|
Identifikace a ochrana krajiny s významnými kulturně historickými a přírodními hodnotami: krajinná památková zóna Čimelicko - Rakovicko
TATEROVÁ, Andrea
Cílem bakalářské práce je vymezení kulturně historických hodnot území a podle územně plánovací dokumentace konstatování rizik ohroţujících prvky kulturně historických hodnot krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko. Součástí práce je rovněţ vyhodnocení území a návrhy řešení na ochranu kulturně historických hodnot krajiny i rozvoje území. V úvodu práce jsou představeny cíle práce a stanoveny hypotézy. Následně je v díle představeno modelové území (poloha a vznik krajinné památkové zóny, přírodní podmínky, historický vývoj území). Klíčová kapitola se věnuje vymezení jednotlivých kulturně historických jevů, jejich charakteristice a vyhodnocení prostřednictvím územních plánů. Jsou zde představeny návrhy na ochranu významných jevů a rozvoj krajinné památkové zóny. Návrhy na ochranu a rozvoj území byly rozvinuty prostřednictvím návrhu naučné stezky. Závěr práce je věnován reflexi výsledků a vyhodnocení hypotéz. Součástí práce jsou mapové a tabulkové výstupy a fotografické přílohy pořízené při terénním průzkumu.
|
|
Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích
KOLESÁROVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je: ,,Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích." Bakalářská práce má dvě části, v první teoretické části se budu zabývat dětskou mozkovou obrnou, jakožto kombinovaným postižením a možnostmi následné terapie jedinců s touto diagnózou. Dále zde vyzdvihnu důležitost a nezastupitelnost uceleného systému rehabilitace, jakožto prostředku koordinované péče. Na teoretickou část plynule navazuje část praktická, ve které se budu zabývat realizací koordinované péče v rámci Českých Budějovic. Cílem této práce je zjistit jaký je současný stav koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Pro naplnění tohoto cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která byla pro účely této práce stanovena takto: ,,Jak se v Českých Budějovicích realizuje komplexní koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou?" Pro účely této práce byly ještě stanoveny dvě dílčí doplňující podotázky, jejichž důležitost vyplynula z výzkumné části této práce. Dílčí podotázky byly stanoveny takto: ,,Jak rodiče dětí s DMO vnímají informace, které jim podali odborníci ohledně léčebné terapie dětí?" ,,Jak rodiče dětí s DMO hodnotí koordinovanou péči v rámci Českých Budějovic a jak vnímají spolupráci mezi odborníky?" Součástí druhé, praktické části byla realizace výzkumu pomocí kvalitativních metod. Výzkum byl realizován na základě polo-standardizovaného hloubkového rozhovoru s rodiči dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dítě bylo pro potřeby tohoto výzkumu definováno jako jedinec od 1 roku do 15 let věku (včetně). S ohledem na potřebu získat validní informace byla metoda polo-standardizovaného rozhovoru doplněna o analýzu odborné dokumentace konkrétních dětí. Jako výzkumný soubor byli náhodně vybráni rodiče dětí s již diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnou. Rodiče byli požádáni o spolupráci pomocí ,,žádostí", které byly rozmístěny do různých středisek, center a zařízení v rámci Českých Budějovic. Výsledkem této práce jsou kazuistiky jednotlivých dětí, na jejichž podkladě bylo vytvořeno schéma realizace koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v rámci Českých Budějovic. Koordinovaná péče je podle výzkumu v Českých Budějovicích realizována jednak ,,volně", což znamená, že není řízena žádným zařízením (institucí) a dále v institucích, centrech či zařízeních, která jsou zřízena právě za účelem poskytování služeb ve smyslu uceleného systému rehabilitace. Všechny zkoumané děti jsou momentálně v péči centra Arpida, přestože toto centrum není v Českých Budějovicích jediným centrem, které se zaměřuje na komplexní koordinovanou péči o jedince s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením. Z toho výsledku můžeme vyvozovat, že je toto centrum v Českých Budějovicích rodiči s dětmi s dětskou mozkovou obrnou vyhledávaným a často navštěvovaným zařízením. Součástí výsledků této práce je také hodnocení koordinované péče v rámci Českých Budějovic. V závěru práce chci poukázat na celkový význam a nezastupitelnost koordinovaná péče v péči o jedince s dětskou mozkovou obrnou. Koordinovaná péče těmto jedincům umožňuje rozvoj ve všech oblastech a to v maximální možné míře. Vždy však záleží na konkrétním jedinci, na typu a stupni postižení a řadě dalších faktorů, které ve výsledku ovlivní to, zda a do jaké míry se daný jedinec bude v určitých oblastech vyvíjet. Každý jedinec má dány určité možnosti a limity, které bohužel neumí odstranit ani ta nejkoordinovanější péče všech odborníků. Bezesporu však můžeme koordinovanou péči považovat za pomyslný ,,ukazatel" který vede jedince s dětskou mozkovou obrnou po té ,,správné cestě".
|
|
Pozůstalost Zdeňka Wirtha v oddělení dokumentace ÚDU AV ČR
Krummholz, Martin ; Uhlíková, Kristina ; Vácha, Štěpán
Příspěvek se zabývá rozsáhlou pozůstalostí Zdeňka Wirtha, kterou její zůstavitel odkázal krátce před svou smrtí dnešnímu Ústavu dějin umění AV ČR. Nebývalý, pro osobní pozůstalost zcela výjimečný rozsah, stejně jako charakter odkázaného materiálu (řada fotografií, plánů, grafik) vede k hypotéze, že větší část tohoto souboru je pozůstatkem bývalého Památkového archivu budovaného během první republiky při Státním fotoměřickém ústavu.
|
|
Scénografie jako organizace prostoru
Pospíšilová, Jitka ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou organizace prostoru a jejím využitím pro scénografii v divadelní praxi. Teoretická část krátce shrnuje historii vývoje netradičního pojetí scénického prostoru v průběhu 20. století. V praktické části práce jsou prezentovány zkušenosti s organizací prostoru, práce se světlem, zvukem a kostýmy při realizaci studentských inscenací Endgame a Sarajevo, včetně aspektu práce s herci ve variabilním prostoru (fáze zkoušení, vlastní inscenace). Jsou diskutovány možnosti jak znedivadelnit prostor a inscenaci co nejvíce přiblížit k divákovi. Součástí práce je obrazová dokumentace zahrnující základní scénické návrhy a fotografie z obou inscenací.
|
|
Pohlavně přenosné infekce, trend jejich výskytu po roce 1989 v okrese Nymburk
Rychtaříková, Petra ; Dáňová, Jana (vedoucí práce)
Souhrn Tématem mé bakalářské práce jsou pohlavně přenosné infekce a trend jejich výskytu v okrese Nymburk. Myslím si, že toto téma je aktuální a velmi zajímavé, neboť se jedná o rozmanité a široké spektrum onemocnění. Cílem mé práce je poukázat na celosvětově velmi závažný problém výskytu pohlavních nákaz. K nárůstu incidence pohlavních nákaz dochází v důsledku rostoucí prostituce, promiskuity, rizikového sexuálního chování a sexuálního turismu. Svou práci jsem rozdělila na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji jednotlivá onemocnění z hlediska jejich původce, klinického obrazu, diagnostiky a prevence, která je velmi důležitá v boji proti těmto nákazám. Praktickou část jsem zaměřila na zmapování jejich výskytu v okrese Nymburk a je zde popsána jedna z forem primární prevence sexuálně přenosného a v současnosti velmi diskutovaného onemocnění HIV/AIDS. Jedná se o interaktivní hru, která dává mládeži možnost osvojit si základní znalosti o možnostech přenosu HIV, ostatních pohlavně přenosných infekcích a přemýšlet o vlastních postojích a chování v možných rizikových situacích. K práci je přiložena obrazová dokumentace jednotlivých onemocnění a tabulky s grafy, vztahující se k výskytu těchto onemocnění.
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
|
|
Nemocniční informační systémy. Kvalita v informačních systémech ve zdravotnictví
KÝČEK, Michal
Práce se zabývá v teoretické části nemocničními informačními systémy, jejich vlastnostmi a jejich vývojem ve světě, v České republice a ve Fakultní nemocnici v Plzni. Právě probíhající přechod na digitální provoz na pracovišti RDG oddělení této nemocnice byl důvodem zájmu o tuto problematiku. Součástí lékařské dokumentace v digitální podobě se stává i lékařská obrazová dokumentace. Rentgenové snímky si nyní může lékař prohlížet na kterékoli klientské stanici nemocničního informačního systému. Zejména nedostatečná kvalita stávajících stanic, které nebyly určeny pro zobrazování lékařské obrazové dokumentace, byla důvodem zpracování testu kvality zobrazení na monitorech těchto stanic. Cílem práce bylo nalézt test kvality zobrazení za užití prostředků dostupných na oddělení, ověřit jeho vypovídací hodnotu a provést srovnání běžných stanic nemocničního informačního systému s diagnostickými pracovními stanicemi primárně určenými k zobrazování rentgenové lékařské dokumentace. V praktické části práce byly provedeny dva testy zobrazení kontrolních obrazců a test s užitím skutečného snímku nemocného s diskrétním nálezem. Lékaři hodnotili metodou řízeného rozhovoru kvalitu zobrazení, resp. jistotu, s jakou jsou schopni diferencovat nález na snímku nemocného. Poté byly testy zhodnoceny statisticky metodou lineární regresní analýzy a posouzena jejich vypovídací schopnost. Nakonec byly z hlediska výsledků testů porovnány diagnostické stanice s běžnými stanicemi nemocničního informačního systému. Statistické zpracování tohoto srovnání nebylo provedeno z důvodu nízkého počtu stanic zařazených do testu.
|
|
Ošetřovatelská perioperační péče z pohledu pacienta
LHOTSKÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, která je poskytovaná pacientům před, během a po operačním zákroku až do propuštění do domácího ošetřování. Do výzkumného šetření jsou také zahrnuty sestry z chirurgických oborů a jejich spolupráce v perioperační péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské perioperační péče, jak probíhá předoperační příprava a pooperační péče a jak nemocný vnímá období těsně před operačním zákrokem, kdy je předán na operační sál. Do teoretické části práce je také zahrnuta úloha sester, poskytujících perioperační péči a jejich vzájemná spolupráce. Prvním cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň návaznosti péče v perioperačním období z pohledu pacienta. Druhým cílem práce bylo zjistit průběh spolupráce zdravotnických pracovníků v perioperační péči. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové individuální rozhovory s pacienty a sestrami. Výběr pacientů byl záměrný, pacienti museli být po operačním zákroku a být již v domácím ošetřování. Výběr sester byl také záměrný, chirurgické sestry musely pečovat o pacienty po operačních výkonech, anesteziologické sestry musely pracovat na chirurgických operačních sálech. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že v předoperačním období spatřují pacienti největší problém v poskytování nedostatku informací o pooperační péči. Při zajišťování peroperační péče se anestezilogická sestra při prvním kontaktu představila pouze jednomu pacientovi. V pooperačním období nebyli všichni pacienti po úplném probuzení v kontaktu se sestrou, měli k dispozici pouze signalizační zařízení. Dále z rozhovorů s pacienty vyplývá, že všichni pacienti nebyli poučeni o prvním pooperačním vstávání z lůžka a další pooperační rehabilitaci. Z výsledků rozhovorů se sestrami se dozvídáme od chirurgických i anesteziologických sester, že na předoperační přípravě se anesteziologická sestra podílí až v den operace. Problémem ve spolupráci chirurgických a anesteziologických sester je předávání informací a dokumentace při předávání pacienta ze sálu. V pooperační rehabilitaci má sestra možnost spolupráce s rehabilitačním pracovníkem, ale jenom ve všední dny. Výsledky mé bakalářské práce by mohly být předány hlavní sestře nemocnice, ale zejména vrchním sestrám chirurgického a anesteziologického oddělení, aby měly možnost, domluvit se na lepší vzájemné spolupráci a komunikaci. Poněvadž na chirurgickém pooperačním oddělení pracuji, domnívám se tedy, že by bylo vhodné společně s kolegyněmi na oddělení konzultovat možné zlepšení poskytování ošetřovatelské péče v celém perioperačním období, popřípadě pořádat semináře, věnující se problematice ošetřovatelské perioperační péči. Sestry mohou pouze poukázat na to, že zřízení dospávacího pokoje na lůžkovém chirurgickém oddělení by bylo přínosem pro pacienty i pro sestry, ale jeho zřízení bohužel není v jejich silách. Dále by mohla být bakalářská práce použita jako zdroj informací pro sestry, pracující v chirurgických oborech.
|
|
Vytvoření databáze číselníků z heterogenních zdrojů v XML
Fiala, Petr ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Buchlák, Peter (oponent)
Práce je zaměřena na řešení úlohy vytvoření databáze číselníků z dat v XML souborech. Úředníky vytvořené datové standardy jsou generovány do různých souborů XML, které jsou popsány schématem XSD. Jednomu číselníku tak odpovídá jeden soubor. Tyto data je nyní potřeba uložit do jednotné databáze. Prvně jsou popsány možnosti postupu řešení, tzn. rešerše možností nahrání XML dat do databáze. Poté je pro nejvhodnější postup, s ohledem na podmínky řešení a charakteristiky úlohy, řešení navrženo a implementováno. Výsledkem je funkční postup, který splňuje veškeré požadavky zadané úlohy, k němu uživatelská příručka a dokumentace. V závěru jsou diskutovány problémy implementace a další možnosti vylepšení řešení.
|
|
Úloha radiologického asistenta při vyšetření ledvin metodami nukleární medicíny
Urbánková, Petra ; Špalková, Ingrid (vedoucí práce) ; Vlček, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá metodami nukleární medicíny v nefrourologii. Metody nukleární nefrologie umožňují získat funkční informace o ledvinách a močových cestách, proto mají své nezastupitelné místo v diagnostice chorob tohoto systému, jak u dospělých tak u dětí. Jednotlivé metody jsou komplementární k morfologickým zobrazovacím metodám. Každá má svůj specifický přinos v určité diagnostické problematice, proto je velmi důležité výsledky těchto metod posuzovat vždy komplexně. Mezi nejčastější vyšetřovací metody prováděné na oddělení nukleární medicíny patří dynamické a statické scintigrafické vyšetření ledvin a močových cest. Dynamická scintigrafie přináší informaci o funkci ledvin a odtokových parametrech. Je možné také posoudit tvar, velikost a polohu ledvin. Součástí dynamické scintigrafie může být provedení furosemidového testu, diagnostika renovaskulární hypertenze nebo vyšetření transplantované ledviny. Hlavní úloha radiologického asistenta při těchto diagnostických metodách spočívá ve správném, přesném a srozumitelném poučení pacienta o průběhu vyšetření, uložení pacienta, nastavení detektoru a spuštění studie ihned po aplikaci RF. O vyšetření se provádí záznam do dokumentace pacienta, kam se zapisuje čas zahájení studie, název přístroje, na kterém bylo vyšetření provedeno a podpis radiologického...
|
host ::
