|
|
Výskyt karcinomu děložního čípku u žen v Jihočeském kraji
NĚMCOVÁ, Eva
Rakovina děložního čípku představuje obrovskou zdravotní, psychologickou a sociální zátěž pro každou ženu. Karcinom děložního čípku je druhé nejčastější nádorové onemocnění žen, které je důsledkem velmi časté sexuálně přenosné choroby {--} infekce lidským papillomavirem. Existuje více než 100 typů HPV. Mezi vysoce rizikové patří zejména HPV 16 a 18. Celosvětově je každý rok diagnostikováno asi 500 000 nových případů rakoviny děložního čípku. V České republice je každý rok 1 000 nových pacientek s tímto onemocněním, z toho až 400 na rakovinu zemře. Odhaduje se, že pokud se výrazně nezlepší prevence rakoviny děložního čípku, bude před rokem 2050 až jeden milion nových případů. Každá žena je v riziku, že onemocní rakovinou děložního čípku. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Ke vzniku přispívají i rizikové faktory, jako je nízký věk koitarche, počet sexuálních partnerů, kuřáctví, jiné STD a dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Použití kondomu, jež chrání proti sexuálně přenosným onemocněním, redukuje HPV až o 70%. Docházení na pravidelné gynekologické prohlídky, jejichž součástí je provedení cytologického stěru, je velmi důležité. Screening umožní průkaz cytologických abnormalit a prekanceróz. Není však schopen zachytit všechny prekancerózy a časná stádia karcinomu. V současné době máme již k dispozici 2 očkovací látky. Tyto vakcíny chrání proti nejčastěji se vyskytujícím onkogenním typům HPV (HPV 16 a 18), které jsou příčinou přibližně 70% případů rakoviny děložního čípku. Imunizace proti lidským papillomavirům je prvním očkováním proti nádorovému onemocnění. Vakcinace spolu se screeningem je nejlepší metodou volby v prevenci proti karcinomu děložního čípku. První část diplomové práce na základě studia odborné literatury podává ucelený přehled o problematice karcinomu děložního čípku. Druhá část práce je výzkumná. Zjišťuje znalosti a chování v oblasti prevence karcinomu děložního čípku u žen z měst Jihočeského kraje v období prosinec 2008 {--} březen 2009 a porovnává je s odbornou literaturou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace (pro)enzymové terapie rakoviny.
KALFERSTOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce bylo optimalizovat proenzymovou a enzymovou terapii u zdravých a nádorových myší a lépe porozumět mechanismu této terapie. Našli jsme optimální režim pro aplikaci proenzymové směsi. Dále jsme studovali změny hladiny {$\alpha$}2-makroglobulinu v séru, hodnoty hladin ostatních proteázových inhibitorů v séru a hladiny volného a vázaného TGF-{$\beta$} v různých režimech nádorové terapie.
|
|
| |
|
|
Incidence, prevalence, smrtnost a smrtelnost na novotvary v ČR
Křížová, Jana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Malečková, Romana (oponent)
V posledních několika dekádách došlo v České republice k výrazným změnám v úmrtnostních poměrech. Cílem předkládané práce je zjistit vývoj ve výskytu nádorových onemocnění v České republice za posledních čtyřicet let. Jako nástroj k tomu využívá ukazatele nemocnosti a úmrtnosti. Důraz je kladen zejména na dosavadní vývoj všech nádorových onemocnění u nás a dále podrobněji na ta nádorová onemocnění, která naší populaci zasahují nejvíce. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků úmrtnostních tabulek analyzovány změny ve střední délce života v závislosti na vyloučení úmrtí některých nádorových onemocnění. Čtenáři tak tento model, může sloužit jako představa o tom, o kolik let by se v průměru naše populace dožívala déle, kdyby se na nádorová onemocnění vůbec neumíralo.
|
|
| |
|
|
Bioflavonidy ve výživě člověka a jejich význam v prevenci civilizačních chorob
SKOČNÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá bioflavonoidy a jejich přínosem pro lidský organismus. Je zde popsaná historie, charakteristika bioflavonoidů, chemické složení a jejich zdroje v potravinách. V další části se práce zaměřuje na působení bioflavonoidů v prevenci některých civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina, a zdůrazňuje jejich důležitost ve stravování lidí. Objev bioflavonoidů se datuje do prvé poloviny 19. století, kdy byly izolovány třísloviny. Bioflavonoidy se řadí do skupiny látek nazývajících se polyfenoly a je jich známo již více než 20 000. Jsou to látky všudypřítomné v rostlinné říši a dodávají ovoci a zelenině charakteristické zbarvení či chuť. Flavonoidy se však nenachází pouze v ovoci a zelenině, ale např. i v luštěninách, chmelu, cereáliích, pohance, čaji, révě, čokoládě a v různém koření. Obsah polyfenolů v rostlinné stravě může být ovlivněn odrůdou, podmínkami pěstování, zralostí v době sklizně, zpracováním, skladováním či kulinární úpravou. Nejvhodnější je tedy tepelná úprava v páře, kdy se ztrácí nejméně polyfenolů. Hlavním místem resorpce polyfenolů v trávicím traktu člověka je tenké a tlusté střevo. Bioflavonoidy jsou považovány také za ochránce vitaminu C a vzájemně se ve svém účinku podporují. Bioflavonoidy jako tzv. fytochemické látky rostlinám umožňují bránit se proti infekcím a dalším škodám napáchaným mikroorganismy, hmyzem či jinými nepřáteli. K nejvýznamnějším flavonoidům, kterým byla věnována část této bakalářské práce, patří kvercetin nacházející se často v jablkách či cibuli, rutin v pohance, resveratrol v červeném víně a katechin v čaji. Cílem této práce bylo shrnout problematiku bioflavonoidů a zjistit, jakou roli hrají tyto látky ve výživě člověka. Pozitivní účinky na lidské zdraví vychází hlavně z jejich antioxidačního působení. Epidemiologické studie z různých částí světa prokazují, že některé složky ovoce a zeleniny mají značný vliv na určité typy rakoviny. U ovoce se uvádějí příznivé účinky zejména vůči rakovině ústní dutiny, jícnu a hrtanu, u zeleniny pro ochranu vůči onemocnění žaludku, tlustého střeva, konečníku a močového měchýře. Mnoho studií uvádí vliv bioflavonoidů v prevenci kardiovaskulárních chorob a v současné době rovněž při prevenci stárnutí. V závěru bakalářské práce jsou uvedeny další pozitivní účinky těchto látek v prevenci nejrůznějších nemocí. Tyto účinky jsou dány hlavně jejich schopností inaktivovat volné radikály a redukovat vznikající hydroperoxidy. Bioflavonoidy se uplatňují například při léčbě křečových žil, hemoroidů, paradentózy, různých otoků a zánětů. Hodně lidí dnes paradoxně konzumuje raději vitamíny v podobě doplňků stravy místo čerstvého ovoce a zeleniny. Je proto nutné si uvědomit, že bioflavonoidy v ovoci, zelenině a jiných zdrojích jsou pro naše zdraví nenahraditelné a mnohokrát prospěšnější než syntetické preparáty.
|
|
| |
host ::
RSS.