|
|
Tangible and intangible culture of region of Horehronie
Funďová, Lucia ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tématem bakalářské práce "Hmotná a nehmotná kultura regionu Horehronie" je popis kulturních zvyků, tradic, kulturních nebo národních památek a kulturních akcí nacházejících se v daném regionu. Práce se zaměřuje i na konkrétní města a obce, které jsou svými památkami, akcemi nebo jinou účastí na zachování kultury regionu nejvýznamnější. Patří mezi ně hlavně město Brezno. Jelikož je Horehronie známé zejména silným vztahem k lidovým tradicím, v práci jsem se věnovala i menším obcím jako Telgárt, ve kterých jsou tradice nejvíce zachovávané, a festivalům, které se v těchto obcích každoročně konají. Přínosem této práce je obeznámit čtenáře s regionem Horehroní, s jeho hmotnou a nehmotnou kulturou a zjistit, do jaké míry je kultura zachovávaná i rozvíjená jeho obyvateli.
|
|
|
Lokální kultura, její prvky a význam v životě současné společnosti
Mácová, Gabriela ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje specifikům lokální kultury a jejich významu v současné společnosti. Nejprve se snaží nastínit základní vymezení termínů, ve své praktické části se zaměřuje na znaky lokální kultury Třebíčska. Obsahem praktické části práce je zachycení historických souvislostí, které souvisejí s vývojem regionu. V rámci určené lokality mapuje rozsah dochovaných hmotných i nehmotných prvků kultury. Praktickou část doprovází obrazová příloha, která umožňuje lepší představu o místní kultuře.
|
|
|
Diakonie v byzantské tradici
SLYVOTSKA, Nataliya
Práce se zabývá pojetím diakonie a službou diákona v byzantské tradici. První část pojednává o diakonii v Novém zákoně. Druhá část je zaměřena na dějinný vývoj Byzantské říše a byzantského obřadu. Paralelně je sledován vývoj diakonie z hlediska charitativního, správního a liturgického, kdy začíná převládat liturgický aspekt diakonie. Třetí část seznamuje s liturgiemi (mšemi) v byzantské tradici se zřetelem k liturgii sv. Jana Zlatoústého. Čtvrtá část analyzuje službu diákona při liturgii sv. Jana Zlatoústého a zdůrazňuje jeho nezastupitelnou úlohu.
|
|
|
Současný stav folklórní tradice v Blatnici pod Svatým Antonínkem
KOSTKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce Současný stav folklórní tradice v Blatnici pod Svatým Antonínkem tematicky navazuje na bakalářskou práci Prvky slovesného písňového folklóru dokumentované v obci Blatnice pod Sv. Antonínkem a jejich místo v kulturní současnosti obce, která byla zaměřena na dokumentaci veškerého dostupného hudebního a písňového materiálu, zaznamenaného v minulosti v dané obci a přístupného v edicích nebo v databázích příslušných odborných pracovišť. Předmětem diplomové práce je konfrontace získaného materiálu s aktuálním stavem folklorní tradice v obci. Základem porovnání jsou materiály získané převážně opakovanými sběry v terénu, mimo jiné i dotazníkovou metodou pro vystižení postoje občanů k folklóru, způsobu a míry uchování tradic. Čtenáři práce jsou seznámeni obecně se stavem folkloru v Blatnici. Následují kapitoly o folklórním roce: informují o udržování a zanikání některých tradice tak, jak aktuálně vypadají, a které místní folklórní spolky se na udržování či obnově folkloru podílejí. V závěru práce jsou shrnuty veškeré poznatky spolu s výsledky dotazníkového šetření a možnosti dalšího využití.
|
|
|
Dodržování a význam tradic v současné české společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku významu tradic pro studenty a seniory a porovnává jejich důležitost a rozdílnost v jejich chápání mezi uvedenými skupinami respondentů. V první, teoretické části jsou definované a vysvětlené důležité pojmy a uvedeny názory odborníků na téma významu tradic. Dále se v první části popisují jednotlivé svátky v roce a s nimi spojené tradice, ale také novodobé tradice přicházející z ciziny. V druhé, praktické části práce byly vyhodnocovány jednotlivé odpovědi respondentů a ověřovány stanovené hypotézy. Hypotézy byly ověřovány v rámci kvantitativního výzkumu a použitou metodou k získání informací bylo dotazníkové šetření. Tento dotazník obsahoval celkem 57 otázek a byl vyplňován studenty vysokých škol a seniory nad 65 let. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že první stanovená hypotéza tedy, že s nižším věkem občanů České republiky klesá zájem o dodržování českých tradic, byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza, tedy že mladí lidé mají větší povědomí o převzatých tradicích než českých tradicích, se nám během výzkumu rovněž potvrdila. Cílem práce bylo zjistit rozdíl ve vnímání významu a dodržování tradic mezi generacemi a tento cíl byl dle mého názoru splněn. Z výzkumu vyplynulo, že mezi skupinami respondentů se vyskytují rozdíly ve vnímání jednotlivých tradic, v přikládaném významu i v množství dodržování českých tradic. Obě skupiny však zastávají podobný (negativní) názor na novodobé tradice, které jsou přejímány z ciziny. Význam bakalářské práce tkví, dle mého názoru, jednak v deskripci vztahů jednotlivých generací k českým tradicím jako projev vnímání vlastní kultury a pocitu sounáležitosti ve společnosti, ale také vůbec k připomenutí často již pozapomenutých tradic, a tedy i kulturního dědictví společnosti a poukázáním na důležitost přenosu hodnot mezi generacemi.
|
|
| |
|
|
Kulturologické aspekty rozvoje lidských zdrojů a stabilizace venkovských regionů
POPELÁKOVÁ, Lenka
Cílem mé diplomové práce bylo specifikovat a zjistit význam kulturologických aspektů, které působí na rozvoj a stabilizaci venkovských regionů. Hledat oblasti, ve kterých by kulturologické aspekty přispěly k udržení obyvatel na venkově a hledat způsoby, čím by byla zvýšena spokojenost obyvatel s životem na venkově. Nalézt určité kulturní symboly a převládající kulturní dimenze daných společenství, které jsou významným sebepoznávacím prvkem v rámci společnosti. Výzkum byl realizován pomocí klasického dotazníkového šetření v obcích Čkyně a Doudleby a pomocí TBSD (Testu barevně sémantického diferenciálu), který byl použit pro získání kompletních informací o societách Čkyně a Doudleb a jejich převládajících kulturních dimenzí. Výsledky bychom mohli shrnout do následujícího. Problém odchodů obyvatel z venkova nespočívá pouze v nedostatečném občanském vybavení a nabídky služeb v obcích, jak se domnívá mnoho autorů. Důkazem toho je obec Čkyně. Přestože je lépe občansky vybavena než obec Doudleby, obyvatelé (obzvláště ti nově příchozí a jejich potomci) nejsou v obci tolik spokojeni a obec by do budoucna rádi opustili. Doudleby jsou obcí se silnými a stále velice slavenými tradicemi. Noví obyvatelé jsou zde lépe přijímáni mezi starousedlíky a hojně se účastní místního kulturního života. Hlavním přínosem mé diplomové práce je tedy fakt, že kulturní tradice mají velký vliv na stabilizaci obcí. Společně slavené tradice pojí obyvatele k sobě a zlepšují tak sociální vztahy v obci. Tradice jsou kořeny lidí, které jim zabraňují venkov opustit.
|
|
|
Lidové zvyky jižních Čech: Mají šanci přežít nové milénium?
MARHOUNOVÁ, Jitka
Práce se zabývá lidovými zvyky jižních Čech, zda mají šanci přežít další milénium. Na začátku je definován původ a vznik zvyků, poté je uveden přehled svátků církevních a světských a rozdíl mezi zvykem, pranostikou a pověrou. Hlavní část poté obsahuje popis jednotlivých svátků. Obvykle je vysvětlen původ svátků, možná modifikace která se s nimi udála během věků a jak vypadají v dnešní době. K tomu je uveden popis zvyků, které se k tomuto svátku vztahují. Svátky jsou řazeny podle běhu roku, od začátku roku až na jeho konec. Cílem je zjistit, které důvody vedou k tomu, že lidové zvyky pomalu upadají v zapomnění a možnost, jak to napravit.
|
|
|
Možnosti a přesahy tradiční lidové architektury jako inspirace pro ekologicky šetrnou architekturu současnosti
KURINCOVÁ, Marie
Práce se zabývá možností využití tradičních poznatků a způsobů výstavby s ohledem na dnešní životní styl a moderní technologie, se zdůrazněním důležitosti hodnoty odkazu, respektu ke krajinnému rázu, individualitě i úctě k okolnímu prostředí. Jde především o poskytnutí informace, jaký převládá současný stav v oblasti architektury rodinných domů a jaké máme možnosti výběru. Se zaměřením na ekologickou architekturu, konkrétně na dřevostavby. V úvodu práce je vystižena problematika současné architektury. Zabývám se zde otázkou, zda musí být tradice a moderní způsob života skutečně v rozporu. Jak dnes měníme své prostředí a jaké jsou možné důsledky do budoucna. Další část práce je zaměřena na tradiční lidové stavby v oblasti Jižních Čech, především v Pošumaví. Druhy staveb, použití a zpracování materiálu a jejich začlenění do krajiny. V poslední části se věnuji ekologické architektuře současnosti. Nejprve jejímu obecnému shrnutí a vytyčení jejího cíle. Následně konkrétnímu zaměření na dřevostavby, které odpovídají tradičním poznatkům a zkušenostem při těžbě a zpracování dřeva.
|
|
|
Lidová tradice ve spojitosti s liturgickým rokem v mikroregionu Ostrožsko
BROŽOVÁ, Eva
Tato práce je zaměřena na lidové zvyky a jejich propojení s liturgickým kalendářem. Mým cílem je popsat a promítnout jednotlivé zvyklosti a tradice, ty, které se nadále aktivně provozují, ale i ty, jenž jsou v současnosti pouze vzpomínány, do liturgického roku. V první části se seznamujeme s regionem Ostrožsko. Jsou zde nastíněny základní údaje a stručná historie jednotlivých obcí, které do regionu patří. Ve druhé části je mimo jiné definována liturgika a blíže popsáno slavení významných svátků liturgického kalendáře. Obě tyto části se následně propojují ve třetí kapitole. Zaměřuji se na to, jak se projevuje náboženství v jednotlivých svátcích, jak se vzájemně doplňují zvyky a tradice s vírou v tomto regionu. Zároveň poukazuji na to, které zvyky se již nedochovaly a které jsou naopak v oblibě po celém regionu.
|
host ::
RSS.