|
|
The impact of apixaban on overall hemostatic potential.
Cablíková, Ladislava ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Ladislava Cablíková Školitelé: Ass. Prof. Mojca Božič-Mijovski, Ph.D., prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., RNDr. Jana Nekvindová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv apixabanu na celkový hemostatický potenciál Poruchy na určitých úrovních komplikovaného hemostatického systému mohou vést jak ke krvácení, tak i k nadměrnému srážení krve. Tyto patologické stavy jsou léčeny antikoagulačními látkami, které svým působením korigují nadměrnou koagulaci. Ovšem tradiční antikoagulační léčba nese nemálo omezení, tudíž bylo snahou vyvinout orální antikoagulancia, která by vykazovala lepší profil. Antikoagulancii nové generace jsou tzv. přímá perorální antikoagulancia - Direct Oral AntiCoagulans, zkráceně DOAC. Apixaban, jako jeden z xabanů, má předvídatelnou farmakokinetiku a farmakodynamiku, a proto nevyžaduje běžné laboratorní monitorování účinku léčby. V naléhavých klinických situacích je ovšem jeho vyhodnocení nezbytné. Klasické screeningové testy koagulace, jako je PT (protrombinový test) a APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový test) plně neodrážejí skutečný stav léčiva. Proto je snahou nalézt relativně jednoduchý a rychlý hemostatický test korelující se skutečným stavem pacienta. Jedním z nich by...
|
|
|
Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na koagulaci jejich buněk
Stránská, Štěpánka ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Barešová, Magdalena (oponent)
Při výskytu vodního květu čelí úpravny vody nejen zvýšenému výskytu sinic a řas, ale také vysokým koncentracím látek produkovaných těmito organismy, tzv. AOM (Algal Organic Matter). Přítomnost AOM pak může vést k produkci vody nevyhovující jakosti, projevující se nejen výskytem zvýšených koncentrací buněk mikroorganismů a AOM v upravené vodě, ale také výskytem celé řady dalších problémů, z nich nejzávažnější je tvorba toxických vedlejších produktů dezinfekce, tzv. DBPs (Disinfection By-Products). Prvořadým úkolem úpravy vody v těchto případech pak je odstranit buňky mikroorganismů v neporušeném stavu tak, aby nedošlo k uvolnění AOM do upravované vody. Tato práce se zabývá vlivem AOM produkovaných fytoplanktonem na koagulaci jejich buněk. Účinnost koagulace je ovlivněna různými vlastnostmi buněk. Významná je především závislost dávky koagulačního činidla na ploše povrchu buněk a velikost a hodnota jejich povrchového náboje. Bylo prokázáno, že AOM mohou mít jak negativní tak i pozitivní vliv na koagulaci buněk sinic a řas. K inhibici koagulace dochází hlavně při vysokých koncentracích především nízkomolekulární složky AOM. Naopak pozitivní vliv na průběh koagulace mají vysokomolekulární AOM (zejména proteiny), které při nízkých koncentracích a v určitém rozmezí pH cca 4-6 významně přispívají k účinné...
|
|
|
Odstraňování microcystinů při úpravě pitné vody
Vaněčková, Hana ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Pumann, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na studii koagulační fáze úpravy vody na pitnou z hlediska účinnosti odstraňování cyanotoxinu microcystinu a z hlediska odpovědí ekotoxikologických indikátorů druhu Daphnia magna na různé koncentrace vzorku sinicového květu odebraném z vodní nádrže, kterému dominuje sinice druhu Microcystis aeruginosa. Odebraný vzorek sinicového květu byl dávkován ve třech koncentracích, které lze běžně najít v přírodním prostředí, šesti klonům perloočky druhu D. magna, přičemž tři klony již měly předchozí zkušenost se sinicí druhu M. aeruginosa a tři klony nikoliv. Proces koagulace probíhal za optimálních podmínek: pH = 6,36; KNK4,5 = 0,26 mmol.l-1 ; Fe = 0,162 mg.l-1 , DOC = 2,83 mg.l-1 za použití 10,5 ml 0,125M NaHCO3 ve 2 l ultračisté vody, přičemž jednotlivé formy microcystinu v dávkované sinicové směsi byly detekovány v poměru 31,6 % MC-LR, 53,6 % MC-RR a 14,8 % MC-YR. Ukázalo se, že koagulační proces nebyl schopen odstraňovat microcystin, tj. účinnost procesu byla nulová. V ekotoxikologické studii byl zaznamenán rostoucí negativní účinek na perloočky se zvyšující se koncentrací dávkované sinicové směsi. V rámci jejich odpovědí byla zjištěna meziklonální variabilita, avšak předchozí zkušenost s přítomností sinice druhu M. aeruginosa nehrála v této studii roli. Dávkovaný...
|
|
|
Užití trombelastografie při hodnocení koagulace u žen s fyziologicky a patologicky probíhajícím těhotenstvím
Polák, Ferdinand ; Závada, Josef (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Feyereisl, Jaroslav (oponent)
Užití trombelastografie při hodnocení koagulace u žen s fyziologicky a patologicky probíhajícím těhotenstvím MUDr. Ferdinand Polák Abstrakt dizertační práce Úvod: Cílem této práce bylo porovnat trombelastografické koagulační parametry zdravých těhotných žen, zdravých netěhotných žen a žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím (preeklampsie, mrtvé plody) a dále tyto výsledky porovnat s referenčními hodnotami používanými pro běžnou populaci. V případě zjištění významných rozdílů mezi těhotnými a netěhotnými ženami vypracovat nová referenční rozmezí pro použití u těhotných žen. Soubor a metody: Prospektivní observační studie porovnávající trombelastografické parametry zdravých těhotných žen ve třetím trimestru gravidity (skupina GRAV, 60 žen), zdravých netěhotných žen ve fertilním věku (skupina NON-GRAV, 43 žen) a žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím (skupina PATOL, 50 žen). Výběrová percentily byly použity pro vytvoření nových referenčních rozmezí. Výsledky a závěry: Zjistili jsme statisticky významné rozdíly mezi skupinami GRAV a NON-GRAV. Proto jsme, na základě získaných výsledků, vypracovali nová referenční rozmezí trombelastografie pro těhotné ženy. Koagulační změny u žen s patologicky probíhajícím těhotenstvím jsou hůře předvídatelné a mohou vést nejen k hyperkoagulačním, ale i k hypokoagulačním...
|
|
|
Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na koagulaci dalších znečišťujících příměsí přítomných v povrchových vodách
Barešová, Magdalena
Úprava pitné vody se potýká s výskytem fytoplanktonu zejména ve fázi jeho odumírání, kdy dochází k uvolnění značného množství celulárních organických látek (COM - Cellular Organic Matter). Vzhledem k druhové závislosti charakteru COM a tedy i účinnosti jejich odstranění, tato práce srovnává organické látky, tzv. Algal Organic Matter (AOM), produkované čtyřmi běžně se vyskytujícími druhy fytoplanktonu: zelenými řasami Chlamydomonas geitleri, rozsivkami Fragilaria crotonensis a sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima. Odlišnost extracelulární a celulární frakce byla hodnocena monitoringem růstu a srovnáním AOM získaných v různých fázích rozvoje fytoplanktonu. Vzhledem k tomu, že COM jsou nejen obtížně odstranitelné, ale ztěžují i odstranitelnost dalších znečišťujících příměsí, práce zkoumá vliv souběžné koagulace COM a dalších látek přítomných v povrchových vodách: kaolinu, huminových látek (HL) a buněk M. tenuissima. Průběh koagulace byl studován pomocí sklenicových zkoušek s jednotlivými komponenty i jejich směsi za přítomnosti koagulantu (síran hlinitý či železitý) či bez něj. Důraz byl kladen na proteinovou složku COM M. aeruginosa. S cílem zvýšit odstranitelnost proteinových COM byla zařazena preoxidace. Koagulace odstranila s až 99% účinností zákal jílového i organického...
|
|
|
Oxidace látek produkovaných sinicí Microcystis aeruginosa a její vliv na úpravu vody koagulací
Štědrá, Karolína ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
V důsledku eutrofizace vodního prostředí dochází k masivnímu rozvoji řas a sinic a vzniká tzv. vodní květ. Úpravny pitné vody se pak musí vypořádat se zvýšeným množstvím buněk a také látek, které řasy a sinice produkují (tzv. AOM). Přítomnost AOM způsobuje mimo jiné snížení účinnosti koagulace, která je při úpravě vody zásadním procesem. S cílem zvýšit její účinnost se přidávají další metody úpravy, například oxidace ozonem zařazená zpravidla před koagulaci. Zatímco ozonizaci buněk řas a sinic byla věnována jistá pozornost, o vlivu ozonizace na AOM je toho známo velmi málo. Tato diplomová práce se zaměřila na vyhodnocení vlivu ozonizace v kombinaci s koagulací na odstranění celulárních organických látek (COM) sinice Microcystis aeruginosa. Zkoumán byl vliv ozonizace před koagulací a ozonizace po koagulaci na odstranění COM. Sledována byla také degradace microcystinů, které se přirozeně vyskytovaly ve vzorku COM. Byly aplikovány různé dávky ozonu (1 - 10 mg/L) při třech hodnotách pH - 5, 7 a 9. Koagulace byla prováděna se dvěma koagulačními činidly - síranem hlinitým a síranem železitým. Samotná ozonizace měla jen zanedbatelný vliv na odstranění COM, ale úspěšně eliminovala microcystiny, jejichž degradace byla účinnější při pH 5 a 7 než při pH 9. Také předozonizace dokázala účinně odstranit...
|
|
|
The impact of apixaban on overall hemostatic potential.
Cablíková, Ladislava ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Ladislava Cablíková Školitelé: Ass. Prof. Mojca Božič-Mijovski, Ph.D., prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., RNDr. Jana Nekvindová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv apixabanu na celkový hemostatický potenciál Poruchy na určitých úrovních komplikovaného hemostatického systému mohou vést jak ke krvácení, tak i k nadměrnému srážení krve. Tyto patologické stavy jsou léčeny antikoagulačními látkami, které svým působením korigují nadměrnou koagulaci. Ovšem tradiční antikoagulační léčba nese nemálo omezení, tudíž bylo snahou vyvinout orální antikoagulancia, která by vykazovala lepší profil. Antikoagulancii nové generace jsou tzv. přímá perorální antikoagulancia - Direct Oral AntiCoagulans, zkráceně DOAC. Apixaban, jako jeden z xabanů, má předvídatelnou farmakokinetiku a farmakodynamiku, a proto nevyžaduje běžné laboratorní monitorování účinku léčby. V naléhavých klinických situacích je ovšem jeho vyhodnocení nezbytné. Klasické screeningové testy koagulace, jako je PT (protrombinový test) a APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový test) plně neodrážejí skutečný stav léčiva. Proto je snahou nalézt relativně jednoduchý a rychlý hemostatický test korelující se skutečným stavem pacienta. Jedním z nich by...
|
|
|
Vliv oxidačních procesů na koagulaci AOM
Titov, Ivan ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
V důsledku antropogenních vlivů jsou povrchové zdroje pitné vody vystaveny nadměrnému rozvoji fytoplanktonních společenstev. To představuje problém pro úpravu pitné vody nejenom z důvodu přítomnosti velkého počtu buněk fytoplanktonu, ale i z důvodu přítomnosti vysokých koncentrací látek produkovaných fytoplanktonem, tzv. AOM (Algal Organic Matter). Tyto sloučeniny mají nízkou odstranitelnost při konvenční úpravě pitné vody koagulací, a proto je v současné době zlepšení jejich odstranitelnosti předmětem řady výzkumů. Jedním ze způsobů, jak zvýšit účinnost koagulace buněk řas a sinic a jimi produkovaných látek, může být oxidační proces zařazený před koagulaci. Tato práce se proto zabývá vlivem oxidačních procesů na odstranění AOM koagulací a na jakost upravené vody. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že přínos předoxidace pro koagulaci AOM zdaleka není jednoznačný. Na jednu stranu předoxidace může v případě vhodně nastavených provozních podmínek, správné volbě oxidačního procesu a použití optimální dávky oxidačního činidla zvýšit účinnost odstranění části AOM, např. cyanotoxinů, látek způsobujících nepříjemnou chuť a zápach nebo nízkomolekulárních látek díky jejich mineralizaci. Na druhou stranu může mít předoxidace i negativní vliv na koagulaci AOM, např. může rozkládat vysokomolekulární...
|
|
|
Optimalizace koagulačního postupu při čištění odpadní vody
Švábová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací stanovení chemické spotřeby kyslíku metodou ve zkumavkách a optimalizací koagulačního procesu pro danou externí firmu. CHSK je jedním ze základních rozborů všech druhů vod, i když ve svém standardním provedení produkuje velké množství ekologicky závadných činidel. Proto bylo využito alternativního stanovení metodou ve zkumavkách, jehož postup z normy ČSN ISO 15705 byl upraven a nyní je dostupný pro veřejnost. Cílem byla také optimalizace koagulačního procesu při čištění odpadní vody z průmyslové lakovny. Byla vyvrácena minimální dávka koagulačního činidla uvedená v provozním návodu firmy a stanovena hodnota pH, při které měl síran hlinitý jako použité koagulační činidlo nejlepší účinnost.
|
|
|
Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na koagulaci dalších znečišťujících příměsí přítomných v povrchových vodách
Barešová, Magdalena
Úprava pitné vody se potýká s výskytem fytoplanktonu zejména ve fázi jeho odumírání, kdy dochází k uvolnění značného množství celulárních organických látek (COM - Cellular Organic Matter). Vzhledem k druhové závislosti charakteru COM a tedy i účinnosti jejich odstranění, tato práce srovnává organické látky, tzv. Algal Organic Matter (AOM), produkované čtyřmi běžně se vyskytujícími druhy fytoplanktonu: zelenými řasami Chlamydomonas geitleri, rozsivkami Fragilaria crotonensis a sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima. Odlišnost extracelulární a celulární frakce byla hodnocena monitoringem růstu a srovnáním AOM získaných v různých fázích rozvoje fytoplanktonu. Vzhledem k tomu, že COM jsou nejen obtížně odstranitelné, ale ztěžují i odstranitelnost dalších znečišťujících příměsí, práce zkoumá vliv souběžné koagulace COM a dalších látek přítomných v povrchových vodách: kaolinu, huminových látek (HL) a buněk M. tenuissima. Průběh koagulace byl studován pomocí sklenicových zkoušek s jednotlivými komponenty i jejich směsi za přítomnosti koagulantu (síran hlinitý či železitý) či bez něj. Důraz byl kladen na proteinovou složku COM M. aeruginosa. S cílem zvýšit odstranitelnost proteinových COM byla zařazena preoxidace. Koagulace odstranila s až 99% účinností zákal jílového i organického...
|
host ::
RSS.