|
|
Kinezioterapie a fyzikální terapie periferní parézy nervus facialis
Duchatschová, Iveta ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Věchtová, Bohuslava (oponent)
Autor: Iveta Duchatschová Instituce: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Název práce: Kinezioterapie a fyzikální terapie u periferní parézy n. facialis Vedoucí práce: Mgr. Bohumila Horká Počet stran: 83 Počet příloh: 0 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: periferní paréza, nervus facialis, kinezioterapie, fyzikální terapie, režimová opatření, hlavové nervy, mimické svaly Bakalářská práce shrnuje základní poznatky o periferní paréze nervus facialis. Teoretická část pojednává o anatomii lícního nervu, etiologii vzniku parézy, epidemiologii tohoto onemocnění, klinických příznacích, vyšetření a možných způsobech léčby. Podrobněji rozebírá především jednotlivé metodiky z oblasti fyzioterapie, které mohou být využity a různě kombinovány v rámci léčebné rehabilitace k dosažení co nejlepšího účinku. Dalším bodem práce jsou režimová opatření, která by pacienti měli dodržovat z důvodu prevence případných komplikací nebo zhoršení stavu. Na teoretické poznatky navazuje praktická část, která zpracovává kazuistiky dvou pacientů s periferní parézou nervus facialis. Zaměřuje se na vyšetření stavu parézy prováděné fyzioterapeutem, terapii použitou u těchto konkrétních případů a výsledků, které terapie přinesla. Z důvodu mnoha odlišných skutečností jsou případy porovnány.
|
|
|
Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy
HAUSEROVÁ, Kateřina
S onemocněním štítné žlázy se setkáváme, po diabetu mellitu, jako s nejběžnějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Nejčastějšími onemocněními štítné žlázy jsou záněty, nádory, struma neboli zvětšení štítné žlázy, hyperfunkce a hypofunkce štítné žlázy. Indikacemi k operačnímu zákroku jsou, kromě jiného, maligní a benigní onemocnění štítné žlázy. V pooperační péči platí jak všeobecné zásady, tak specifické zásady pooperační péče, která se řídí stavem pacienta, druhem operačního výkonu a požadavky operatéra. Poskytování správné ošetřovatelské péče má též napomáhat předcházení vzniku možných pooperačních komplikací. Bakalářská práce s názvem "Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá anatomií a fyziologií štítné žlázy a jejího okolí, potřebou jódu pro štítnou žlázu, popisuje jednotlivá onemocnění štítné žlázy, diagnostikou a léčbou onemocnění štítné žlázy. Dále ošetřovatelskou péčí před a po operaci štítné žlázy, vznikem možných komplikací a v neposlední řadě domácí péčí po propuštění pacienta z nemocnice. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy a zjistit režimová opatření a jejich znalost u pacientů po operaci štítné žlázy na chirurgickém oddělení. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. O1: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči před operací štítné žlázy? O2: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči po operaci štítné žlázy? O3: Jaká jsou režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy? O3: Jaké znalosti mají pacienti o režimovém opatření po operaci štítné žlázy? Pro získání potřebných dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Výzkumné šetření proběhlo na chirurgickém oddělení, kde se vyskytují pacienti s onemocněním štítné žlázy.Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče a jsou dostatečně informovány o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s onemocněním štítné žlázy. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy u pacienta. Z šetření bylo dále zjištěno, že by sestry uvítaly i další odborné semináře, které se zabývají danou problematikou, o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Dále byla zjištěna informovanost a znalost režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Na základě získaných dat z rozhovorů s pacienty, kteří uvádějí, že jejich informovanost a tedy i znalost režimových opatření po operaci štítné žlázy, jsou minimální a nedostačující. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy. Byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče u pacientů před a po operaci štítné žlázy. Dále byly zjištěny režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy a znalost těchto režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Tato bakalářská práce nastiňuje zvláštnosti v ošetřovatelské péči o pacienta s onemocněním štítné žlázy, zásad režimových opatření po propuštění pacienta z nemocnice a jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Na základě získaných poznatků z šetření a z dostupných zdrojů bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů po operaci štítné žlázy. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál těm, kteří mají zájem se dozvědět něco víc o problematice péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy.
|
|
|
Problematika náhrad srdeční chlopně z pohledu pacienta
MUNDLOVÁ, Anna
Náhrada srdeční chlopně je jeden z nejtěžších kardiochirurgických výkonů. Pro pacienta to znamená zásah do fyzického i psychického zdraví. V současné době je operace srdečních chlopní druhou nejčastější kardiochirurgickou operací, tvoří 20 procent všech operací. Cílem kardiochirurgických operací na srdečních chlopních jsou zlepšení kvality života a prognózy nemocných. K náhradě chlopně se přistupuje tehdy, pokud nelze provést plastiku chlopně, kdy se nahradí kompletně celá chlopeň chlopní umělou. Chlopenní protézy mohou být vyrobeny jako mechanické, kdy je pacient po implantaci této chlopně doživotně warfarinizován, nebo mohou být vyrobeny z biologického materiálu, takzvané bioprotézy, která je podmíněna pouze tříměsíční antikoagulační léčbou. Po operaci se mohou přechodně vyskytovat komplikace jako je dušnost, žaludeční a střevní atonie či zhoršení plicních funkcí. Ke vzácnějším komplikacím po náhradě srdeční chlopně můžeme přiřadit poruchy rytmu, vznik trombu na implantované chlopni a v neposlední řadě vznik infekční endokarditidy. Pacienti po náhradě srdeční chlopně jsou touto komplikací velmi vážně ohroženi, proto musí stále u sebe nosit svůj průkaz nemocného ohroženého infekční endokarditidou (viz příloha 3). Po operaci je pacient informován o režimovém opatření, které předává lékař se sestrou. Úlohou sestry je spolu s lékařem důkladně podat pacientovi informace o režimových opatřeních. Pochopení a dodržování těchto opatření napomáhá ke zlepšení života ze strany pacienta po náhradě chlopně. Tato bakalářská práce je rozdělena na část empirickou a teoretickou. Teoretická část je zaměřena na problematiku náhrad srdeční chlopně, na vady chlopní, perioperační péči při náhradě chlopně, režimová opatření a kvalitu života.
|
|
|
Verifikace poznatků o self-managementu u pacientů se srdečním selháním
VOJTĚCHOVÁ, Veronika
Chronické srdeční selhání je onemocnění se stále se zvyšující incidencí, které vyžaduje náročnou a adekvátní péči. Nepříznivou prognózu onemocnění významně ovlivňují opakované kardiální dekompenzace. Jedním z úkolů ambulantní péče je snaha redukovat počet hospitalizací pro kardiální dekompenzaci, a to nejen komplexní diagnostikou a léčbou, ale také zajištěním důsledné edukace pacientů a jejich rodiny. Cílem práce bylo zjistit a porovnat u pacientů s chronickým srdečním selháním jejich informovanost v péči o sebe sama v rámci sekundární prevence. K naplnění cíle byly stanoveny 3 hypotézy a 3 výzkumné otázky. Teoretická část popisuje doporučená režimová opatření u nemocných s chronickým srdečním selháním, specifika v poskytování péče o nemocného a úlohy sestry při zajišťování výchovně-vzdělávacího procesu. V praktické části práce jsou charakterizovány použité metody, výzkumný soubor a realizace šetření. K naplnění výzkumného cíle byl uskutečněn sběr empirického materiálu pomocí kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. V kvantitativním výzkumném šetření byli osloveni pacienti s chronickým srdečním selháním prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Celkem bylo distribuováno 260 dotazníků do šesti ambulancí srdečního selhání. K vyhodnocení bylo použito 183 relevantně vyplněných dotazníků. Získaná data byla zpracována deskriptivní statistikou. K testování hypotéz byl použit "Pearsonův Chí-kvadrát test" a "t-test". Sběr kvalitativních dat se uskutečnil technikou polostrukturovaného rozhovoru na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor reprezentovaly všeobecné zdravotní sestry v ambulantním zdravotnickém zařízení. S tímto šetřením souhlasilo 6 z 9 oslovených respondentek. Odpovědi byly zaznamenány na diktafon, následně přepsány, kódovány a kategorizovány. Analýza dat byla uskutečněna pomocí metody "vyložení karet". V kvantitativní části byly zvoleny následující hypotézy: 1. Pacienti s chronickým srdečním selháním znají příznaky srdeční dekompenzace. 2. Pacienti s chronickým srdečním selháním dodržují režimová doporučení v souvislosti s následnou léčbou. 3. Pacienti s chronickým srdečním selháním si denně kontrolují v rámci self-monitoringu hmotnost, krevní tlak a pulz. Ze šetření vyplynulo, že pacienti mají nedostatečné znalosti o příznacích možné dekompenzace srdečního selhání. Je to alarmující jev o to více, že právě tato neznalost příznaků dekompenzace srdečního selhání může způsobit nesprávné vyhodnocení závažnosti situace, nepřiměřenou reakci nemocného a tím i opoždění poskytnutí adekvátní léčby. Při zjišťování dodržování režimových opatření dotazovaní uvedli, že neužívají tabákové výrobky a konzumují alkohol v omezené míře (nejčastěji 1 x týdně). Naprostá většina dotazovaných uvedla, že pravidelně užívá léky na srdeční selhání a zná termín následující kontroly v ambulanci. Součástí režimových doporučení jsou určitá dietní omezení, která se posuzují dle aktuálního stavu výživy nemocného. Dotazovaní preferují doporučované potraviny před nevhodnými, nedodržují však neslanou dietu ani optimální frekvenci stravování. Většina dotazovaných dle provedeného šetření také nevykonává pravidelnou fyzickou aktivitu. Velké nedostatky byly shledány v provádění self-monitoringu. Dotazovaní si denně nemonitorují tělesnou hmotnost, krevní tlak ani pulz. V kvalitativním šetření byly předmětem zkoumání následující otázky: 1. Učíme pacienty s chronickým srdečním selháním to, co potřebují vědět? 2. Jsme jako nelékařští zdravotničtí pracovníci schopni účinně předávat informace pacientům? 3. Jak probíhá výchovně-vzdělávací proces? Na základě všech použitých metod bylo zjištěno, že výchovně-vzdělávací proces je ve většině případů doménou lékaře. Sestry provádí edukaci nemocného pouze v rámci svých možností...
|
|
|
Informovanost pacientů s jaterní cirhózou
MLEZIVOVÁ, Petra
Jaterní cirhóza je onemocnění jater, které je způsobeno přestavbou zdravé jaterní tkáně na tkáň patologickou. Jedná se o ireverzibilní onemocnění, které ale lze úpravou dietního režimu a životního stylu, příznivě ovlivnit jak v průběhu onemocnění, tak v prognóze a vzniku komplikací, které mohou skončit až smrtí pacienta. Informovanost pacientů s diagnostikovanou jaterní cirhózou patří k důležitým aspektům, ovlivňujícím nejen léčbu, ale i život pacientů s tímto onemocněním. Sestry hrají nezastupitelnou roli v diagnostice, léčbě, ale i edukaci pacienta o změně životního stylu a dietních opatřeních. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je zaměřena na patogenezi, klasifikaci, klinický obraz, diagnostiku, komplikace a léčbu jaterní cirhózy. Také se zabývá postupy v ošetřovatelské péči o tyto pacienty. Prvním cílem práce bylo zjistit znalosti pacientů s jaterní cirhózou o jejich onemocnění. Druhým cílem bylo zjistit dodržování dietních opatření pacientů s jaterní cirhózou. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a to tyto: Jaké vědomosti mají pacienti s jaterní cirhózou o své nemoci? Kde pacienti s jaterní cirhózou získávají informace o svém onemocnění? Jak jsou pacienti s jaterní cirhózou informováni o režimových opatřeních? Jaká režimová opatření dodržují pacienti s jaterní cirhózou? Bakalářská práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou byl sběr dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s diagnostikovanou jaterní cirhózou. Kvalitativní data byla analyzována a uspořádána do kategorizačních skupin. Výzkumný soubor tvořilo šest pacientů s diagnostikovanou jaterní cirhózou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti s jaterní cirhózou mají informace o svém onemocnění. Věděli, jaká příčina byla důvodem jejich hospitalizace. Znali příznaky svého onemocnění. Měli znalosti o komplikacích jejich onemocnění, a někteří si byli vědomi i toho, že komplikace mohou být životu nebezpečné. Jediné, v čem byla jejich informovanost nízká, byla znalost o charakteru a průběhu jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplývá, že všechny pacienty s jaterní cirhózou informoval o jejich onemocnění lékař po diagnostikování jejich nemoci na základě odborných vyšetření. V naprosté většině si pacienti sami informace o své nemoci nezjišťují. Dále bylo zjištěno, že o režimových opatřeních byli pacienti informováni nejen lékařem, ale většinu z nich informovala sestra. Sestry edukovaly převážně v oblasti stravovacích návyků. Pacientům byly informace sděleny většinou slovně při návštěvě lékaře, některým byl poskytnut i informační leták. Informace všem připadaly srozumitelné. Také se ukázalo, že většina dodržuje režimová opatření. V oblasti výživy je to především omezení soli a uzenin. Jídla konzumují častěji v malých porcích. Většina omezila alkoholické nápoje nebo dokonce úplně abstinují. Také neprovádějí fyzicky náročnou práci. Na kontroly k lékaři se snaží pravidelně docházet. Všechna režimová opatření tudíž dodržují, ale slabé místo se najde u každého z nich. Pouze jeden z dotázaných režimová opatření ve větší míře nedodržuje. Tato bakalářská práce měla být zaměřena na informace poskytnuté pacientům s jaterní cirhózou. Informovanost těchto pacientů patří mimo jiné k důležité součásti léčebného režimu. Edukace je jednou ze základních činností sestry a proto je důležité, aby zdravotnický personál měl znalosti o dietních a režimových opatřeních pacientů s jaterní cirhózou. Tato práce by mohla být použita jako informační materiál nejen pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, která se s těmito pacienty také setkává. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen informační leták, který obsahuje základní informace o nemoci a také o režimových a dietních opatřeních.
|
|
|
Vliv edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu
ŠÍMOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu. V teoretické části se zabýváme aterosklerozou, akutním infarktem myokardu, sekundární prevencí infarktu myokardu a edukačním procesem v ošetřovatelství. Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Cíl 2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Pro bakalářskou práci jsme zvolili formu kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Dále jsme prováděli analýzu získaných dat. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle. C1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Analýzou získaných výsledků jsme zjistili, že pacienti, kteří jsou edukovaní bez edukačního plánu mají stejně vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. C2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Porovnáním získaných výsledků jsme zjistili, že edukovaní pacienti podle edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence důsledněji než pacienti, u kterých se edukační plán nevyužil. Cíle práce byly splněny.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu
KLÍMOVÁ, Pavlína
Výskyt diabetu mellitu 2. typu a obezity v populaci neustále stoupá. Tento jev je patrný zejména u lidí stále mladšího věku. V České republice bylo ke konci roku 2010 registrováno 739 859 diabetiků 2. typu. Obezitu má v České republice přibližně 35 % dospělé populace. Ve výskytu obezity je tedy Česká republika na předních místech. Léčba obezity a diabetu mellitu 2. typu vychází ze stejných principů. Redukcí váhy se zlepší kompenzace diabetu. Péče o obézní diabetiky je velice specifická a vyžaduje proto bližší pozornost. Důležité je zdůraznit, která specifika jsou v péči o tyto pacienty významná. Specifiky v péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu jsou především edukace o dietních opatřeních, fyzické aktivitě a komplikujících stavech, jež by měly znát i samotní obézní diabetici 2. typu. Na základě těchto faktů byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu. Druhým cílem bylo poté zmapovat znalosti obézních diabetiků o režimových opatřeních souvisejících s jejich onemocněním. Oba cíle byly splněny. Výzkumné šetření bylo rozděleno na dvě části. Pro naplnění prvního cíle bylo užito kvalitativního šetření metodou strukturovaného rozhovoru. Ten byl veden se sedmi sestrami z Jihočeského kraje, které jsou zaměřeny na péči o tyto pacienty. Prostřednictvím rozhovoru byla zjišťována specifika v péči o obézní diabetiky 2. typu. K naplnění druhého cíle bylo využito kvantitativního šetření metodou dotazníku. Ten byl určen obézním diabetikům 2. typu. Pro potřebu výzkumného šetření bylo rozdáno 100 dotazníků. Úkolem dotazníku bylo ověřit znalost a dodržovaní režimových opatření. Pacienti byli vybráni z ordinací odborných lékařů, ze dvou nemocnic a z domova pro seniory z Jihočeského kraje. Bylo zjištěno, že pacienti znají režimová opatření související s jejich onemocněním a že je také dodržují. Dále bylo zjištěno, že specifiky v ošetřovatelské péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu jsou hlavně edukace sester o dietních opatřeních, edukace o fyzické aktivitě a edukace o akutních stavech týkající se akutních komplikací diabetu a protistresových technik, eventuálně psychoterapie. Práce bude sloužit jako dokument monitorující specifika v péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu a bude nápomocna nejen studentům, jež se zajímají o tuto problematiku, ale i všem ostatním. Dalším výstupem je informační leták, určený pro obézní diabetiky 2. typu.
|
|
|
Informovanost vysokoškolských studentů a dospělých epileptiků o problémech souvisejících s epilepsií
DOUBKOVÁ, Ivana
Práce je zaměřena na informovanost vysokoškolsky vzdělaných studentů a epileptiků o problémech souvisejících s epilepsií. Prvním cílem práce je zmapovat, zda vysokoškolsky vzdělaní studenti mají informace o problematice epilepsie, a zda umí poskytnout první pomoc pacientům s epilepsií. Druhým cílem této práce bylo zjistit informovanost epileptiků o režimových opatřeních souvisejících s jejich onemocněním, a zda se pacienti těmito opatřeními řídí. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se vztahovala k informovanosti vysokoškolsky vzdělaných studentů o poskytnutí první pomoci během a po skončení epileptického záchvatu. Druhá se soustředila na informovanost epileptiků o režimových opatřeních a na to, zda se jimi řídí. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výzkum byl proveden kvantitativně. První soubor tvořili epileptici starší 18-ti let, kteří jsou léčeni v neurologických ambulancích Jihočeského kraje. Druhým souborem byli studenti Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Bylo zjištěno, že epileptici mají informace o režimových opatřeních, ale i ti respondenti, kteří informace mají, režimová opatření nedodržují. Dále bylo shledáno, že studenti Pedagogické fakulty mají informace o poskytnutí první pomoci během epileptického záchvatu a po jeho skončení.
|
|
|
Potřeba edukace pacientů po operaci varixů.
HROMÁDKOVÁ, Alena
Název práce je Potřeba edukace pacientů po operaci varixů. Zabývá se celkovou problematikou tohoto onemocnění, úkolem sestry v ošetřování pacientů po operaci varixů a edukací, jako nedílné součásti ošetřovatelské péče.Pro tuto práci byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit, jakými informacemi disponují pacienti po operaci varixů. Cíl 2: Zjistit, jaké informace pacienti potřebují. Cíl 3: Zjistit, jakým způsobem edukují sestry na chirurgickém oddělení pacienty po operaci varixů. Cíl 4: Na základě získaných informací vytvořit edukační brožuru pro pacienty po operaci varixů.Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Jaké informace mají pacienti po operaci varixů? 2. Jaké informace potřebují pacienti po operaci varixů? 3. Jakým způsobem edukují sestry pacienty po operaci varixů? 4. Vnímají sestry edukaci jako nedílnou součást ošetřovatelské péče?Výzkumné šetření probíhalo v nemocnici Pelhřimov, p. o., se svolením hlavní sestry. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů po operaci varixů, kteří byli dotazováni před propuštěním do domácího léčení, a 8 sester z aseptické části chirurgického oddělení. Všichni respondenti byli dotazováni technikou nestandardizovaného rozhovoru, podle předem připravených otázek. Na základě analýzy odpovědí respondentů byla vytvořena informační brožura, kterou jsme otestovali na základě ankety. Bylo zjištěno, že tato brožura by znamenala i přínos pro chirurgické oddělení. Cíle práce byly splněny. Možností zlepšení problematiky edukace pacientů po operaci varixů by mohlo být zavedení informační brožury do praxe jako součást edukace. Tato brožura by mohla být přínosem nejen pro pacienty, ale i pro sestry pracující na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Edukace pacientů po infarktu myokardu v rámci sekundární prevence
RYBÁŘOVÁ, Jana
Infarkt myokardu je akutní forma ischemické choroby srdeční, vznikající na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního náhlého zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast srdce. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění se v České republice pohybuje kolem 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel a postihuje i mladé jedince v produktivním věku života. Dodržování všech zásad sekundární prevence je nezbytné pro účelnou léčbu infarktu myokardu. Režimová opatření u tohoto onemocnění vycházejí především ze snahy zanechat kouření, změny stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Proto, aby sestra pacienta seznámila s riziky, které vedou k opakovanému infarktu myokardu, využívá metodu edukace. Pomocí této metody si pacient vytváří prostor pro osvojení nových poznatků, vytváří si hodnotové a emocionální složky osobnosti a tím se snaží o dosažení pozitivního jednání v péči o své zdraví. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace, týkající se anatomie a fyziologie srdce, dále obecná fakta o vzniku, příznacích a léčbě infarktu myokardu. Podstatná část je však věnována edukačnímu procesu v oblasti sekundární prevence po prodělání infarktu myokardu. Uvádíme zde nejen informace o pedagogice jako vědě a zásadách vzdělávacího procesu, ale také o vhodné komunikaci s pacientem, vhodném výběru edukačního prostředí, edukačních pomůcek a tvorbě edukačního procesu. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla využita technika dotazníku. Anonymní dotazníky tvořily dotazníky pro pacienty a pro sestry. Dotazník pro pacienty obsahoval 30 otázek, dotazník pro sestry obsahoval 22 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, na kardiologických odděleních nemocnic a v ordinacích kardiologických a interních specialistů v Českých Budějovicích a Pardubicích. Bylo rozdáno 100 dotazníků pacientům a 50 dotazníků sestrám. Celková návratnost byla v případě dotazníků sestrám 98% a v případě dotazníků pro pacienty 79%. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování režimových opatření u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci pacientů po infarktu myokardu. Cíle byly splněny. K praktické části se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Pacienti nejsou informováni o dodržování režimových zásad po prodělaném infarktu myokardu od sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.2: Pacienti nedodržují režimová opatření. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Sestry neprovádějí edukaci pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Z analýzy je patrné, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, ale že ne všechna dodržují. Sestry edukaci provádějí jen informováním nebo předáním materiálů vztahující se k problematice. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Práce poslouží jednak pacientům, kteří zde najdou důležité informace o dodržování režimových opatřeních po proběhlém infarktu myokardu a jednak je tato práce určena sestrám, které tyto pacienty edukují. Naleznou zde zásady správné u účelné edukace, která pacienty učí vhodnému přístupu ke svému zdraví a zvyšuje tak jeho kvalitu. Dále práce přispěje ke zvýšení informovanosti jak u pacientů, tak hlavně u sester, které se tolik potřebnou edukací věnují pouze minimálně.
|
host ::
RSS.