|
|
Sexuální výchova dětí s mentálním postižením
ČIHÁKOVÁ, Klára
Bakalářská práce je věnována problematice Sexuální výchovy dětí s mentálním postižením. Cílem práce je vypracování modelového výukového programu pro žáky 7. ročníku základní školy praktické. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola se zabývá vymezením pojmu mentální postižení, klasifikací a charakteristikou jednotlivých stupňů mentálního postižení a podrobněji se zaměřuje na charakteristiku osob s lehkým mentálním postižením. Druhá je zaměřena na sexualitu. Popisuje projevy sexuality, funkce sexuality a následně pak sexualitu osob s mentálním postižením. Třetí kapitola je věnována sexuální výchově, konkrétně jejím cílům, zásadám, obsahům a metodám. Praktická část zahrnuje metodiku zpracování a navržený modelový výukový program pro žáky 7. ročníku ZŠ praktické. Tuto bakalářskou práci je možné použít jako metodický materiál pro učitele při realizaci výuky sexuální výchovy na základních školách praktických.
|
|
|
Komparace vybraného rizikového chování u žáků Základní školy a Základní školy praktické v Rapšachu
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Komparace vybraného rizikového chování u žáků Základní školy a Základní školy praktické v Rapšachu. Rizikové chování není problémem pouze České republiky nebo Evropy, ale je to problém celosvětový. V jeho důsledku dochází k narušení normálního vývoje jedince v různých oblastech lidského života. Pokud k jeho rozvoji dochází již v nízkém věku, mohou být důsledky ještě závažnější a mohou ovlivnit celý nadcházející život jedince. Rizikové chování zasahuje jak do stránky biologické, tak do stránky psychologické a samozřejmě i do stránky sociální. I přesto v dnešní době věková hranice, kdy se jedinec do rizikového chování zapojuje, klesá. Data pro tuto práci byla zajišťována na podkladě kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku. Na jejich podkladě byly verifikovány či falzifikovány dříve stanovené hypotézy. Respondenti byli dotazováni ve škole za přítomnosti administrátora, ovšem s vyloučením pedagogů či jiných obdobných jim blízkým autorit, které by mohly ovlivnit validitu sbíraných dat. Práce zahrnuje část teoretickou, která blíže popisuje vybrané druhy rizikového chování, statistické zhodnocení jejich výskytu a také charakteristiku období života, ve kterém se respondenti právě nacházejí. V praktické části jsou vytyčené cíle, je zde popsán průběh vlastního výzkumu a také diskutování s autory, z nichž jsem čerpala. Cílem výzkumu bylo zmapování výskytu vybraných druhů rizikového chování u žáků druhého stupně Základní školy a Základní školy praktické v Rapšachu a následně získaná data vzájemně komparovat. Z výzkumu je patrné, že určitý druh rizikového chování je více typický pro chlapce a jiný pro dívky, stejně tak některé jevy se ve větší míře vyskytují na Základní škole a jiné zase na Základní škole praktické. Není ovšem výjimkou, že některé jevy se vyskytují téměř ve srovnatelném zastoupení u všech dotazovaných respondentů. Výsledky práce je možné využít v praxi pro potřeby dalších výzkumů, pro výuku, realizaci efektivnějších programů primární prevence, pro potřeby školních metodiků prevence, tvorbu Minimálních preventivních programů aj.
|
|
|
Volnočasové aktivity žáků se zdravotním postižením v základních školách praktických a v základních školách speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice
ŠTIKOVÁ, Petra
Má bakalářská práce se zabývá volným časem mentálně postižených dětí, které navštěvují základní školy praktické a základní školy speciální. Teoretická část popisuje zejména problematiku volného času a mentálního postižení. Zahrnula jsem tam však i integraci mentálně postižených osob do společnosti a krátký exkurz na systém školských zařízení pro mentálně postižené žáky. Cílem práce je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v mimoškolních zařízeních pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice a zda žáci tyto volnočasové aktivity využívají. S tím souvisí další cíl, který si klade za úkol zjistit, zda mimoškolní zařízení nabízející volnočasové aktivity dostatečně informují žáky ZŠ praktických a ZŠ speciálních o své nabídce zájmových kroužků a zda je využití této nabídky závislé na finanční situaci rodiny. Posledním cílem je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v rámci ZŠ praktických a ZŠ speciálních. Průzkum byl uskutečněný pomocí dotazníku pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních a dále pomocí dvou řízených rozhovorů. Jeden z rozhovorů byl uskutečněn s řediteli základních škol praktických a základních škol speciálních a druhý se zástupci volnočasových zařízení. To vše v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Ze sebraných dat vyšly následující výsledky: volnočasové aktivity v mimoškolních zařízeních jsou dostupné pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních a nabídka zájmových kroužků v těchto školách pokrývá potřeby žáků, kteří mají o tyto kroužky zájem. Výjimkou je základní škola praktická v Loučovicích, která žádné kroužky nenabízí. Bylo by vhodné v této škole nějaký zájmový kroužek založit. Výzkum dále prokázal, že nutnost plateb za mimoškolní zájmové aktivity, není příčinou, proč děti tyto kroužky nenavštěvují. Hlavní problém je v informační síti mezi volnočasovými zařízeními a školou a následně mezi školou a rodiči dětí. Pak situace dopadá tak, že děti navštěvují pouze kroužky v rámci školy, i když by měly větší rozsah výběru v mimoškolských zařízeních.
|
|
|
Vzdělávání dětí s mentálním postižením.
ŠLÉGELOVÁ, Linda
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se věnovala mentální retardaci a vzdělávání dětí s tímto postižením. V teoretické části jsem podrobně popsala mentální retardaci, její stupně, příčiny, formy prevence a metody diagnostiky. Dále jsem se zabývala vzděláváním dětí a mládeže, kteří mají tuto chorobu diagnostikovanou, popsala jsem tedy speciální mateřské školy pro tyto děti, přípravný stupeň základní školy speciální, základní školu speciální, základní školu praktickou, praktickou školu jednoletou a dvouletou, některá střední odborná učiliště, která může mládež s tímto postižením navštěvovat, pak také celoživotní vzdělávání, jako jsou např. kurzy k doplnění vzdělání, večerní školy nebo připravovaná aktivační centra. Dále jsem se zabývala školskými poradenskými zařízeními pro děti a mládež s mentálním postižením, jako jsou Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně-pedagogická centra (SPC), Střediska výchovné péče (SVP) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Posledním bodem teoretické části pak byla teorie vzdělávání osob s mentálním postižením, kde jsem se popisovala didaktické zásady, didaktické metody, vyučovací formy a vyučovací pomůcky, které jsou nezbytné při vzdělávání těchto osob. Popsala jsem také vytváření individuálních vzdělávacích programů, bez kterých by integrace dětí s mentálním postižením nebyla možná. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl realizován v Základní škole praktické, Základní škole speciální a Praktické škole v Mostě. Snažila jsem se zde komplexně zmapovat speciálně pedagogickou péči o žáky s mentálním postižením, popsat systém,metody a přístupy k těmto žákům. Ke sběru dat do této práce byly použity následující metody a techniky: zúčastněné pozorování, dotazníková metoda, polořízené rozhovory s rodiči žáků, kasuistiky osmi žáků a sekundární analýza dat. Hypotézy, které mi sběrem veškerých dat z práce vyplynuly, zní: H1: Školní vzdělávací programy v základních školách praktických jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. H2: Školní vzdělávací programy, které zpracovaly základní školy praktické, obsahují metody a formy speciálně pedagogické péče. H3: Nadpoloviční většina učitelů není spokojena s materiálním vybavením škol.
|
|
|
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
|
|
|
Dětská práva a jejich naplňování v životě mentálních jedinců
CZINEGOVÁ, Eva
Dítě jako každá lidská bytost má svou hodnotu, důstojnost a základní práva. Mezníkem ve vývoji mezinárodní spolupráce a ochrany práv dítěte se stal v roce 1989 dokument OSN Úmluva o právech dítěte. V této práci jsem se pokusila zjistit do jaké míry děti s mentálním postižením znají svá práva, jak jim rozumí, jak jich využívají ve svém životě. Zabývala jem se názory a mírou povědomí veřejnosti o dětských právech. Věnovala jem se i názorům a zkušenostem pedagogických pracovníků, kteří s dětmi s mentálním postižením pracují. Ze získaných informací jsem se pokusila vytvořit metodický list, který by pomohl pedagogickým pracovníkům i rodičům jednoduše vysvětlit dětem s mentálním postižením jejich základní dětská práva.
|
host ::
RSS.