|
|
Sezonní dynamika vnitřních parazitů koní v aktivní stáji
HOŘEJŠOVÁ, Barbora
Cílem této diplomové práce je poskytnout informace o vnitřních parazitech, vývojo-vých fázích a možnostech chovatelských opatření směřujících k omezení výskytu gastrointestinálních parazitů u koní. Tyto informace jsou doloženy vlastní analýzou u pozorovaných koní na farmě v Mažicích v letech 2020 až 2022. Cílem bylo hod-nocení sezónního vlivu na dynamiku vylučování vajíček gastrointestinálních helmintů čeledi Strongylidae u koní chovaných v aktivní stáji.
|
|
|
Využití fytoterapie v chovu koní
HAVLÍKOVÁ, Natálie
Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat rešerši o fytoterapii a jednotlivých byli-nách využívaných v chovu koní, vnitřních parazitech a jejich vývojových fázích. Chovatelé věnují více pozornosti koním z hlediska péče a z toho důvodu využívají nejrůznější nekonvenční léčiva, například ve formě bylin. Praktická část se věnovala sledování účinnosti bylinné směsi na podporu orga-nismu proti vnitřním parazitům od firmy WILD HERBS s.r.o. a doporučení při pou-žívání bylin v chovu koní. Sledování probíhalo na farmě v Mažicích, kde stádo koní dostávalo směs podávanou v několika etapách v krmném automatu. Po dokrmení směsi následovalo koprologické vyšetření. Ve sledovaném chovu byli ze skybal zjištěni velcí a malí strongylidi, roup koňský, tasemnice koňská a škrkavka koňská. Důležitým faktorem při zkrmování směsi bylo průkazné snížení hodnot EPG v porovnání s předchozími lety což bylo také cílem. Hodnota EPG v roce 2022 byla průměrně za celý rok 273 což je velké snížení oproti předchozímu roku 2021 kdy průměrná hodnota EPG činila 634. Rozdíly hodnot EPG mezi ročními obdobími nebyly průkazné, největší vliv má vždy aktuální počasí či příchod nového koně do stáda a odolnost jedinců na infekci. Na většinu koní směs působila velmi příznivě, ale v některých etapách roku mělo několik jedinců vyšší hodnoty EPG, což mohlo mít několik příčin. Kroky potřebné k podpoření chovu částečně prostému parazitóz jsou: sběr sky-bal, vláčení pastvin a hlídání míry parazitární infekce, podávaní vhodných bylin-ných směsí a při velké infekci použít anthelmintika.
|
|
|
Využití termografie v chovu koní
KOZLOVÁ, Eliška
U koní je využití infračervené termografie na vzestupu zejména kvůli bezkontaktnosti a vysoké citlivosti na změnu teploty. Díky těmto vlastnostem nachází uplatnění v řadě odvětví, jako je například jezdecký sport, fyzioterapie, reprodukce a samotná veterinární medicína koní. Cílem této práce bylo vytvořit přehled o dosavadních vědeckých a praktických poznatcích týkajících se využití termografie v chovu koní. V další části bylo cílem vlastní sledování v provozních podmínkách stáje a následné ověření metodiky použití termokamery v chovu koní. Byla zhodnocena náročnost provedení, kvalita výstupů a možnost využití v chovatelské praxi. Termografické měření se uskutečnilo na rodinné farmě pomocí termokamery Flir E5-XT. U 8 koní byly pořízeny termogramy distálních částí končetin, jedinci byli ve věku od 4 do 29 let. Termografické snímky se vyhodnocovaly kvalitativně. Byl porovnáván rozdíl teplot mezi symetrickými oblastmi končetin a výsledky byly dány do souvislosti se zdravotními záznamy koní. Pokud se objevil rozdíl teplot mezi kolaterálními končetinami větší než 2 °C, byl tento rozdíl pokládán za signál zdravotního problému. Termokamera potvrdila nákrok zadní končetiny u valacha Santyse, zde byl rozdíl teplot mezi zadními končetinami 4 °C. Dále termografie ukázala vysoké teploty šlach (42,3 °C) klisny Sunnamy, u které bylo diagnostikováno chronické onemocnění šlach předních nohou. U Libie oblasti se zvýšenou teplotou naznačovali účinky léčby pomocí pijavic. Avšak u valacha Hipstera nejspíše rozdíl teploty šlach předních nohou o 2,9 °C způsobila nesprávná metodika termografického měření. Konkrétně se jednalo o kartáčování předních nohou těsně před vyšetřením. U zkoumaných jedinců byla zjištěna průměrná teplota korunky kopyta 31 +- 1,6 °C. Využití termografie je v chovu koní velice užitečné, při měření je ale důležité zohlednit faktory vnějšího prostředí, informace o zdravotním stavu koně a také technické parametry termokamery. Neméně důležité je proškolení osoby provádějící dané měření a následné vyhodnocení termogramů.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na biochemické parametry krve u koní
ZELENKOVÁ, Sofie
Tato práce na téma "Vliv vybraných faktorů na biochemické parametry u koní" se zabývá zhodnocením látkového metabolismu u zvolených skupin koní v definovaných nutričních a chovatelských podmínkách a určením případných metabolických rizik a způsobem jejich řešení. Látkový metabolismus byl hodnocen pomocí vybraných biochemických parametrů, které byly porovnávány mezi sportovními koňmi a koňmi využívaných k výuce jezdectví na Školním statku v Humpolci. Z každé skupiny bylo vybráno pět koní, u kterých byly vyhodnoceny chovatelské a nutriční podmínky, fyziologický stav, možné příčiny poruch látkové-ho metabolismu a návrhy řešení. Naše výsledky se shodovaly s výzkumy jiných studií, avšak nebyl zde statisticky významný rozdíl hodnot zkoumaných biochemických parametrů mezi sledovanými skupinami koní. Rozdíl byl patrný mezi jednotlivé odběry. U alkalické fosfatázy byl u některých koní zjištěna její zvýšená aktivita. Hodnoty cholesterolu byly nejnižší v jarním období a byly mimo fyziologické rozmezí. Byly zjištěny nižší hodnoty vápníku v letním období, které mohou být způsobeny jeho nedostatečným příjmem. Naopak hodnoty hořčíku překračují referenční rozmezí a mohou být způsobeny jeho nadbytečný příjmem nebo onemocněním led-vin. Narušení metabolického stavu může být způsobeno různými onemocněními jako je například equinní metabolický syndrom, vývojová ortopedická onemocnění, hyperlipemie nebo laminitida.
|
|
|
Porovnání metod tréninku a přípravy skokových koní s rozdílným stupněm výkonnosti
VANČUROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním metod tréninku a přípravy skokových koní různé výkonnostní úrovně. Bylo sledováno celkem šest koní s rozdílným stupněm výkonnosti od výkonnosti Z po T. Sledování probíhalo po dobu 3 měsíců, individuálně u každého koně. Byly sledovány rozdíly v metodách tréninku a objemy a frekvence intenzivní a klidové práce. Podrobným sledováním byly zjištěny rozdíly v intenzivní, ale i v klidové práci u sledovaných kategorií koní. Rozdíly mezi kategoriemi byly nejvíce ve skokové práci (každý kůň se individuálně připravoval podle potřeb a svých skokových zkušeností). Statisticky významné rozdíly byly zjištěny také v klidovém režimu práce, a to v trávení času ve výběhu (F= 6,924++). Přiježďovací práce byla nejvíce využita zejména u koní s výkonností Z - ZL než u ostatních koní. Přiježďování činilo během přípravy 66 %, resp. 70 % z celého obejmu intenzivní práce. A o něco méně a podobné to bylo u koní stupně S-ST (43 %, resp. 64 %) a u koně stupně T (45 %, resp. 63 %). Skoková práce do 100 cm byla využita u koní stupně Z - ZL v objemu 45 minut v 1. měsíci přípravy a postupně se stupňovala ve 2. a 3. měsíci (90, resp. 225 minut za měsíc). Skoková práce do 120 cm byla zastoupena pouze u koní s výkonností S-ST (45 resp. 135 min. za měsíc). Tato skupina koní taktéž více využívala skokovou práci do 125 cm (45, resp. 180 min. za měsíc). Kůň stupně T byl trénován na skocích od 110 cm do 135 cm během celé přípravy. Práce v terénu byla nejvíce používána v tréninku u koní s výkoností Z - ZL (45 minut, resp. 570 minut za měsíc). Lonžovací práce byla využívána u všech kategorií koní, nejvíce u koní stupně S - ST (60, resp. 360 minut za měsíc) a u koně stupně T, kde se objem lonžovací práce stupňoval.
|
|
|
Vliv struktury stáda koní na agonistické chování
KOSTROUNOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá vybranými částmi etologie koní a projevy chování při komunikaci, při sociálním chování a tvorbě hierarchie. Detailněji se zaměřuje na agonistické chování koní, které zahrnuje interakce mezi dvěma nebo více jedinci v konfliktu. Agonistické chování je pozorováno ve třech stádech koní s odlišnou strukturou. Etologické pozorování tří odlišně strukturovaných stád bylo provedeno metodou přímého sledování po dobu čtyřiceti světelných hodin. Záznamy interakcí jednotlivých stád byly zapisovány do etogramů. Z etogramů se následně vyhodnotila četnost interakcí a výskyt jednotlivých projevů agonistického chování. Byla vyhodnocena frekvence a intenzita projevů agonistického chování koní ve stádech a následné porovnání chování v jednotlivých stádech. Po dobu sledování se celkem zaznamenalo 202 interakcí, z toho 54 (27 %) interakcí zahrnovalo přímý kontakt. Celkový výskyt agresivních interakcí s přímým kontaktem byl nejvíce pozorován ve stádech hřebců, a to v 74 %, klisen v 19 % a smíšeném stádu (valaši, klisny a hříbě) bylo zjištěno pouze 7 % výskytu. Nejvyšší frekvence byla pozorována opět ve stádě hřebců, kde se vyskytlo 2,8 interakcí na hodinu, u klisen 1,3 interakcí a ve smíšeném stádě to byla 1 interakce na hodinu. Hřebci vykazovali nejvyšší intenzitu i frekvenci projevů agonistického chování. Při porovnání jednotlivých stád vyšel statisticky vysoce významný rozdíl v chování mezi stádem hřebců a stádem klisen, staticky významný rozdíl mezi stádem hřebců a stádem smíšeném, stejně tak mezi stádem klisen a stádem smíšeném.
|
|
|
Pohybová aktivita koní v aktivní stáji v závislosti na věku a ročním období
ORSÁKOVÁ, Kamila
Cílem diplomové práce bylo sledování denní aktivity vybraného souboru koní v aktivní stáji v průběhu roku. Na základě pozorování vyhodnotit vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní v aktivní stáji. Pro měření pohybové aktivity byly využity GPS truckery, které se pozorovaným koním upevňovaly na ohlávku (nátylník). Celkem bylo provedeno 170 pozorování u koní převážně plemene český teplokrevník ve 3 různých věkových skupinách (mladí - do 5 let, střední - 6-15 let, staří - 16 a více let). Bylo sledováno 14 koní: 5 koní ve skupině mladí, 5 koní ve skupině střední a 4 koně ve skupině starý v aktivní stáji Mažice. Sledování probíhalo v průběhu léta, podzimu a zimy při volném pohybu koně po všech částech aktivního ustájení, bez využívání koní ke sportu nebo k jezdeckým účelům. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Statistica.12. V aktivní stáji se projevil vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní. V létě byla zaznamenána nejvyšší aktivita u všech skupin průměrně 11,6 km/den. Největší byla u mladých koní, kteří ušli v průměru 13,53 km/ den v létě. Naopak nejmenší rozdíly v denní aktivitě byly v období zimy, kdy mladí ušli průměrně 10,1 km/den, střední a starý 8,6 km/den. Ukázalo se, že v průběhu roku skupina mladí vykazovala nejvyšší aktivitu a má na ně největší vliv roční období. Naopak skupina staří a střední nevykazovala takový rozdíl v aktivitě při změnách ročního období. Například na podzim a v zimě jsou u skupiny starý a střední hodnoty skoro na stejné úrovni. Aktivní ustájení má velkou výhodu volného pohybu, ale musí být správně navrženo. Je to technika chovu, která umožní koni ujít tolik kilometrů za den, kolik je jeho potřeba a tím podporuje u mladých koní správný vývoj pohybového aparátu a krevní oběh u starých koní. Výsledky mohou být využity jako přehled pro chovatele, kterého zajímá kolik kůň může během dne a ročního období ujít a podle toho navrhnout časové možnosti výběhu.
|
|
|
Hodnocení míry parazitární infekce koní v aktivním ustájení
HŘEBEJKOVÁ, Lucie
V průběhu jednoho roku byla pomocí McMaster testu periodicky sledována parazi-tární infekce u 24 koní a 3 pony. Hodnoty EPG se v průběhu roku měnily, nejvyšší byly na jaře a nejnižší v zimě. Sledování ukázalo, že u pony jsou obvykle nižší než u velkých koní. Na jaře byla infekce strongylidy zjištěna u všech zvířat, podíl zvířat s vysokými hodnotami EPG od jara postupně klesal. Nejvyšší hodnota zjištěná u koně byla 3075, zatímco u pony byla nejvyšší hodnota 1200 EPG. Korelace byla poté potvrzena i statisticky, kdy byla hodnota p = 0,004 < 0,05. Vysoká variabilita stanovení ukazuje spíše na významný vliv vlastností jedince než na korelaci s věkem, typem zvířete nebo časem stanovení (p 0.05).
|
|
| |
|
|
Kůň jako námět v malířské tvorbě
BOHÁČOVÁ, Adéla
Bakalářská práce, rozdělena do tří hlavních okruhů, se zabývá koňským námětem v malířské tvorbě napříč zásadními uměleckými slohy a směry. Věnuje se obecné charakteristice, evoluci a domestikaci koně, jeho významu a důležitosti pro lidský život. Především ale historii zobrazování koně ve výtvarném umění a jeho odrazu v mytologii. Práce prezentuje také přístupy vybraných autorů, kteří téma koně ve své tvorbě významně reflektovali. Součástí práce jsou dva obrazy s námětem koně o velikosti 80 x 80 cm technikou akryl na plátně a přípravné skici a studie dokumentující průběh a realizaci tvorby.
|
host ::
RSS.