|
|
Porovnání užitkových vlastností mezi plemeny králíků velký světlý stříbřitý a kalifornský
Sysel, Zdeněk
V literární části se bakalářská práce zabývá historií chovu králíků a jejich stavů v České republice. Dále je zde zmíněno rozdělení plemen na základě jejich hmotností a využívaná technologie chovu v drobnochovu i faremním chovu. Část je věnována užitkovým vlastnostem, jako je růstová schopnost a jatečná výtěžnost. V návaznosti na užitkové vlastnosti je charakterizováno králičí maso a produkce kožek. V experimentální části je popsáno porovnání užitkových vlastností plemen Kalifornský a Velký světle stříbřitý v drobnochovu. Pozorovaní jedinci byli od 6. týdne po narození pravidelně váženi a v 18. týdnech poraženi. Lepších denních přírůstků dosahovalo plemeno Velký světlý stříbřitý, a to 35,84 g před odstavem a 22,25 g po odstavu. Nejvyšší přírůstky byly u obou plemen zaznamenány v období 7. – 11. týdnech věku. Po porážce byla vypočítána jatečná výtěžnost a jatečně upravená těla obou plemen opět porovnána. Průměrná porážková hmotnost Kalifornského plemene činila 2262 g a jatečná výtěžnost 54 %. U plemene Velký světle stříbřitý byla navážena průměrná porážková hmotnost 2777 g a jatečná výtěžnost vypočtena na 56 %. Plemeno Kalifornské vynikalo váhovou vyrovnaností jedinců bez ohledu na pohlaví, u plemene VSS byla lepší růstová schopnost pozorována u samic.
|
|
|
Produkce, zpracování a nutriční vlastnosti ovčího masa
Ryvolová, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku produkce a technologie zpracování jehněčího a skopového masa. Produkce a spotřeba masa v současné době i v minulých letech je popsána v úvodní kapitole. Jednotlivá plemena jsou rozdělena podle užitkového zaměření. Následující kapitoly se zabývají teoretickým pohledem na chov, výživu a reprodukci ovcí Technologické opracování za účelem získání masa začíná již u chovatele přípravou k přepravě na jatka. Dalšími kroky jsou předporážkové operace, omráčení a samotná porážka. Zmíněny jsou také vlivy působící na výslednou kvalitu masa. Chemické a nutriční vlastnosti jsou popsány se zaměřením na nejvýznamnější obsahové složky ovčího masa, jejich využitelnost a přínos pro lidský organismus. Závěrečná část práce shrnuje senzorickou a mikrobiologickou jakost, kulinární zpracování včetně různých způsobů tepelného opracování a nejznámější ovčí pokrmy oblíbené napříč všemi kontinenty.
|
|
|
Porovnanie plnokrvných plemenných žrebcov pôsobiacich v ČR podľa výkonnosti potomstva
Tomková, Kristína
Téma porovnání plnokrevných plemenných hřebců působících v ČR podle výkonnosti potomstva jsem si vybrala zejména proto, že bych chtěla poukázat na konkurence schopnost českých plemenných hřebců v českém chovu i přes velké množství importů z turfově vyspělých zemí a tedy i po výkonnostně silnějších otcích oproti těm, kterých se podařilo získat pro český chov, dále proto, že jsem byla sama zvědavá na celkovou bilanci mnou vybraných plemenných hřebců. V první řadě jsem se věnovala charakteristice anglického plnokrevníka, kde jsem začala úplným počátkem vzniku plemene, od tří zakladatelů přes první sportovní využití až po chov a využití v současnosti.
|
|
|
Šlechtění a pěstování sladovnického ječmene v ČR
PANSKÁ, Terezie
Šlechtění a pěstování sladovnického ječmene má v České republice svou nezastupitelnou úlohu. Sladovnický ječmen je šlechtěn a pěstován převážně pro vyprodukování kvalitního zrna, které je stěžejní komoditou pro výrobu tuzemského piva. Na kvalitu a výnos sladovnického zrna jsou kladeny čím dál větší nároky, vlivem stoupající úrovně "Českého piva". Cílem této bakalářské práce je zhodnotit kvalitu sladovnického ječmene v České republice v letech 2010-202. Dále shromáždit a zhodnotit poznatky o šlechtění a pěstování sladovnického ječmene v České republice. Práce je vytvořena formou literární rešerše a podpořená výsledky ÚKZÚZ a Českého statistického úřadu za uvedené období. První část literární rešerše je zaměřená na šlechtění ječmene a vývoj nových odrůd, tedy na zabezpečení genetického vlivu na výslednou kvalitu a výnos předního zrna sladovnického ječmene. Navazující pěstování zahrnuje popis vývoje technologií, které se rovněž podílejí na kvalitě a výnosu finální produkce. Závěrečná část bakalářské práce je věnována shrnutí výsledků šlechtění a pěstování za uvedené období, které prokázaly nenahraditelné uplatnění a produktivní vývoj této obiloviny.
|
|
|
Návrh standardu plemene králíka Miniature Lop a porovnání metod šlechtění
ČERMÁKOVÁ, Monika
Hlavním tématem této diplomové práce je králičí plemeno Miniature Lop, které je na území České republiky doposud neuznané. Miniature Lop byl vyšlechtěn ve Velké Británii, kde bylo plemeno roku 1994 uznáno. Standard plemene přijaly i další evropské státy. Cílem této práce bylo navrhnout plemenný standard tak, aby odpovídal standardům zahraničním. Dalším cílem bylo zmapovat situaci chovu tohoto plemene na území České republiky a popsat jednotlivé metody šlechtění. Data byla zpracována pomocí online dotazníku Survio a skrze vyhotovení tabulek v MS Excel, jež byly rozeslány celkem deseti českým chovatelům. Grafy a tabulky byly vyhotoveny v programu Apple Numbers. K prvnímu importu plemene Miniature Lop z Velké Británie došlo roku 2017. Chovatelů věnujících se tomuto plemenu přibývá. Zároveň roste i počet importovaných jedinců do České republiky. K 31. 3. 2022 bylo dovezeno celkem 86 jedinců ze zahraničí. Celkem 26 zvířat bylo označeno kroužkem B.R.C. Většina jedinců, celkem 62 %, pocházela z Velké Británie. Následovalo Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko a Rakousko. Jedinci, u nichž bylo uvedeno jméno původního chovatele, pocházeli z celkem 30 různých zahraničních chovů. Králíci byli dovezeni v celkem 51 barevných rázech. Nejpočetněji importovaným zbarvením byl siamský žlutý. Nejvíce dovezených jedinců vážilo v rozmezí 1 400-1 500 g. Hmotnost samic se byla průměrně vyšší, pohybovala v rozpětí 1 300-1 900 g. Samci vážili obvykle mezi 1 200-1 600 g. Další údaje byly vypočteny z celkem 65 vrhů o 268 narozených mláďatech k 1. 3. 2022. Průměrný počet mláďat ve vrhu byl 4,12. Průměrný podíl zastoupení trpaslíků ve vrhu byl 10,07 %. Z celkového počtu narozených mláďat včetně trpaslíků bylo odchováno 63,80 %. K úhynům mláďat během narození či odchovu došlo z 26,11 %. Téměř čtvrtina veškerých narozených mláďat působí dále v chovech na území České republiky. Celkem 2,23 % mláďat bylo exportováno do zahraničích chovů. Byl navržen standard plemene a byly popsány jednotlivé metody šlechtění.
|
|
|
Vliv umělého dokrmování na jedince řádu Psittaciformes, jejich hnízdní chování a schopnosti další reprodukce
BALABÁN, Michal
Umělé dokrmování jedinců řádu Psittaciformes je důležité téma v souvislosti s potenciálními problémy při reprodukci takto odchovaných jedinců. To se dotýká i budoucího přežití některých druhů ohrožených ve volné přírodě. V literatuře není toto téma příliš rozvinuto a u mnoha chovatelů převládá názor, že uměle dokrmovaní ptáci by v chovu mohli působit problémy. Jako metodika je zvolena literární rešerše na dané téma, zpracování 54 anonymních dotazníků vyplněných chovateli a tři rozhovory s chovateli, kteří se setkali s problematikou začlenění uměle dokrmených jedinců do chovu. Při literární rešerši, vyhodnocení dotazníků a z uskutečněných rozhovorů bylo zjištěno, že především způsob, resp. průběh umělého odchovu, určuje vlastnosti a schopnosti papoušků pro jejich další život. Průběh umělého odchovu se odvíjí od rozhodnutí chovatele, pro jaký účel je papoušek určen, zda pro chov nebo jako domácí společník. Uměle odchovaný jedinec je schopen dle okolností a podmínek být stejně kvalitní pro chov jako přirozeně odchovaný jedinec nebo být dokonalým domácím mazlíčkem. Výsledky této práce přispívají k názoru, že ohrožené populace některých druhů v zajetí jen velmi těžko přirozeně se rozmnožujících, mohou být za správných podmínek doplněny reintrodukcí papoušků, kteří byli odchovaní uměle. Jedinci odchovaní uměle mohou být také umístěni do chovu v zajetí. Pokud proběhl správný proces socializace, mají takoví ptáci stejnou schopnost reprodukce jako přirozeně odchovaní jedinci.
|
|
|
Věková struktura populace plemenných hřebců plemen chovaných v ČR
PÍCHOVÁ, Vladimíra
práce se zabývá věkovou strukturou hřebců vybraných plemen, kteří se využívají k plemenitbě. Jedná se o českého teplokrevníka, starokladrubského koně, čes-komoravského belgického koně, velšská plemena pony a cob, a shetland pony. Cílem bylo vysvětlit pojmy spojené s chovem koní a připouštěcí aktivitou hřebců. V samotné práci pak byla porovnávána věková struktura hřebců jednotlivých plemen, a to v kategoriích do 8 let, 8-15 let, a v kategorii 16 let a více. Vývoj těchto věkových kategorií se sledoval v letech 2005, 2010, 2015 a 2020. Dále byla sledována připouštěcí aktivita hřebců podle věku, počtu připuštění a narození hříbat.
|
|
|
Vyhodnocení emisí amoniaku z chovu drůbeže ve vybraném zemědělském podniku
HUCEK, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá znečišťujícími látkami, které unikají do ovzduší při intenzivním chovu brojlerových kuřat. Největším znečišťovatelem je plyn amoniak, který má za následek především tvorbu skleníkového efektu a tím přispívá ke globálnímu oteplování planety. Mnoho vědců se zabývá možnostmi na snížení toho nežádoucího plynu, a proto vyvíjí moderní technologie ustájení pro všechny druhy hospodářských zvířat chovaných v intenzivním hospodářství. Závěrečná práce vyhodnocuje produkci emisí zemědělského chovu brojlerů. Především vyhodnocení roční emise amoniaku a snižování produkce tohoto plynu, ve vybraném zemědělském podniku. Měření probíhalo u soukromé zemědělské firmy ZEFA Nová Pec spol. s r. o. v zemědělském areálu chovu brojlerových kuřat, ležící nedaleko Strunkovic nad Blanicí.
|
|
|
Porovnání různých způsobů chovu, výživy a řízené reprodukce mníka jednovousého (Lota lota)
ZÁVORKA, Milan
Na základě výsledků získaných po 216 dní trvajícího pokusu s různými odchovy mníku, lze konstatovat, že druh krmiva nehraje prvořadý význam. Tento fakt je založen na předchozí adaptaci mníka na danou potravu, to je důležité zejména u umělých krmiv. Důležitějším faktorem z našeho hlediska je teplota, intenzita a způsob odchovu. U věkově rozdílných skupin mníků byla provedena rozsáhlá potravní výběrovost zahrnující 11 druhů ryb. Všechny skupiny mníků preferovaly tyto druhy: amur bílý, candát obecný, lín obecný a střevlička východní. Nepreferovaným druhem byl ježdík obecný. A rozdílná preference byla stanovena pro kapra obecného, karase stříbřitého, mníka jednovousého, slunečnici pestrou a také pro plotici obecnou. Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota.) a věnovala se inkubační době ve dvou lokalitách. Výtěr mníka byl pozorován od ledna do začátku února při průměrné teplotě 1,55 +- 0,9 °C v Borové Ladě a 4,78 +- 0,11 °C v Mydlovarech. U mníku ve stáří 2+ bylo stanoveno průměrné množství nabobtnaných jiker v jednom gramu na 1166 +- 100 kusů jiker. Relativní plodnost 257260 +- 70678 kusů jiker na kilogram jikernačky. Absolutní plodnost byla v 24232 +- 6753. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Průměrná inkubační doba v letech 2020-2022 byla v Mydlovarech 202 +- 24,55 °D a v Borové Ladě 75,8 +- 16,67 °D. V souvislosti s umělým výtěrem v této studii dále poukazujeme na možnost odlepkování uměle vytřených jiker pomocí NaClO, u kterého jsme nepozorovali negativní vliv.
|
|
|
Vývoj podílu zahraničních plemeníků v chovu koní v ČR
JEŠETOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem podílu zahraničních plemeníků na území ČR. K analýze byla vybrána plemena anglický plnokrevník, český teplokrevník, hafling, norický kůň, quarter horse, shetlandský pony, slovenský teplokrevník, velšská plemena pony a cob. Vývoj podílu plemeníků zahraničního a českého původu byl analyzován dle dat z Katalogů plemenných hřebců z let 2005 až 2020. Poměr plemeníků zahraničního a českého původu je značně rozdílný dle plemenné příslušnosti. U norického koně je 85 % a více tvořeno plemeníky českého původu, přičemž plemenní hřebci jsou do ČR dováženi pouze ze 2 států, a to z Německa a z Rakouska. U většiny ostatních plemen je podíl zahraničních a český plemeníků vyrovnaný, popřípadě podíl zahraničních plemeníků bývá vyšší. Z analyzovaných dat vyplývá, že předním zahraničním dovozcem plemeníků na území ČR je Německo. Počet hřebců plemene český teplokrevník zaznamenal značný pokles počtu hřebců. U domácích plemeníků se počet snížil o 65 % a u hřebců zahraničního původu o 46 %. Hřebci zařazovaní do plemenné knihy ČT jsou do ČR dováženi ze 14 různých zemí, což je nejvíce cizích dovozců z pozorovaných plemen. Poměr plemeníků anglického plnokrevníka tvoří v naprosté většině zahraniční plemeníci (89,3-100 %). Předním zahraničním dovozcem A 1/1 do ČR je Irsko. U slovenského teplokrevníka má počet plemeníků s českým i zahraničním původem vzestupnou tendenci (ze 4 na 17, res. z 12 na 41). Nejvyšší počet hřebců v plemenitbě quarter horse byl v roce 2011 (26 plemeníků zahraničního původu a 21 českého původu). Od tohoto roku počet stále klesá - v roce 2020 na 9, resp. 6 hřebců.
|
host ::
RSS.