Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 486 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

Vliv vybraných vlivů na užitkovost masných stád skotu
WITZANY, Jiří
Cílem této práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy na úroveň užitkovosti u plemen Aberdeen Angus, Charolais, Limousine a Masný Simentál, která byla chována na jihu Čech. Sledován byl vliv plemene na průměrné živé hmotnosti telat v různých dnech stáří, dále vliv pořadí a měsíce otelení, vliv relativní plemenné hodnoty otce, závislost průměrného věku plemenice na důvodu vyřazení a vliv zatížení pastvy na přírůstek hmotnosti sledovaných plemen.

Vliv vegetačního stadia na chemické složení a výživnou hodnotu nadzemní části safloru (Světlice barvířské)
Floková, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na pěstování a výživnou hodnotu světlice barvířské (safloru). Je zde popsána botanická charakteristika, možnosti využití a choroby safloru. Dále je zde uvedena technologie pěstování, zahrnující nároky na prostředí, předseťovou přípravu půdy, setí, sklizeň a také výživa a ochrana rostlin. Práce se zaměřuje především na výživnou hodnotu safloru a jeho možnosti využití jako krmiva pro hospodářská zvířata a v neposlední řadě také pro lidskou výživu. Ve vlastním pozorování bylo provedeno pokusné sledování a odběry rostlin safloru v různých vegetačních stádiích. Pozorování bylo rozlišeno i na jednotlivé části rostlin. Byly vyhodnocovány listy, stonky a celá rostlina.

Vliv vegetační stupňovitosti na složení taxocenóz modelové skupiny pisivek (Insecta: Psocoptera) v oblasti Králického Sněžníku
Gol, Jiří
Druhy řádu Psocoptera byly zkoumány ve vybraných vegetačních stupních masívu Králického Sněžníku na celkem 19 výzkumných plochách. Lokality se nacházejí v zonálním 4. (bukovém) až 9. (klečovém) vegetačním stupni a samotný sběr druhů řádu Psocoptera byl proveden ve vegetačních obdobích let 2010 - 2013. V zájmové oblasti bylo uloveno celkem 3352 imag pisivek. Zjištěno bylo 21 druhů, což představuje 16,4 % z celkově známých druhů pisivek v České republice. Byly vyhodnoceny dominance druhů pro 4. až 9. vegetační stupeň (VS), dřeviny i soubory lesních typů. V 5. VS byla zjištěna charakteristická druhová kombinace Caecilius despaxi -- C. flavidus -- Enderleinella obsoleta. V 6. VS Caecilius burmeisteri -- C. despaxi -- C. flavidus. V 7. VS Caecilius despaxi -- C. piceus -- Philotarsus picicornis -- Stenopsocus lachlani a v 8. VS byla zjištěna charakteristická druhová kombinace Amphigerontia bifasciata -- Caecilius despaxi -- Philotarsus picicornis -- Stenopsocus lachlani.

Vliv povrchů jízdáren na kopyto koně
Farová, Hana
ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na typy jízdáren a jejich vliv na kopyto koně. První část práce se zabývá anatomií a fyziologií kopyta. Zde jsou popsány důležité části kopyta, kosti, šlachy a vazy. Vnitřní struktura kopyt, která se věnuje hlavně krevnímu zásobení a inervaci. Část práce je věnována faktorům působící na kopyto v různém ročním období. Popsány jsou faktory ovlivňující došlap kopyta, citlivost chodidla, vhodné úpravy pro kopyto koně a genetické vlivy. Další část se zabývá různými povrchy využívanými na jízdárnách a jejich vlastnostmi. Podrobněji jsou popsány povrchy využívané v moderních jezdeckých areálech. Zmíněny jsou také požadavky jezdeckých disciplín, které jsou specifické pro každé jezdecké odvětví. Závěr je věnován praktickým poznatkům kovářů.

Struktura a funkce chloroplastů vybraných dřevin pěstovaných pod vlivem zvýšené koncentrace CO2
Hlízová, Eliška ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Fotosyntéza je zvýšenou koncentrací CO2 ovlivněna na mnoha hierarchických úrovních. Přestože je této problematice věnováno v posledních desetiletích mnoho pozornosti, stále je poměrně málo známo o přizpůsobení aktivity fotosystémů (PS) 1 a 2 a ultrastruktury chloroplastů zvýšené koncentraci CO2. Hlavním cílem této práce bylo proto zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 na strukturu a funkci chloroplastů smrku ztepilého, a to hlavně na uspořádání tylakoidních membrán a elektronový transport na nich probíhající. Studovány byly jehlice 13 - 14 let starých jedinců smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) rostoucích za stávající koncentrace (AC) a zvýšené koncentrace (EC = 700 ppm) CO2 v kultivačních sférách s automaticky otevíratelnými okny. Byl sledován vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah fotosyntetických pigmentů, fluorescenční a reflektanční indexy, aktivitu PS 1 a PS 2 izolovaných chloroplastů, plochu mediánního řezu chloroplastem a zastoupení plochy granálních a stromatálních tylakoidů na tomto řezu. Přestože byla při EC CO2 zvýšena rychlost světlem saturované asimilace, poklesl obsah pigmentů (chlorofylu a, b, karotenoidů) i aktivita obou fotosystémů. Míra poklesu aktivity fotosystémů se mezi PS 1 a PS 2 nelišila, nebylo tedy pravděpodobně ovlivněno zastoupení cyklického a necyklického elektronového...

Vliv nadregionálního biocentra Rasuveň na přirozenou obnovu a další vývoj okolních kulturních převážně smrkových porostů
Brabec, Pavel
Cílem této práce bylo zjištění vlivu jádra nadregionálního biocentra Rasuveň na okolní, převážně smrkové porosty z hlediska zmlazení a vzdálenosti, do které biocentrum ovlivňuje tyto okolní porosty. Z výsledků bylo zjištěno, že průměrná hustota zmlazení buku v okolních porostech sledovaných pomocí transektů byla okolo 7 000 ks/ha a v samotném jádru biocentra byla zjištěna hustota pomocí zkusných ploch okolo 19 000 ks/ha. Vliv biocentra byl prokázán do vzdálenosti cca 130 m a hustota zmlazení splňující min. ha počty pro buk se objevovala do vzdálenosti cca 30 m od biocentra. K rozšíření buku z biocentra do okolních smrkových porostů byly vybrány jako vhodné tyto tři varianty: Varianta 1 -- Splnění min. počtu MZD, Varianta 2 -- Smíšené porosty a Varianta 3 -- Rozšíření biocentra + varianta 2 v okolních porostech.

Vliv exogenní fytázy na stravitelnost fytátového fosforu u slepic
Lundová, Zuzana
Úkolem mé diplomové práce bylo zjistit jaký vliv má exogenní fytáza na stravitelnost fytátového fosforu u slepic. V práci je popsán význam fosforu, jeho trávení a vstřebávání, zdroje fosforu, jaká je potřeba fosforu a co ji ovlivňuje, dělení fosforu a jeho stravitelnost a na závěr je popsána fytáza. Z důvodu horšího využití fosforu z rostlinných krmiv u drůbeže se přidává fytáza. Její doplněk značně zvyšuje využití fosforu. Při jeho nedostatku či nadbytku mohou vznikat různá onemocnění ale také to ovlivní i jiné minerály v těle. Z tohoto důvodu jsou zpracované normy potřeby živin pro drůbež. Funkce fosforu úzce souvisí s vápníkem, proto je důležité mít jejich vzájemný poměr v krmivu vybalancovaný. Účinky doplněné fytázy na využití, ukládání a vylučování fosforu byly sledovány pomocí sběru a rozboru trusu a sběru a posuzování kvality vajec. V trusu bylo sledováno kolik fosforu bylo nevyužito, a u vajec se sledovala kvalita skořápky, která také ovlivňuje ekonomiku produkce vajec.

Vliv buřeně a zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Urban, Martin
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv buřeně a zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté na Lesním hospodářském celku Jindřichův Hradec. V roce 2011 byly založeny dvě výzkumné plochy na SLT 4K a 5S se zastoupením buřeně (Rubus idaeus (L.) a Calamagrostis epigejos (L.) Roth). Na těchto plochách byly sledovány růstové reakce douglasky tisolisté jak s ponecháním buřeně bez zásahu po celé vegetační období, tak i s jejím pravidelným celoplošným vyžínáním. Hodnocena byla tato kritéria: výška nadzemní části, tloušťka kořenového krčku, přírůst, výška nasazení dvojáku, výška nasazení koruny, zvlnění kmene, pravidelnost větvení, počet větví, délka jehlic a tvar kmene, vlhkost půdy, chemické složení asimilačního aparátu a vliv slunečního záření. Celkem bylo změřeno 512 ks sazenic douglasky tisolisté. Výsledky dokazují, že na plochách bez ožínání douglaska vykazovala každoročně vyšší výškové přírůsty, než na plochách s celoplošným ožnutím. Tloušťka kořenového krčku na SLT 4K byla taktéž větší na plochách s buření, naopak na SLT 5S se ožnutí projevilo pozitivně a tloušťka kořenového krčku zde byla nepatrně vyšší. K zjištění vlivu zvěře na odrůstání kultur douglasky tisolisté byly vybrány dvě plochy, na kterých byl uměle napodobován tlak zvěře. Na každé ploše bylo měřeno 90 ks sazenic, na nichž byly porovnávány sazenice po poškození terminálního pupenu, poškození terminálního výhonu a bočních větví. K porovnání bylo vybráno 10 kontrolních sazenic, které zůstaly bez zásahu. Následně byla hodnocena jejich regenerace. Z výsledků měřených hodnot je zřejmé, že sazenice douglasky reagují na poškození zvěří vyššími výškovými přírůsty, kterými vyrovnávají délku přírůstu u sazenic nepoškozených. Vliv poškození se výrazně neprojevil ani na tvaru kmene, kdy v obou porostech dokázaly veškeré druhy poškození zachovat průběžný kmen minimálně u 90 procent sazenic.

Výživa jako primární prevence u dětí předškolního věku
HLÍZOVÁ, Veronika
Téma mé bakalářské je ,,Výživa jako primární prevence u dětí předškolního věku". Výživa, jakožto důležitá determinanta zdraví, zásadním způsobem ovlivňuje zdravotní stav organismu. Na jedné straně může mít výživa negativní vliv na zdraví člověka a podporovat vznik nejrůznějších onemocnění, zejména neinfekčního původu. Na straně druhé může však strava působit jako prevence těchto chorob (1). Nejzávažnější následky mají z těchto onemocnění kardiovaskulární choroby a nádorová onemocnění, které jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí. Tyto zmíněné choroby nejsou sice typické pro dětský věk, zásadním faktem je však to, že kdyby se na výživu jako primární prevenci apelovalo již od útlého věku, byla by prevalence těchto onemocnění nižší (2). V dětství totiž dochází k utváření samotných stravovacích návyků, je zakládána kostní tkáň a organismus prochází intenzivním růstem, což je důležité pro ovlivnění zdravotního stavu nejen v dětství, ale právě i v dospělosti (3). S výživou souvisí i vznik onemocnění, která jsou pro dětský věk typické. Příkladem je obezita, jejíž prevalence neustále stoupá a s níž stoupá i riziko vzniku dalších závažných onemocnění, jako např. výše zmíněných kardiovaskulárních chorob, či diabetu mellitu II. typu (4). Tato práce je tvořena teoretickou a praktickou částí. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny základní pojmy týkající se tématu bakalářské práce. Dále se práce věnuje, jak celkovému energetickému příjmu, tak konkrétním makronutrientům a mikronutrientům včetně  jejich doporučených denních dávek pro děti předškolního věku a rizik hrozících při jejich deficitu či nadbytku. Další kapitoly se zabývají jednotlivými částmi výživové pyramidy a skladbou jednotlivých chodů v průběhu dne. Součástí jsou samozřejmě i informace týkající se pitného režimu a negativního vlivu slazených nápojů na zdraví organismu. Předposlední část je věnována vlivu rodiny na stravování dětí, jelikož na vytváření stravovacích návyků mají významný podíl právě rodiče (5). Poslední oblast, kterou se teoretická část zabývá, popisuje problematiku onemocnění vyskytujících se u dětí předškolního věku, která vznikají na základě chybného stravování. Praktická část práce se opírá o kvalitativní výzkum. Cílem mé práce bylo zmapovat stravovací návyky u dětí předškolního věku. Byly zvoleny následující výzkumné otázky: 1. Jaké informace o zásadách zdravé výživy mají matky zkoumaného souboru? 2. Jaké potraviny vzhledem k racionálnímu stravování děti zkoumaného souboru konzumují? 3. Jaký je stravovací režim zkoumaného souboru vzhledem k zásadám zdravé výživy? Sběr dat proběhl pomocí semistrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny s matkami dětí předškolního věku navštěvujících mateřskou školu v Kaplici. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů. Uskutečněné rozhovory byly přepsány do písemné podoby a následně kódovány a kategorizovány pomocí metody papír a tužka. Z výsledků vyplývá, že většina matek má správné, ovšem pouze povrchní informace o zdravé výživě. Vzhledem k jednotlivým potravinám převažuje ve stravování dětí světlé pečivo a naopak se vyskytuje nedostatek zeleniny a ryb. Slazené kupované nápoje děti konzumují pouze ojediněle, sladkosti však většina z nich každý den. Frekvence ve stravování je u většiny dětí správná, problém se však vyskytuje v nedostatečném intervalu mezi posledním jídlem dne a spánkem. Nedostatky se nachází i ve složení některých chodů dne. Pitný režim je u většiny dětí dostatečný. Vzhledem k vysokému významu výživy v primární prevenci řady onemocnění, bych doporučovala zejména zvýšit edukovanost matek. Pro zvýšení informovanosti jsem vypracovala informační leták, který byl předán jednotlivým respondentkám a může být zveřejněn např. i na nástěnkách mateřských škol či v čekárnách pediatrů.

Ústrojí rovnováhy a sluchu koně
Vejrychová, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ústrojí rovnováhy a sluchu koně. Je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na anatomii koňského ucha, které podle posloupnosti dělíme na zevní, střední a vnitřní část. Je zde také věnována pozornost krvení a inervaci jednotlivých struktur ucha. Druhá kapitola se zabývá fyziologií rovnováhy a sluchu. Především sleduje specifika sluchu koní a srovnává odlišnosti od ucha lidského. Třetí kapitola je věnována uchu z hlediska etologie a chovu koní. Zejména utváření ušních boltců a využití sluchových schopností koní při výcviku a dorozumívání se s člověkem, ale také v přirozené komunikaci s ostatními koňmi. Čtvrtá kapitola obsahuje soupis nejčastějších onemocnění ústrojí sluchu a rovnováhy koně. Popisuje příčiny vzniku daného onemocnění, jeho symptomy, diagnostiku, nejvhodnější možnosti léčby, prognózu a jeho vliv na kvalitu sluchu a rovnováhy koně.