|
|
Vyšetřování uropoetického systému dospělých a malých pacientů z pohledu radiologického asistenta
TRAPLOVÁ, Lenka
V této práci se věnuji problematice vyšetřování uropoetického systému. Nejprve stručně popisuji anatomii a fyziologii vylučovacího systému, dále charakterizuji jednotlivé zobrazovací metody. Pacienti se stejnými diagnózami by měli podstoupit stejná vyšetření ve stejném, pokud možno optimálním, sledu. Rozhodla jsem se porovnat dostupná národní a mezinárodní doporučení s používanými algoritmy vyšetření v České republice. Pro tyto účely jsem shromáždila data 115 radiologicky vyšetřených pacientů v nemocnici České Budějovice a.s. Abstrahovala jsem použitý algoritmus indikovaných vyšetření pro diagnózy zastoupené ve zkoumaném vzorku pacientů a po porovnání určila odchýlení se od doporučených postupů. Navrhla jsem postupy, které se při porovnání českých a mezinárodních doporučení a dostupných studií zdály nejvhodnější. Zjistila jsem, že nemocnice České Budějovice se pečlivě drží norem stanovených odbornými společnostmi, a tudíž nahradit vyšetření využívající ionizující záření vyšetřeními bez jeho použití lze po zhodnocení všech hledisek pouze ve velmi malém procentu případů.
|
|
|
Úloha zobrazovacích metod při diagnostice příčin hydronefrozy
VOSMÍKOVÁ, Anna
Bakalářskou práci ?Úloha zobrazovacích metod při diagnostice příčin hydronefrozy? jsem si zvolila z důvodu vyšetřovatelnosti hydronefrozy mnoha diagnostickými, ale i laboratorními metodami. Hydronefroza je diskutovatelné téma mezi zdravotníky o tom, jak vyšetřovat a která z metod je nejefektivnější, což je cílem mé práce. Cílem mé práce je porovnat nejefektivnější a nejvýtěžnější metody při zobrazování vývodného systému močového a předložit návrh vhodného postupu při zobrazení vývodných cest močových. Hypotézou je, že vylučovací urografie, dosud základní radiologická metoda v diagnostice hydronefrozy, je úspěšně nahrazována komplexem moderních zobrazovacích metod. Kvantitativní výzkum jsem prováděla ve dvou pražských akreditovaných nemocnicích, kde jsem se v každé zaměřila na skupinu 30ti nemocných s hydronefrozou i sekundárního původu. Porovnávala jsem počty vyšetření, ke kterým byli pacienti indikováni a vyšetření, která jasně ukázala na příčinu hydronefrozy. Zaznamenala jsem i příčinu hydronefrozy, což ale není cílem mé práce. Ve FNM i ÚVN se jako vyšetření první volby u pacientů s klinickými příznaky takovými, kde v diagnostické rozvaze přichází v úvahu hydronefroza používá ultrasonografie, jako metoda bez ionizujícího záření, s okamžitým výsledkem a zhodnocením struktury ledvin. U pacientů s hydronefrozou se ne vždy prokázala její příčina ultrazvukem, proto se přistupovalo k dalším metodám jako RTG, CT , IVU a MR. U pacientů byla prováděna i scintigrafie, ale pouze pro TNM staging tumorů. Prvním cílem práce je srovnání diagnostických metod. Tento cíl byl splněn ve výsledcích výzkumu doplněn grafy. Druhý cíl, předložit návrh vhodného postupu při zobrazení vývodných cest močových, není možné splnit, jelikož není možné u každého pacienta postupovat jednotným diagnostickým postupem, vzhledem k rozdílným příčinám hydronefrozy vyžadující individuální přístup. I z těchto důvodů uvádím ve své práci rozsáhlou kapitolu o příčinách hydronefrozy. Jak ukazují výsledky, nepodařilo se vyloučit hypotézu, že vylučovací urografie je nahrazována moderními vyšetřovacími metodami. Závěrem bych ráda zdůraznila, že práce radiologického asistenta se v dnešní době digitalizace a rozvoje radiodiagnostického oboru významně mění. Radiologický asistent již není pouhým vykonavatelem zhotovením rtg snímku ?mokrou cestou?, ale stává se nedílnou součástí zdravotnického týmu. Jeho práce spočívá ve významné komunikaci s pacientem, sledování pacienta v průběhu vyšetření, ale také v účelné komunikaci s ostatními členy zdravotnického týmu. Nesmíme opomenout nutnost znalostí práce s novými metodami, jejich principy, dle nichž může uplatnit snížení radiační zátěže, kontrastními látkami a v neposlední řadě práce s počítačovými programy, např. PACs.
|
|
|
Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta.
NOVOTNÁ, Dana
Téma mé bakalářské práce bylo ?Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta?. V teoretické části se zabývám onemocnění cévní mozkové příhody (CMP) a její diagnostikou. Jedná se o akutní onemocnění způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou nedokrevností mozku (ischemie) nebo krvácením do mozku (hemoragie). Patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Praktická část obsahuje výzkum využití neinvazivních a invazivních zobrazovacích metod v diagnostice mozku a mozkových cév. Získané statistické údaje z Radiodiagnostického oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. jsem zpracovala kvantitativně. Z výsledků vyplývá převaha neinvazivních vyšetření nad invazivním. Z neinvazivních zobrazovacích metod se v diagnostice CMP nejčastěji používá Výpočetní tomografie (68 %), která spolehlivě rozliší ischemii od hemoragie. Magnetická rezonance (7 %) je citlivější metodou při diagnostice ischemického iktu. Další metodou je ultrasonografie (13 %), která nám umožňuje posouzení stupně stenózy/okluze vyšetřované cévy. Jako jediný zástupce invazivních metod je katetrizační angiografie (12 %), která je považována za zlatý standard v zobrazování cévního řečiště. Její výhodou je možnost navázání endovaskulární intervence. Dalším úkolem bylo porovnávat úlohu radiologického asistenta u jednotlivých vyšetření. Bylo nezbytné najít společné body v praktické činnosti radiologického asistenta při obou typech vyšetření a na rozdílech ukázat specifický význam a náročnost jeho práce.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta jako nelékařského pracovníka v péči o zdraví pacientů v rámci vymezených kompetencí
ŠKRABALOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je Úloha radiologického asistenta jako nelékařského pracovníka v péči o zdraví pacientů v rámci vymezených kompetencí. Cílem bakalářské práce je vytvořit souhrnné informace o tom, jaké má radiologický asistent kompetence, jak je může uplatnit v péči o pacienta v praxi a jak tyto kompetence vzrostly s novou vyhláškou 55/2011 Sb. Dalším cílem této práce je komparace vzdělávacích programů specializačního vzdělávání. Hypotéza bakalářské práce byla zformulována takto: V novelizované vyhlášce se zvýšily kompetence radiologického asistenta.Informace, které tato práce poskytuje, se týkají především legislativních norem a jejich porovnání. Zpětná vazba legislativy byla zjištěna v dotazníkovém šetření. Dotazníky poskytly informace o spokojenosti radiologických asistentů s jejich kompetencemi, kvalifikací, přínosem konferencí a se specializačním vzděláním. V diskuzi jsou vyhodnoceny získané informace a názory k dané problematice. V závěru jsou poté shrnuty veškeré poznatky týkající se zkoumané problematiky.
|
|
|
Role radiologického asistenta na operačním sále
FLÉGROVÁ, Jana
Tato práce má podat ucelené informace o začlenění radiologického asistenta do operačního týmu a informovat o jeho činnosti na operačním sále. Upozornit na některé časté chyby a seznámit s častými operačními technikami a s problematikou na operač-ním sále z pohledu radiologického asistenta a tím vést k lepší a přesnější práci radiolo-gického asistenta a zároveň k usnadnění práce operatéra.
|
|
|
Radiologická asistence při nevaskulárních intervencích na žlučových cestách.
MINÁŘOVÁ, Olga
Radiologická asistence při nevaskulárních intervencích na žlučových cestách. Předkládaná bakalářská práce zahrnuje informace z praxe na intervenčním pracovišti KZM ve FN v Motole pře asistenci u výkonů PTC, PTD. Tyto výkony jsou u nás nejčastěji prováděny u inoperabilních maligních stenóz žlučových cest, kdy není možná metoda první volby a to endoskopický přístup / ERCP/. Poukazuji na důležitost a znalost používání moderních špičkových materiálů a technologií, které naší práci usnadňují a pacientovi zajistí nekomplikovaný průběh vyšetření.Srovnáním radiační zátěže u asistovaných a neasistovaných výkonů, chci dokázat, že celková výsledná efektivní dávka při výkonech s asistencí je nižší než při výkonech, které provádí lékař samostatně.Získaná data ze vzorku třiceti pacientů se stejnou diagnózou s asistencí a třiceti pacientů bez asistence jsem statisticky porovnala a zanesla do grafické podoby. Na vybraném vzorku šedesáti pacientů, kterým byl výkon indikován jsem provedla ze získaných parametrů výsledný výpočet efektivní dávky. Výsledky potvrdily hypotézu, že výkony s asistencí trvají kratší dobu než výkony bez asistence a efektivní dávky jsou nižší a nejsou závislé na hodnotě BMI. Musíme také přihlédnout k faktorům, které můžou ovlivňovat celkový průběh vyšetření, jako například celkový zdravotní stav pacienta a jeho diagnóza. Jak dlouho bude výkon trvat závisí na zkušenosti, dlouholeté praxi a šikovnosti radiologa. Radiologický asistent jako aplikující odborník má své důležité místo v celém intervenčním týmu. PTC, PTD zůstává metodou, která pacienty mnoho nezatěžuje, má malý výskyt komplikací a v některých případech je život zachraňující. Možnost snížení radiační zátěže pacienta a celého personálu docílíme dostatečným počtem kvalifikovaného personálu na pracovišti intervenční radiologie. Symbióza celého vyšetřovacího týmu je zárukou, že výkony budou provedeny co nejkvalitněji a v co nejkratším čase s malou radiační zátěží pacienta.
|
|
|
Renální kolika - intravenózní vylučovací urografie versus nativní vyšetření uropoetického systému spirálním CT
CHALUPOVÁ, Dana
Renální kolika - intravenózní vylučovací urografie versus nativní vyšetření uropoetického systému spirálním CT Tato práce přináší srovnání dvou zobrazovacích metod, nejčastěji indikovaných při diagnóze renální koliky. Jedná se o intravenózní vylučovací urografii a nativní vyšetření břicha a pánve spirálním CT. Srovnáním níže uvedených hledisek bych chtěla přispět k úplnému zrušení indikace intravenózní vylučovací urografie a nahradit tuto metodu spirálním CT. Cílem této práce je dokázat, že nativní vyšetření břicha a pánve spirálním CT je přínosnější a vhodnější pro diagnostiku i pro pacienta. V práci jsou srovnána hlediska radiační zátěže, časové a finanční náročnosti a v neposlední řadě hledisko celkové zátěže pacienta během průběhu vyšetření. Srovnání bylo provedeno výpočtem typické efektivní dávky u vzorku padesáti pacientů vyšetřovaných intravenózní vylučovací urografií a padesáti pacientů spirálním CT. Výsledky jsou uvedeny v grafické podobě. Tyto výsledky nepotvrdily hypotézu, že radiační zátěž je menší u vyšetření spirálním CT. Stanovené dávky v mé práci jsou až trojnásobně vyšší při CT vyšetření. Finančně jsou obě zobrazovací metody ohodnoceny téměř srovnatelně a cena vyšetření by neměla mít vliv na volbu metody. Vyšetření spirálním CT je při srovnání času potřebného k provedení obou metod mnohem výhodnější Z výsledků týkajících se radiační zátěže pacientů při vyšetření spirálním CT je patrné, jak je velmi důležitá schopnost radiologického asistenta ovlivnit velikost efektivní dávky správnou volbou a kontrolou expozičních parametrů při volbě vyšetřovacího protokolu. Toto tvrzení podtrhuje srovnání výsledků této práce s výsledky zahraničních studií, kde byla radiační zátěž pacientů při volbě spirálního CT jednou až čtyřikrát nižší než v případě mých výsledků efektivních dávek. Získané efektivní dávky se blížily hodnotám efektivních dávek stanovených při intravenózní vylučovací urografii. Snahou této bakalářskou práce je nastínit možnosti snížení radiační zátěže pacientů vyšetřovaných metodou spirálního CT.
|
|
|
Prenatální diagnostika zobrazovacími metodami
VLČEK, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na prenatální diagnostiku zobrazovacími metodami. Teoretická část seznámí čtenáře se současným stavem dané problematiky, s invazivními a neinvazivními vyšetřovacími metodami. Závěr teoretické části je věnován prenatálnímu záchytu srdečních vad pomocí screeningových vyšetření těhotných žen. Cílem práce bylo vyzvednout aktivitu radiologického asistenta, popsat jeho činnosti při použití různých modalit a možností v diagnostice vrozených srdečních vad prenatálně i perinatálně. Byla stanovena jedna hypotéza, týkající se aktivity radiologického asistenta v diagnostice vrozených srdečních vad během prenatálního období dítěte. Kvantitativní výzkum byl sestaven na základě počtu vyšetřených plodů a novorozenců ve Fakultní nemocnici v Motole a v Centru lékařské genetiky s.r.o. v Českých Budějovicích v průběhu 1 roku. U 59 vyšetřovaných plodů magnetickou rezonancí byly zachyceny 3 nejčastěji se objevující vrozené vady: 7 případů ageneze corpus callosum, ventrikulomegalie v 6 případech a v 7 případech kongenitální cystická adenomatoidní malformace plic. U žádné z vyšetřených matek nebylo zjištěno postižení placenty ani patologické změny srdce plodu. Stanovená hypotéza se potvrdila. V současné době se vrozené srdeční vady magnetickou rezonancí prenatálně nevyšetřují, vzhledem k příliš robustní technice a nedostatečnostem v kvalitě zobrazení. Vedoucí úlohu má stále ultrazvukové vyšetření, které si provádějí gynekologové a porodníci sami. Z této práce a výzkumného šetření mohou čerpat jednak kardiologové, gynekologové, porodníci, ale i radiologičtí pracovníci.
|
|
|
Specifický přístup k diagnostice zobrazovacími metodami u nemocných s diabetem
KLIMEŠOVÁ, Jitka
Diabetes mellitus vzniká jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Jde o celkové onemocnění s následným postižením dalších systémů a orgánů. Mezi pacienty, kteří podstupují jednotlivá vyšetření či intervenční terapeutické výkony pomocí zobrazovacích metod, stoupá podíl nemocných s diabetes. Jejich přibývající počet přináší vyšší požadavky na technické parametry zobrazovacích metod i na zdravotnické pracovníky. Velké množství vyšetření je spojené s podáním kontrastní látky, která může průběh základního onemocnění a stav diabetika výrazně zkomplikovat. Role radiologického asistenta je v těchto případech obzvlášť důležitá. Cílem bakalářské práce bylo podat přehled diagnostických možností při postižení nemocných s diabetes mellitus a zvážit postavení diagnostických zobrazovacích metod vzhledem k nebezpečí spojenému s použitím kontrastních látek. Potřebná data jsem získala ve spolupráci Diabetologického centra a radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Ze souboru 918 pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu, kteří v roce 2009 navštívili Diabetologické centrum, bylo u 236 (26%) z nich indikováno vyšetření některými diagnostickými zobrazovacími metodami. Počet a typ radiologických postupů v populaci dospělých diabetiků je základním údajem k určení závažnosti těchto výkonů. Celkem bylo provedeno 188 skiagrafií plic, 119 skiagrafií skeletu a 18 vyšetření pod skiaskopickou kontrolou. Čtyřicet čtyři pacientů bylo vyšetřeno na ultrazvuku, 10 na mamografii, 110 na CT, 9 na MR a 10 pacientů bylo vyšetřeno na angiografii. Nejvíce diabetiků bylo vyšetřeno pomocí klasické skiagrafie. Jednalo se o snímky horních a dolních končetin, lebky a páteře z důvodu úrazů, zlomenin a degenerativního onemocnění. Skiagrafie srdce a plic byla indikována před a po operacích či před zavedením inzulinové pumpy. Druhou početnou skupinu tvořila nádorová onemocnění, která byla nejčastěji vyšetřována pomocí CT. U 57 pacientů šlo o vyšetření komplikací způsobené v závislosti na diabetu. Pomocí ultrazvuku, CT a MR angiografie a angiografie byly vyšetřeny především krční tepny, mozkové tepny, tepny a žíly dolních končetin postižené aterosklerózou. V 6 případech následovala po diagnostické angiografii perkutánní transluminální angioplastika. Předmětem hodnocení byla také závažnost výkonů spojených s podáním kontrastní látky, která byla použita u 64 vyšetření. Ve všech případech byla použita neionická kontrastní látka s nízkou nebo střední osmolaritou o objemu 80 {--} 125 ml. Na základě porovnání výsledků s údaji v literatuře byla potvrzena hypotéza, že práce radiologického asistenta vyžaduje při vyšetření nemocných s diabetes mellitus specifický přístup.
|
|
|
Činnost radiologického asistenta z pohledu praktické aplikace Atomového zákona
VOJTKOVÁ, Magdalena
V této bakalářské práci, na téma Činnost radiologického asistenta z pohledu praktické aplikace Atomového zákona, jsem vybrala z textu Atomového zákona a příslušných vyhlášek části týkající se činností radiologického asistenta v oboru radiodiagnostiky Činnost radiologických asistentů vychází ze zákona č.13/2002 Sb., Atomového zákona, a prováděcích předpisů, a musí být s jejich zněním v souladu. Praktická aplikace souvisí zvláště s radiační ochranou pacientů a zdravotníků při práci s ionizujícím zářením. Cílem práce je potvrdit z tohoto pohledu činnosti radiologického asistenta na mém pracovišti na Klinice zobrazovacích metod ve FN u Sv. Anny v Brně. Z výsledků mohu hodnotit, že práce radiologa odpovídá §7 Radiologický asistent z vyhlášky č. 424/2004 Sb., při provádění všech vyšetření dodržuje §60 Odůvodnění lékařského ozáření, §62 Optimalizace radiační ochrany, §63 Postup při lékařském ozáření z vyhlášce č. 307/202 Sb. Díky této práci jsem si prohloubila znalosti, které se týkají Atomového zákona a pro radiologické asistenty může sloužit jako základní přehled důležitých paragrafů Atomového zákona, které v praxi musí dodržet, aby jejich činnost byla v souladu s tímto zákonem.
|
host ::
RSS.