|
|
Role sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou
SOROKANETS, Viktorie
Tato diplomová práce je zaměřená na roli dětské sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou. Dětská sestra hraje klíčovou úlohu v podpoře zdraví dětí a dospívajících v primární péči. Sestra je v mnoha případech prvním člověkem, kterému se rodina nebo dítě svěří se svými starostmi a obavami týkajícími se zdraví. Dětská sestra je osobou, jejíž profesní zaměření je určováno potřebami děti, je odborníkem, který by měl využít každou příležitost ke konzultaci o zdravém životním stylu dítěte a rodičů, je podstatným a nenahraditelným členem týmu, jenž o dítě či dospívajícího pečuje (Sikorová, 2012). Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřená na obezitu jako takovou, je zde popsaná patogeneze, komplikace a následky, dále prevence a léčba. V další kapitole jsme se zaměřili na úlohu sestry v ordinaci dětského lékaře a popsali jsme v ní roli sestry při vyšetření adolescenta s obezitou či nadváhou, informovanost sestry a adolescenta v oblasti dětské obezity, zásady komunikace sestry s obézním adolescentem a jeho edukace. V závěru teoretické části jsou zmíněny psychosociální dopady obezity na adolescenta, jako je sociální izolace, diskriminace a riziko vzniku poruchy přijímání potravy. Druhou polovinu práce tvoří empirická část, která byla prováděná dvěma způsoby výzkumu. První část výzkumu byla realizovaná kvantitativní formou šetření, v rámci kterého byly pomocí elektronických dotazníků osloveny dětské sestry v ordinacích praktických dětských lékařů. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na vzdělání sester v oblasti dětské obezity, edukaci adolescentů, spolupráci s rodinou a jinými odborníky. Výzkumný soubor tedy tvořily dětské sestry, které vykonávají svou profesi v celé České republice. V druhé části výzkumného šetření byla použita metoda dotazování, a to technikou rozhovoru. Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor s obézními adolescenty. Každý rozhovor obsahoval 24 otázek a trval v průměru 20 - 25 minut. Rozhovory s adolescenty byly zaměřeny na znalost pojmu Body Mass Index, na zdravotní a psychické následky, na jejich osobní život, vztahy s vrstevníky, partnerské vztahy i možnosti využití služeb výživového poradce. Oslovili jsme 15 respondentů ve věku od 16 do 20 let, všichni byli z Jihočeského kraje. U nezletilých adolescentů museli s výzkumem souhlasit rodiče. Dotazník byl přístupný online a jeho vyplnění nezabralo příliš času, přesto z přibližně 400 rozeslaných, se vrátilo pouze 154 plně vyplněných. Návratnost dotazníků tedy činila přibližně 40 %. Na začátku jsme si stanovili dva cíle. Účelem prvního cíle bylo zmapovat roli sestry v přístupu k obézním adolescentům. Z výsledků vyplynulo, že dětské sestry se snaží v oblasti dětské obezity vzdělávat, zajímají se o problematiku dětské obezity, dále se snaží adolescenty trpící nadváhou edukovat o správné životosprávě. Dále také usilují o spolupráci s rodinou dítěte a i s dalšími odborníky, jakými jsou endokrinolog, kardiolog, výživový poradce atd. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak obézní adolescenti vnímají vlastní osobu. Názory byly samozřejmě různé, někteří jedinci si nadváhu (obezitu) nepřipouštěli, jiní v sobě spatřovali "tlouštíky", "valící se koule", "ošklivé a zbytečné, kterým nic nesluší". Někteří trpí depresemi, jiní se to snaží neřešit. Pro naplnění účelu kvantitativního šetření jsme si stanovili celkem tři hypotézy. H1: Sestra edukuje adolescenty v oblasti zdravé výživy. Hypotézu jsme statisticky potvrdili, protože z výzkumu vyplynulo, že sestry opravdu adolescenty edukují o správné životosprávě. H2: Sestra se neustále vzdělává v oblasti problematiky obezity. Výsledky ukázaly, že sestry se účastní vzdělávacích seminářů s danou problematikou a že se i dále vzdělávají. I tuto hypotézu jsme potvrdili. H3: Sestra spolupracuje s rodinou obézních adolescentů. Také v tomto případě se stanovená hypotéza potvrdila.
|
|
|
Způsoby řešení problémů s prsy v průběhu kojení
HAVELKOVÁ, Zuzana
Kojení je nenahraditelným způsobem výživy dítěte. Jeho význam je obecně prokázaný a právem nezaměnitelný. Profity z kojení plynou pro dítě i matku. V průběhu kojení se však mohou ženy potýkat s různými problémy s prsy a na zdravotnickém personálu k tomu kompetentnímu je, aby jim nabídl vhodné řešení a dal jim možnost kojit dítě plnohodnotně dál. Ke kompetentním osobám patří také porodní asistentky a dětské sestry, jejichž úlohou v rámci kojení a řešení problémů s prsy se zabýváme. Bakalářská práce má dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola s názvem Kojení se zaměřuje na uvedení do dané tématiky. Znalost informací z této kapitoly je nezbytná k podpoře kojení a řešení problémů. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými problémy s prsy a jejich řešením. Kapitola třetí popisuje profesi porodní asistentky a její úlohu v oblasti kojení. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ženy, které měly v období šestinedělí problémy s prsy, a také na porodní asistentky a dětské sestry, které tyto problémy v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí řeší. Pro výzkumné šetření jsme stanovili tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat situaci, jaké jsou nejčastější problémy s prsy v průběhu kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jaký důraz byl kladen na prevenci problémů s prsy v průběhu kojení ze stran porodních asistentek a ze stran šestinedělek. Poslední cíl si kladl za úkol zjistit, jak se řeší problémy s prsy v okresní Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. a v krajské Nemocnici České Budějovice, a.s. K dosažení stanovených cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, v rámci kterého byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vlastní konstrukce. Výběr respondentek byl záměrný. První výzkumný soubor tvořilo deset respondentek, které řeší v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí problémy s prsy a poskytují jim rady, jako tyto problémy řešit. Z každé nemocnice byly zastoupeny čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka. Čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců v nemocnici v Českých Budějovicích. Zbylé čtyři dětské sestry pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců a jedna dotazovaná porodní asistentka byla zaměstnána na oddělení šestinedělí v nemocnici v Jindřichově Hradci. Způsob výběru jsme museli podmínit zvyklostem, protože v obou nemocnicích se kojení věnují převážně dětské sestry a jen ojediněle porodní asistentky. Druhý výzkumný soubor tvořilo také deset respondentek. Záměrně byl vytvořený z matek, jež měly v průběhu kojení problémy s prsy. Pět z nich rodilo v českobudějovické nemocnici a pět v jindřichohradecké nemocnici. Výzkumné šetření probíhalo od února 2015 do dubna 2015. Údaje, které jsme z rozhovorů získali, byly následně zpracovány kvalitativní analýzou. Na základě položených výzkumných otázek jsme zjistili, že nejčastěji ženy v období šestinedělí sužoval zánět prsu a problémy s bradavkami (poraněné a ploché bradavky). V oblasti předcházení problémů hodnotily porodní asistentky a dětské sestry za nedostatečnou prevenci problémů s prsy v oblasti prenatální péče. V rámci hospitalizace kladly dětské sestry a porodní asistentky důraz na prevenci problémů s prsy u těch žen, u kterých uznávaly, že je to potřebné a žádoucí. Negativně hodnotily prevenci problémů s prsy ty šestinedělky, které měly s kojením zkušenosti. Z tohoto důvodu se nám jeví jako důležité, aby zvolily dětské sestry a porodní asistentky u všech žen v oblasti prevence rovnocenný přístup k podávání informací. Řešení problémů hodnotily šestinedělky převážně kladně, nicméně pro ně bylo velmi důležité, aby byl kromě podaných rad kladen větší důraz také na psychickou stránku. Výstupem bakalářské práce bylo vytvoření letáčku týkajícího se prevence a řešení problémů s prsy, který by ženy mohly dostávat již v prenatálních poradnách.
|
|
|
Pohled dětské sestry na zdravotnické reformy
ABRMANOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá analýzou probíhajících reforem zdravotnictví a sociální péče v České republice se zaměřením na dopady jednotlivých reformních kroků na poskytovatele a spotřebitele zdravotní péče. Zdravotnické reformy jsou v současné době velmi aktuální, ale dosud nebyly odpovídajícím způsobem zpracovány a publikovány. Zdravotnictví moderního státu, jakým bezesporu je i Česká republika, musí zajistit dostupnou a kvalitní zdravotnickou péči všem dětem a lidem z dané společnosti. V tom je však nezbytná role státu, jako představitele celého zdravotnického systému a platné legislativy. V diplomové práci jsme se zabývali připravovanými vládními reformami. Snahou této práce bylo proniknout do této nelehké oblasti a blíže přiblížit tuto problematiku především zdravotnické odborné veřejnosti. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit odborníkům ve zdravotně - sociální oblasti a být publikovány v odborných časopisech. Diplomová práce obsahuje část teoretickou a empirickou. V teoretické části práce jsme se zabývali systémy zdravotnické péče po roce 1989, potřebou vzniku nových reforem, ekonomickým vývojem, zdravotnickou legislativou a zmínili jsme i problémy současného zdravotnického systému České republiky. Podrobněji jsme se věnovali novelizovaným zákonům, které se týkají nových změn ve zdravotnickém systému České republiky. V reformních krocích ministerstva práce a sociálních věcí jsme se zaměřili především na změnu v ústavní péči o dítě a tedy možném nahrazení kojeneckých ústavů pěstounskou péčí. Pro empirickou část práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 20 vysokoškolsky vzdělaných sester, které pracují na dětském oddělení v nemocnicích v Českých Budějovicích, Táboře, Českém Krumlově a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů a položeno šest výzkumných otázek. Nejprve jsme chtěli zjistit názory sester na nově plánované zdravotní a sociální reformy. Dále nás zajímala informovanost sester o plánovaných změnách ve zdravotní a sociální sféře. Dalšími cíli jsme chtěli zjistit, co by sestry rády změnily ve zdravotním systému České republiky, jaké mají povědomí o změnách ve zdravotní péči od roku 1989, jak jsou informovány o problematice ústavní péče a jaký je jejich názor na možné zrušení kojeneckých ústavů a nahrazení ústavní péče péčí pěstounskou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že specifika zdravotnických reforem byla podle respondentek viděna z různého úhlu pohledu. Během kvalitativního šetření bylo zjištěno, že znalosti vysokoškolsky vzdělaných sester ohledně plánovaných zdravotnických reforem nebyly plně dostačující. S příchodem roku 2014 nastaly v českém zdravotnickém systému stěžejní změny. Zejména se neplatí zdravotnické regulační poplatky za pobyt v lůžkových zařízeních (od 1. ledna 2014). V médiích mnoho probírané zdravotnické poplatky respondentky většinou znaly, o ostatních reformách však příliš mnoho nevěděly. V této diplomové práci jsme se zaměřili na nedostatečnou (ne)informovanost sester o plánovaných zdravotnických reformách. Naším přáním je přesvědčit širokou odbornou veřejnost, že základní znalost o politickém dění v České republice je velice důležitým tématem.
|
|
|
Retrospektivní pohled na vývoj kompetencí dětské sestry na lůžkových odděleních
ŠIMKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá nejen otázkou kompetencí dětských sester a jejich vývojem, ale rovněž podmínkami přípravy na výkon povolání dětské sestry. V ošetřovatelství představují kompetence potřebnou způsobilost k vykonávání sesterského povolání. Představují pro tuto oblast znalosti, dovednosti a postoje, které jsou získávány v rámci vzdělávání. Jedním ze způsobů, jak získat způsobilost k povolání dětské sestry, je v dnešní době vysokoškolské studium. Druhý způsob je specializační vzdělání, ovšem za předpokladu, že zájemce splňuje podmínky k přijetí a získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Stanovení kompetencí sester v České republice je legislativně upraveno zákonem č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, poslední vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků je č. 55/2011 Sb. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje průřez historií pediatrie a ošetřovatelství, vybrané kapitoly ze zdravotnické legislativy a vývoj dětského oddělení českobudějovické nemocnice. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkumné šetření a to metodou dotazování dětských sester. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester, které pracují nebo pracovaly na lůžkovém dětském oddělení. Celkem byly v práci stanoveny tři cíle. Prvním úkolem bylo zjistit vývoj kompetencí dětské sestry. Druhým cílem bylo zjistit rozsah kompetencí dětské sestry v současnosti. V poslední části mé práce jsem zjišťovala, zda dětské sestry znají své kompetence. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se kompetence vyvíjely. Velký podíl na tomto vývoji má technický rozvoj v medicíně, nové poznatky v léčbě a používání moderních diagnostických metod a také stále se zvyšující vzdělávání sester. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit pro odbornou veřejnost na pediatrických kongresech a k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Úloha dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců
ZAJÍCOVÁ, Lucie
V současnosti není po odchodu z porodnice kojeno 4,5 % novorozenců a jen 34 % kojenců je kojeno déle než šest měsíců. Pokud matka nemůže nebo nechce své dítě kojit, přichází na řadu práce dětských sester, které by měly maminky komplexně edukovat o umělé výživě. Tato práce se zaměřuje na problematiku umělé výživy novorozence. Má za úkol zmapovat úlohu dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců, stejně jako zjistit důvody maminek k zastavení laktace a převedení svých dětí ? novorozenců na umělou výživu. Pokusili jsme se zjistit, jaké jsou chyby v aplikaci umělé výživy novorozence, kterých se maminky dopouštějí a zda je možné tyto chyby eliminovat edukačním procesem vedeným dětskými sestrami. K realizaci výzkumné části naší práce byla použita metoda kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl anonymní. Kvantitativní výzkum byl provedený formou dotazování. Dotazník byl anonymní. Obsahoval 23 otázek. Výzkumnými soubory kvalitativního výzkumu jsou matky-rodičky, které používají pro výživu svých novorozených dětí přípravky umělé výživy. Tento soubor 9 respondentek byl vybrán v rámci jihočeského kraje. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkum tvořily dětské sestry, pracující na oddělení fyziologických novorozenců nemocnic jihočeského kraje. Výsledky naší práce bychom chtěli postoupit širší veřejnosti maminek, které se rozhodli na základě svého uvážení, že kojit nechtějí nebo nemohou. Námi vytvořený edukační materiál chceme zpřístupnit i dětským sestrám, pracujícím na oddělení fyziologických a patologických novorozenců, stejně jako sestrám v primární péči.
|
|
|
Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě
KARDOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci na téma {\clqq}Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě`` jsem se zaměřila jednak na význam a četnost návštěvní služby v domácnosti zdravotnických pracovníků a jednak na návštěvnost sociálního pracovníka v rodině v rámci programu sanace rodiny. Prvním cílem mé bakalářské práce je zmapování frekvence návštěv zdravotnických pracovníků v novorozeneckém a starším období dítěte v domácnosti. Druhým stanoveným cílem je zmapování frekvence sanace rodiny. Při zpracovávání jsem pracovala metodou kvantitativního výzkumu. Jako nástroj jsem použila anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky jsem rozdala rodičům dětí v dětských koutcích, mateřských centrech a na venkovních hřištích. Hypotéza 1, že návštěvní služba zdravotních pracovníků v rodině je v novorozeneckém a starším období dítěte méně než 30%. Pro ověření druhé hypotézy jsem zpracovala druhý dotazník, který vyplňovaly organizace, které provádějí sanaci rodin. Potvrdila se i druhá hypotéza, že metoda sociální práce {--} sanace rodiny je v České republice nedostatečná. Tato práce může být využita jako podnět ke zvýšení frekvence návštěv zdravotnického pracovníka v domácnosti a to nejen u dětí v novorozeneckém období, ale i starším, protože jak z výzkumu vyplývá, rodiče by měli o tuto službu zájem. V rámci sanace rodiny lze tuto práci využít k tomu, aby se včas začalo pracovat s dítětem a jeho rodinou tak, aby došlo k ozdravení rodiny a dítě mohlo zůstat ve své původní rodině a nemuselo být umístěno v některém ze zařízení s ústavní výchovou.
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
host ::
RSS.