Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 328 záznamů.  začátekpředchozí295 - 304dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Podpora registru celoživotního vzdělání sester
SMOLOVÁ, Kateřina
Tato práce zpracovává problematiku registrace nelékařských zdravotnických pracovníků, jako systému dokládání celoživotního vzdělávání. Moderní doba si žádá zvýšené nároky ve všech oborech a ve zdravotnictví obzvláště. Aby bylo zajištěno poskytování kvalitní ošetřovatelské péče kompetentními pracovníky, bylo nutné nastavit podmínky k oprávnění vykonávat zdravotnické povolání samostatně bez odborného dohledu. A tyto podmínky vymezuje registrační systém, který je určený zákonem. Naším cílem bylo zjistit názory sester v praxi na registraci. Jaký je vliv registrace na další vzdělávání sester a zmapovat co sestrám brání ve vzdělávání. Jakým formám celoživotního vzdělávání dávají sestry přednost a zda zaměstnavatel podporuje sestry v celoživotním vzdělávání a jakým způsobem. Ke zpracování těchto informací jsme si zvolily kvantitativní výzkum. Pro sběr dat byl sestaven dotazník pro sestry na který reagovalo 106 respondentů. Výzkum prokázal, že sestry dávají ve vzdělávání přednost pasivní účasti na akcích jako jsou semináře, konference. Většina sester si myslí, že je nutné vzdělávat se v oboru. Dále jsme zjistily, že více než polovina dotázaných sester chce mít všeobecný přehled a vzdělává se i v jiných oborech než je jejich specializace. Většina dotázaných sester uvedla, že se vzdělává častěji než před zavedením registrace. Největší překážkou je pro sestry finanční a časová náročnost vzdělávacích akcí.
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
Edukační postupy v chirurgických oborech
KADLECOVÁ, Iveta
Edukační postupy v chirurgických oborech zahrnují nejen vzdálenou i bezprostřední předoperační i pooperační edukaci klienta, ale i přípravu klienta na vyšetření. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry v chirurgických oborech edukují klienty v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Cíl byl splněn. Sestry edukují klienty v průběhu hospitalizace na chirurgickém oddělení. Cíl 2: Zjistit, jaké edukační postupy jsou sestrami v chirurgických oborech využívány. Tento cíl byl také splněn. Sestry k edukačním postupům používají především: rozhovor, praktický nácvik, informační brožury, letáky, příručky. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza 1: Domnívám se, že sestry v chirurgických oborech edukují klienty, kteří jsou hospitalizováni na chirurgickém oddělení, byla potvrzena. Hypotéza 2: Domnívám se, že sestry v chirurgických oborech využívají nejčastěji k edukačním postupům rozhovor, byla rovněž potvrzena.
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
ASPEKTY SESTERSKÉHO POVOLÁNÍ - DEMOTIVAČNÍ PRVKY V PRÁCI SESTRY
HEPLOVÁ, Monika
Tato práce je zaměřena na aspekty sesterského povolání a demotivující prvky v profesi, která tvoří nejpočetnější složku ve zdravotnickém systému. Posláním sestry ve společnosti je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální možnosti v souladu s prostředím, ve kterém žije. Dochází ke změnám v systému poskytování zdravotní péče a vztahu společnosti vůči zdravotníkům. Všeobecné sestry přijímají odpovědnost za přímé poskytování ošetřovatelské péče, pracují samostatně a za poskytnutou péči zodpovídají. Jejich role se mění v plnohodnotného člena týmu, v partnera lékaře při výkonu povolání. Zajímalo nás, jak sestry tuto změnu vnímají. Jaké jsou největší demotivující faktory v profesi a co je naopak motivuje toto náročné povolání neopustit.
Motivace vzdělávání zdravotnických asistentů v souvislosti s jejich uplatněním v praxi
ŠMÍDOVÁ, Jaroslava
Po vstupu do Evropské unie a přijetím zákona č. 96/2004 Sb., O nelékařských zdravotnických povoláních došlo ke změnám, které se týkají především sester. Změny zasahují převážně do administrativy a kompetencí sester. Zákon v současné podobě rozlišuje a definuje výkony středoškolsky vzdělaného personálu na výkony bez odborného dohledu a pod odborným dohledem a také definuje proces získávání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu na základě kreditního systému. V praxi to znamená, že pokud zdravotnický asistent nedosáhne ve svém oboru vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělaní, nemůže pracovat samostatně bez odborného dohledu. A právě výklad pojmů bez odborného dohledu a pod odborným dohledem je předmětem diskusí. Sestry odmítají nést odpovědnost za práci někoho jiného a tento svůj postoj dávají otevřeně najevo. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co motivuje současné zdravotnické asistenty k práci ve zdravotnictví a jakým způsobem přistupují ke vzdělávání, které by mělo být nedílnou součástí jejich života. Také byla řešena otázka, zda informace o oboru, podávané žákům základních škol, jsou přiměřené takovému životnímu rozhodnutí, jako je volba povolání. V šetření byly stanoveny tyto hypotézy. H1: Žáci základních škol nemají informace o studiu na SZŠ, H2: Studenti jsou motivováni pro další vzdělávání a H3: Absolventi SZŠ chtějí dále studovat ke zvýšení své kvalifikace na školách vyššího typu. Na základě dotazníkového šetření byly Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl práce byl splněn.Výzkumné šetření bylo tedy úspěšné. Získané informace bude možné využít především ke zlepšení přístupu v podávání informací žákům základních škol před rozhodováním o volbě povolání, neboť výchovní pracovníci mají o zjištěné výsledky zájem. Pro učitele středních škol budou tyto poznatky využitelné ke zlepšení motivace studentů pro budoucí profesi.
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
Odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a po CCEP(cervikokapitální endoprotéze)
BUKÁČKOVÁ, Kristýna
Současný stav V současné době je léčba totální a částečnou endoprotézou velmi častá a učinná, kdy navrátí pacienta zpět do předešlého života bez problémů s pohybem a bolestmi kloubů. Totální endoprotéza (TEP)je chirurgické řešení u pacientů s vadami a onemocněním kloubů, kdy se operativně nahrazují všechny kloubní plochy. Cervikokapitální endoprotéza (CCEP) je chirurgické řešení nejčastěji u pacientů po úrazech kloubů, kdy se operativně nahrazuje jen poškozená část kloubu, ale část, která zůstává původní, musí být plně funkční. Po operaci je velmi důležitá a zásadní znalost sester ošetřovatelké péče o pacienta. Zásadní rozdíl v ošetřovatelské péči je, že u totální endoprotézy se při otáčení pacienta na bok musí dávat mezi nohy abdukční klín, aby nedošlo k rotaci končetiny, zatímco u cervikokapitální endoprotézy se dávat klín pacientovi nemusí a smí se otáčet na bok. Pokud nebudou dodržovány zásady ošetřovatelské péče hrozí poškození pacienta. Cíl: Cíl I. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Cíl II. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza: Hypotéza I. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza II. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Metodika: Metoda dotazování, technika dotazníku, šetření bude doplněno technikou zúčastněného skrytého pozorování. Druh výzkumu: kvantitativní, kvalitativní Výzkumný vzorek: Sestry na ortopedickém, traumatologickém, chirurgickém oddělení, JIP nemocnice České Budějovice, Nové Město na Moravě, Prachatice. Doporučení pro praxi: Seznámit sestry na seminářích s výsledky šetření a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a CCEP(cervikokapitlní endoprotéze).
Dezinfekční roztok při cévkování jako ošetřovatelský problém.
LINHARTOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila jak na katetrizaci močového měchýře, tak i na dezinfekci genitálu před katetrizací močového měchýře. Byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda se používá doporučený dezinfekční roztok určený k cévkování. Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem sestry zajišťují účinnost dezinfekce genitálu. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou strukturovaného pozorování sester a metodou nestandardizovaného rozhovoru s pozorovanými sestrami. Sledovaným souborem bylo deset sester, a to na urologické ambulanci v nemocnici České Budějovice, na urologickém oddělení a doléčovací rehabilitační jednotce (DRJ) v nemocnici Pelhřimov. Výzkum by měl posloužit k uvědomění si nedostatků při cévkování a na základě výsledků navrhnout možné doporučení pro praxi.
Prevence katétrových infekcí krevního řečiště
SVOBODOVÁ, Jitka
Infekce krevního řečiště představují závažný problém i na počátku 21. století a jsou stále diskutovaným problémem. Tyto komplikace infekční povahy postihují v průměru 5 {--} 10 % pacientů. Teoretická část této práce představuje druhy vaskulárních katétrů, nozokomiální nákazy, bariérové ošetřovací techniky a prevenci katétrových infekcí krevního řečiště. Část empirická obsahuje výsledky auditu a dotazníku orientovaných na problematiku intravaskulárních katétrů, které jsou vyhodnocené formou grafů a tabulek. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště, a dále jestli sestry dodržují správnou techniku při zavádění periferní žilní kanyly. Na začátku výzkumu jsme si stanovily dvě hypotézy. Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště. Hypotéza 2: Sestry dodržují správnou techniku postupu zavádění periferní žilní kanyly. Provedené šetření je výzkumem kvantitativním. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování a pozorování. Výzkum formou ošetřovatelského auditu byl proveden u 31 sester (100 %) a zaměřoval se na zavedení a péči o periferní žilní katétr. Sestry měly k dispozici vypracovaný standardní ošetřovatelský postup {\clqq}Péče o periferní žilní katétr`` a standard formou DySSSy. Výzkumný soubor dotazníku tvořilo 31 sester(100 %) a týkal se centrálních venózních katétrů. Na výzkumu se podílely sestry z lůžkových oddělení v Nemocnici Třebíč. Z výsledků ošetřovatelského auditu vyplývá, že sestry znají zásady prevence katétrových infekcí při zavádění periferní žilní kanyly a v praxi se jimi řídí. Všechny sestry v auditu překročily minimální hranici úspěšnosti (84,10 %). V rámci dotazníkového šetření bylo sledováno 13 ukazatelů ošetřovatelské péče o centrální venózní katétr. V 11 kritériích sestry dosáhly nebo překročily 80% správnost odpovědí a prokázaly tak dobré znalosti péče o centrální venózní katétr. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu Nemocnice Třebíč jako jeden z indikátorů kvality ošetřovatelské péče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 328 záznamů.   začátekpředchozí295 - 304dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.