|
|
Korunovace Josefa I. římským králem v Augšpurku 26. ledna 1690
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná diplomová práce se věnuje volbě a korunovaci arciknížete Josefa římským králem, které se uskutečnily v lednu 1690 v Augšpurku. Zaměřuje se na rekonstrukci průběhu jednotlivých rituálních kroků korunovačních slavností, které měly přesně daná ceremoniální pravidla. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství všech částí performancí, kterým se autorka věnuje tak, jak chronologicky následovaly za sebou. Šlo o slavnostní vjezd císařské rodiny do Augšpurku, příjezdy jednotlivých kurfiřtů Římsko-německé říše do města, předvolební jednání, samotnou volbu nového římského krále a následnou korunovaci zvoleného arciknížete Josefa. Stranou pozornosti nezůstávají ani okázalé slavnosti a velkolepá korunovační hostina, jež se konaly po korunovaci mladého Habsburka římským králem. Součástí performancí také bylo předání vzácných darů císaři, jeho manželce i synovi. Příslušníci vládnoucí dynastie přijali od představitelů augšpurského magistrátu a zástupců stavů Římsko-německé říše drahocenné předměty, jejichž alegorická výzdoba nesla bohatou symboliku. Přítomná práce se proto pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky výzdoby, kterou tvořily zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky. Ty oslavovaly obdarované a zrcadlily ideální ctnosti, jimiž měl panovník z habsburského rodu oplývat.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu
TŮMOVÁ, Blanka
Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracovat návrh projektu s názvem {\clqq}Osobnost Karla Komzáka``, jehož prostřednictvím dojde k rozšíření produktu Vltavotýnské slavnosti města o různorodá kulturní představení této slavné osobnosti. Smyslem tohoto projektu je přilákat větší množství turistů do města během jeho probíhajících slavností a přispět tak k hlubšímu porozumění historie mikroregionu Vltavotýnsko ze strany návštěvníků slavností města. Projekt, představující osobnost Karla Komzáka nejen obyvatelům města a jeho okolí, ale také všem přijíždějícím turistům prostřednictvím Vltavotýnských slavností města, zvýší atraktivitu města Týn nad Vltavou jako destinace kulturního cestovního ruchu, zvýší návštěvnost mikroregionu jako celku, přispěje k prodloužení doby pobytu turistů, a tím ke zvýšení průměrné útraty turistů v destinaci. Potenciální návštěvníci si spotřebou produktu v podobě kulturních představení Karla Komzáka uspokojí širší škálu svých potřeb, prohloubí si své vědomosti o historickém významu Vltavotýnska. Navrhnutý projekt, který je smysluplný, po ekonomické stránce realizovatelný, a který se shoduje se zásadami životního prostředí, může pro město Týn nad Vltavou představovat jakousi výzvu k jeho uskutečnění, a tím zviditelnění se a především naplnění potřeb účastníků kulturního cestovního ruchu.
|
|
|
Lidové zvyky jižních Čech: Mají šanci přežít nové milénium?
MARHOUNOVÁ, Jitka
Práce se zabývá lidovými zvyky jižních Čech, zda mají šanci přežít další milénium. Na začátku je definován původ a vznik zvyků, poté je uveden přehled svátků církevních a světských a rozdíl mezi zvykem, pranostikou a pověrou. Hlavní část poté obsahuje popis jednotlivých svátků. Obvykle je vysvětlen původ svátků, možná modifikace která se s nimi udála během věků a jak vypadají v dnešní době. K tomu je uveden popis zvyků, které se k tomuto svátku vztahují. Svátky jsou řazeny podle běhu roku, od začátku roku až na jeho konec. Cílem je zjistit, které důvody vedou k tomu, že lidové zvyky pomalu upadají v zapomnění a možnost, jak to napravit.
|
|
|
Waldorfská mateřská škola
JEKOSCHOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá alternativní mateřskou školou waldorfského typu. Teoretická část je zaměřena na popsání této alternativy z pohledu rytmu MŠ.Druhá část práce je dotazníkové šetření ve kterém rodiče uvádějí důvody, které je vedly ke zvolení této alternativy a jejich spokojenost v konkrétní waldorfské mateřské škole.
|
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
host ::
RSS.