájem o nové zkušenosti v oblasti hojení a ošetřování ran.`` Informace potřebné pro realizaci výzkumu byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření u sester v ordinacích praktickým lékařů v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Ke zpracování dat byl použit výzkumný soubor 50 sester. Hypotéza, že sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran, byla potvrzena na základě odpovědí na určené otázky v dotazníku. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Bakalářská práce by mohla posloužit sestrám primární péče jako přehled aktuální situace a měla by vézt zpětnou vazbou ke zkvalitnění péče o klienty.
|
|
|
Možnosti využití zásad edukační činnosti sestry v primární péči
DRAXLEROVÁ, Milena
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit využívání zásad edukační činnosti sestry v primární péči. Edukace je důležitým aspektem ošetřovatelské praxe a s primární péčí jde ruku v ruce již od počátků ošetřovatelství. Edukace jako výchova, vzdělávání a vyučování je v posledním období zdůrazňovaná jako samozřejmá součást profesionální činnosti sestry. Edukační činnost sestry v primární péči má svá specifika, která jsou podrobně popsána v teoretické části této bakalářské práce. Dnešní moderní koncepce ošetřovatelství vyzdvihuje důležité aspekty role zdravotní sestry {--} edukátorky a koordinátorky péče o pacienta. Tomuto musí odpovídat i sesterské vzdělání tak, aby sestry mohly vykonávat svoji profesi jako kvalifikovaný zdravotník. Oblast primární péče je nedílnou součástí teoretické části této práce. Komunitní ošetřovatelství jako první linie péče se v posledních letech neustále rozvíjí a zdůrazňuje se role primární sestry hlavně v podpoře a udržování zdraví lidí. Jejich služby jsou poskytované v široké škále v různém prostředí a pokrývají celý životní cyklus od početí po paliativní péči při umírání. Edukace v primární péči má velký význam. Jejím cílem je neustále zvyšovat zdravotní uvědomělost obyvatelstva. V praktické části práce byl proveden kvantitativní výzkum, použita dotazníková technika sběru dat. Výzkumný soubor tvořilo 62 sester primární péče. Výzkum provedený v rámci této práce u sester pracujících v primární péči prokázal celkem dobrou znalost a i využívání zásad edukační činnosti v ošetřovatelské praxi. Následně se bohužel prokázalo, že sestry nemají v současném systému primární péče dostatečné možnosti a hlavně časový prostor pro provádění edukace. I přes dobrou znalost zásad edukace, zůstává zde prostor pro další upevňování a zdokonalování znalostí v této oblasti. Následně se otevřel prostor pro eventuální další výzkum v oblasti prevence týkající se podpory a udržování pozitivního zdraví.
|
host ::
RSS.