|
|
Marie Justina ze Schwarzenberku. Obraz (nemocné) šlechtičny v polovině 17. století
TLAMSOVÁ, Hanka
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zrekonstruovat životní osudy Marie Justiny ze Schwarzenberku, rozené ze Starhemberku, ve druhé polovině 17. století. Těžištěm pojednání je téma každodenního života za zdmi schwarzenberských rezidencí, odhalení šlechtičniny vážné duševní choroby, reflexe jejího úmrtí a pohřebních záležitostí. Předmětem zájmu se rovněž stal nelehký úděl služebnictva, pokus o retrospektivní diagnózu kněžniny nemoci a způsoby její léčby. Práce vychází z poznatků získaných z korespondence kněžnina manžela Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku s hejtmany schwarzenberských panství. Tyto informace bylo třeba doplnit o poznatky z denních zpráv pražského arcibiskupa a kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu.
|
|
|
Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu
SWIDEROVÁ, Kristina
Osu diplomové práce Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu tvoří soubor posledních vůlí urozených žen z let 1650-1753, na jejichž základě se snaží postihnout genderové aspekty a funkci zbožnosti v testamentárním diskurzu. Za pomoci kombinace kvantifikační a kvalitativní analýzy spolu s komparací výpovědí pramenů povahy v zásadě normativní, došlo k rozboru testamentární praxe na několika úrovních. V prvé řadě si práce všímá soudobého právního postavení žen, dále rozebírá formální stránku posledních pořízení a odkazy majetku, které jsou primárními faktory, jež podmiňují vznik jedné každé poslední vůle. Těžiště výzkumu pak tvoří oblast testamentární zbožnosti. Na ní je nahlíženo mimo jiné jako na prostředek legitimizace vlastní nobility, pro jehož uplatnění představoval proces přípravy na smrt příhodný prostor. Doplňkem celé práce je samostatná kapitola všímající si kodicilů, tedy dokumentů původní ustanovení pro případ smrti doplňujících či pozměňujících. Jejich vzájemná obsahová komparace s posledními vůlemi odhaluje skutečné náboženské prožitky, které jsou jinak v testamentech poněkud zakryty důrazem na formálnost textu. Takto koncipovaný výzkum si klade za cíl jednak napomoci k pochopení utváření a projevu genderových rolí v jednotlivých oblastech života raně novověké společnosti a jednak přispět k poznání souboru proměn, které nejpozději do počátku 19. století vedly k celkovému zesvětštění náboženské praxe.
|
|
|
Šlechtic a lov
HOLCEPL, Radek
Studium fenoménu šlechtického lovu potvrzuje, že lov pro aristokracii nepředstavoval pouhou zábavu, ale plnil mnohem více úloh při vytváření její kolektivní mentality. Považovat lov pouze za jeden z mnoha druhů sportovních aktivit aristokratů se vzhledem k celé šíři a hloubce pohnutek ukázalo být zcela nedostačujícím. Tato diplomová práce proto předkládá analýzu složitého vztahu šlechtického světonázoru a loveckého prostředí. Nabízí nástin původu a podob aristokratického smýšlení o lovu, které přispívalo k uchovávání tradice urozenosti za vlády Františka Josefa I. Činí tak s důrazem na české aristokraty, zvláště rod Schwarzenbergů. Jednotlivé kapitoly z různých pohledů přibližují odlišné prvky a vrstvy ideologie aristokratické myslivosti, která tvořila důležitou součást "jiné reality", do níž se aristokracie v občanské éře dobrovolně uzavírala.
|
|
|
Svatba Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu roku 1613
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná bakalářská práce se zabývá svatbou Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu. Zaměřuje se na jejich svatební slavnost včele s velkolepou hostinou, která reprezentovala novomanželský pár v očích urozené společnosti raného novověku. Cílem práce je zrekonstruovat svatební veselí a interpretovat bohatou symboliku, kterou odráželo. Předmětem zájmu je zásobování slavnosti, vybavení a výzdoba hodovních sálů i kuchyňských prostor zámku a pestrá skladba svatebního jídelníčku. Stranou zájmu nezůstane ani služebnictvo a kuchyňský personál, jenž se podílel na přípravách a průběhu slavnosti. Práce se věnuje urozeným hostům, kteří se svatební hostiny zúčastnili. Jejich návštěva sloužila k sebeprezentaci novomanželů a vyjadřovala jejich společenské postavení, stejně jako celkové ztvárnění slavnostní hostiny. Hmotná kultura svatebního veselí, zejména složení svatebního menu včele s okázalým svatebním dortem měla svůj symbolický význam, jenž zrcadlil myšlenkový svět a hodnotový žebříček raně novověké společnosti.
|
|
|
Kouzelný svět. Prostor, čas a postavy příběhu dětství v rodině prince Johanna Schönburg-Hartensteina
POLÁČEK, Vít
Italský šlechtic a spisovatel Giuseppe di Lampedusa příznačně ve svých pamětech napsal, že se pokusí psát o prostředí svého dětství a osobách, které je obklopovaly. Jak by vypadal prostor, čas a postavy v příbězích dětství osmi dětí posledního velvyslance Rakousko-Uherska u Svatého stolce, prince Johanna Schönburg-Hartensteina? Jaká místa formovala jejich pohled na svět? Jak plynul jejich čas? Jaké osoby je ovlivňovaly a jaké byly výchovné mechanismy ve šlechtické rodině na přelomu 19. století a v první polovině 20. století? Tato diplomová práce se pokouší pohlédnout na dějiny dětství šlechty netradičně optikou dětí samotných za použití především jejich pamětí, korespondence, ale i za použití dětských kreseb a vzpomínek nejmladší dcery Johanna Schönburg-Hartensteina Sophie Carillo. Pro výchovu šlechtických dětí byl typický život v příběhu, péče vychovatelů a guvernantek, výchova k povinnosti, ctění tradic i časté cestování. Zároveň ale diplomová práce využívá poznatků psychologie a snaží se rekonstruovat nejen jednotlivé motivace, vztahy mezi sourozenci, ale i přímo jednotlivé členy rodiny, jejich snové světy a hry? ?
|
|
|
DVORSKÁ MORALISTNÍ LITERATURA A ŠPANĚLSKÁ UROZENÁ SPOLEČNOST ZLATÉHO VĚKU
ELEXHAUSEROVÁ, Jana
Hlavním tématem této diplomové práce je {\clq}qDvorská moralistní literatura a španělská urozená společnost zlatého věku.`` Cílem práce je představení dvorské moralistní literatury zlatého věku, tak jak ji vnímali doboví spisovatelé. V šesti kapitolách budou představena zásadní díla dvorské literatury, která přímo ovlivnila chování dvorské společnosti a podílela se na vytváření mentality urozených vrstev. Čtenář tak získá ucelený pohled nejen na dvorskou literaturu a kulturu španělského zlatého věku, ale i na celou dvorskou společnost.
|
|
|
Schwarzenbergové a železnice. Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století Schwarzenbergové a železnice Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století
IVANOV, Jan
Železnice a šlechta - na první pohled opačné strany jedné mince. Aristokracie byla považována za konzervativní vrstvu společnosti, jako symbol ?toho starého?. Železnice naopak prezentovala ?to nové? ? hospodářský pokrok. Co tyto dva symboly dokázalo spojit dohromady? Proč šlechta podporovala stavbu železnic přes svá panství? Nakolik se aristokraté sami angažovali ve stavbě drah? Tato práce nahlíží na dějiny železnic z pohledu šlechtice hospodáře. Ukazuje na příkladu primogenitury Schwarzenbergů, jak se sami aristokraté angažovali ve stavbě železnic, ve vedení drážních společností a podpoře lokálních projektů. Naleznete zde i příklady, kdy šlechta stavěla průmyslové a lesní drážky pro zefektivnění svého hospodářství. Práce dokazuje, že šlechta, aby si udržela svou ekonomickou moc po zrušení feudalismu, musela přijmout moderní způsoby hospodaření a mezi nimi i rozvoj železniční dopravy.
|
|
|
Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období
TARANTOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období je představit strategie, které využívali příslušníci šlechty, především panského stavu, v období před Bílou horou při uzavírání manželství. Výběr partnera je v tomto kontextu chápán jako prostředek (sebe)prezentace jedince a jeho rodiny a měl by sloužit jako jeden ze znaků sebeidentifikace šlechty v raném novověku. Základ diplomové práce tvoří databáze sňatků českých šlechticů mezi léty 1500-1650 a to na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. Z takto zjištěných údajů práce sleduje, jak se zmíněné strategie lišily v závislosti na sociálním a majetkovém postavení rodiny. Základními otázkami na požadavky při výběru partnera/partnerky jsou sociální aspekty - z jaké společenské vrstvy pocházel ženich a nevěsta, jestli se brali jen v rámci svého společenského stavu nebo byly běžné sňatky i mezi mužem z rytířského rodu a ženou z panstva a naopak. Zda si sourozenci brali stejně urozené nevěsty, nebo si prvorození brali urozenější partnerky než ti mladší, popřípadě naopak. Dále aspekty geografické {--} z jaké oblasti si muži vybírali nevěsty, jestli si častěji vybírali ženy z českého nebo cizího prostředí. V neposlední řadě bude zkoumána i role náboženství, tedy zda při výběru partnera/partnerky rozhodovala jejich víra nebo nikoliv a jestli se mezi sebou brali jen lidé stejného vyznání nebo i různého.
|
|
|
Duely v českých zemích raného novověku
ŠÁRO, Ondřej
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou raně novověkých duelů se zaměřením na šlechtické prostředí v českých zemích. Celá práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je obsáhlým nastíněním celé problematiky na základě dosavadních poznatků zéjmena zahraniční historické vědy. Její nedílnou součástí je zhodnocení existující literatury na dané téma, stručné představení metodologického přístupu a nastínění možných tématických okruhů, jimž je možné se v souvislosti s problematikou duelů věnovat. Úkolem podkapitoly první kapitoly je zevrubné představení zvoleného metodologického východiska {--} historickoantropologického konceptu cti v raném novověku. Raněnovověká čest je zde představena na základě širokého spektra kategorií, jako byl například aspekt vnitřní a vnější cti, ženské a mužské cti, respektive individuální a kolektivní cti. Druhá kapitola pak zasazuje raně novověký duel do časoprostorového kontextu, přičemž se snaží představit jak jeho předchůdce v podobě středověkých soudních soubojů, šlechtických záští, případně rytířských turnajů, tak i jeho následovníky v podobě přísně ritualizovaného duelu {\clqq}dlouhého`` 19. století. Zvláštní pozornost je přitom věnována rozboru duelových příruček 19. století, která má posloužit jakožto východisko pro třetí kapitolu. Tou je vlastní rozbor raněnovověkých duelů s ohledem na postižení všech možných aspektů, které je možné v jejich souvislosti vysledovat. Pozornost se bude věnovat možným příčinám vzniku raně novověkého duelu, přímým i nepřímým účastníkům, okolnostem, které raně novověký duel doprovázely, ale též potencionálním důsledkům pro všechny zúčastněné. Na základě nepočetných zmínek v pramenech osobní povahy a vlastního archivního výzkumu tak má být alespoň v hrubých konturách nastíněn raně novověký duel jakožto svébytný vývojový stupeň v dějinách duelantsví. Stejný důraz je však kladen rovněž na postižení duelu coby nedílné součásti myšlenkového světa raně novověkého člověka se zvláštním přihlédnutím k prostředí urozených vrstev. Cílem práce je prokázat svébytnost raně novověkého duelu a zároveň poukázat na jeho nezastupitelné místo ve vnitřním světě tehdejších urozených vrstev, jakož i jiných společenských vrstev.
|
|
|
Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu
KUČERA, Petr
Diplomová práce se zabývá okolnostmi obnovy a přestavby hradu Křivoklát knížecí rodinou Fürstenbergů. Stavitelské aktivity jsou sledovány v kontextu dobového myšlení historické šlechty a názorů na architekturu a vznikající památkovou péči v 19. století. Na hrad je pohlíženo nejen z pohledu jeho knížecích držitelů, ale i národně probuzené veřejnosti a jejích elit. Nedílnou součástí diplomové práce je také pohled na architekty věnující se podobě hradu v 19. století se zvláštním přihlédnutím na fürstenbergského stavebního inženýra J. B. Urbana na základě jeho dochovaných pamětí.
|
host ::
RSS.