|
|
Řádné plnění povinné školní docházky v kontextu sociálních dávek
JINDROVÁ, Markéta
Základním úkolem a cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost veřejnosti v oblasti existence dávek vázaných na plnění školní docházky a také informovanost o možnosti jejich odebrání při neplnění povinné školní docházky. Dalším cílem bylo podat ucelený přehled o zmiňované problematice. Kromě těchto hlavních cílů byly stanoveny ještě i dílčí cíle. Těmi jsou např. zjistit kvalitu komunikace mezi úředními osobami a klienty a dále zjistit pohledy obou stran na vzájemnou úroveň komunikace. Pro účely zjištění těchto cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Uchazeči o dávku jsou přesvědčeni, že nárok na dávku mají za jakýchkoli okolností. Hypotéza 2: Klienti, kteří jednali s pracovnicemi na úřadě, nepovažují jejich chování ve většině případů za ochotné. Hypotéza 3: O existenci dávek vázaných na plnění školní docházky vědí z řad respondentů-poživatelů spíše lidé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Bylo použito metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o metody dotazování a pozorování, z technik byl použit dotazník a rozhovor. Jeden ze souborů pro dotazník tvořili poživatelé dávek z důvodu hmotné nouze, druhý soubor tvořili respondenti z ostatní populace. Soubor tazatelů pro rozhovor byly pracovnice na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Klatovech a v Domažlicích. Potvrdila se hypotéza 2, že klienti ve většině případů považují chování pracovnic za ne příliš ochotné. Ovšem toto tvrzení zjištěné dotazníkem přichází do rozporu s výpověďmi sociálních pracovnic. Pro zjištění skutečného stavu věci by určitě stálo za to, provést další šetření, ovšem na větším vzorku respondentů a bez ohledu na typ dávek. Stejně tak se potvrdila i hypotéza 1, že uchazeči o dávku jsou nevývratně přesvědčeni o jejich nároku na dávku. Jen hypotéza 3 zůstala nepotvrzena. Průzkum prokázal, že informovanost a povědomí mezi poživateli i nepoživateli sociálních dávek je dobrá. Důvodem pro tento stav může být rozvoj a zpřístupnění internetu a dalších informačních technologií, zájem populace o sociální sféru a nebo poskytování informací v rámci výuky.
|
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
|
|
Možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí bakalářské práce jsou možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb. V teoretické části jsem definovala jednotlivé pojmy, zaměřila jsem se na seniorskou populaci a její postavení ve společnosti, na vztah seniorů s jejich rodinami a snažila jsem se nastínit problematiku, která souvisí s nástupem seniora do rezidenčního zařízení. V praktické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu zaměřila na možnosti spolupráce pobytových zařízení a rodin seniorů. Pro výzkum byl zvolen Královehradecký kraj a výzkumný soubor tvořil zdravotně sociální personál ve vybraných rezidenčních zařízeních. Výsledky výzkumu potvrzují, že rezidenční zařízení si uvědomují, že jakkoli mohou být vztahy v rámci jejich zařízení blízké rodinným vazbám, je počet lidí s nimiž se senioři každodenně stýkají omezen. Proto se snaží vytvářet optimální podmínky k tomu, aby mohl klient dále kontakt se svojí rodinou udržovat, v ideálním případě rodinné příslušníky zapojovat do života zařízení. V rámci výzkumu byla stanovena hypotéza, která zní : Rezidenční zařízení považují zahrnutí rodiny seniora do života zařízení za více přínosné pro zajištění komplexní péče o seniora než individuální kontakt členů rodiny se seniorem. Tato hypotáza byla výzkumem vyvrácena, protože většina respondentů v dotazníku uvedla, že se domnívá, že pro zajištění komplexní péče je přínosnější individuální kontakt seniora s rodinou.
|
|
|
Psychosociální aspekty dětské onkologie. Dítě a rodina.
LEMERMANOVÁ, Stanislava
Práce zaměřená na poznání rodin s dítětem školního věku s nádorovým onemocněním přinesla řadu poznatků a zkušeností. Jejím cílem bylo zmapovat celkové klima rodiny dítěte s nádorem a snaha zachytit určité její typické či specifické zvláštnosti. Rozhovory s nemocnými dětmi, jejich sourozenci a rodiči přinesly nejdůležitější zjištění o fungování těchto rodin. Z rozhovoru s dětmi vyplývá, že mají sice dostatek informací o léčbě a vyšetřeních, ale méně o nemoci samotné. Komunikace rodičů s dětmi o nemoci se často ukázala jako problémová. Některé děti mají potřebu vědět o nemoci víc, ale rodiče jim nejsou schopni vyhovět. Pro děti samotné je nejtíživější změnou přerušení školní docházky a tím i kontaktu se spolužáky. Rodiče v rozhovorech uvádějí jako nejhorší období to, kdy ještě nebyla známa diagnóza dítěte, ale již bylo zřejmé, že se jedná o vážnější onemocnění. Nemocí dítěte se naprosto změnil každodenní život rodiny, vše se řídilo tím, zda je dítě v nemocnici a jak mu je. Jeden rodič musel zůstat s nemocným dítětem a rodina se tak rozdělila. Zdraví sourozenci se ocitli ve stínu nemocného dítěte a ti starší se snažili situaci pochopit a co nejvíce rodičům a bratrovi/sestře pomoci. Mezi pozitivní změny lze přiřadit prohloubení partnerského vztahu mezi rodiči, psychické vyzrávání nemocného dítěte a starších sourozenců, změnu hodnot s postojů rodičů. Zcela zřetelným a konkrétním výsledkem všech rodin je, že jsou nadprůměrně semknuté a adaptabilní. Rodiny v důsledku vážné nemoci dítěte fungují v zátěžové situaci a vyšší soudržnost a přizpůsobivost jsou pro ně nutností. Závěrem lze na základě výzkumu konstatovat, že náležitá pozornost a péče by měla být věnována nejen nemocným dětem a jejich rodičům, ale i zdravým sourozencům. Nádorové onemocnění dítěte a jeho ohrožení na životě znamená pro rodinu extrémní zátěž. Mění se struktura rodiny a její každodenní život je naprosto převrácen. Rodiny, s nimiž jsem se při výzkumu setkala tuto situaci zvládali. Byla pro ně sice vyčerpávající, některé měli problémy s komunikací, ale všechny byly schopné fungovat a postarat se o své nemocné dítě.
|
|
|
Rozvedení rodiče a jejich děti
HANZALOVÁ, Renáta
Teoretická část Bakalářské práce {\clq}qRozvedení rodiče a jejich děti`` pojednává o rodině, základní instituci, jež má nenahraditelný vliv na výchovu a rozvoj osobnosti jedince, o tom, jaký význam má rodina pro dítě předškolního věku, o rodině samotné, o jejích funkcích. V poslední době příliš často zaznamenáváme rodinné rozvraty a nestabilitu partnerských vztahů, které významně ovlivňují dítě, jeho pozici v rodině i ve škole. Zaměřuje se na poruchy funkcí, které mohou v rodině nastat ve vztahu k dítěti, pokračuje rozvodem a jeho aspekty, etapami a důsledky pro děti. Zabývá se také úpravou poměrů v rodině po rozvodu ve vztahu k nezletilému dítěti, vztahy mezi rodiči a dětmi, soužití s novými partnery obou rodičů, nevlastními sourozenci.
|
|
|
Příčiny školního strachu
LANGOVÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se zabývám školním strachem, především jeho příčinami. Také stručně definuji školní fobii a úzkost, která se strachem souvisí. Příčiny školního strachu jsou rozděleny na tři okruhy: osobnost dítěte, rodina a školní prostředí. Příčiny školního strachu je třeba hledat u samotného jedince, ale také v rodině. Zaměřuji se zejména na výchovu dětí, která může mít za následek vznik strachu. Největší podíl na vzniku strachu má samotné školní prostředí. Zmiňuji se o vtahu dítěte a učitele a také o vlivu a působení vrstevnické skupiny na jedince.
|
|
| |
|
|
Sociálně - psychologické aspekty stáří
RUDOLF, Jan
Práce se zabývá sociálně-psychologickými aspekty stáří. Teoretická část charakterizuje základní pojmy, jakými jsou stáří, potřeby ve stáří a druhy péče o seniory. V části {\clqq}Nemoci ve stáří`` se věnuje nejznámějším nemocem a jejich působení na sociálně {--} psychologický život seniora. Popisuje jednotlivé pohledy společnosti na stáří a vliv nemocí na seniora. Poukazuje na násilí na seniorech a na potřebu dobrého sociální zázemí seniora (rodina, přátelé). Věnuje se i způsobu využití volného času ve stáří. Další částí jsou příběhy některých seniorů, které vypovídají o jejich životě, radostech a problémech. Praktická část obsahuje malý výzkum, kterým jsem se pokusil nahlédnout do běžného života seniorů, se kterými se dnes můžeme setkat. Zjišťoval problémy a pozitiva, které s sebou přináší stáří. Srovnávám zde rozložení volnočasové aktivity u mužů a žen.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Podpora rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu
KUVIKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá systémem podpory rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu. Popisuje reakce rodiny na zprávu o postižení dítěte. Obsahuje popis specifik ve vývoji dítěte se zrakovým postižením a specifických postupů při jeho výchově. Charakterizuje některé výchovné postoje rodičů, přičemž jedna kapitola je věnována i roli otce při výchově dítěte s postižením. Dále práce mapuje vývoj a strukturování rané péče u nás, nastiňuje teoretická východiska, definuje a charakterizuje ranou péči. Podává obraz o současném modelu "Provázení" a o legislativním zakotvení rané péče, o systému služeb rané péče a o ekonomické podpoře rodiny pečující o dítě s postižením zraku. V práci je zmapován vývoj v poskytování služeb rané péče v jihočeském regionu. Podpora rodinám je v současnosti poskytována Střediskem rané péče SPRP České Budějovice, které získalo v roce 2005 garanci kvality. Ta je zárukou a zároveň příslibem kvalitně poskytovaných služeb.
|
host ::
RSS.