|
Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.
|
|
Rychlosti vývoje a velikost těla mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae).
Štrait, František ; Jakubec, Pavel (vedoucí práce) ; Qubaiová, Jarin (oponent)
Cílem literární rešerše je seznámit čtenáře s čeledí Silphidae, shrnout ekologii, geografii, morfologické znaky této čeledi a její potravní nároky.
Dále zde popisuji vývoj hmyzu při působení abiotických faktorů a jeho adaptaci vůči nim. Je zde popsána problematika forenzní entomologie v závislosti na vývoj hmyzu, kompletní vývojová stádia hmyzu včetně jeho časově potravních nároků a konkurenční soutěže na mršině.
Dále zde popisuji uplatnění hmyzu ve forenzní entomologii a určování larválního stádia hmyzu.
|
|
Chorošovité houby jako centra druhové diverzity hmyzu
Schreiber, Michal
Cílem bakalářské práce bylo zjistit z dostupné literatury co nejvíce informací o fungivorním hmyzu (především řádu Coleoptera) asociovaným s chorošovitými houbami (Polyporaceae). Shromážděné poznatky zahrnovaly především informace o oblastech, ve kterých byla daná problematika studovaná, dále přehled základních metodik studia entomofauny vázané na chorošovité a v neposlední řadě byl popsán problém fragmentace boreálních lesů, který úzce souvisí s poklesem druhové diverzity chorošovitých hub a na ně vázané entomofauny. V závěru práce byly nastíněny možné směry výzkumu. Jako příloha byl sestaven seznam druhů brouků zjištěných z dostupné literatury, včetně druhu hostitelské houby, na které byl každý druh nalézán.
|
|
Vliv aktivního hospodaření na diverzitu květomilného hmyzu v doubravách Národního parku Podyjí .
PERLÍK, Michal
Byly vytvořeny dvě experimentální holiny (ze všech stran izolovaná hustým lesem a přecházející v louku na jedné straně) a čtyři kontrolní plochy (louka, hustý les, řídký les, okraj lesa) a to na šesti lokalitách v Národním Parku Podyjí. Miskové pasti byly použity ke sběru květomilného hmyzu. Byla zkoumána diversita květomilných brouků (coleoptera) za použití mnohorozměrné analýzy. Je posouzena účinnost aktivního managementu pro účely ochranářské biologie.
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v okolí Č. Budějovic (Lišov) a biodiverzita vybraných agroekosystémů
POJSL, Miroslav
Společenstva epigeických brouků byla sledována ve třech agroekosystémech s různým využitím. Všechny tři agroekosystémy se nacházely v okolí Českých Budějovic (jižní Čechy). Na prvním agroekosystému byla pěstována vojtěška. Na druhém agroekosystému se nacházela louka. Na třetím agroekosystému pastva. Studované lokality se lišily nejen v hospodářském využití, ale i v množství prováděných agrotechnických operací během odchytu. Pro odchyt organizmů byla ve všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly stanoveny druhy a byla studována míra lidského dopadu na četnost druhů různých ekologických skupin nalezených ve zmíněných lokalitách.
|
| |
| |
| |
| |
|
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiverzitu bezobratlých - epigeičtí brouci.
RUTTA, Petr
Diplomová práce se zabývá biodiverzitou epigeických brouků na pastvinách nacházejících se v podhorských oblastech Šumavy. Srovnává jak se mění biodiverzita společenstev již zmíněných brouků v oblastech s různou intenzitou pastevního zatížení. Odchyt byl prováděn na dvou odchytových místech pomocí zemních pastí. V práci je zjištováno srovnání biodiverzity společenstev epigeických brouků v oblastech s různým zatížení pastvou, porovnání s dosavadními výsledky, antropogenní ovlivnění stanovišť a ordinace druhů na pozemku.
|