|
|
Dopad pandemie covidu-19 na leteckou osobní dopravu
EMMER, Matěj
Práce se věnuje zkoumání vlivu pandemie covidu-19 na leteckou osobní dopravu v rámci struktur sítě letecké dopravy. Zaměřuje se také na zkoumání vztahů mezi jednotlivými kategoriemi světové letištní sítě v průběhu pandemie a na regionální rozdíly v letecké osobní dopravě ve světě. Výsledky práce přináší analýza dat za období před a po začátku pandemie covidu-19. Data, ze kterých práce vychází jsou zkompletovaná z několika světových leteckých organizací jako například ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví nebo IATA - Mezinárodní asociace leteckých dopravců nebo z veřejně dostupných výročních zpráv jednotlivých světových letišť. Závěry práce poukazují na enormní zásah do osobní letecké dopravy, který byl do této doby nevídaný.
|
|
|
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
RACEK, Otakar
Ve své práci se zabývám tématem spirituálních potřeb hospitalizovaných pacientů. Výzkum byl zpracován za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty, kteří mají určitý vztah ke spiritualitě. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti, dále porovnat naplňování spirituálních potřeb u religiózních a nereligiózních pacientů, a také zjistit, zda pandemie onemocněním Covid-19 ovlivnila spirituální potřeby pacientů a možnosti jejich naplňování. V teoretické části je kladen důraz na nezastupitelnost spirituality v holistickém pojetí péče o pacienta. Dále jsou vysvětleny odborné pojmy, aby bylo možné se v problematice lépe zorientovat. Poté je teoretická část práce orientována na spirituální péči poskytovanou kaplany či zdravotníky - jakým způsobem mohou poskytovat duchovní podporu nemocným lidem. V práci je také věnován prostor historickému kontextu spirituální péče. V závěru teoretické části práce popisuji etapy duchovního rozvoje. V praktické části práce provádím analýzu rozhovorů s kaplany, zdravotními sestrami a pacienty v oblasti spirituálních potřeb na zadané výzkumné otázky. Všímám si, nakolik jsou kaplani, sestry a pacienti obeznámeni s oblastí naplňování spirituálních potřeb. Tato práce může posloužit ve výuce jako ilustrativní příklad spirituálních potřeb pacientů. Může také pomoci zdravotnickým pracovníkům k indikování duchovní péče. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jaké mají pacienti spirituální potřeby, zda jsou rozdílné v závislosti na jejich religiozitě a také že onemocnění Covid-19 způsobilo zvýšený zájem o naplnění spirituálních potřeb pacientů.
|
|
|
Vnímání koronavirové krize očima studentů středních škol a odborných učilišť
NOVÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vnímáním koronavirové krize očima studentů středních škol a odborných učilišť v České republice. Cílem práce je zjistit, jak studenti prožívali koronavirovou krizi. Kvalitativní výzkum zahrnuje výpovědi čtyř respondentů s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována formou otevřeného kódování textu. V práci jsou vymezeny základní pojmy, které se prolínají s výpověďmi respondentů. Pozornost je věnována duševnímu zdraví a emocím adolescentů v období koronavirové krize. Dále práce popisuje vliv médií, každodenní režim a volný čas studentů společně s distanční výukou. Objevují se i témata přátelství a rodiny. Výzkum nahlíží do životů čtyř mladých lidí v období celosvětové pandemie viru SARS-CoV-2.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po prodělaném onemocnění COVID 19 z hlediska dispenzarizace plicního oddělení.
HLINOVSKÁ, Martina
Tato práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení z hlediska dispenzarizace. Cílem práce je popsání specifické ošetřovatelské péče u těchto pacientů a zmapování zájmu o rozšiřující péči. Práce využívá kombinaci kvantitativního a kvalitativního šetření pro sběr dat. Pro kvantitativní část výzkumu byla využita metoda dozování s využitím nestandardizovaného dotazníku. Byly stanoveny tři hypotézy. H1. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s věkem. H2. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s nutností hospitalizace. H3. Pacienti, kteří byli při COVID-19 onemocnění hospitalizovaní v nemocnici, mají stejný zájem o následnou péči, jako pacienti léčeni ambulantně. Ke sběru dat kvalitativní části byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Byly stanoveny výzkumné otázky. Jací pacienti mají potřebu ošetřovatelské péče po onemocnění COVID-19? Jaká je následná péče o pacienta po onemocnění COVID-19? Jaké ošetřovatelské problémy se vyskytují u pacientů po prodělaném COVID-19 onemocnění v době dispenzarizace? Jaké jsou výsledná kritéria ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném COVID - 19 onemocnění v době dispenzarizace? Výsledky kvantitativního i kvalitativního šetření potvrdily zájem o rozšiřující péči u pacientů po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení. Specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, vyvážené výživy, přiměřeného pohybu a dechové rehabilitace. Vyšší zájem o rozšiřující péči byl zjištěn u pacientů, kteří byli hospitalizováni v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zároveň bylo potvrzeno, že přítomnost ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19 nesouvisí s věkem ani nutností hospitalizace. Výsledky výzkumu mohou přispět k porozumění ošetřovatelské péče a mohou sloužit jako podklad pro další rozvoj této oblasti. Závěry výzkumu mohou být využity pro zlepšení ošetřovatelské praxe a plánování péče pro tuto specifickou skupinu pacientů. Je důležité zajistit odpovídající podporu a péči pro tyto pacienty s cílem optimalizovat jejich zdraví a kvalitu života po onemocnění.
|
|
|
Kvalita života seniorů v pobytových službách v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů
ZEJDOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá kvalitou života seniorů v pobytových službách v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů. Cílem této kvalifikační práce je hodnocení kvality života seniorů ve dvou vybraných domovech pro seniory v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů v ČR spolu s posouzením vlivu těchto opatření na celkový stav seniorů. K tomuto účelu slouží čtyři typologické příklady. V první kapitole je skrze vybrané vědní disciplíny pohlíženo na člověka jako na přirozeně sociální bytost, přičemž je poukázáno na důležitost sociálního kontaktu a sociálního vztahu v jeho životě. Ve druhé části jsou vytyčeny základní aspekty stárnutí, na základě kterých je zjištěno, že v životě seniora mohou znamenat vznik určitých potřeb a současně i zapříčiňovat jiné uspořádání hodnotového žebříčku. Jejich naplňování či nenaplňování má pak přímou souvislost s hodnocením kvality jejich života. V poslední části je charakterizováno onemocnění Covid-19. Následně je popsaná covidová situace v obou domovech pro seniory a nakonec jsou uvedeny samotné typologické příklady a jejich etické hodnocení.
|
|
|
Využití digitálních technologií ve volném čase seniorů
ŠACHOVÁ, Viktorie
Bakalářská práce se zabývá popisem toho, jak se digitalizace promítá do volnočasových aktivit seniorů a jak se proměnila v souvislosti s pandemií Covid Sars 19. Tato teoretická práce se úvodem zabývá procesem stárnutí a stářím, změnami a potřebami s ním spjatými. Dále popisuje volný čas a volnočasové aktivity v seniorském věku a v poslední části se věnuje digitálním technologiím ve volném čase a v době pandemie, s návazností na roboty jako sociální společníky a virtuální realitu.
|
|
|
Vliv pandemie covid-19 na sociální služby Charity ČR a její dopady na pracovní procesy v letech 2020-2021
KŇAZOVICKÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá dopady pandemie covid-19 na chod organizace a sociálních služeb, na práci s klienty a na dynamiku pracovního kolektivu sociálních služeb Charity ČR. Práce se v teoretické části zaměřuje na plošné změny, které v důsledku pandemie covid-19 nastaly v poskytování sociálních služeb Charity ČR. Je zde také představena Charita Kralupy nad Vltavou a sociální služby, které poskytuje. Empirickou část tvoří kvalitativní výzkum, který na základě polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky Charity Kralupy nad Vltavou podrobněji analyzuje dopady pandemie covid-19 na již zmíněné oblasti spojené s poskytováním sociálních služeb.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na vzdělávání studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
ZEC, Miriana
Bakalářská práce se zabývá dopadem pandemie Covid-19 na vzdělávání studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a hodnotí její dopady, zejména s ohledem na přechod na distanční studium a adaptaci na pandemické prostředí očima studentů a vysokoškolských pedagogů. Cílem práce je zhodnotit dopady Covid-19 na vzdělávání studentů a navrhnout možné změny, které by mohly vést k zefektivnění vzdělávacího procesu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje vysokoškolské vzdělávání a její charakteristiku spolu s popisem pandemie Covid-19 ve vztahu ke vzdělávání na vysokých školách. Praktickou část tvoří výzkum, který pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, jaké dopady nejvíce vnímali studenti a vyučující na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích při adaptaci na pandemické prostředí během online výuky.
|
|
| |
|
|
Návštěvnost v Krkonošském národním parku – ochota platit za kulturní ekosystémové služby a vliv pandemie Covid-19 na návštěvnost v parku
Krejčí, Tomáš
Diplomová práce se zabývá tématem ochoty platit za ekosystémové služby v Krkonošském národním parku. Zkoumán je také vliv COVIDových opatření na návštěvnost v tomto Národním parku. Cílem práce bylo zjistit potencionální ochotu návštěvníků Krkonošského národního parku platit za vstup. Sekundárním cílem práce bylo na základě dat ze sčítacích zařízení umístěných v Národním parku vyhodnotit vliv opatření proti Covid-19 na návštěvnost. V práci bylo užito metody literární rešerše, která objasnila koncept ekosystémových služeb, jejich hodnocení a platby za ně, včetně metody ochoty platit. K naplnění cíle práce bylo využito kvantitativního výzkumu, při kterém byla data získána z dotazníkového šetření. Data byla následně zpracována do kontingenčních tabulek a pomocí grafického zobrazení interpretována. Byla zjištěna nejčastější částka, kterou jsou návštěvníci ochotni zaplatit za vstup do Národního parku, konkrétně 50 KČ. Data ze sčítacích zařízení ukázala, že opatření proti Covid-19, která nějakým způsobem omezují pohyb obyvatelstva, mají negativní vliv na návštěvnost v Národním parku.
|
host ::
RSS.