|
|
Pacient s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení
HLOCHOVÁ, Denisa
Tracheostomie je chirurgický výkon, při němž se v průdušnici vytvoří trvalý nebo dočasný otvor, za účelem dlouhodobě udržet a zajistit průchodnost dýchacích cest. Cílem tracheostomie je zajistit přísun kyslíku do plic, zlepšit dýchání, snížit sedaci vědomí a zlepšit toaletu dýchacích cest. Bakalářská práce se věnuje převážně ošetřovatelské péči o pacienta stracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Teoretická část práce se zabývá objasněním problematiky tracheostomie, pomůckami a druhy tracheostomických kanyl. Dále je zaměřena na ošetřovatelskou péči o tracheostomii. Zabývá se péčí o dutinu ústní a péčí o dýchací cesty. Do péče o dýchací cesty se zařazuje zvlhčování, lavážování a odsávání z tracheostomie. Teoretická část práce se věnuje i rehabilitaci, stravování a komunikaci s tracheostomanými pacienty. Předmětem práce bylo zmapovat, jaká je ošetřovatelská péče u pacientů s tracheostomií a jak jsou uspokojeny potřeby tracheostomovaného pacienta. Pro splnění výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle: Cíl 1: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Cíl 2: Zjistit úroveň uspokojování potřeb pacienta s tracheostomií na JIP a standardním oddělení. Cíl 3: Zmapovat úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií na JIP a standardním oddělení? Výzkumná otázka 2: Jaká je úroveň uspokojování potřeb pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Výzkumná otázka 3: Jaká je úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření, k čemuž posloužil polostrukturovaný rozhovor a skryté pozorování. Kvůli rozhovoru bylo osloveno šest sester z Nemocnice České Budějovice, a.s. První část obsahuje identifikační údaje, druhá část se týká názorů sester na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií, dále je zaměřena na úroveň uspokojených potřeb pacienta a poslední část se zabývá dodržováním zásad v ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Na začátku rozhovoru byly sestry informovány o anonymitě a v bakalářské práci jsou označeny písmenem a číslicí. Výzkumný soubor tvořily sestry z jednotky intenzivní péče interního oddělení a sestry z otorinolaryngologického oddělení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována pomocí metody "papír a tužka" a technikou "vyložení karet" do třech kategorizací, jež byly následně rozděleny na podkategorizace. Pro lepší přehlednost byla získaná data převedena do grafických schémat programem XMind 2013. Získané informace z pozorování byly zaznamenány do grafů v programu Microsoft Excel 2010. Z výsledků rozhovorů a pozorování vyplývá, že pacientovi s tracheostomií je poskytována relativně kvalitní ošetřovatelská péče. Sestry prokázaly dobré znalosti v ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií. Za nejčastější problém sestry považují komunikaci s tracheostomovaným pacientem. Při výzkumném šetření byly splněny všechny předem stanovené výzkumné cíle. Předmětem bakalářské práce bylo poukázat na slabá místa v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Tato práce může sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií a zároveň by mohla posloužit studentům jako doplněk k výuce. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty, kteří mají zavedenou tracheostomickou kanylu.
|
|
|
Bazální stimulace na pediatrických jednotkách intenzivní péče
SOUKUPOVÁ, Alena
V této diplomové práci se zabýváme bazální stimulací, a to konkrétně na pediatrických jednotkách intenzivní péče. Bazální stimulace je holistická metoda, která pacienta pojímá jako celek. Nahlíží na něj jako na individuální bytost s konkrétními potřebami, kterými se od ostatních liší. Pomocí bazální stimulace umožňujeme lidem se zdravotním či duševním postižením snazší integraci do jejich života. Při péči o pacienta v rámci bazální stimulace bereme ohled na jeho zvyky, způsob komunikace a také zkušenosti. Využíváme vše, co je jedinci příjemné a na co je zvyklý. V rámci využití prvků bazální stimulace dochází ke stimulaci jedince, kterému tak usnadníme vnímat své tělesné hranice, okolí, usnadníme mu komunikaci s okolím a návratu k uvědomění si vlastního ?já?, kdo vlastně jsem. Cílem naší práce bylo zjistit, zda sestry, pracující na pediatrických jednotkách intenzivní péče, využívají při své profesi metody bazální stimulace a jaký k ní mají postoj. Dále jsme zjišťovali, zda rodiče hospitalizovaných dětí mají o bazální stimulaci informace a opět nás zajímal postoj, který rodiče k této metodě zaujímají. K dosažení cílů jsme zvolili jak metodu kvantitativní, pomocí anonymního dotazníku, který jsme rozdali sestrám na pediatrických jednotkách intenzivní péče, tak i metodu kvalitativní, u níž jsme informace zjišťovali od rodičů hospitalizovaných dětí pomocí semi ? strukturovaného rozhovoru. Jako respondenty jsme zvolili již zmiňované sestry z pediatrických jednotek intenzivní péče a rodiče hospitalizovaných dětí. Z výsledků jsme zjistili, že i přesto, že není bazální stimulace využívaná všemi dotazovanými sestrami, je velmi rozšířenou metodou v péči o nemocné a přináší kvalitní výsledky v péči. Sestry zaujímají k této metodě ve většině případů velmi pozitivní přístup. Shledávají u pacienta zlepšení a zklidnění. I přesto, že je bazální stimulace často využívanou metodou, někteří rodiče hospitalizovaných dětí o ní ještě neslyšeli. Rodiče se do péče o své děti zapojovali s radostí, a to i v rámci využití prvků bazální stimulace. Ochota sester učit rodiče těmto prvkům byla velmi častá. Rodiče shledávali bazální stimulaci v péči velmi přínosnou a sledovali pozitivní působení na jejich děti.
|
|
| |
|
|
Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na chirurgickém oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a. s.
JANOUŠKOVÁ, Ludmila
Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na chirurgickém oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Současným trendem zdravotnictví je orientace na pacienta, snaha vyhovět jeho přáním a tak docílit jeho spokojenosti. Míra celkové spokojenosti i spokojenost v jednotlivých oblastech poskytované péče je významným ukazatelem kvality péče v daném zdravotnickém zařízení. Z těchto důvodů jsou pacienti žádáni, aby kvalitu péče hodnotili. Tyto výsledky je možné využít, jako zdroj podnětů pro zlepšování kvality péče. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Byla stanovena hypotéza: Pacienti hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Výzkumný soubor tvořili pacienti chirurgického oddělení jednotky intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 95 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že převážná většina pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice byla velmi spokojena s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Výsledky sledování spokojenosti pacientů jsou velmi dobrou zpětnou vazbou pro personál. Spokojenost pacientů s ošetřovatelkou péčí přímo souvisí s uspokojováním pacientových potřeb a vzájemnou komunikací mezi sestrami a nemocnými. Výsledky práce budou poskytnuty managementu chirurgického oddělení, staniční sestře a sestrám jednotky intenzivní péče a mohou posloužit k zamyšlení nad poskytovanou úrovní péče
|
|
|
Biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP
MATYSOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce jsou biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na problematiku biopsychosociálních potřeb a jejich uspokojování. Snaží se upřesnit smysl uspokojování biopsychosociálních potřeb u pacientů hospitalizovaných na JIP, protože každý člověk vnímal své potřeby jinak a měl i jiné nároky na jejich uspokojování. Jako cíl bylo stanoveno zjistit, zda jsou biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP uspokojovány. V teoretické části je popsána JIP Nemocnice Žatec o.p.s., kde šetření probíhalo. V praktické části jsou stanoveny následovně tři hypotézy. První hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. nemají uspokojovány biologické potřeby." Druhá hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. mají uspokojovány psychologické potřeby." Třetí hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. mají uspokojovány sociální potřeby."
|
|
| |
|
|
Orientovanost sester na potřeby klientů, technické vybavení a parametry klienta jako ošetřovatelský problém
HOUSEROVÁ, Renata
Orientovanost sester na potřeby klientů, technické vybavení a parametry klienta jako ošetřovatelský problém Potřeby je možné uspokojovat individuálně různým způsobem, u každého člověka jinak, kdy záleží na věku a pohlaví dotyčné osoby, dále pak na jeho onemocnění, aby se správným způsobem a adekvátně tento nedostatek odstranil či zmírnil, a tím zajistil kvalitní život konkrétní osoby. Cílem této práce bylo zjistit rozdíl při uspokojování potřeb klientů na Oddělení následné péče a Jednotkách intenzivní péče. Dále bylo třeba rozpoznat orientovanost sester na potřeby klientů na těchto odděleních, jak sestry aktivně zjišťují a uspokojují tyto individuální potřeby klientů. V této práci jsme se zaměřili jak na fyziologické potřeby, tak i na psychosociální potřeby, které se sestry snaží uspokojovat prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Výzkum byl prováděn pomocí kvalitativního šetření prostřednictvím rozhovorů a skrytého pozorování. Dotazováni byli klienti a sestry z Nemocnice Tábor, a.s., kdy rozhovory byly doplněny a ověřeny pozorováním. Orientovanost sester na potřeby a uspokojování potřeb klientů, je specificky daná oddělením, což mělo největší význam ze zjištěných výsledků této práce. Sestry z Jednotky intenzivní péče musí vždy uspokojit základní fyziologické potřeby klientů, aniž by v tom viděli nějaké úkony navíc, ale neuspokojují klientovy psychosociální potřeby, neboť je zde krátkodobá hospitalizace a psychosociální potřeby nejsou v ten daný moment prioritní, proto je mohou odsunout na pozdější čas. Kdežto sestry na Oddělení následné péče, kde je hospitalizace dlouhodobá, samozřejmě uspokojují potřeby jak fyziologické, ale i potřeby psychosociální, kdy klienti přijati na toto oddělení, již nejsou v ohrožení života. Nastupují zde vyšší potřeby, jako je potřeba jistoty a bezpečí, a sestry na tomto oddělení se jimi zabývají daleko intenzivněji nežli na Jednotkách intenzivní péče. Z tohoto výzkumného šetření vyplynulo, že každé oddělení má svoji specifičnost při uspokojování potřeb klientů, která vychází z aktuálního zdravotního stavu jedince. Proto sestry vždy musí brát zřetel na tento stav nemocného, zajistit klientovy základní fyziologické potřeby a dále uspokojovat potřeby vyšší, které jsou v daný moment prioritní.
|
|
|
Problematika komunikačních bariér u pacientů s tracheotomií na jednotkách intenzivní péče
POLÍVKOVÁ, Eva
Diplomová práce je zaměřena na problematiku komunikačních bariér u pacientů s tracheotomií na jednotkách intenzivní péče. Komunikace je základem ošetřovatelské péče a ošetřovatelský proces stojí na partnerském vztahu mezi sestrou a pacientem. Každý, kdo chce komunikovat, se občas setkává s problémy, s překážkami, které mu komplikují interpersonální komunikaci. Uvědomit si tyto překážky je prvním krokem k tomu, abychom je překonávali. Provedením tracheostomie jsou hlasivky vyřazeny ze své funkce a pacienti nemohou komunikovat prostřednictvím mluveného slova. Taková situace je pro pacienty nová a zároveň velmi stresující, proto je důležité věnovat těmto pacientům pozornost a zabývat se touto problematikou. Cíle práce a hypotézy se zaměřovali na oblast komunikačních bariér, ale také na dodržování zásad efektivní komunikace a na alternativní způsoby komunikace. Záměrem bylo zjistit vzájemnou závislost mezi jednotlivými proměnnými. K dosažení cílů bylo použito kvantitativní výzkumné šetření, které bylo doplněno kvalitativním výzkumným šetřením. Na základě výsledků statistického šetření byl významný vztah prokázán u hypotézy číslo dva. Bylo zjištěno, že vnímané komunikační bariéry sestrou jsou závislé na charakteru oddělení, na kterém sestra pracuje. Určitý vztah byl prokázán i v hypotéze číslo osm, která zjišťovala závislost alternativních způsobů komunikace na charakteru oddělení. U dalších jednotlivých hypotéz nebyl prokázán vztah závislosti. Analýza výsledků získaných od sester a od pacientů nám ukázala, že sestry vnímají u pacientů daleko více komunikačních bariér než pacienti sami. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyvstala hypotéza, která vyjadřuje vztah mezi výběrem alternativního způsobu komunikace a celkovým stavem pacienta.
|
|
|
ROLE MANAŽERA PRO OŠETŘOVATELSKÝ TÝM NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE
ŠKULINOVÁ, Iveta
Teoretická část diplomové práce seznamuje se současným stavem problematiky. Nejprve jsou popsány základy managementu, tři základní linie manažerů ve zdravotnictví a jejich funkce a role. Další část je věnována specifikám ošetřovatelské péče na jednotce intenzivní péče. Následující část pojednává o kvalifikovaných sestrách, jejich způsobilosti, funkci a roli, faktorům spokojenosti a náročnosti péče o pacienty na jednotce intenzivní péče. Poslední část se věnuje vyskytujícím se problémům při výkonu sesterského povolání a pomoci manažera při zvládání těchto problémů. Bylo stanoveno 5 cílů. Cílem 1 bylo zjistit, co sestry pracující na jednotkách intenzivní péče potřebují k tomu, aby byly ve své práci spokojené. Cíl 2 byl zmapovat způsob podpory ošetřovatelského týmu z pohledu manažerů. Cílem 3 bylo poukázat na možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cíl 4 byl identifikovat motivační faktory k práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cílem 5 bylo zjistit, zda existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu. Ke sběru dat byl zvolen kvalitativní výzkum a bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. Výzkumná otázka č.1. Co sestry pracující na JIP potřebují k tomu, aby byly při výkonu svého povolání spokojené? Výzkumná otázka č. 2. Vnímají sestry pracující na JIP rozdíl v postavení sestry na JIP a sestry na standardním oddělení? Další otázka č.3. Jaké prostředky využívá management k podpoře ošetřovatelského týmu na JIP? Otázka č. 4. Existují možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na JIP? Otázka č.5. Které konkrétní motivační faktory se podílí na spokojenosti sester pracujících na JIP? Výzkumná otázka č.6. Existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu? Byly provedeny nestandardizované rozhovory s 8 staniční sestrami a 12 směnnými sestrami pracujících na jednotkách intenzivní péči chirurgických nebo interních odděleních. Na základě analýzy výsledků byly vytvořeny odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Výsledky budou poskytnuty manažerům ve zdravotnictví i sestrám, které pracují na jednotkách intenzivní péče, jako zpětná vazba týkající se jejich náročného povolání. Mohou být podkladem pro jejich zamyšlení nad náročností péče o pacienty na jednotkách intenzivní péče a nutností vstřícného a ohleduplného přístupu k sestrám, efektivní oboustranné spolupráce a komunikace.
|
|
|
Problematika ošetřovatelského procesu u pacientů s tracheostomií na jednotkách intenzivní péče
FIEDLEROVÁ, Miroslava
Dýchání je nedílnou součástí života. Při některých onemocněních nebo úrazech, může být tato základní životní funkce ohrožena nebo může selhávat. V takových případech hrozí zánik organismu. Dnešní medicína umožňuje řešit tuto problematiku za pomoci umělé plicní ventilace. S rozvojem medicíny a medicínské technologie se skupina těchto stavů, u kterých je nutné zajistit dýchací cesty a umělou plicní ventilaci rozšiřuje. Volné a průchodné dýchací cesty jsou základním předpokladem pro zajištění dobré ventilace. Cílem bylo zjistit, s jakou nejčastější problematikou se setkává, ošetřující personál v péči o nemocné s tracheostomickou kanylou, dále jaké pomůcky používá, ošetřující personál při komunikaci s těmito nemocnými. Mezi další cíle patřilo zjistit, jaké postupy používá, ošetřující personál v prevenci kontaminace tracheostomické kanyly. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí 2 strukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl vedený s 10 náhodně vybranými sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče interního a chirurgického oddělení a na anesteziologicko {--} resuscitačním oddělení a na stejných odděleních, byl uskutečněn i druhý rozhovor vedený s 10 náhodně vybranými tracheostomovanými nemocnými zde hospitalizovanými. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že komunikace je největším problémem, jak pro nemocné, tak pro ošetřující personál. Dále bylo zjištěno, že sestry dodržují předepsaný standard v péči o tracheostomickou kanylu. V rozhovorech s nemocnými, bylo zjištěno, že dalším problémem je stravování a dále, že mají strach z ucpání tracheostomické kanyly a následného dušení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno, a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče o nemocné s tracheostomickou kanylou. Doporučením je, vzdělávání sester v komunikačních technikách a v rehabilitaci nemocných. Vhodným řešením by bylo, uspořádáni školení pro sestry na tyto témata. Dále bude doporučením uspořádání výzkumu problematiky prevence nozokomiálních nákaz u nemocných s tracheostomickou kanylou.
|
host ::
RSS.