|
|
Adaptační proces na jednotkách intenzivní péče z pohledu všeobecných sester
ŠUBRTOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je představení jednotky intenzivní péče, adaptačního procesu a rozbor adaptačního procesu na jednotkách intenzivní péče. V teoretické části diplomové práce je popsána intenzivní péče všeobecně včetně historie, personálního obsazení, rozdělení poskytované péče, národního registru intenzivní péče až po vzdělávání sester, či vybavení takového pracoviště. Dále je popsán adaptační proces, který je v této práci hlavním tématem. Je popsán včetně jeho druhů, fází, průběhu ve zdravotnictví, metodického pokynu, a také je přiblíženo koučování, mentoring, komunikace a v neposlední řadě motivace, která je též v adaptačním procesu důležitou součástí. Výzkumná část je realizována formou polostrukturovaných rozhovorů s respondenty pracujícími v intenzivní péči jako školitelé, kteří jsou zapojováni do školení nových pracovníků v adaptačním procesu a s pracovníky, kteří jsou po jeho absolvování. Na základě získaných dat od informantů zapojených do výzkumného šetření byla provedena kategorizace dat, v níž jsou výsledky podrobně popsány. Práce představuje názory všeobecných sester na adaptační proces probíhající na jejich pracovišti. Dále poukazuje na nedostatky a na oblasti, kterým je potřeba v adaptačním procesu věnovat zvýšenou pozornost. Těmi je oblast komunikace a průběžného hodnocení adaptačního procesu, dokumentace a výukových materiálů, oblast potřebného času a prostoru na školení, motivace v adaptačním procesu a také oblast vlivu kolektivu na nového pracovníka, a tak na celý adaptační proces.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci surgical site infection v ortopedii
STRNADOVÁ, Iveta
Diplomová práce je věnována vymezení úlohy sestry v prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu v ortopedii. Surgical site infection (SSI) neboli infekce v místě chirurgického výkonu představují aktuální téma chirurgického oboru. Na základě aktuálnosti a četného výskytu těchto infekcí došlo v teoretické části práce k popsání stručného historického vývoje, k charakteristice a dělení infekcí. Popsány byly také rizikové faktory vedoucí ke vzniku SSI, konkrétněji jsme se soustředili na jejich výskyt v předoperačním, interoperačním a pooperačním období. Pro podstatu a ucelení dané problematiky došlo také k popsání etiologie vzniku, příznaků, diagnostiky, léčby a důsledků infekcí v místě chirurgického výkonu. Významnou oblastí, které se v teoretické části věnujeme, je role sestry v preventivních opatřeních. Konkrétně se jedná o roli sestry v předoperačních, interoperačních a pooperačních preventivních opatřeních v souvislosti s rozvojem SSI. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat úlohy sestry v preventivních opatřeních infekcí v místě chirurgického výkonu. Zaměřili jsme se konkrétně na činnosti v předoperačním a pooperačním období. Empirická část diplomové práce proběhla prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Technikou práce byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími na odděleních zabývajících se péčí o pacienty s infekcí v místě chirurgického výkonu. Rozhovoru se účastnilo celkem 32 sester z nemocnic Libereckého a Jihočeského kraje. Rozhovory se uskutečnily v průběhu února a března roku 2021. Výsledky byly zaznamenány na nahrávací zařízení, ze kterých následně vznikl audiozáznam. Audiozáznam byl posléze přepsán a zpracován metodou otevřeného kódování prostřednictvím techniky papír tužka. Během kvalitativního šetření došlo k zjištění, že všechny sestry se v rámci své praxe setkávají s pacienty trpící mimo jiné infekcí v místě chirurgického výkonu. U těchto pacientů realizují preventivní činnosti především v předoperačním a pooperačním období. Sestry ve svých preventivních činnostech vycházejí z dostupných prostředků, zvyklostí svého oddělení a znalostí, kterými v rámci problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu disponují. Zatímco v ATB profylaxi jakási jednota je, v oblasti předoperační přípravy se doporučení odborných společností liší, nebo někdy dokonce chybí. Tato skutečnost je následně také promítána do klinické praxe. V péči o ránu dodržují sestry zásady bariérové ošetřovatelské péče, zároveň znají a využívají moderních trendů v péči o ránu. Sestry své znalosti prokázaly také v problematice monitorace rozvoje infekcí v místě chirurgického výkonu v pooperačním období. Z empirického šetření diplomové práce vyplývá, že se sestry s pacienty mimo jiné trpícími infekcí v místě chirurgického výkonu při poskytování ošetřovatelské péče setkávají. Znají základní činnosti sloužící k zamezení jejich rozvoje především v předoperačním a pooperačním období, které následně aplikují v rámci své klinické praxe.
|
|
|
Rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce řeší infekční onemocnění, především jejich riziko přenosu, kterému jsou sestry vystaveny při výkonu svého povolání. Práce je rozdělena na dvě části, první teoretická část popisuje problematiku profesionálních infekcí a infekcí spojených se zdravotní péčí, včetně hygienicko-epidemiologických opatření. Druhá empirická část obsahuje kvalitativní i kvantitativní výzkum. Kvalitativní sběr dat probíhal pomocí rozhovorů a skrytého pozorování s několika členy sesterského personálu. Pro kvalitativní šetření, byly stanoveny výzkumné otázky. Jaká jsou rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu? Jak sestry předchází vzniku infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Jak sestry dodržují preventivní opatření u rizika přenosu infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Naopak kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 206 respondentů z laické veřejnosti. Společně s cílem byly pro kvantitativní výzkum stanoveny hypotézy. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle věku laické veřejnosti. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle zkušeností laické veřejnosti s ošetřovatelskou péčí. Z výsledků bylo patrné, že sestry jsou vystaveny značnému riziku přenosu infekčních onemocnění, kdy ve většině dodržují preventivní opatření. Výsledky kvantitativního zkoumání ukazují, že starší respondenti vnímají riziko přenosu infekce jako vyšší nežli respondenti mladšího věku. Naopak zkušenost respondentů s ošetřovatelskou péčí nemá na vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění žádný vliv. Výsledky práce mohou poukázat na jaké činnosti a postupy v ošetřovatelské péči je třeba klást větší důraz. Názor laické veřejnosti umožňuje komplexnější pohled na problematiku, sestry také díky zpětné vazbě od společnosti mohou získat vyšší motivaci pro výkon svého povolání.
|
|
|
Motivace sester ke studiu na vysoké škole
BLECHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentek oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři oblasti. První se zabývá oborem ošetřovatelství, profesí sestry, její prestiží a sesterskými organizacemi. Druhá oblast je zaměřena na historii ošetřovatelství v českých zemích i v zahraničí. Třetí oblast popisuje současné vzdělávání sester, legislativní úpravu vzdělávání, pregraduální a postgraduální vzdělávání, celoživotní vzdělávání a také kompetence sester. Poslední oblast je zaměřena na vymezení pojmu motivace. Je zde popsána hierarchie potřeb dle Maslowa, a také pracovní motivace, motivace ke studiu či motivace a pracovní spokojenost zdravotníků. Praktická část byla zrealizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor je složen celkem z 28 otázek. Výzkumný soubor tvořilo deset studentek oboru Všeobecná sestra z různých fakult. Podmínkou pro uskutečnění rozhovoru bylo ukončené středoškolské vzdělání, zahájené studium na vysoké škole v oboru Všeobecná sestra a souhlas studentek s poskytnutím rozhovorů, které byly provedeny online formou. Rozhovory byly následně přepsány, vytištěny a zpracovány metodou tužka a papír. Výsledky byly rozděleny do čtyř kategorií a dvaceti podkategorií. Cílem výzkumné části bylo zjistit důvody studentek k volbě oboru Všeobecná sestra, zjistit jejich očekávání od studia VŠ a jejich názor na současný vysokoškolský vzdělávací systém. Z výzkumného šetření vyplynulo, že 5 studentek z 10 dotázaných motivuje zvýšení kompetencí a získání informací. Dále bylo jako motivace zmíněno uznání od ostatních, větší samostatnost, vysokoškolský titul, vyšší finanční ohodnocení nebo motivace z okolí. Studentky od studia nejčastěji očekávaly získání nových informací a rozšíření obzorů. Co se týká vzdělávání, uvedlo 9 studentek z 10, že vysokoškolské vzdělávání je důležité. V této práci jsou shrnuty motivy studentek, jejich zkušenosti se studiem, názory na studium a jejich spokojenost. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na povolání všeobecné sestry a případně informovat uchazeče o studijní obor Ošetřovatelství. Také může sloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění, jak jsou studenti spokojeni se studiem.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského Kraje
ČERKLOVÁ, Sára
Cílem bakalářské práce, bylo zmapovat prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část práce je zaměřena na ošetřovatelství a sesterskou profesi. Vysvětluje historii profese, charakterizuje náplň profese, role sestry i nutné vzdělání sester či možné kompetence. Teoretická část bakalářské práce také zahrnuje prestiž jako pojem i cílenou prestiž povolání sestra. Věnuje se také faktorům, jež mohou prestiž profese Všeobecná sestra ovlivnit. Empirická část bakalářské práce byla realizována skrze kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru s osmi informanty. K realizaci kvalitativního výzkumu byly stanoveny následující výzkumné otázky. VO 1: Jaký je názor všeobecných sester na prestiž této profese? VO 2: Jak se cítí být všeobecné sestry vnímané laickou veřejností? VO 3: Jaké faktory ovlivňují prestiž profese Všeobecná sestra? Realizace kvantitativního průzkumu probíhala skrze dva téměř totožné dotazníky, jež byly vyplňovány odbornou veřejností - sestrami a laickou veřejností. Pro prozkoumaní kvantitativního výzkumu byly stanoveny hypotézy. Hypotéza č. 1: Vnímání prestiže Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje se liší dle pohlaví. Hypotéza č. 2: Vnímání prestiže profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje se liší dle zkušeností s ošetřovatelstvím. Z výsledků vyplývá, že obě skupiny dotazované veřejnosti vnímají prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje na velmi dobré úrovni. Dále bylo zjištěno, že rozdílnost ve vnímání prestiže profese není závislá na pohlaví. Naopak osobní zkušenosti s ošetřovatelstvím na hodnocení prestiže vliv má.
|
|
|
Specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé
HAMBERGEROVÁ, Veronika
Téma této bakalářské práce je "Specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé." Práce se skládá z teoretické části a z výzkumné části. Teoretická část se nejprve soustředí na primární péči. Dále se věnuje všeobecnému praktickému lékařství pro dospělé, pracovnělékařským službám, posudkové činnosti a dispenzární péči. Zaměřuje se na charakteristiku práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Přináší informace o práci sestry v oblasti prevence. Práce se také zabývá prací sestry v oblasti edukace, výchovy ke zdraví, komunikace a domácí zdravotní péče. Nakonec poskytuje informace o administrativních činnostech sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Cílem bylo zjistit specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé? 2. Jaké metody sestry nejčastěji využívají při edukaci pacientů? 3. Jaké činnosti sestry vykonávají v oblasti preventivní péče? Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů, které byly realizovány sestrami pracujícími v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Rozhovory byly doslovně zapsány a zakódovány. Celkem bylo vytvořeno 6 kategorií a z nich vzniklo 11 podkategorií. Výzkumný soubor je tvořen šesti sestrami. Výzkum byl prováděn v únoru a březnu 2020 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Výsledky práce mohou posloužit jako informační materiál, který bude určen jak zdravotnickému personálu, tak široké veřejnosti.
|
|
|
Pacienti s diabetes mellitus nedodržující léčebný režim z pohledu ošetřovatelské péče
ŠVANCÁROVÁ, Anna
Bakalářská práce na téma: "Pacienti s diabetes mellitus nedodržující léčebný režim z pohledu ošetřovatelské péče" měla stanovené dva cíle. První z nich měl za úkol odhalit příčiny, které vedou k nedodržování léčebného režimu ze strany pacientů s onemocněním diabetes mellitus a druhým cílem bylo popsat úlohu sestry u pacienta s diabetes mellitus nedodržujícího léčebný režim. V návaznosti na stanovené cíle byly formulovány celkem tři výzkumné otázky, které zněly následovně: Jaké intervence vykonává všeobecná sestra v péči o pacienta s diabetes mellitus nedodržujícího léčebný režim? Jaké příčiny vedou k nedodržování léčebného režimu ze strany pacientů s onemocněním diabetes mellitus? Jakým způsobem ovlivňuje komunikace ošetřujícího personálu úroveň spolupráce pacienta s diabetes mellitus na léčebném režimu? Teoretická část se zabývá charakteristikou jednotlivých typů onemocnění DM, dále komplikacemi spojenými s tímto onemocněním, jak akutními, tak chronickými. Dále jsou v práci rozepsané a popsané možnosti léčby tohoto onemocnění a v neposlední řadě se zabývá edukací pacientů s DM. V empirické části byla použita metodika kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn za využití polostrukturovaného rozhovoru. Připraveny byly dvě varianty polostrukturovaných rozhovorů, první byl veden s pacienty s onemocněním DM nedodržující léčebný režim a druhý se sestrami pracujícími s těmito pacienty. Rozhovor s pacienty s onemocněním DM nedodržující léčebný režim obsahoval 15 otázek. Rozhovor se sestrami pracujícími s těmito pacienty obsahoval otázek 16. Oba polostrukturované rozhovory byly doplněny ve vhodných případech podotázkami. Rozhovory byly ve většině případů zaznamenány formou zvukového záznamu, a to pouze po předchozím informování dotazovaného a s jeho souhlasem. Dále byly zaznamenány písemnou formou na papír. Zvukové záznamy byly později taktéž přepsány do písemné formy a následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Informantky a informanti byli ujištěni o naprosté anonymitě. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty s DM nedodržující léčebný režim a sestrami pracujícími s těmito pacienty. Výsledky výzkumného souboru A jsou prezentovány v podobě 4 kategorií a výsledky výzkumného souboru B jsou prezentovány v podobě 3 kategorií. Všechny kategorie jsou rozčleněny také do podkategorií, které jsou v práci přehledně schématicky znázorněny. Jednotlivé kategorie představují odpovědi na výzkumné otázky zmíněné v této bakalářské práci. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál pro sestry, které pracují s pacienty s DM nedodržující léčebný režim. Dále mohou výsledky posloužit studentům zdravotnických oborů, kteří se chtějí dozvědět více o příčinách nedodržování léčebného režimu u pacientů s DM a o tom, jakou úlohu sestra zastává v péči o tyto pacienty.
|
|
|
Dovednosti sester v oblasti monitorace a interpretace EKG
RÁSOCHOVÁ, Marie
Cílem této bakalářské práce na téma: "Dovednosti sester v oblasti monitorace a interpretace EKG" je zmapování rozdílů v dovednostech sester v oblasti monitorace a interpretace EKG na různých odděleních. Z tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza: dovednosti sester v oblasti monitorace a interpretace EKG jsou závislé na vzdělání a druhá hypotéza je, že dovednost sester v oblasti monitorace EKG jsou závislé na oddělení. V teoretické části byla popsána problematika monitorace a interpretace EKG, která se skládá z popisu anatomie a fyziologie srdce s důrazem na převodní systém srdeční. Dále je zde uveden správný postup monitorace EKG, na který navazují strategie interpretace křivek EKG s popisem základních onemocnění, které se projevují změnou EKG křivky. v závěru teoretické části jsou uvedeny nejčastější chyby při monitoraci EKG. V empirické části byla použita metodika kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl realizován za použití dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval celkem 29 otázek typu uzavřených, polootevřených a otevřených. Tento dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro všechny všeobecné sestry z různých typů oddělení s různou úrovní vzdělání. Výsledky výzkumného šetření poukazují na rozdílnou úroveň dovedností v oblasti monitorace a interpretace EKG v závislosti na vzdělání a na typu oddělení. Dle výsledků výzkumného šetření lze říci, že sestry s vyšší úrovní vzdělání mají lepší dovednosti, než sestry se vzděláním nižším. Zároveň jsme dospěli k závěru, že sestry z kardiologického oddělení a oddělení JIP, ARO a UP mají dovednosti v této oblasti lepší, než sestry ze standardních a ostatních oddělení. Tato bakalářská práce by mohla být využita jako studijní materiál pro sestry v praxi, ale i studenty.
|
|
|
Vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních
KLAUSOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje vzájemnému očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká jsou vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Text bakalářské práce je rozdělen na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části práce se věnujeme historii vzdělání sester, současným podmínkám studia oboru Všeobecná sestra, kompetencím Všeobecné sestry, praktické výuce, mentorství a specifikům ošetřovatelské péče na vybraných odděleních. V části empirické bylo využito kvantitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí dvou variant dotazníků. Jedna varianta dotazníků byla rozdána sestrám na chirurgickém, interním a psychiatrickém oddělení. Druhá varianta dotazníků byla rozdána studentům druhého a třetího ročníku oboru Všeobecná sestra. Pro splnění cíle práce bylo sestaveno šest hypotéz. H1: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních ovlivňuje stupeň jejich dosaženého vzdělání. H2: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno vzděláním sester. H3: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno specifiky vybraného oddělení. H4: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno délkou praxe sestry na vybraném oddělení. H5: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. H6: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. Z výsledků vyplynulo, že očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno stupněm jejich dosaženého vzdělání a také předchozím vzděláním studenta. Na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení mají vliv specifika vybraného oddělení. Dále bylo zjištěno, že na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení nemá vliv vzdělání sester ani předchozí vzdělání studenta. Výsledky práce mohou využít studenti před nástupem na praktickou výuku, ale také sestry jako zpětnou vazbu.
|
host ::
RSS.