|
|
Krizová opatření při anonymním oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz Římov
MIHALIČ, Petr
Bakalářská práce pojednává o postupu složek Integrovaného záchranného systému České republiky v případě anonymního oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz vodního díla Římov a hodnotí připravenost a profesionalitu jednotlivých základních složek Integrovaného záchranného systému při této mimořádné události. Obsah práce vychází z poznatků získaných prostudováním dostupných materiálů a informací o postupech složek Integrovaného záchranného systému při jednotlivých oznámení z minulosti. Cílem práce je analýza problematiky anonymního oznámení hrozící výbuchem bomby, vyhodnocení připravenosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému zvládat situaci při anonymním oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz vodního díla Římov a navržení možných postupů Integrovanému záchranného systému při této trestné činnosti. Vyhodnocení připravenosti složek Integrovaného záchranného systému je provedeno dotazníkovým výzkumem, jehož výsledky jsou pro názornost zpracovány i v grafické podobě. Dále je popsán možný scénář této mimořádné události a scénář odezvy, kterou je reakce složek Integrovaného záchranného systému, na úrovni řešení této mimořádné události s možným přechodem do krizového stavu. V závěru práce je zhodnocení připravenosti složek Integrovaného záchranného systému při této mimořádné události a poukázání na případné nedostatky, které by mohly nastat v reálu a které vyplynuly z analýzy.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
Možnosti zvládnutí situace při napadení posádky záchranné služby
SVITÁKOVÁ, Hana
Abstrakt V současné době stále častěji média informují o nejrůznějších útocích, projevech agrese, trestných činech či napadeních. Jedná se ve své podstatě o charakteristiky mezilidských vztahů, které nás každodenně provázejí. S těmito negativními projevy lidského chování se můžeme setkat i v profesní linii. Jedná se zejména o činnost pomáhajících profesí. Mezi pomáhající profese mimo jiné patří také členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, kteří každodenně poskytují přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním stavu. Napadených a zraněných záchranářů přibývá, problémová situace na místě zásahu často není členy posádky zdravotnické záchranné služby vhodně řešena a je znemožněno kvalitní odvedení péče o pacienta. V rámci bakalářské práce byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl zhotoven metodou dotazování. Kvantitativní výzkum byl realizován technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři, výjezdové sestry, lékaři a řidiči Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkum byl realizován v průběhu dubna roku 2008. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Cílem práce bylo zmapovat problematiku napadení posádek zdravotnické záchranné služby. Cíl byl splněn. Byly stanoveny tyto tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Zdravotnický záchranář se cítí být ohrožen ze strany pacienta/klienta více než řidič vozidla zdravotnické záchranné služby. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: Lékař zdravotnické záchranné služby se cítí být ohrožen ze strany pacienta/klienta méně než zdravotnický záchranář. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 3: Zdravotničtí záchranáři zvládají techniku sebeobrany více než zdravotní sestry na zdravotnické záchranné službě. Hypotéza nebyla potvrzena. Výsledky výzkumu budou prezentovány na www.zzsjck.cz. Budou předpokladem pro realizaci kurzů sebeobrany ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Rovnost pracovního uplatnění mužů a žen v záchranné službě
ŠÁMAL, David
Tato bakalářská práce nazvaná{\clq} rovnost pracovního uplatnění mužů a žen v záchranné službě pojednává, jak již samotný název napovídá, o rovnosti mezi muži a ženami. Práce je orientovaná na Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje a vypovídá o genderových poměrech v této organizaci. Výzkum prokázal, že organizace samotná se řídí platnou legislativou a není příčinou genderové diskriminace, avšak genderové stereotypy společnosti jsou hluboce zaryté v názorech samotných řadových zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Jihočeského Kraje.
|
|
|
Prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí v přednemocniční péči
SÁKOVÁ, Erika
V bakalářské práci bylo cílem zmapování možností prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí záchranáři v rámci přednemocniční neodkladné péče. Prevenci zde zastupuje soubor teoretických a organizačních znalostí a praktických dovedností při porodech mimo zdravotnická zařízení. Výsledky poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni teoreticky odvést porod, ale v praxi si nejsou příliš jisti. To by se dalo považovat za námět k rozšíření jejich znalostí. Ošetřit novorozence po porodu však dokáží.
|
|
|
Utrpení, umírání a smrt v přednemocniční péči
MAJSTR, Jiří
Tato práce je tematicky zaměřena na utrpení, umírání a smrt pacienta (pacientů) v přednemocniční neodkladné péči. Zabývá se výše uvedenými jevy z pohledu profese zdravotnického záchranáře. Poukazuje na dopad těchto událostí na zdravotnické záchranáře, jejich vnímání pacientů při náhlém zhoršení chronického onemocnění, akutním zhoršením zdravotního stavu, bezprostředním ohrožení života či smrti. Cílem práce je zmapovat a interpretovat postoj oslovených zdravotnických záchranářů k daným skutečnostem, s nimiž se v praxi běžně setkávají a posouzení zpětného promítnutí výše uvedených prožitků do etického přístupu k pacientům. Tato práce je založena na kvalitativním výzkumu. Využívá metody polřízeného rozhovoru s vybranými deseti zdravotnickými záchranáři, kteří mají rozdílnou dobu odborné praxe. Rozhovory jsou přepsány v kapitole Výsledky výzkumu. V práci jsou porovnány odpovědi na jednotlivé otázky a výsledkem výzkumu jsou hypotézy, které mohou být v budoucnu vyhodnoceny pomocí kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
|
|
Zjištění úrovně znalostí poskytování první pomoci\\
PUTYROVÁ, Jana
Cílem práce je zjistit úroveň znalostí v poskytnutí první pomoci u adolescentů v Českých Budějovicích. Šetření bylo provedeno formou dotazníku o dvaceti položkách. Vyplňovali jej respondenti středních škol ve věku 15-19 let. Celkový počet vyplněných dotazníků byl 386, z toho 226 děvčaty a 160 chlapci. Ani jedna ze tří stanovených hypotéz se mi nepotvrdila. Výzkum ukázal, že znalost laické první pomoci adolescentů je nadprůměrná. Respondenti ze Střední zdravotnické školy mají větší znalosti v tomto oboru ale pouze o 7,7 % větší, než studenti ostatních škol.
|
|
|
Krizové řízení po použití tzv. špinavé bomby se zaměřením na činnost integrovaného záchranného systému, zejména složky Policie ČR
VILDMAN, Radek
Cílem této práce bylo zjistit, zda v současné době existuje nějaká metodika činnosti integrovaného záchranného systému pro tento druh zásahu při vzniklé mimořádné události a vytvořit plán scénáře a plán odezvy na tuto mimořádnou událost. Tato práce obsahuje jednoduchou pomůcku pro základní orientaci příslušníků Policie ČR, případně i příslušníků a pracovníků dalších složek integrovaného záchranného systému zasahujících při mimořádné události vzniklé po výbuchu špinavé bomby. Obsahuje konkrétní modelovou situaci mimořádné události tohoto typu a stručně funkci a popis práce jednotlivých zúčastněných složek, zejména Policie ČR s odkazy na současně platné zákonné akty. Práce poukazuje na rozdíly mezi teorií a praxí, které vyplynuly bližším prostudováním jednotlivých činností a z materiálové vybavenosti jednotlivých zasahujících složek integrovaného záchranného systému s návrhem na jejich řešení.
|
host ::
RSS.