|
|
VLIV SPOLEČNOSTI NA VZNIK MENTÁLNÍ ANOREXIE
BÜRGEROVÁ, Michaela
Poruchy příjmu potravy představují závažný celospolečenský problém. Frekvence jejich výskytu v populaci zaznamenává stále větší nárůst. Každý rok je v České republice hospitalizováno v průměru 500 pacientek s mentální anorexií. Anorexie je intenzivní strach z přibývání na váze, dochází ke zkreslenému vnímání vlastního těla. Veřejnost je ovlivněna moderními dietami, které ať už využívané z redukčních důvodů či z důvodů jiných zažívají na české půdě boom srovnatelný s ostatními evropskými zeměmi. V současnosti jedním z mnoha důvodů strachu z tloušťky je skandalizace obezity. Svět showbyznysu nám jako ideál krásy vnucuje vychrtlé dívky. Vyhublé slečny útočí na dívky v pubertě z plakátů, obálek časopisů i televizních reklam. Není divu, že děvčata procházející citlivým obdobím vidí samy sebe jako ošklivé, tlusté a tudíž neúspěšné. Z provedeného výzkumu je patrné, že média, potažmo i společnost, ovlivňují život především mladých dívek, ale na vzniku anorexie se vždy podílí několik faktorů, tudíž nestačí pouze tlak veřejnosti.
|
|
|
NESPOKOJENOST S VLASTNÍM TĚLEM A DRŽENÍ DIET JAKO RIZIKOVÉ FAKTORY PRO ROZVOJ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY A SLEDOVÁNÍ METOD KONTROLY TĚLESNÉ HMOTNOSTI U STUDENTEK STŘEDNÍCH ŠKOL
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná onemocnění, kterými trpí především dospívající dívky a mladé ženy. Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje řadu poruch příjmu potravy, z nichž nejčastější a zároveň nejnebezpečnější jsou mentální anorexie a mentální bulimie. Cílem této práce bylo zjištění přítomnosti některých rizikových postojů, s kterými se setkáváme u poruch příjmu potravy, a sledování metod kontroly tělesné hmotnosti v populaci středoškolských studentek. Práce ověřila hypotézy, týkající se rozdílu mezi studentkami gymnázia a studentkami ostatních středních škol. Studentky gymnázia byly štíhlejší než studentky středních a učňovských škol. Studentky středních a učňovských škol si častěji než studentky gymnázia přály zhubnout a také častěji držely dietu. A dále práce ověřila hypotézu týkající se nespokojenosti s vlastním tělem, která vzrůstala spolu s tělesnou hmotností. K ověření hypotéz bylo použito šetření pomocí dotazníků.
|
|
|
Problémy s navazováním sociálních vztahů u pacientek/pacientů s mentální anorexií
POSPÍCHALOVÁ, Štěpánka
Cílem práce bylo zmapování situace v sociálních interakcích nemocných s mentální anorexií. Zabývala jsem se osobními dokumenty - deníky jedné pacientky s mentální anorexií. Jeden z deníků jsem podrobila obsahové analýze. Na jejím základě jsem si udělala obraz o sociálních interakcích pacientky. Pro doplnění výpovědí dívky jsem vedla polostrukturované rozhovory s jejím otcem a matkou. Rodiče retrospektivně vypovídali o kamarádech pacientky a o vztazích mezi členy rodiny. Tyto tři zdroje jsem vzájemně porovnala a dopracovala jsem se k výsledkům, které odpovídají na základní výzkumnou otázku: {\clqq}Jak navazují sociální vazby pacientky/pacienti s mentální anorexií?`` Cíl práce byl splněn. Výsledky jsem shrnula do 8 bodů. Každý bod jasně vymezuje vztahový problém u dívky s mentální anorexií. Výsledky dosažené v mém výzkumu jsem porovnala s literaturou. V závěru práce se věnuji komplexnosti problému poruch příjmu potravy. Pacientka je učebnicovým příkladem mentální anorexie. Její sociální interakce jsou komplikované, případně vůbec nejsou. Vztahy v rodině jsou narušené, dívka vyhledává kontakty mimo rodinu, tyto kontakty jsou však nestálé a trvají pouze krátkou dobu. Při aplikaci výzkumu na větší vzorek nemocných by bylo dosaženo kvalitnějších výsledků, které by potvrdily problém v sociálních interakcích. Po kvalitativním výzkumu by mohl následovat výzkum kvantitativní, který by ukázal do jaké míry jsou vztahy pro pacientky s mentální anorexií problematické. Na základě těchto výsledků by měla být věnována při léčení pacientek větší pozornost vazbám k ostatní populaci.
|
host ::
RSS.