|
|
Role sociálně-právní ochrany při řešení problémového a rizikového chování juvenilní populace ve vychovatelské praxi v aspektu zdravotně edukačního zásahu v lokalitě Prahy.
WDOWYCZYNOVÁ, Zdeňka
Cílem této diplomové práce je ukázat, jakou roli zastává Orgán sociálně-právní ochrany dětí při řešení rizikového chování dětí a dospívající mládeže a analyzovat metody a nástroje, které tento orgán využívá k maximalizaci efektivity intervencí, jež by měly zamezit dalšímu závadovému chování dětí negativně ovlivňujícímu jejich vývoj. Současně práce uvádí, z jaké legislativní úpravy sociálně-právní ochrana dětí vychází. V teoretické části se zabývá jak analýzou faktorů na straně osobnosti jedince, tak i vlivy rodinného, školního a sociálního prostředí, které se na vzniku a pokračování rizikového chování podílejí. Podrobněji se věnuje záškoláctví, patřícímu mezi typy rizikového chování. Ve výzkumné části práce přináší poznatky o tom, jak kurátoři pro děti a mládež hodnotí spolupráci se školami při řešení záškoláctví v průběhu povinné školní docházky, jaké faktory na straně rodiny a školního prostředí vnímají jako rizikové a zda považují současnou zákonnou a metodickou úpravu za dostačující. Z výsledků jsou vyvozeny závěry a doporučení pro pedagogické pracovníky škol, tj. třídní učitele, pracovníky výchovného poradenství i ředitele škol, k prevenci vzniku záškoláctví (případně jeho minimalizaci), se zdůrazněním možnosti spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí, a to již při prvních signálech špatné docházky dětí do školy nebo při jiných výchovných problémech, zvláště pak v případech váznoucí spolupráce s rodiči.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty dospívání
NÁDENÍČKOVÁ, Michaela
Psychologické aspekty v období dospívání jsou různorodé. Na každé dospívající dítě působí jiný faktor a jiný zas ovlivňuje jeho chování. Ve své práci se soustřeďuji především na problematiku šikany, záškoláctví a nejrůznějších závislostí. Tyto asociální a mnohdy i antisociální psychologické jevy brání dětem a dospívajícím v plnohodnotném rozvoji a narušují tak prostředí, ve kterém vyrůstají. Variace těchto jevů je skutečně obrovská. Protože i nadále přibývá dětí, u kterých spatřujeme zmíněné problémy, chtěla bych se tedy zaměřit i na prevenci a objasnit tuto problematiku v rozhovorech s učitelkami základních a středních škol, zda právě na jejich škole probíhají určité programy založené na prevenci těchto problémů.
|
|
|
Kontexty záškoláctví
VOTAVOVÁ, Kateřina
Cílem mé bakalářské práce je pokusit se zasadit problém záškoláctví do širokých kontextů života těch, kterých se tento problém týká. V teoretické části práce bude nejprve popsán a definován pojem záškoláctví, dále se budu zabývat typy záškoláctví, příčinami záškoláctví, důsledky a možnostmi řešení tohoto problému. V praktické části uvedu tři kasuistiky záškoláků. Cílem je ukázat široký kontext tématu záškoláctví. Záškoláctví musíme nejdříve v celé komplexnosti pochopit, abychom poté mohli navrhnout vhodná řešení.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol
KRÁČMAROVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol" se zabývá tématikou záškoláctví zejména v souvislosti s preventivním působením. Cílem práce je zmapování možností primární a sekundární prevence a navrhnout, jak při ní mohou být využity volnočasové aktivity. Úvodní kapitoly se věnují vymezení pojmu a charakteristikou záškoláctví. Součástí je i definování vnějších a vnitřních příčin záškoláctví, jako důležitá část pochopení vhodného preventivního přístupu. Následující kapitoly navazují na příčiny záškoláctví a nabízí různé varianty prevence ve škole a v rodině. Téma je uzavřeno kapitolou propojující problematiku záškoláctví s nabídkou alternativ preventivního působení v rámci institucionalizovaných volnočasových aktivit.
|
|
|
Srovnání výskytu a vývoje záškoláctví v docházce žáků základních škol prachatického regionu v období 1997 až 2007.
KRUMP, Josef
Tématem bakalářské práce je problematika srovnání vývoje záškoláctví v docházce žáků základních škol prachatického regionu v období 1997 až 2007. Cílem práce je provést rozbor příčin záškoláctví za pomoci dostupné literatury, způsobů řešení záškoláctví žáků základních škol prachatického regionu na základě vyhodnocení získaných dat od výchovných poradců základních škol prachatického regionu a specifikovat četnost a příčiny výskytu tohoto negativního jevu na prachatických základních školách a tyto porovnat. V teoretické části bakalářské práce byl proveden rozbor hlavních příčin vzniků záškoláctví, pramenících z rodinného či školního prostředí, kdy zde svou roli hrají různé příčiny jako školní fobie, šikanování na školách, špatný prospěch žáka, přílišná citová závislost nebo nevhodné působení učitele. Dále byla za pomoci odborné literatury rozebrána možná prevence jeho vzniku, postup řešení neomluvené nepřítomnosti žáků, postup zúčastněných subjektů a způsob omlouvání nepřítomností žáka. V praktické části bakalářské práce byla rozebrána data získaná ze statistik výchovných poradců základních škol prachatického regionu. Získaná data byla porovnána za účelem zjištění příčin záškoláctví a způsobů jejich řešení na základních školách prachatického regionu za období 1997 až 2007. Dále je v této části práce porovnáno a vyhodnoceno, jak se na záškoláctví ve sledovaném období podílejí chlapci a jak dívky. Závěry bakalářské práce budou poskytnuty Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, Územnímu odboru, SKPV v Prachaticích a Městskému úřadu Prachatice, Odboru sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, pro preventivní činnost na základních školách prachatického regionu.
|
|
|
Problematika poruch chování žáků ve školním prostředí, zvláště agresivita a šikana, možnosti jejich prevence
VONEŠOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou poruch chování žáků ve školním prostředí, zvláště agresivitou a šikanou a možnostmi jejich prevence. Je dělena na část teoretickou, praktickou a přílohovou. Teoretická část pojednává o problematice poruch chování žáků. Upřesňuje a rozebírá pojem poruchy chování ve všech jeho formách, a dále vnitřní a vnější vlivy na poruchy chování. Objasňuje příčiny a podmínky vzniku poruch chování. A nakonec popisuje možnosti prevence a nápravy. Cílem zkoumání v praktické části je zjistit nejčastější formy poruch chování, jejich příčiny a důsledky metodou vlastního dotazníku a rozhovoru na ZŠ. Výsledky z dotazníku jsou zpracovány do tabulek a grafů, jsou doplněny o údaje získané z rozhovorů a na závěr jsou vyhodnoceny. Přílohová část diplomové práce obsahuje příklady z praxe učitelů, minimální preventivní program ZŠ Jistebnice a jeho hodnocení za rok 2008/2009, krizový plán ZŠ Jistebnice a další materiály související s problematikou poruch chování.
|
|
|
Příčiny záškoláctví, prevence a řešení záškoláctví na ZŠ
LUKEŠOVÁ BARTÁKOVÁ, Hana
Teoretická část předkládané práce popisuje problém záškoláctví. Zabývá se příčinami vzniku záškoláctví a pojednává o rodinném a školním prostředí. Uvádí také nejdůležitější právní předpisy, kterými se škola a instituce musí řídit při řešení tohoto problému. V praktické části se v práci popisují dvě základní školy, které se záškoláctvím potýkají. V kapitolách se diskutuje o prevenci a řešení záškoláctví přímo v daném prostředí. Pro dokreslení je uváděno i několik kasuistik. V závěru nejdůležitější otázky a zjištění jsou komentovány a konfrontovány se zkušenostmi z praxe a literaturou.
|
|
|
Řádné plnění povinné školní docházky v kontextu sociálních dávek
JINDROVÁ, Markéta
Základním úkolem a cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost veřejnosti v oblasti existence dávek vázaných na plnění školní docházky a také informovanost o možnosti jejich odebrání při neplnění povinné školní docházky. Dalším cílem bylo podat ucelený přehled o zmiňované problematice. Kromě těchto hlavních cílů byly stanoveny ještě i dílčí cíle. Těmi jsou např. zjistit kvalitu komunikace mezi úředními osobami a klienty a dále zjistit pohledy obou stran na vzájemnou úroveň komunikace. Pro účely zjištění těchto cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Uchazeči o dávku jsou přesvědčeni, že nárok na dávku mají za jakýchkoli okolností. Hypotéza 2: Klienti, kteří jednali s pracovnicemi na úřadě, nepovažují jejich chování ve většině případů za ochotné. Hypotéza 3: O existenci dávek vázaných na plnění školní docházky vědí z řad respondentů-poživatelů spíše lidé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Bylo použito metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o metody dotazování a pozorování, z technik byl použit dotazník a rozhovor. Jeden ze souborů pro dotazník tvořili poživatelé dávek z důvodu hmotné nouze, druhý soubor tvořili respondenti z ostatní populace. Soubor tazatelů pro rozhovor byly pracovnice na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Klatovech a v Domažlicích. Potvrdila se hypotéza 2, že klienti ve většině případů považují chování pracovnic za ne příliš ochotné. Ovšem toto tvrzení zjištěné dotazníkem přichází do rozporu s výpověďmi sociálních pracovnic. Pro zjištění skutečného stavu věci by určitě stálo za to, provést další šetření, ovšem na větším vzorku respondentů a bez ohledu na typ dávek. Stejně tak se potvrdila i hypotéza 1, že uchazeči o dávku jsou nevývratně přesvědčeni o jejich nároku na dávku. Jen hypotéza 3 zůstala nepotvrzena. Průzkum prokázal, že informovanost a povědomí mezi poživateli i nepoživateli sociálních dávek je dobrá. Důvodem pro tento stav může být rozvoj a zpřístupnění internetu a dalších informačních technologií, zájem populace o sociální sféru a nebo poskytování informací v rámci výuky.
|
host ::
RSS.