Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí21 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Burn-out v přednemocniční a nemocniční péči u nelékařských zdravotnických pracovníků
ŠAŠKOVÁ, Jana
Syndrom vyhoření je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání. U zdravotnických pracovníků je riziko vzniku syndromu vyhoření poměrně vysoké, a proto by měl být kladen důraz na jeho prevenci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je větší riziko syndromu vyhoření u pracovníků Zdravotnické záchranné služby než u nemocničních pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit vliv délky praxe a pracovního zařazení na psychickou stránku zdravotníků. Bakalářská práce byla též zaměřena na způsoby prevence stresu a syndromu vyhoření. Ke zjišťování míry vyhoření bylo použito kvantitativní šetření pomocí standardizovaného dotazníku MBI. Ke zjišťování, zda zdravotničtí pracovníci provádějí prevenci syndromu vyhoření, byl vytvořen dotazník, který obsahoval 11 otázek. Standardizovaný dotazník MBI byl vyhodnocen pomocí škály. Prevence vzniku vyhoření byla vyhodnocena v rámci Jihočeského kraje pomocí tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že nemocniční pracovníci jsou mnohem náchylnější ke vzniku syndromu vyhoření než pracovníci Zdravotnické záchranné služby. Z výzkumu vyplynulo, že čím je délka praxe delší, tím se zvyšuje riziko vyhoření u zdravotníků. Většina pracovníků se snaží vyhoření předcházet, ale při srovnání s počtem vyhořelých pracovníků, se tato prevence ukazuje jako málo účinná.
Intraoseální přístup - alternativa periferního žilního vstupu
TUROŇ, Jiří
Intraoseální vstup je alternativní metoda zajištění žilního řečiště ve stavech, kdy je obtížné nebo nemožné zajištění venózního vstupu. Používá se především u dětí, ale je možné jej použít i u dospělých osob. V bakalářské práci s názvem Intraoseální přístup ? alternativa periferního žilního vstupu se zabývám teorií problematiky zavádění intraoseálního vstupu. Z teoretické části vychází i část praktická, kde mapuji četnost použití intraoseálního vstupu a prověřuji znalosti zdravotnických záchranářů, pracujících na zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje. Pro ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, formou anonymního dotazníku. Tyto dotazníky byly rozdány na Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji, konkrétně do středisek Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec a Frýdek - Místek. Celkem bylo rozdáno 100 kusů dotazníků do sedmi oblastních středisek záchranné služby Moravskoslezského kraje. Zpět se jich vrátilo 81, návratnost je tedy 81 %. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny v procentech a uvedeny v grafech. Praktické znalosti záchranářů v Moravskoslezském kraji byly ve většině případů správné, ale našli se i odpovědi špatné, i přesto jsou výsledky výzkumu více než výborné. Četnost použití tohoto vstupu není tak častá, ale věřím, že se s těmito vědomostmi bude zavádění intraoseálního vstupu stále rozšiřovat. Určené hypotézy se potvrdily.
Horská služba České republiky, oblast Šumava a její součinnost se základními složkami integrovaného záchranného systému
HLAVÁČEK, Jan
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral málo zmapovanou oblast spolupráce základních složek integrovaného záchranného systému s Horskou službou, oblast Šumava. Zabývám se v ní zejména popisem toho, co je vlastně náplní práce horské služby a kde se na poli záchrany osob a jejich zdraví setkává se Zdravotnickou záchrannou službou, Policií ČR a Hasičským záchranným sborem Plzeňského a Jihočeského kraje. Ve své práci se snažím popsat situace typické pro spolupráci těchto složek, dále kvalitu, provázanost a případné možnosti rozšíření této spolupráce pro zajištění bezpečného pohybu a pobytu osob v horské oblasti Šumavy. Výzkum byl realizován metodou kvalitativního výzkumu, vedenou formou polostrukturovaných rozhovorů s členy jednotlivých výše jmenovaných organizací. Svým výzkumem jsem zjistil, že spolupráce funguje na velmi dobré úrovni, neustále se rozvíjí a je v podmínkách, které v jednom z našich největších pohoří panují, nezbytná. Krokem, který by mohl být podniknut k dalšímu zlepšení, je zejména vytvoření legislativního dokumentu, který by přesně vymezoval kompetence a horských záchranářů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí21 - 23  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.