|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
|
Statistika & My (č. 10/2016): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text:  PDF
|
|
|
Historie porodní asistence v Jihočeském kraji
NEUBERGOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zpracována jako teoretická práce a zabývá se vzděláváním porodních asistentek v Jihočeském kraji od 50. let minulého století do současnosti. Na začátku bakalářské práce je krátce popsána situace v porodnictví a vzdělávání porodních asistentek od starověku do první poloviny dvacátého století. Bakalářská práce se hlouběji zaměřuje na vzdělávání porodních asistentek od 50. let minulého století na jihu Čech. Jelikož v tomto období poměrně často docházelo ke měnám legislativy ve zdravotnictví, jsou nedílnou součástí práce také zákony, které byly tehdy platné pro vzdělávání porodních asistentek a součástí jsou i kapitoly, které nastiňují společenskou situaci v České republice. V bakalářské práci jsou podrobně zpracované učební osnovy od roku 1972, které byly platné pro vzdělávání porodních asistentek. Součástí tohoto pojednání jsou i kapitoly, které se zabývají profesními organizacemi porodních asistentek a časopisy, které se věnují porodním asistentkám. V příloze č. 1 a č. 2 je přiložen narativní rozhovor s pamětnicí. Závěr bakalářské práce je věnován současnosti porodních asistentek, informacím o tom, kde mají možnost studovat v bakalářských a magisterských programech a také jaké specializace mohou získat v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Cílem bakalářské práce je zmapovat vzdělávání a profesní vývoj porodních asistentek v jižních Čechách od druhé poloviny dvacátého století, vylíčit všechny důležité změny, které se týkaly porodních asistentek.
|
|
|
Psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě
RATISLAVOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá problematikou psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě a je zaměřena především na intervence porodní asistentky, které pomáhají vytvářet reálný postoj k perinatální ztrátě (rituály rozloučení s dítětem a shromáždění vzpomínkového materiálu).Hlavním cílem empirické části práce bylo detailně popsat zkušenost českých žen s rozloučením s dítětem po perinatálním úmrtí a prozkoumat vliv této zkušenosti na proces truchlení po perinatální ztrátě. Dílčím cílem práce jevalidizace české verze Škály perinatálního zármutku. K naplnění cíle disertační práce jsme využili smíšený design výzkumu. Analýza kvalitativních a kvantitativních dat probíhala odděleně, jejich integrace proběhla ve fázi interpretace výsledků výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 102 žen, které prožily perinatální ztrátu. V detailním popisu zkušenosti českých žen s rozloučením s dítětem dominoval proces rozhodování žen o rituálech (dítě vidět/ chovat jej v náručí, získat na něj upomínku). Jako hlavní faktory, které ovlivnily rozhodovací proces žen, byly v našem výzkumu identifikovány faktory vnitřní (potřeba ženy poznat své dítě, obavy a strach z kontaktu) a faktory vnější (emocionální podpora ženy, odborné informace a vztah s porodní asistentkou/lékařem). Výzkum prokázal signifikantní vliv samostatného rozhodnutí žen o kontaktu s mrtvým novorozencem na intenzitu zármutku. Zármutek žen, které rozhodovaly samy a byly si jisté svým rozhodnutím, byl statisticky významně nižší než u žen, za které rozhodl zdravotnický personál. Intenzitu zármutku žen po perinatální ztrátě jsme ověřovali nově validizovaným instrumentem Škála perinatálního zármutku, který lze v České republice využít jako jednofaktorovou škálu. Reliabilita tohoto výzkumného nástroje stanovená pomocí Cronbachova alfa koeficientu (? = 0.9545) indikujevysokouspolehlivost.Výsledky smíšeného výzkumu ukazují na nutnost změny v psychosociální péči porodních asistentek o ženu po perinatální ztrátě.
|
|
|
Povědomí veřejnosti o práci porodní asistentky
REICHLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku informovanosti veřejnosti o profesi porodní asistence. Ta je v současnosti velmi aktuální, protože úzce souvisí se změnami v současném porodnictví. Práce se zabývá informovaností veřejnosti nejen o náplni práce porodní asistentky, ale i o všech oblastech jejího působení. Hlavním cílem práce bylo zmapování informovanosti veřejnosti o oblastech působení porodní asistentky. Na základě tohoto cíle byla položena výzkumná otázka: Jak vnímá veřejnost práci a působení porodní asistentky? V teoretické části práce byl pak popsán obor porodní asistence od historie po současnost. Pozornost byla věnována nejen historickým souvislostem, ale i vývoji systému vzdělávání, jeho současnosti a v neposlední řadě též legislativě. Byly zde popsány právní normy určující kompetence porodních asistentek v České republice, činnost profesních organizací a dále byla část práce věnována specifikům profese. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zjištění, jaké informace mají lidé o vzdělávání, o náplni práce porodních asistentek, o oblastech, ve kterých může působit. Vzhledem k zaměření práce, byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl prováděn formou dotazníku. Nestandardizovaný anonymní dotazník byl určen dospělým osobám bez ohledu na věk a pohlaví. Byla stanovena pouze spodní věková hranice, a to 18 let. Pro maximální využití omezeného času pro výzkum byla zvolena distribuce dotazníků nejen v tištěné formě, ale i elektronickou cestou. Výzkum probíhal v únoru a březnu 2014. Výzkumný vzorek tvořilo 125 respondentů, z nichž 30 byli muži a 95 ženy. Vyhodnocení výzkumného šetření ukázalo, že 68 % dotazovaných neví, že porodní asistence je vysokoškolským oborem. Znalosti o oblastech působení porodní asistentky se ukázaly jako velmi omezené. Většina respondentů (119) očekává porodní asistentku na porodním sále. Další poměrně velká skupina spojuje porodní asistentku s péčí o těhotné v předporodních kurzech a se cvičením těhotných. S gynekologií, gynekologickými ambulancemi a péčí o novorozence už porodní asistentka tolik spojována není. V obecné rovině je v současnosti porodní asistentka stále vnímána spíše jako pomocník lékaře a ne jako samostatně pracující a samostatně se rozhodující člen zdravotnického týmu. Navíc se ukázalo, že respondenti často v praxi nedělají rozdíl mezi zdravotní sestrou a porodní asistentkou. Snahou práce bylo také zjistit, jakou představu mají dotazovaní o péči, kterou jim může porodní asistentka nabídnout. Zda mají zájem o samostatnou činnost porodních asistentek a popřípadě v jakých oblastech péče. Se samostatnými či soukromými porodními asistentkami, udávali dotazovaní pouze minimální zkušenosti. Šetření ukázalo, že je potřeba prohlubovat znalosti veřejnosti o oboru porodní asistence. Povědomí veřejnosti o tomto oboru není příliš vysoké. Bakalářská práce poukázala na oblasti, o kterých informace mezi lidmi chybí. Jen v případě, že bude veřejnost dostatečně informována o tom, co vše patří do kompetencí a náplně činností porodní asistentky, se může profese porodní asistence vyvíjet k větší samostatnosti. Lidé tak pochopí, co mohou porodní asistentky nabídnout a pak teprve jejich služeb naplno využít. V závěru byla tato práce doporučena k využití pro porodní asistentky aktivně působící v oboru pro představu, kde je nejvíce slabých míst v informovanosti, a k obeznámení se s tím, co preferuje veřejnost jako oblast péče poskytované porodní asistentkou.
|
host ::
RSS.