|
|
Zavádění nové služby střediska výchovné péče
Potužáková, Eva ; Trpišovský, Milan (vedoucí práce) ; Herich, Lukáš (oponent)
Má diplomová práce se zabývá procesem strategického plánování při zavádění nové internátní služby Střediska výchovné péče, Pšov pro děti s rizikem vzniku poruch chování do věku 15 let. Cílem mé práce je jednak vytvořit podklad pro návrh podnikatelského plánu na zavádění nové služby a jednak pomocí kvantitativních metod výzkumu zjistit, jaké faktory ovlivňují volbu klientů Středisek výchovné péče při výběru střediska? První část pojednává o strategickém plánování a o podnikatelském plánu, které organizace vytvářejí pro své dlouhodobé vize. Dále se v teoretické části věnuji také popisu a přiblížení středisek výchovné péče. Praktická část diplomové práce se zabývá analýzou dat získaných od klientů Středisek výchovné péče a strategickou analýzou. V poslední části se pak věnuji vypracování podnikatelského plánu na základě získaných údajů. Klíčová slova: strategické plánování, strategické řízení, podnikatelský plán, Středisko výchovné péče
|
|
|
Činnost střediska výchovné péče z pohledu kurátora pro děti a mládež
Kučerová, Anděla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost střediska výchovné péče jako instituce, která poskytuje služby dětem s negativními projevy v chování a s rizikem vzniku či rozvoje poruch chování a jejich rodinám. Středisko nabízí pomoc také klientům kurátora pro děti a mládež, jehož úloha při výkonu sociálně-právní ochrany je zmíněna v první kapitole. Věnována je zde pozornost rovněž základním principům multidisciplinární spolupráce a sanace rodiny. Další část práce přibližuje činnost SVP, organizaci preventivně výchovné péče o klienty a nabídku konkrétních služeb střediska. V praktické části je činnost SVP reflektována kurátory pro děti a mládež. Cílem práce je zhodnotit přínos služeb střediska výchovné péče z pohledu pracovníka OSPOD a posoudit, jaké možnosti nabízí středisko při předcházení ústavní výchově a v rámci sanace rodiny s dítětem s výchovnými problémy.
|
|
|
Středisko výchovné péče v Novém Jičíně
Vlčková, Milada ; Čtvrtníčková, Kateřina (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh střediska výchovné péče v Novém Jičíně. Jedná se o objekt zabezpečující preventivní výchovnou pomoc dětem, žákům a studentům a jejich rodinám, školám a školským zařízením. Zařízení bude fungovat jako ambulantní (poradenská část) a internátní (dopředu určena délka pobytu na základě rozhodnutí sociálního pracovníka, např. dva měsíce). Objekt je dvoupodlažní částečně podsklepený s plochou střechou. Nosná konstrukce podzemního podlaží je tvořená betonovými tvárnicemi, strop železobetonový. Nosné konstrukce nadzemních podlaží včetně stropní jsou tvořeny masivním dřevěným panely. Střecha je dvouplášťová, nosná konstrukce vytvořena dřevěnými sbíjenými vazníky. Stavba je založena na betonových pásech. Zateplení je provedeno z konopných desek. Práce obsahuje projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
|
|
|
Středisko výchovné péče: Význam a možnosti spolupráce s rodinou a institucemi podporujícími stabilizaci a fungování rodiny
NEBŘENSKÁ, Vendula
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na význam a možnosti spolupráce střediska výchovné péče s rodinou. Výsledkem mé práce je zhodnocení kooperace střediska výchovné péče s rodinami a identifikování limitů této spolupráce. Okrajově jsem také získala náhled na spolupráci rodiny s neziskovými organizacemi, které tvoří významnou součást pomoci dětem s poruchami chování. Teoretická část obsahuje tři nejvýznamnější subjekty, které hrají zásadní roli v problematice poruch chování u dětí. V první řadě jsou tímto subjektem samotné děti, u kterých se porucha chování objevuje. V první části práce jsem se proto snažila osvětlit vývojové aspekty dospívání a identifikovat typické projevy dětí tohoto věku. Také jsem nezapomněla vymezit konkrétní poruchy chování u dětí. Neméně důležití jsou rodiče takových dětí, neboť zastávají primární roli ve výchově. U rodiny jsem charakterizovala základní aspekty a funkce rodiny a popsala jsem znaky klasické rodiny moderní doby. A v neposlední řadě jsem se zabývala samotným střediskem výchovné péče což je instituce zabývající se prevencí vzniku poruch chování. Tato část bude jistě zajímavá pro ty, kteří tuto instituci neznají a nemají povědomí o její práci. V empirické části předkládám výsledky kvalitativního výzkumu, v rámci kterého jsem oslovila pět zaměstnanců střediska výchovné péče Domažlice a třicet rodičů dětí s poruchami chování. Ti mi prostřednictvím rozhovoru poskytli cenné informace a náhled na danou problematiku i na jejich konkrétní zkušenosti s umístěním dítěte na internátní pobyt v SVP Domažlice. Chtěla jsem tímto výběrem tématu diplomové práce poukázat na významnost spolupráce a díky této práci mohu říci, že jsem si tento fakt znovu potvrdila. Výsledky výzkumného šetření poskytnu k dispozici SVP Domažlice, díky němuž se mohl výzkum uskutečnit.
|
|
|
Formy a úroveň spolupráce základních škol se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů
SÁDOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje, jaké jsou formy a úroveň spolupráce základních škol (ZŠ) se středisky výchovné péče (SVP) při prevenci sociálně patologických jevů. V teoretické části jsem se věnovala základní škole a prevenci, která zde probíhá, dítěti školního věku a faktorům ovlivňujícím možnost vzniku sociálně patologického jevu jako je osobnost, její vývoj a socializace, a rodina. Dále jsem popsala činnost SVP a možnosti spolupráce se ZŠ a nakonec vybrané sociálně patologické jevy. Cílem práce bylo zmapovat spolupráci ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů, její formy a úroveň, na které tato spolupráce probíhá, a to v Jihočeském a Pardubickém kraji. Dále zjištěný stav mezi sledovanými kraji porovnat a zjistit, zda je spolupráce dostatečná. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem v praktické části použila kvantitativního výzkumu, metodu dotazování, techniku dotazníkového šetření a řízený rozhovor. Na základě vytyčeného cíle jsem stanovila 2 hypotézy. První hypotéza: "Více než polovina dotazovaných základních škol spolupracuje se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů" se nepotvrdila. V Jihočeském kraji se středisky výchovné péče spolupracuje 44% základních škol a v Pardubickém pouze 29% základních škol. Ale bylo zjištěno, že většina škol, které nespolupracují, jsou školy venkovské a těch se mého výzkumu zúčastnilo v obou krajích více, proto první hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: "Počet středisek výchovné péče není ani v jednom ze sledovaných krajů dostačující pro pokrytí prevence sociálně patologických jevů na všech základních školách ve zmíněných lokalitách" byla potvrzena výpovědí pracovníků SVP i ZŠ. Výzkum tedy odhalil, že spolupráce ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů je nedostatečná v obou sledovaných krajích, přičemž v Pardubickém kraji je situace horší, než v kraji Jihočeském. Jako řešení této problematiky navrhuji zvýšení počtu SVP, kvalifikovaných pracovníků v nich a kvalitnější propagaci jejich služeb. Práce a její výsledky mohou být využity k informování laické i odborné veřejnosti, jako podklad pro další práce a výzkumy zaměřené na problematiku prevence na ZŠ.
|
|
|
Rodinná terapie ve Středisku výchovné péče Spirála v Českém Krumlově
CIMLOVÁ, Daniela
Tato práce je zaměřena na rodinnou terapii ve Středisku výchovné Spirála péče v Českém Krumlově. V teoretické části jsou popsány teoretické poznatky, čerpané z odborné literatury, které popisují středisko výchovné péče, jeho vznik a hlavní pracovní náplň. Dále je zde definován pojem rodina a rodinná terapii od její definice, vzniku, cílů, zahájení, průběhu, až po ukončení spolupráce s rodinou. V praktické části této práce jsou analyzovány 4 případové studie klientů SVP Spirála. Cílem výzkumu je zjistit, na čí podnět se klienti dostávají do SVP, zda má vliv to, že jsou děti z neúplných rodina, na to jestli se stanou klienty SVP. Dále je zjišťováno, kdo je iniciátorem spolupráce se SVP, jestli matka nebo otec a zda nejčastějším důvodem k ukončení terapie bývá to, že se klientovo chování zlepší a tím se zmírní rodinný problém. Případové studie vycházejí z odborného vyšetření rodinnými terapeuty SVP. Dále je použita metoda rozhovoru s terapeuty, jako prostředek k ověření nebo vyvrácení stanovených hypotéz.
|
|
|
Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007.
VOJTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 je zaměřena na zmapování okolností umístění dětí do dětského domova v Žíchovci za rok 2007, identifikování a popsání faktorů, které se pravděpodobně nejčastěji v tomto roce podílely na umístění dětí v zařízení. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní metody a to především sběru dat, které byly získávány z osobních dokumentací dětí přijatých v roce 2007, v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let. Druhou metodou bylo několik případových studií ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Teoretická část: náhradní výchovná péče, ústavní výchova a její fungování v různých zařízeních jako jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav, rodina a její úloha, význam sociálně právní ochrany dětí. Představení dětského domova v Žíchovci (historie, poslání, organizace, personální činnost, klientela). Praktická část: Zjištění příčin umístění dětí v dětském domově v Žíchovci v roce 2007 za pomoci využití kvalitativní metody sběru dat, získávaných z osobních dokumentací dětí, které byly přijaty v roce 2007 do dětského domova v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let a s pomocí několika případových studií, ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Nejčastějším příčinou vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 byly především výchovné problémy dětí a to především z neúplných či doplněných rodin, sociálně spíše slabších. Tato bakalářská práce by měla podat ucelenější informaci o příčinách vyjímání dětí z rodinného prostředí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Arteterapie jako komunikace při práci s klienty SVP
LACINOVÁ, Hana
Práce popisuje snahu o využití artterapeutické metody jako alternativní formy komunikace s klienty pobytövého oddělení střediska výchovné péče, u kterých se projevoval problém s verbální komunikací. v první části přináší přehled možných příčin poruch komunikace, alternativních komunikačních systémů včetně artterapie a uvádí důvody, pro které se zdá být k tomuto vhodná . v druhé části přibližuje autorčinu práci ve středisku výchovnépéče a popisuje způsob práce s klientem. ten dokládají kazuistiky konkrétníchklientů. v závěru shrnuje výhody a omezení tohoto přístupu k užití arteterapie.
|
|
|
Metody práce ve středisku výchovné
VOHRADSKÁ, Pavla
Práce se zabývá metodami střediska výchovné péče, které na úseku školního poradenství pomáhá předcházet nebo řešit poruchy chování u dětí a mládeže. Teoretická část se zabývá preventivně výchovnou péčí, rozdělením střediska výchovné péče, pracovníky středisek výchovné péče. Metodami práce ve středisku výchovné péče.
|
|
|
Analýza výchovných problémů u klientů střediska výchovné péče z hlediska zdravotního, psychologického a sociálního.
LÍSKOVCOVÁ, Ilona
Provedený výzkum byl zaměřen na analýzu klientů střediska výchovné péče. Jednalo se o kvantitativní výzkum. Předmětem zkoumání byly výchovné problémy dětí a mládeže. Objektem zkoumání byl soubor vybraných klientů s poruchami chování střediska výchovné péče. K analýze byla použita sekundární analýzu dat, pozorování, dotazník a rozhovor. Cílem práce byla analýza výchovných problémů u klientů střediska výchovné péče z hlediska zdravotního, psychologického a sociálního, posouzení efektivity péče a spolupráce rodiny, pohled na ekonomické zázemím rodiny, vzdělanost rodičů a vliv těchto faktorů na rozvoj poruch chování. Tímto výzkumem se podařila potvrdit vyšší efektivita propojené, všestranné péče u respondentů s poruchami chování, tedy péče zdravotní, psychologické a sociální. Neprokázalo se, že by vyšší ekonomické poměry rodiny měly negativní vliv na rozvoj poruch chování, ale zjistilo se, že rodiče s dobrými ekonomickými poměry lépe spolupracují a že u těchto rodin dochází ve vyššímu počtu k pozitivní změně u respondentů. Dále lze potvrdit, že vyšší vzdělanost rodičů vede k lepší spolupráci a že tito rodiče mají pozitivní vliv na zlepšení stavu u respondentů. Je zde prokazatelně vyšší efektivita péče.
|
host ::
RSS.