|
|
Možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních
BINTEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních metodou kvalitativního výzkumu. První část výzkumu byla zaměřena na zjištění způsobu využití, včetně nejužívanějších ventilačních režimů, a četnosti umělé plicní ventilace. Výzkumem bylo zjištěno, že v přednemocniční péči jsou využívány metody invazivní i neinvazivní ventilace a nejužívanější ventilační režimy v přednemocniční péči jsou IPPV , CPAP, a SIMV. V druhé části je výzkum zaměřen na možnosti umělé plicní ventilace na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a zjištění neužívanějších režimů. Jsou to IPPV, BIPAP, SIMV, APRV,PS a CPAP. Poslední část výzkumu se zabývá hlavně porovnáním možností umělé plicní ventilace na základnách zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Jihočeského kraje. Narazila jsem na velmi rozdílné názory na význam umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči, nicméně ve výsledku se možnosti umělé plicní ventilace v jednotlivých krajích moc neliší.
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví
DALIHODOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění informovanosti zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Problematika infekcí přenášených krví je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Velký důraz na prevenci je kladen zejména u zdravotnického personálu, který je touto formou nákazy ohrožen v každodenní praxi. Tato práce je pro přehlednost rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled nemocí přenášených krví, kterými jsou zdravotničtí záchranáři bezpochyby ohroženi při výkonu své profese. Jsou zde taktéž vysvětleny pojmy jako zdravotnický záchranář či význam zdravotnické záchranné služby. V praktické časti je prezentován vlastní výzkum a hodnocení výsledků tohoto výzkumu. Praktická část bakalářské práce je zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Získání dat je realizováno prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymní dotazník. Výzkumný soubor je tvořen 90 zdravotnickými záchranáři. Cílem práce bylo zmapovat informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Zjistit používání osobních ochranných pracovních prostředků zdravotnickými záchranáři. Zjistit dodržování platné legislativy. Na základě výsledků získaných vlastním výzkumem jsem došla k závěru, že zdravotničtí záchranáři nejsou dostatečně informováni o nákazách přenášených krví. Taktéž jsem zjistila, že 33% respondentů porušuje platnou legislativu tím, že nesprávně zachází s použitými nástroji při jejich likvidaci. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou zdravotnickými záchranáři využívány v plném rozsahu. Za nejdůležitější faktor považuji dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, vakcinaci, dostupnost kvalitních ochranných prostředků a procvičování jako součást obecných ochranných opatření. Do budoucna by se dle mého názoru měla více zaměřit pozornost na zajištění kvalitního kontinuálního postgraduálního vzdělávání zdravotnického personálu, prevenci nákaz přenášených krví, na dodržování platné legislativy a používání osobních ochranných pracovních prostředků.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci
ŠUSTA, Jan
Téma mé bakalářské práce zní "Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci". Jedním cílem bylo zjistit názory lékařů a záchranářů ke kompetencím zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat situaci na jednotlivých pracovištích záchranných služeb v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji zdravotnické záchranné službě z hlediska jejího vzniku, charakteristiky a činnosti. Dále se věnuji popisu profese zdravotnický záchranář z hlediska vzdělání, činnosti a právní odpovědnosti, která je s výkonem této profese spojena. V praktické části jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník a znalostní test. Výzkumný soubor tvořili lékaři a zdravotničtí záchranáři pracující na výjezdových místech ZZS Jihočeského kraje. Ve vztahu k cíli práce jsem stanovil 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů považuje své kompetence, vzhledem k svému vzdělání, za nedostačující". Druhá hypotéza zněla: "Většina lékařů považuje kompetence zdravotnického záchranáře za dostačující". Třetí hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů má odpovídající odborné znalosti o rozsahu svých kompetencí". Provedeným výzkumem byly dvě hypotézy potvrzeny. Druhá hypotéza v pořadí se nepotvrdila. Ačkoliv v posledních letech je téma kompetencí zdravotnického záchranáře v odborných kruzích aktuálním tématem, nepodařilo se do dnešní doby prosadit jakékoliv legislativní změny týkající se rozšíření současných kompetencí.
|
|
|
Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby
SCHLINDENBUCHOVÁ, Eliška
Téma {\clqq}Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby`` jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti dané problematiky. V dnešní době stále častěji dochází k tzv. mimořádným událostem. Mezi nejčastější v České republice bychom mohli zařadit povodně, vichřice a dopravní nehody a to jak železniční, tak silniční. Také hrozba teroristických útoků je čím dál aktuálnější nejen ve světě, ale i na našem území. Mimořádná událost je prakticky vždy spojována s vyšším počtem raněných osob. Proto je třeba, abychom na tyto situace (události) byli co nejlépe připraveni a to především z hlediska poskytnutí včasné a efektivní přednemocniční neodkladné péče, tedy poskytnutí odborné zdravotnické první pomoci na místě mimořádné události. Pro tyto účely byl sestaven traumatologický plán zdravotnické záchranné služby, který je dvakrát ročně aktualizován podle nejnovějších poznatků. Cílem práce bylo zmapovat znalost práce s traumatologickým plánem v přednemocniční neodkladné péči u pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje mají teoretickou znalost traumatologického plánu, se potvrdila celkovým podílem 71% všech správných odpovědí všech respondentů. Toto číslo je dle mého názoru na spodní hranici únosnosti, tak aby bylo možné hypotézu 1 potvrdit. Nicméně tuto hodnotu považuji za dostatečnou pro konstatování potvrzení teoretické znalosti traumatologického plánu a tedy hypotézy 1. Hypotézu 2, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dokáží využít teoretické znalosti traumatologického plánu v praxi, se nepotvrdila na základě 52% podílu respondentů, kteří za dobu svého působení na zdravotnické záchranné službě účastnili praktického cvičení v rámci traumatologického plánu. Podíl 52% však v tomto případě nepovažuji za dostatečný pro potvrzení hypotézy 2. Z toho plyne vyvrácení hypotézy 2. Tato bakalářská práce by se mohla využít jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů na vysokých a vyšších odborných školách.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o klienta s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby
KALÁŠKOVÁ, Dana
Přednemocniční neodkladná péče o klienty s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby je tématem, které jsem si vybrala záměrně. Jednak mě k tomu vedla vlastní a stále živá zkušenost s mým otcem, ale na druhé straně i skutečnost, že výjezdy zdravotnické záchranné služby k pacientům s bolestmi na hrudi jsou stále nejčastějšími indikacemi. Při současném životním stylu a způsobu života většiny našich obyvatel jde o aktuální téma. Pod termínem akutní koronární syndrom se rozumí všechny stavy spojené patofyziologicky s nestabilním plátem a na něj nasedající trombózou v koronární tepně. Mezi hlavní příznaky patří klidová bolest na hrudi nebo její ekvivalenty. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem, technikou dotazníků. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Prvním cílem práce bylo zmapovat znalost pracovníků zdravotnické záchranné služby o akutním infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zmapovat jejich názor na využití automatických externích defibrilátorů. ( AED ) Výsledky výzkumného šetření bylo prokázáno, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jsou znalí doporučených postupů v přednemocniční péči o klienty s akutním infarktem myokardu, čímž se také povedlo potvrdit první hypotézu. Bohužel i druhou hypotézu se povedlo verifikovat, protože automatické externí defibrilátory stále nepatří mezi samozřejmou součást vybavení veřejných míst, a proto i jejich využití v praxi je minimální Chtěla bych prostřednictvím výsledků této práce, které budou zveřejněny v odborném časopise Rescue a Urgentní medicína apelovat na vedoucí pracovníky zdravotnických záchranných služeb k větší propagaci automatických externích defibrilátorů a také na samostatné ministerstvo zdravotnictví k rychlejšímu rozšiřování současné etapy AED v právním řádu České Republiky, kde není doposud upraven veřejný přístup k defibrilaci, což neřeší rozdíl mezi manuální a automatickou defibrilací.
|
|
|
Četnost a příčiny úrazů u dětí v přednemocniční neodkladné péči
MINAŘÍKOVÁ, Petra
Úrazy dětí jsou největším nepřítelem a nejčastější příčinou úmrtí dětí. Každému úrazu předchází určitá nebezpečná situace a vždy je možné jí zabránit. Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Na základě teoretických znalostí i praktických zkušeností zdravotnického záchranáře v přednemocniční neodkladné péči byly stanoveny dva výzkumné cíle. Cílem č. 1 bylo zmapovat počet dětských úrazů na oblastním středisku České Budějovice v letech 2004 až 2008. Cílem č. 2 bylo zmapovat situace, při kterých dochází ke vzniku úrazů u dětí všech věkových kategorií. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: {\clqq}Větší četnost úrazů je u dětí žijících ve městě než na vesnicích``, nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: {\clqq}Nejčastější příčinou úrazu u dětí do 6 let je pobyt v domácím prostředí při nepozornosti jejich rodičů``, byla potvrzena. Poslední stanovená hypotéza {\clqq}Nejčastějšími příčinami úrazů u dětí od 6 do 18 let jsou dopravní nehody a aktivní sporty``, byla potvrzena. Je efektivnější investovat do preventivních aktivit snižující počet a závažnost úrazů u dětí. Budeme-li se starat o prevenci úrazů, sníží se počet smrtelných úrazů.
|
|
|
Výchova (edukace) v přednemocniční neodkladné péči
AUGUSTA, Martin
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou edukace pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Jelikož je edukace nedílnou součástí zdravotnictví, je tedy nezbytné, aby byla zahrnuta i ve fázi, která jí předchází v podobě práce zdravotnických záchranářů. Teoretická část závěrečné práce se zabývá pedagogikou, jako základem vzdělávání, edukací pacientů v přednemocniční neodkladné péči, autodiagnostikou a sebereflexí zdravotnických záchranářů jako základním článkem pro jejich další sebezdokonalování v edukaci. Důležitou součástí teoretické části je i komunikace, zvláště pak užití komunikace jako prostředku k navázání kontaktu, který je nezbytný k důvěře mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem, ale také zásad komunikace s pacienty se specifickými potřebami, jako například s poruchami sluchu, zraku aj. Do závěru teoretické části je zahrnuta etická problematika přednemocniční neodkladné péče. V praktické části jsou prezentovány výsledky získané pomocí kvantitativního výzkumu sestaveného ze dvou výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byli zdravotničtí záchranáři z výjezdových stanovišť Tábor a České Budějovice, druhým výzkumným souborem byli pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou z těchto výjezdových stanovišť. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníků, které obsahovaly pro zdravotnické záchranáře 13 a pro pacienty 12 uzavřených otázek. Dotazy byly položeny tak, aby z nich bylo možno určit, zda zdravotničtí záchranáři edukují pacienty v přednemocniční neodkladné péči a zda je u nich užití edukace podmíněno výškou dosaženého vzdělání. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři s vysokoškolským vzděláním využívají edukaci v podstatně vyšší míře, něž zdravotničtí záchranáři s vyšším odborným a středoškolským vzděláním.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
Krizové řízení a plánování v oblasti zdravotnictví
MLEJNEK, Miroslav
Tato bakalářská práce se týká principů krizového řízení a plánování v oblasti zdravotnictví se zaměřením na Zdravotnickou záchrannou službu jako základní složku Integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce poskytuje jakýsi zjednodušený souhrn informací z oblasti teorie krizového řízení a plánování s následným definováním základních principů krizového řízení ve zdravotnictví. Výsledná část této práce sleduje specifické podmínky Plzeňského kraje, nahlíží do základní části krizového plánu tohoto regionu, a dále také analyzuje traumatologický plán Plzeňského kraje a ověřuje jeho účinnost. Závěrem se zabývá možným zhodnocením úrovně krizového řízení na území Plzeňského kraje.
|
host ::
RSS.