|
|
Vliv hmyzích komponent v krmivu ryb na produkci, zdraví a kvalitu ryb.
HLÁVKOVÁ, Markéta
První část této práce je věnována zpracování literárních zdrojů a údajů o možnostech použití různých druhů hmyzu jako alternativního krmiva podávaného rybám. Druhá část práce je věnována samotnému experimentu. Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) byl chován v akvarijní místnosti Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech. Experiment byl proveden ve třech opakováních, ve 300 litrových akváriích, po 8 -10 kusech ryb v každém akváriu. Během experimentu byly ryby rozděleny do skupin podle typu použitého krmiva. Kontrolní skupina byla krmena komerčním peletovým krmivem a další 4 skupiny krmiv obsahovaly v určitém procentuálním zastoupení energie krmné dávky hmyzu, jímž byl cvrček domácí (Acheta domesticus) a larvy potemníka peruánského (Zophobas morio). Ryby byly sledovány po dobu 2 měsíců a během této doby byla třikrát zaznamenána jejich váha a míra. Po dokončení experimentu byla provedena senzorická analýza masa, ve které byly hodnoceny rozdíly mezi vůní, chutí, pachutí a konzistencí rybího masa v závislosti na předkládaném krmivu. Výsledky sledování váhy a přírůstku ryb ukazují, že předkládané krmivo nemá významný vliv na tyto ukazatele. Naproti tomu senzorická analýza prokázala rozdíly mezi sledovanými parametry. Jako nevhodné alternativní krmivo se ukázalo krmivo obsahující pouze hmyz. Jednoznačným závěrem je, že hmyz lze použít jako alternativní krmivo pro ryby chované v akvakulturách, nicméně je více než vhodné ho kombinovat s komerčními krmivy.
|
|
|
Vliv atenololu na rybí organismus
BOŘÍK, Adam
Farmaka a jejich metabolity jsou polutanty vodního prostředí spojené s naší moderní společností. Cílem této práce bylo získat informace týkající se potencionální nebezpečnosti reziduí atenololu vyskytujícího se v povrchových vodách a jeho vlivu na juvenilní jedince pstruha duhového (Oncorhynchus mikyss) jako modelového organismu. Vliv environmentálních koncentrací atenololu byl sledován in vivo pomocí biochemických markerů. V práci bylo ověřeno využití detoxikačního komplexu jaterních hemoproteinů náležících do skupiny cytochromů P450 pro hodnocení účinků expozice v přirozených podmínkách. Konkrétně se jednalo o reakce EROD (CYP 1A), MROD (CYP 1A2) a PROD (CYP 2B). Výsledky experimentu neprokázaly vztah, mezi enzymatickou aktivitou výše zmíněných reakcí a expozicí beta-blokeru atenololu. Z této skutečnosti plyne, že reakce EROD, MROD ani PROD nezle použít jako biomarkery odrážející metabolickou odpověď ryb po expozici tímto xenobiotikem.
|
|
|
Roční rozdělení úlovků pstruha duhového s ohledem na termíny vysazování
ČTRNÁCT, Petr
Tato bakalářská práce sleduje rozdíly v ročním rozdělení úlovků pstruha duhového na pstruhovém a mimopstruhovém revíru. Ke zpracování tématu jsou použity úlovkové lístky ze Svitavy 1 (MPR) a Blanice Vodňanské 4B (PR). V práci je vyhodnocena kusová návratnost na obou revírech a je také sledován poměr mezi hmotností vysazovaných a lovených ryb.
|
|
|
Potravní konkurence vysazovaných pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních
BLASZCZOK, Roman
Cílem práce bude v definovaných časových intervalech sledovat složení potravy vysazených pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních a posoudit míru potravní konkurence mezi sledovanými druhy. Experiment probíhal v druhé polovině září roku 2010 na řece Blanici v chráněné rybí oblasti u obce Těšovice, kde bylo vysazeno několik desítek tržních pstruhů duhových. V předem definovaných několikadenních odstupech bylo odloveno celkem 30 kusů pstruha duhového (SL = 266 ? 14 mm, m = 347 ? 54 g), 33 pstruhů obecných (SL = 244 ? 19 mm, m = 219 ? 51 g), 14 lipanů podhorních (SL = 256 ? 27 mm, m = 240 ? 91 g) a 12 rezidentních pstruhů duhových (SL = 255 ? 13 mm, m = 280 ? 47 g), původem z minulých vysazovaní. U odlovených ryb byl analyzován obsah žaludku a následně byla hodnocena potravní selektivita použitím Ivlevova indexu selektivity (1961), potravní konkurence pomocí Schoenrova indexu potravního překryvu (1970) a důležitost jednotlivých potravních složek prostřednictvím indexu významnosti dle Natarajana (1961). Pstruh duhový začal přijímat přirozenou potravu ihned po vysazení do toku a její výskyt byl zaznamenán u všech ulovených ryb po celé sledované období. Jako přednostní potrava pstruha duhového byl určen hmyz (Insecta), který tvořil dle indexu významnosti (IP) 54%, v potravě se z hmyzu nejvíce uplatňovaly dle (IP) řády Trichoptera (24%) a Ephemeroptera (19%). K sekundární potravě řadíme plže (Gastropoda), kteří tvořili dle indexu významnosti (IP) 25%. Pstruh duhový přijímal v toku obdobné potravní složky jako původní druhy lososovitých ryb. Dle indexu potravního překryvu (S) se potravní konkurence mezi pstruhem duhovým a pstruhem obecným za celé sledované období rovnala hodnotě (S = 0,566), u lipana podhorního (S = 0,520). I když obě tyto hodnoty jsou pod hranicí významného potravního přesahu (S = 0,6), můžeme říct, že potravní konkurence mezi těmito druhy ryb existovala a její úroveň nebyla zanedbatelná.
|
|
|
POTRAVNÍ ADAPTABILITA PSTRUHA DUHOVÉHO NA PODMÍNKY PŘÍRODNÍHO TOKU
BLINKA, Tomáš
Cílem této práce bylo vyhodnotit složení a množství přijaté potravy pstruhem duhovým v určitých časových intervalech po vysazení do experimentálního úseku řeky Blanice. Zjistit, za jakou dobu se pstruh duhový, původem z umělého chovu, přizpůsobí biotickým a abiotickým faktorům v toku a začne ve větším množství přijímat přirozenou potravu. Pstruh duhový (SL= 266 ? 14 mm, m= 347 ? 54 g) byl v počtu několika desítek vysazen do tří úseků řeky Blanice. Tyto úseky na sebe navazovaly a v předem definovaných intervalech byly proloveny el. agregátem. Potrava odchycených ryb byla následně analyzována. Bylo zjištěno, že ryby přijímaly potravu v toku téměř ihned od svého vysazení. Již 3. den od vysazení byla u odchycených ryb zaznamenána přirozená potrava ve stejném množství, jaké přijímaly ryby původní. Za celé sledované období byla potrava pstruhů duhových primárně složena z bentických organismů, podle indexu významnosti IP (%) ji tvořili chrostíci (Trichoptera) 24%, dále jepice (Ephemeroptera) 19% a jako sekundární složka se uplatnila větší suchozemská kořist, plži (Gastropoda) 25%, kteří se do toku dostali díky dešťovým srážkám.
|
|
|
Vliv pesticidů na bázi triazinu na ryby
MALÝ, Vratislav
Vliv pesticidu na bázi triazinu (Sencor 70 WG {--} účinná látka metribuzin) byl posuzován pomocí stanovení biochemického a hematologického profilu krve pokusných ryb. K pokusu byl použit kapr obecný (Cyprinus carpio L.) a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss). Před stanovením vlivu pesticidu Sencor 70 WG na biochemický a hematologický profil krve byl proveden předběžný test ke stanovení koncentrační řady a poté základní test akutní toxicity ke stanovení hodnoty 96hLC50. Tyto testy byly prováděny na plůdcích obou druhů ryb. Po stanovení 96hLC50 byly této koncentraci vystaveny dvě skupiny pokusných ryb a jedna kontrola bez přípravku. Stáří těchto ryb bylo mezi 1 a 2 lety života. Při testu bylo postupováno podle metodiky OECD č. 203. Po testu byla provedena pitva ryb. Bylo zjištěno zvýšené zahlenění povrchu těla hlenem vodnaté konzistence, ryby měli tmavou barvu oproti kontrolní skupině. Tělní dutina byla zvětšená a obsahovala transudát. V dutině tělní byl zjištěn výraznější nástřik cév vnitřních orgánů. V biochemickém profilu u experimentální skupiny pstruhů duhových (Oncorhynchus mykiss), která byla na 96 hodin vystavena akutnímu působení pesticidního přípravku Sencoru 70 WG (89,3mg.kg-1) došlo o proti kontrolní skupině k signifikantnímu snížení (p<0,01) celkových bílkovin (TP), triglyceridů (TRIG), aspartát aminotransferázy (AST), amoniaku (NH3), alkalické fosfatázy (ALP) a kalcia (Ca2+) v krevní plazmě. V hematologickém profilu u experimentální skupiny pstruhů duhových, která byla vystavena akutnímu působení pesticidního přípravku Sencoru 70 WG došlo k signifikantnímu snížení (p<0,05) počtu erytrocytů (Er), hematokritové hodnoty (PCV) a signifikantní zvýšení (p<0,05) hodnoty hemoglobinu (MCH) erytrocytu o proti kontrolní skupině. Biochemický profil experimentální skupiny kaprů obecných (Cyprinus carpio L.) vystavených na 96 hodin akutnímu působení pesticidního přípravku Sencor 70 WG (250,2 mg.l-1) ukázal signifikantní snížení (p<0,01) celkových bílkovin (TP) , triglyceridů (TRIG), laktát dehydrogenázy (LDH), kalcia (Ca2+), anorganického fosfátu (PHOS) a signifikantní zvýšení (p<0,01) koncentrace glukózy (GLU) a amoniaku (NH3) v krevní plazmě o proti kontrolní skupině. V hematologickém profilu u experimentální skupiny kaprů obecných, která byla vystavena akutnímu působení pesticidního přípravku Sencor 70 WG došlo k signifikantnímu snížení (p<0,01) hematokritové hodnoty (PCV), koncentrace hemoglobinu (MCH), středního objemu erytrocytu (MCV) a počtu leukocytů (Leuko) o proti kontrolní skupině.
|
host ::
RSS.