|
|
Stravovací zvyklosti a životní styl pacientů s kardiovaskulárním onemocněním
KOLÁČKOVÁ, Jana
Teoretická část práce pojednává o kardiovaskulárních onemocněních, o rizikových faktorech ovlivnitelných i neovlivnitelných, dále zahrnuje preventivní výživu a výživu při onemocnění některou chorobou KVO a fyzickou aktivitu. Kardiovaskulární choroby jsou všechny získané či vrozené choroby srdečního svalu a cév. Je to individuální proces, při kterém hraje hlavní roli dědičnost a životní styl. Důležitá je již primární prevence. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Praktická část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 80 mužů po prvním prodělaném infarktu myokardu. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit stravovací zvyklosti pacientů s kardiovaskulárním onemocněním před diagnostikováním jejich onemocnění. Druhým cílem bylo zhodnotit kvalitu životního stylu pacientů s kardiovaskulárním onemocněním před diagnostikováním jejich onemocnění.
|
|
|
Automatická detekce ischemie v EKG pomocí umělé neuronové sítě
Noremberczyk, Adam ; Smital, Lukáš (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím umělých neuronových sítí (UNS), jako elektrokardiografických (EKG) klasifikátorů ischemické choroby srdeční (ICHS) a infarktu myokardu (IM) v EKG signálu. První část této práce je zaměřena na teoretické znalosti a popisuje problematiku patologických změn na EKG, metody pro automatickou detekci ICHS a IM, a problematiku perceptronu a UNS. Druhá část se zabývá využitím knihovny Neural Network Toolbox programu MATLAB® verze R2010a. V uživatelském rozhraní pro vývoj grafického prostředí (Guide) je vytvořen program, který slouží k porovnání úspěšnosti automatické detekce ischemie v EKG pomocí UNS. Umožňuje uživateli nastavit různé parametry UNS a zobrazit EKG křivky.
|
|
|
Automatická detekce ischemie v EKG
Noremberczyk, Adam ; Potočňák, Tomáš (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím umělých neuronových sítí (UNS), pro detekci ischemické choroby srdeční (ICHS) ve frekvenční oblasti. První část této práce je zaměřena na teoretické znalosti a popisuje problematiku patologických změn na EKG, převodu EKG do frekvenční oblasti. Popisuje použité statistické metody a metody pro automatickou detekci ICHS a IM. Vysvětluje problematiku perceptronu a UNS. Druhá část práce se zabývá Neural Network Toolboxem MATLAB®. Tato část je zaměřena na výpočet parametrů a výběr vhodných parametrů. Propojování pásem v oblasti. Na konci práce je použita UNS na detekci ischemických parametrů a výsledky jsou diskutovány. Průměrné hodnoty pro nejlepší nastavení vycházeli na 100 % celkové úspěšnosti.
|
|
|
Využití flowcytometrie pro multiplexové analýzy v klinické biochemii
Babušíková, Lucie ; Tremlová,, Bohuslava (oponent) ; Beňovská,, Miroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o technice flow cytometrie pro multiplexové analýzy a jejím využitím ve spojení s imunochemickými metodami. V rámci této práce byla provedena klinická studie, která se zabývá sekundární prevencí infarktu myokardu a aterosklerózy u souboru 186 pacientů. V dnešní době představuje infarkt myokardu celosvětový civilizační problém. Řada možných parametrů pro monitorování aterosklerózy představuje ve světě dosud nevyřešenou problematiku. V praktické části této práce jsme prováděli analýzu pomocí xMAP technologie Luminex u nových parametrů (adiponektin, resistin, osteopontin) předpovídajících aterosklerotické onemocnění ve spojitosti s infarktem myokardu. Také jsme chtěli zjistit, jak se tyto parametry změní u pacientů po zvýšení dávky léčebných medikamentů.
|
|
|
Účast pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence
ŽAHOURKOVÁ, Marie
Prevence kardiovaskulárních onemocnění, mezi které patří i infarkt myokardu je v posledních letech velmi diskutovaným tématem. V současné době se kardiovaskulární choroby řadí mezi celosvětově nejrozšířenější onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá účastí pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence. Neboť nedodržováním zásad sekundární prevence dochází ke zvýšení morbidity na kardiovaskulární onemocnění a následně pak k nárůstu nákladů za další léčbu. Časná a cílená prevence je velmi důležitá, jak ke snížení nákladů za léčbu, tak k navrácení zdraví a udržení dobré kvality života. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce se zabývá popisem kardiovaskulárních onemocnění, především akutního infarktu myokardu, jejich prevencí a edukací včetně edukačního procesu v sekundární prevenci. Empirická část byla realizována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z uzavřených i otevřených otázek, ve kterých měli respondenti možnost se individuálně vyjádřit. Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry tří vybraných kardiocenter České republiky - Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice České Budějovice, a.s. a Fakultní nemocnice Plzeň. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali informovanost pacientů o sekundární prevenci. Dále míru vlastní aktivity v péči o své zdraví a vliv uskutečněných změn na jejich životní spokojenost. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů, pacientů, kteří již v dřívější době prodělali infarkt myokardu a nyní byli opětovně hospitalizováni z důvodu příznaků srdečních komplikací. Pacienti byli pro výzkumné šetření vybráni náhodně a po čtyřech z jednotlivých kardiocenter. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali možnosti a míru edukace ze strany sester u pacientů po prodělaném infarktu myokardu v rámci sekundární prevence a druhy ošetřovatelské dokumentace vedené kardiologickými sestrami. Tuto část výzkumného souboru tvořilo devět sester, pracujících ve vybraných kardiocentrech. Pro jeden rozhovor byly osloveny vždy tři sestry z jednoho pracoviště s delší dobou praxe v oboru kardiologie. K výzkumnému šetření bylo stanoveno šest cílů a osm výzkumných otázek. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou relativně dobře edukováni o zásadách sekundární prevence u kardiovaskulárních onemocnění, ne však dostatečně ze strany sester. Znalost prevence infarktu myokardu a opatření sekundární prevence je u pacientů na poměrně dobré úrovni. Vlastní míra změn v přístupu k sekundární prevenci je však ze strany pacientů stále nedostatečná a neodpovídá úrovni zlepšení možností moderní medicíny a to bez ohledu na jejich věk a délku léčby. Výzkum dále prokázal pozitivní vliv dodržování zásad sekundární prevence na kvalitu života pacientů.
|
|
| |
|
|
Edukace pacientů po infarktu myokardu v rámci sekundární prevence
RYBÁŘOVÁ, Jana
Infarkt myokardu je akutní forma ischemické choroby srdeční, vznikající na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního náhlého zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast srdce. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění se v České republice pohybuje kolem 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel a postihuje i mladé jedince v produktivním věku života. Dodržování všech zásad sekundární prevence je nezbytné pro účelnou léčbu infarktu myokardu. Režimová opatření u tohoto onemocnění vycházejí především ze snahy zanechat kouření, změny stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Proto, aby sestra pacienta seznámila s riziky, které vedou k opakovanému infarktu myokardu, využívá metodu edukace. Pomocí této metody si pacient vytváří prostor pro osvojení nových poznatků, vytváří si hodnotové a emocionální složky osobnosti a tím se snaží o dosažení pozitivního jednání v péči o své zdraví. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace, týkající se anatomie a fyziologie srdce, dále obecná fakta o vzniku, příznacích a léčbě infarktu myokardu. Podstatná část je však věnována edukačnímu procesu v oblasti sekundární prevence po prodělání infarktu myokardu. Uvádíme zde nejen informace o pedagogice jako vědě a zásadách vzdělávacího procesu, ale také o vhodné komunikaci s pacientem, vhodném výběru edukačního prostředí, edukačních pomůcek a tvorbě edukačního procesu. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla využita technika dotazníku. Anonymní dotazníky tvořily dotazníky pro pacienty a pro sestry. Dotazník pro pacienty obsahoval 30 otázek, dotazník pro sestry obsahoval 22 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, na kardiologických odděleních nemocnic a v ordinacích kardiologických a interních specialistů v Českých Budějovicích a Pardubicích. Bylo rozdáno 100 dotazníků pacientům a 50 dotazníků sestrám. Celková návratnost byla v případě dotazníků sestrám 98% a v případě dotazníků pro pacienty 79%. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování režimových opatření u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci pacientů po infarktu myokardu. Cíle byly splněny. K praktické části se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Pacienti nejsou informováni o dodržování režimových zásad po prodělaném infarktu myokardu od sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.2: Pacienti nedodržují režimová opatření. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Sestry neprovádějí edukaci pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Z analýzy je patrné, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, ale že ne všechna dodržují. Sestry edukaci provádějí jen informováním nebo předáním materiálů vztahující se k problematice. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Práce poslouží jednak pacientům, kteří zde najdou důležité informace o dodržování režimových opatřeních po proběhlém infarktu myokardu a jednak je tato práce určena sestrám, které tyto pacienty edukují. Naleznou zde zásady správné u účelné edukace, která pacienty učí vhodnému přístupu ke svému zdraví a zvyšuje tak jeho kvalitu. Dále práce přispěje ke zvýšení informovanosti jak u pacientů, tak hlavně u sester, které se tolik potřebnou edukací věnují pouze minimálně.
|
|
|
Realizace edukačního programu u klienta s diagnózou infarkt myokardu
MATUCHOVÁ, Mária
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou realizace edukačního programu u klienta po infarktu myokardu. Přesto, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy pozvolna klesá, stále je znatelně vyšší oproti ostatním zemím EU. Zásluhou rozvíjejících se diagnostických a léčebných možností je dnes již možné úspěšně léčit a prodloužit život tisícům lidí. Zdravotníci, ale také mnozí pacienti, jistě chápou, že ani sebemenší léčba není příliš účinná bez aktivní spolupráce klienta a že léčba je příliš nákladná, jestliže se nezaměřuje na prevenci. Úkolem lékaře a nelékařského zdravotnického personálu je vedle provádění léčebné a ošetřovatelské péče také určitě edukace, výchova a informování klientů, aby tito mohli aktivně spolupracovat při realizaci, prevenci a léčbě. Již během hospitalizace klient dostane základní informace, na které je potřeba navázat v průběhu ošetřovatelské péče v kardiologických ambulancích. Ve většině zdravotnických zařízení však edukace probíhá neorganizovaně, tudíž kontinuita edukace není zdaleka tak dobrá jako kontinuita léčebné a ošetřovatelské péče. Cílem výzkumného šetření bylo proto zjistit, z jakých zdrojů klienti získávají informace o infarktu myokardu a do jaké míry realizují edukační program. Předpokládané hypotézy, které byly stanoveny, jsou následující. Klienti jsou nejvíce informováni od sester a nejvíce informací získávají z časopisů a brožur. Klienti realizují edukační program, z toho více ženy. Výzkumným šetřením vyplynuly tyto skutečnosti. První dvě hypotézy nebyly potvrzeny a zbývající dvě se potvrdily. Z výsledků vyplývá, že nejvíce informací klientům poskytl lékař. Nejvíce informací klienti získali slovně, což znamená, že upřednostňují osobní komunikaci. Pokud jde o poslední dvě hypotézy, z dalšího šetření vyplynulo, že většina klientů dodržuje edukační program, více se na jeho realizaci podílejí ženy. Tímto se tyto hypotézy potvrdily. Zjištění získaná touto bakalářskou prací jsou přínosná, neboť edukace kardiaků ve zdravotnických zařízeních nebo mimo ně je důležitým a nepostradatelným prvkem ke snížení počtu osob s infarktem myokardu.
|
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
|
|
Analýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHS
ZLATINSKÁ, Sandra
Preventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody {--} onemocnění? Z rozhovoru z 10 {--} ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby {--} po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.
|
host ::
RSS.