Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13,936 záznamů.  začátekpředchozí13927 - 13936  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.11 vteřin. 

Modelování akumulace a tání sněhu v povodí Bystřice v Krušných horách
Kutláková, Lucie ; Daňhelka, Jan (oponent) ; Jeníček, Michal (vedoucí práce)
Při řešení problematiky jarních povodňových událostí se vychází především z příčin jejich vzniku. Proto je důležité blíže studovat proces akumulace a tání sněhové pokrývky zejména v horských oblastech, kde se sleduje v první řadě vývoj vodní hodnoty sněhu v průběhu celého zimního období. Vodní hodnota sněhu udává množství vody vázané ve sněhu a představuje tak potenciální objem odtoku při tání v jarním období a tím poukazuje na možné riziko vzniku povodně. Pro modelování byl v práci použit celistvý přístup hydrologického modelu HEC-HMS. Model byl aplikován na povodí Bystřice v Krušných horách, kde probíhá také terénní výzkum sněhové pokrývky pro další zpřesnění výsledků předkládané studie. Zvolená metoda Temperature Index je dobře propracovanou metodou, jelikož zohledňuje jak tání během vypadávání srážek, tak tání v bezesrážkovém období a snaží se pomocí teploty vzduchu vystihnout celkovou energetickou bilanci sněhu. Modelem byla simulována tři zimní období (zima 2006, 2008 a 2009), u kterých se zkoumal vývoj vodní hodnoty sněhu a zjišťovala se míra shody mezi simulovanými a pozorovanými hodnotami. Z výsledků vyplývá, že různý charakter a průběh zimního období mohou mít výrazný vliv na modelovaný odtok a vodní hodnotu sněhu. Průběh pozorovaných a modelovaných hydrogramů a vývoj vodní hodnoty sněhu...

Ekologie fytobentosu dočasných tůní Horní Lužnice
Elster, Josef ; Francírková, T. ; Kylbergerová, M.
V průběhu jarních záplav roku 2000 a 2001 byla prováděna ekologická studie fytobentosu ve čtyřech vytypovaných tůních a v řece Lužnici. Diversita řas a sinic, produktivita společně s fyzikálně-chemickými vlastnostmi záplavové vody zde byly studovány. Celkem bylo identifikováno 42 druhů sinic a řas.

Hydrobiologie poříčních tůní dolního Podyjí v souvislosti s obnovou hydrologického režimu lužního lesa
Heteša, Jiří ; Keršner, Vladimír ; Marvan, Petr ; Sukop, I.
Poříční tůně dolního Podyjí byly výrazně ovlivněny regulací řeky a výstavbou tří mělkých nádrží v 70. a 80. letech. V důsledku poklesu hladiny spodní vody zaniklo mnoho periodických tůní a byla ohrožena existence mnoha živočišných i rostlinných druhů a s nimi i celého komplexu lužního lesa. Na druhé straně našly na mnohých lokalitách se zvýšenou koncentrací elektrolytů slanomilné rozsivky. Dotace vody z řeky Dyje do těchto tůní je však spojena s rizikem snížení původní biodiverzity a zavlečení nežádoucích druhů, zejména sinic.

Monitoring plůdku jako indikátoru kvality říčního prostředí
Jurajda, Pavel ; Slavík, O. ; Reichard, Martin ; Ondračková, Markéta
Předmětem studie bylo provedení odběrů a rozbory druhového složení společenstev 0+ juvenilních ryb (tohoroční plůdek) na vybraných profilech státní sítě jakosti vody.

The Factor of Water in Central Asia
Kopajová, Zuzana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Faktor vody ve Střední Asii přináší analýzu fenoménu přes-hraniční vodní interakce v povodí Aralského jezera. Zvláštní pozornost je věnována vznikajícím mezistátním a regionálním politickým vztahům, které souvisejí s otázkami mezinárodního hospodaření a bezpečnosti na vodních tocích - Syrdarja a Amudarja. V současných globálních debatách o mezistátní vodní politice rezonují různé teoretické rámce pro analýzu. Předkládaná práce tyto přístupy zkoumá, například: integrované vodohospodářství (IWRM), enviromentální bezpečnost nebo teorie o vzniku hydrohegemonii; se záměrem najít optimální metodologii pro naše případové studie. Následně je tato teorie aplikována na konkrétní vyjednávači konstalace v povodí středoasijských řek. Případové studie na řekách Syrdarja a Amudarja ilustrují například tyto rozpory: (1) mezi státy na horním a dolním toku řek; (2) mezi zavlažováním a vodními elektrárnami; (3) mezi vodou a energetikou; (4) mezi geopolitikou a mezinárodním právem; (5) mezi celostátními a regionálními otázkami. Vodohospodářská situace ve Střední Asii je zasazena do geopolitického kontextu, a vnímaná v souvislostech rozvoje lidského a ekonomického potenciálu, v daném jy f n; kultumě-historickém pozadí a přihlíží také na možné výzvy-do budoucna. Zajímavé jsou dále obecné tendence v členských...

Aplikace SPE a technologie monolitních kolon v HPLC analýze biologicky aktivních látek
Horčičková, Šárka ; Šatínský, Dalibor (oponent) ; Solich, Petr (vedoucí práce)
Extrakce na pevnou fázi (SPE) představuje účinnou, spolehlivou a selektivní moderní metodu pro úpravu vzorku biologického materiálu před chromatografickou analýzou. V diplomové práci byla vyvinuta nová metoda SPE pro izolaci vitaminu D2 (ergokalciferol), D3 (cholekalciferol) a metabolitu 25-(OH)D3 (kalcidiol) z lidského séra současně s vitaminy A (retinol) a E ( - tokoferol). Jednotlivé vitaminy byly následně stanoveny již vyvinutou a validovanou metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Vyvinutý postup SPE: Do skleněné zkumavky napipetujeme 250 l séra a přidáme 1000 l ethanolu o teplotě 4řC. Vzorek protřepeme a necháme 10 minut deproteinovat v chladničce při teplotě 4řC, poté zcentrifugujeme (4 000 x g, 15 minut, 4řC). Opatrně odebereme supernatant a naneseme na předem připravenou SPE kolonku (promytí 1 ml methanolu následně 1 ml destilované vody). Během těchto dvou kroků nesmí dojít k vyschnutí sorbentu kolonky. Vitamíny eluujeme 1,5 ml methanolu a následně 2 ml hexanu. Eluát odpaříme v koncentrátoru při teplotě 45řC. Odparek rozpustíme v 250 l methanolu a analyzujeme již vyvinutou HPLC metodou. Optimalizovaná HPLC metoda: Mobilní fáze - A: methanol:voda:2-propanol (75:15:10) 3,0 ml/min, 0.-3. minuta, B: methanol:voda (95:5) 3,5 ml/min, 3.- 6,5. minuta; kolona - monolitní kolona...


Studie rekonstrukce kořenové čistírny pro obec Dražovice
Roupec, Ladislav ; Pumprlová Němcová, Miroslava (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny, realizované v České republice od začátku 90. let, jsou koncipované tak, že neumožňují úspěšné odstraňování amoniakálního dusíku. Téměř většina z evidovaných 300 obecních čistíren trpí i silnými kolmatačními projevy, které často vedou ke snížené čistící účinnosti téměř ve všech sledovaných parametrech. Snahou Ústavu vodního hospodářství krajiny je náprava reputace a objasnění důvodů, které vedou k neuspokojivému stavu kořenových čistíren. Diplomová práce se soustředí na vybranou kořenovou čistírnu v obci Dražovice (850 EO), která dlouhodobě odstraňuje amoniakální dusík s účinností těsně pod limitní hodnotou. Tlak Povodí Moravy i Odboru životního prostředí (stav. Úřad Bučovice) vedl k nutnosti realizace opatření, vedoucím ke zvýšení čistící účinnosti zejména amoniakálního dusíku. Diplomová práce zahrnuje jak samotnou projektovou dokumentaci, soustředící se na úpravu toku vody s cílem úspěšné nitrifikace amoniakálního dusíku, tak na účinný výběr vhodného filtračního materiálu, doložený testováním in situ. Celá práce se nepohybuje pouze v teoretické rovině, ale návrh technického řešení je i realizován podle zpracované projektové dokumentace. V termínu odevzdání diplomové práce je úprava čistírny téměř před dokončením, poslední úpravy budou probíhat na jaře 2017, kolaudace stavby a vyhodnocení provedené rekonstrukce na konci roku 2017.

Posouzení vlivu záměru NJZ EDU na zájmy chráněné zákonem č. 99/2004 Sb. v rybářských revírech Jihlava 5B-C, 6 a 7-8
Adámek, Zdeněk
Prognóza důsledků záměru úprav na jaderné elektrárně Dukovany na rybářský management revíru na řece Jihlavě upozornila na negativní důsledky zvýšení teploty vody.

Vliv sorbentů na retenční čáru kontaminované nivní půdy
Hnatajková, Eva ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem sorbentů na retenční křivku kontaminované nivní půdy (půdní typ fluvisol) a porovnáním těchto retenčních křivek půdy bez sorbentu s půdou, do které byl sorbent aplikován. Jako sorbenty byly použity biochar (BC), amorfní oxid manganu (AMO) a jejich kombinace. Půdní vzorky byly odebrány ve specifické oblasti v blízkosti řeky Litavky ve Středočeském kraji. K pokusu byly využity dva rozdílné typy vzorků. První typ vzorků byl odebrán z kolonových experimentů a druhý typ vzorků byl odebrán přímo z rostlého terénu. Všechny vzorky byly odebrány do Kopeckého válečků o objemu 100 cm3. Měření retenčních čar bylo provedeno přímou metodou v laboratoři. Pro laboratorní stanovení retenčních čar byla použita klasická souprava přístrojů. Pískový tank, písko-kaolínový tank a přetlakové aparáty. Naměřená data byla proložena modelem van Genuchten. Porovnávané hodnoty jsou objemová hmotnost, parametry podle vztahu van Genuchten (Thétas, ThétaR, Alfa, n) a hodnoty pF (0; 1,0; 2,0; 2,7; 3,0; 3,7; 4,18). Porovnání půd ošetřených různými sorbenty bylo založeno na průměru, směrodatné odchylce a rozdílu a poměru průměrů. Určitý vliv sorbentů na tvar retenční čáry byl naměřen. Zejména vliv biocharu, ve vyšších podtlacích byl výrazný. V práci se nám potvrdila např. i hypotéza podle VERHEIJEN et al. (2010), že biochar zvyšuje celkovou retenci půdní vody, ale nezvyšuje obsah vody využitelný rostlinami. Vliv AMO na retenční křivku byl zanedbatelný. Tedy sorbent AMO má pouze velmi malý vliv na změnu zadržování vody v testované půdě. Vliv kombinovaného sorbentu (AMO + BC) na retenční křivku byl výraznější než aplikace pouze samotného sorbentu AMO. Tato kombinace sorbentů má vliv na zadržování vody v půdě v závislosti na daném podtlaku.