|
|
Využití robotů při dojení holštýnských plemenic
BARTŮŇKOVÁ, Ilona
Abstrakt Robotizace technologií již značně pronikla i do zemědělství a to zejména do odvětí živočišné výroby, jde především o robotizaci procesu získávání mléka, dojení. Cílem bakalářské práce bylo porovnání výsledků dojnic holštýnského skotu ustájených v rozdílných podmínkách. První skupina sledovaných dojnic byla ustájena ve volné boxové stlané stáji s dojením na dojírně, druhá skupina byla ustájena v zrekonstruované volné boxové bezstelivové stáji s dojením pomocí dojících robotů. Byly sledovány ukazatele reprodukce, užitkovosti a porovnána technologická a pracovní náročnost. Data byla získána a vyhodnocena v roce 2010. Z reprodukčních ukazatelů byla u vybraných plemenic (31 kusů resp. 34 kusů) sledována délka servis periody a délka mezidobí. Délka servis periody u plemenic dojených na dojírně byla na první laktaci 94,8 dne a na druhé laktaci pak 100,3 dne, průměrná délka mezidobí činila 374,6 dne. U druhé skupiny plemenic dojených pomocí robotů byla zjištěna délka servis periody na první laktaci 88,3 dne a na druhé laktaci 112,5 dne, mezidobí trvalo 373,2 dne. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka. Vyšší dojivost byla na obou laktacích u plemenic dojených pomocí dojících robotů a to na první laktaci o 2169,7 kg mléka při průměrné dojivosti 9130,2 kg mléka. Na druhé laktaci se zvýšila dojivost krav dojených pomocí robotů na 10555,2 kg mléka, což bylo více o 1998,6 kg mléka oproti množství mléka, které nadojily dojnice dojené na dojírně. V obsahu tuku a bílkovin nebyly mezi skupinami zjištěny statisticky průkazné rozdíly. Po zavedení technologie dojení pomocí dojících robotů došlo v podniku ke zvýšení počtu dojnic na jednoho zaměstnance z 32,9 ks na 41,1 ks. Průměrný počet dojení na kus a den se zvýšil ze 2 na 2,3 (některé dojnice se však dojí i 6 krát během 24 hodin, závisí však na dojivosti a počtu laktačních dnů).
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
HORA, Ondřej
Na plodnost a mléčnou užitkovost působí mnoho faktorů. Obecně lze tyto faktory rozdělit na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů, je to například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu a lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena za tři laktace v období 2007-2010. Sledovaná byla skupina dojnic českého strakatého skotu o velikosti 190 kusů.Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Sledovaná skupina dojnic byla dále dělena podle genetického podílu na skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byla ze sledované skupiny oddělena skupina dojnic dle otců. Vybráni byli 3 býci, jejichž dcery měly ve sledované skupině nejvyšší zastoupení, minimální hranice byla stanovena na 15 dcer. U této sledované skupiny nebyl prokázán vliv plemenné hodnoty otců na následnou užitkovost dcer. Tyto výsledky mohou být zkresleny malým počtem dcer ve sledované skupině. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykázala skupina C2 na všech laktacích. Tato skupina měla nejvyšší genetický podíl mléčných plemen. U této skupiny byla nejvyšší užitkovost na 3. laktaci (6793,13 kg). Byl prokázán vliv genetického podílu na jednotlivé reprodukční ukazatele. Nejkratší SP byla na 1. laktaci u skupiny C100 (120,62 dní) a mezidobí na 2. laktaci rovněž u skupiny C100 (379,58 dní). U skupiny C2 s vyšším podílem mléčných plemen (A, R) byly tyto hodnoty horší (141,29 dní a 426,39 dní). Ze zjištěných výsledků kontroly užitkovosti vyplývá, že skupina dojnic českého strakatého skotu (C100) dosáhla ve sledovaném období podprůměrné hodnoty mléčné užitkovosti (6188 kg), oproti průměrným hodnotám mléčné užitkovosti českého strakatého plemene v České republice. Také reprodukční ukazatele ve sledovaném chovu vykázaly podprůměrnou úroveň v porovnání s průměrem českého strakatého plemene v ČR. U sledovaných skupin dojnic byl zjištěn významný rozdíl u poruch plodnosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem vyřazení plemenic byly poruchy plodnosti (71,9%) a jiné zdravotní důvody (22,1%). Ve sledovaném chovu byla zjištěna průměrná dlouhověkost. Skupina C100 měla v průměru 3,07 otelení, skupina C2 pak 3,58 otelení.
|
|
|
Posouzení užitkovostia plodnosti u stád českého strakatého skotu chovaných v podhorských a horských oblastech.
BUDINOVÁ, Dagmar
Chov skotu v podhorských a horských oblastech se podílí na udržování vzhledu krajiny a v jejím udržování. Nejčastěji chovaným plemen v podhorských a horských oblastech je český strakatý skot. Český strakatý skot vykazuje v těchto oblastech velmi dobrou pastevní schopnost. V práci byla posuzována vhodnost chovu českého straktého skotu při maximálním využití objemných krmiv na trvalých travních porostech v oblasti Šumavy. Byla hodnocena mléčná užitkovost a plodnost ve vztahu k pořadí laktace, měsíci otelení, roku otelení a genotypu.
|
|
|
Přežitelnost krav a příčiny selekce ve volném ustájení
VOCHOZKOVÁ, Šárka
Přežitelnost krav ve velkovýrobní technologii rozhoduje do značné míry o intenzitě obratu stáda a ekonomice chovu. Dalšími faktory které se podílejí na udržení dobré ekonomiky chovu skotu patří reprodukce a užitkovost. Cílem práce bylo zjistit údaje o zdravotním stavu krav, jejich reprodukci a době přežitelnosti. Sledování probíhalo v ZOD Kolný kde chov dojnic probíháhá v uzavřeném obratu stáda se všemi kategoriemi skotu. uzavřený obrat stáda. U 330 krav plemene Holštýn a Česká straka byly zpracovány podklady o mléčné užitkovosti, reprodukci, zdravotním stavu a selekci zvířat za rok 2006-2007. Podkladová data byla vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu a korelační analýzy v programu Microsoft Excel. Dojnice byly ustájeny ve volné boxové stáji podle fáze laktace. Základní krmná dávka je konzervované objemné krmivo s přídavkem jadrného doplňku. Zjišťovali jsme zdravotní stav dojnic, příčiny vyřazování, přežitelnost, servis periodu, mezidobí a kg mléka. Zjištěné průměrné hodnoty byly sledovány v souvislosti s pořadím laktace a úrovní užitkovosti. Výsledky byly porovnány s hodnotamy v ČR. U stáda dojnic s průměrnou užitkovostí 7 548,5kg bylo zjištěno 3 583 veterinárních ošetření z toho 3 322 zákroků týkajících se řešení poruch reprodukce. Celkem bylo za sledované období vyřazeno 142 kusů dojnic. Hlavními důvody vyřazování krav byly reprodukční poruchy (13,03%) a záněty mléčné žlázy (7,8%). Z věkové analýzy stáda vyplynulo, že na 4 a vyšší laktaci je pouze 24,2% krav. Nejvíce krav je na 2 laktaci (100ks). Poté je patrný pokles kusů až na 8 laktaci, kde jsou jen 3 plemenice. Zjištěná průměrná hodnota servis periody byla 167,03 dne. Podíl dojnic s nevyhovující délkou SP (nad 75dnů) je přes 85%. K překročení hranice 120 dnů došlo u 58,14% dojnic. Při porovnání s hodnotami v ČR pro rok 2006, kde je délka SP {--} 125,8 dní, je SP ve sledovaném chovu o 41,5 dne delší. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 427,3 dny. Což je o 17,3 dny delší, než je republikový průměr pro rok 2006. Ekonomické ztráty které vznikly v důsledku prodloužení servis periody dosahovali u jedné dojnice 3 921,26 korun. Při zjišťování nákladů na dojnici, jsme vycházeli z předpokladu, že krmný den stojí 104,- a výkupní cena mléka je 10,30,-. Za těchto předpokladů se pohybují náklady na krávu a rok 37 960 korun. Tržby za mléko dosahují při aktuálních výkupních cenách 75 417,60,- tím pádem je dosaženo zisku 37 457,60,-. Jestliže budeme brát v úvahu, že dojnice bude dosahovat alespoň průměrný nádoj pro danou laktaci, tak celoživotně vydělá 289 323,30 Kč za předpokladu že se dožije 7. laktace.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
|
|
|
Užitkovost a plodnost u plemenic holštýnského skotu
KAMENÍKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda plemenic holštýnského skotu chovaného v intenzivních podmínkách. Pozorování bylo prováděno v podniku ZDV Krchleby a.s. v letech 2007 až 2009. Do sledování bylo zařazeno celkem 147 dojnic z toho 35 dojnic plemene Holštýn (H 100 %, R 100%), označené plemennou skupinou H1, 70 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 75 ? 87 %, R 75 ? 87 %), označené plemennou skupinou H3 a 42 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 50 ? 74 %, R 50 ? 74 %), označené plemennou skupinou H4. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle pořadí laktace do čtyř skupin: 1. laktace, 2. laktace, 3. laktace a 4. a další laktace. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byli: množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%), perzistence laktace a délka laktace (dny). U plodnosti byly sledovány ukazatele: věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Plemenice 1. skupiny nadojily průměrné množství mléka 8945,03 kg, obsah tuku činil 3,66 %, obsah bílkovin byl 3,32 %. Dojnice druhé skupiny měly průměrně hodnoty: u množství mléka 8186,55 kg, u obsahu tuku 3,77 %, u obsahu bílkovin 3,33 %. Třetí skupina vyprodukovala 8649,05 kg M, 3,58 % T a 3,26 % B. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly statisticky významné. Z reprodukčních ukazatelů byli statisticky významné rozdíly pouze v délce mezidobí. Nejvyšší hodnota mezidobí byla naměřena u první skupiny a činila 576,22 dnů, u dojnic 2. skupiny tvořil 487,38 dnů a u 3. skupiny byla nejnižší 480,95 dnů.
|
|
|
Vyhodnocení užitkovosti a plodnosti krav ve stádě českého strakatého skotu
ZADÁKOVÁ, Martina
Cílem práce bylo vyhodnotit mléčnou užitkovost a plodnost u skupin krav vytvořených na základě množství vyprodukovaného mléka, věku, sezóny telení, původu, rámce a stupně tělesné kondice. Byly vyhodnoceny výsledky u 690 krav v letech 2004 až 2007. Podkladová data o užitkovosti a plodnosti zvířat byla získána z kontroly užitkovosti, tělesný rámec a kondice byly zjišťovány v pravidelných měsíčních intervalech v průběhu roku 2007, kondice byla posuzována v rozmezí 1 až 5 bodů s přesností na 0,25 bodu. Ve sledovaných letech se zvýšila mléčná užitkovost z 6 616 kg na 8 507 kg. Se zvyšující se dojivostí došlo k poklesu mléčných složek, kdy obsah tuku se z počátečních 4,2 % postupně snížil na 3,87 %. Obsah bílkovin se také snížil, a to z 3,59 % na 3,37 %. Bylo zjištěno, že pokles tělesné kondice po porodu souvisel s prodloužením inseminačního intervalu a servis periody o 6 dní a její nárůst se zkrácením intervalu i SP o 5 dní. U krav většího tělesného rámce (výška v kříži 145 až 150 cm) byla zjištěna vyšší mléčná užitkovost (8 281 kg), ale zároveň delší SP. Při hodnocení vlivu plemenných skupin (C1, C2 a C3) na plodnost nebyly zjištěny významnější rozdíly mezi skupinami. Plemenné skupiny mají ale vliv na výši mléčné užitkovosti, kdy u skupiny C3 (podíl dojných plemen nad 50 %) byla zjištěna nejvyšší užitkovost, a to 7 866 kg . Nejvyšší dojivost byla zjištěna u krav na druhé laktaci 7 900 kg, na třetí laktaci byla na téměř stejné úrovni (7 886 kg) a v následujících laktacích docházelo k postupnému poklesu množství nadojeného mléka. Posouzení průběhu laktačních křivek u skupin krav s různou úrovní užitkovosti naznačilo, že je ve stádě věnována větší pozornost produkci mléka než plodnosti krav. U vysokoužitkových krav byla zjištěna délka SP až 200 dní.
|
|
|
Porovnání užitkovosti a plodnosti českého strakatého a holštýnského skotu s ohledem na technologii chovu
ŽÁČKOVÁ, Jindřiška
Sledování výsledků chovu dojnic dosahované ve vazném a volném ustájení probíhalo v letech 2003 až 2006 v Zemědělském družstvu Netřebice. Do sledování bylo zahrnuto 169 dojnic, z toho 120 ks holštýnského plemene a 49 ks českého strakatého plemene. Vliv změny technologie byl specifikován na základě výsledků mléčné užitkovosti a plodnosti. Mléčná užitkovost ve voném boxovém ustájení dosáhla vyšší úrovně než ve vazném ustájení. Reprodukční ukazatele dosahovaly ve většině případů lepších hodnot ve volném systému ustájení.
|
|
|
Vliv využití pastvy při odchovu jalovic na jejich užitkovost
KUKLOVÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit průběh odchovu jalovic plemene české strakaté odchovávané s využitím pastvy a ve stáji a posoudit vliv využití pastvy na následnou užitkovost v 1. laktaci. Ve vybraném chovu byl sledován průběh růstu jalovic prostřednictvím pravidelného vážení ve 3 měsíčních intervalech, dále byly u těchto jalovic zjišťovány tyto reprodukční ukazatele: věk při 1. inseminaci, inseminační index, věk při 1. otelení. Jalovice jsou rozdělené podle způsobu odchovu (pastva, stáj) a porovnány rozdíly v intenzitě růstu a reprodukční výkonností mezi jednotlivými skupinami. Následně u krav na první laktaci byly zaznamenány a porovnány tyto údaje: úroveň mléčné užitkovosti, obsah složek mléka, stupeň tělesné kondice a ukazatele plodnosti. Dojnice jsou rozděleny taktéž do skupin podle toho, jakým způsobem byly odchovávané jako jalovice (pastva, stáj). Při porovnání růstu jalovic dosahovala skupina pasených jalovic vyšších hodnot než skupina nepasených jalovic. Jalovice pasené přirůstaly rychleji: ve věku 3 měsíců byla jejich průměrná hmotnost 93,26 kg oproti 88,30 kg jalovic nepasených. Ve věku 6 měsíců byla hmotnost pasených jalovic na úrovni 169,51 kg oproti 161,80 kg jalovic nepasených, ve věku 9 měsíců to byly hodnoty 236,47 kg pro pasené jalovice, 228,07 kg pro nepasené jalovice, ve věku 12 měsíců 326,62 a 299,87 kg, ve věku 15 měsíců 366,11 kg a 359,98 kg. Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při 1. inseminaci, kdy jalovice pasené byly zapuštěny v průměrném věku 18,43 měsíců oproti jalovicím nepaseným ve věku 17,12 měsíců. Dále byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při prvním otelení, kdy dosahované hodnoty byly pro skupinu pasených jalovic 28,63 měsíců a pro nepasené jalovice 27,73 měsíců. Prvotelky odchovávané na pastvě vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 782,40 kg mléka, prvotelky odchovávané ve stáji vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 068,40 kg mléka. Rozdíly byly statisticky významné. Průměrná délka laktace u prvotelek odchovávaných na pastvě byla 359,47 dní, délka laktace u prvotelek odchovávaných ve stáji byla 329,01 dní. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Z lineárního popisu je patrné, že pastva má pozitivní vliv na osvalení jalovic a končetiny. V celkovém hodnocení dosáhli jalovice odchovávané pastevně vyššího bodového ohodnocení a to 81,43 bodů pro jalovice pasené a 81,00 bodů pro jalovice odchovávané ve stáji. Tyto rozdíly se nepodařilo statisticky prokázat.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
host ::
RSS.