|
|
Měření tělesné teploty v přednemocniční péči
DEJMEK, Michal
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření tělesné teploty (dále TT) v přednemocniční neodkladné péči (dále PNP). Teoretická část se zaměřuje na fyziologii termoregulace, na tvorbu tepla v těle, na jeho výdej a na řízení TT. Dále se zabývá měřením TT, její klasifikací, místy pro měření a popisem jednotlivých druhů teploměrů. Závěr teoretické části práce je zaměřen na patologické stavy spojené s TT, s nimiž se můžeme setkat v PNP. Jednotlivé stavy jsou rozebrány od patofyziologie až po léčbu. Empirická část je rozdělená na dvě části. V první jsou porovnávány dva teploměry a to, jak se od sebe liší v naměřených hodnotách, dále jsou výsledky statisticky porovnány. Výzkumný soubor tvořili náhodní pacienti v PNP. Ve druhé části výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu na základě polostrukturovaných rozhovorů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké možnosti měření TT mají zdravotničtí záchranáři (dále ZZ) v sanitních vozech. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají ZZ s monitorací TT v PNP. Výzkumný vzorek tvořilo 5 profesionálních ZZ z Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá a je zřejmé, že je zde významný statistický rozdíl mezi použitými teploměry, jež se od sebe liší naměřenými hodnotami. Z druhé části výzkumného šetření plyne, že ZZ považují současný stav za nedostačující z toho důvodu, že nemají k dispozici teploměr s větším teplotním rozmezím. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by uvítali mít ve svých sanitních vozech teploměr, který by měl větší teplotní rozmezí.
|
|
|
Využití kapnometrie v přednemocniční péči
CIMICKÝ, Vít
První polovina teoretické části práce je zaměřená na fyziologii dýchání a vliv oxidu uhličitého v lidském organismu. Druhá polovina teoretické části se zaměřuje na definování pojmu kapnometrie, jakým způsobem je měřená a také na stavy u kterých je využívána. U konkrétních stavů je popsáno, z jakého důvodu se využívá a jaké má limitace. V praktické části je výzkumné šetření a výsledky, které z něho vzešli. Šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího jedenáct otázek. Na rozhovor v dubnu 2022 přistoupilo šest nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří zastupují různé pozice u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat četnost a pravidelnost využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum zodpověděl všechny výzkumné otázky. Objektivně byl cíl práce naplněn jen částečně, a to na základě malého množství získaných dat. Tato data jsou však velmi podobná a podložená opakujícími se argumenty. Z analýzy výsledků vyšla nízká četnost a vysoká mírá nepravidelnosti využití kapnometrie v přednemocniční péči. Hlavním důvodem je nízký a nepravidelný výskyt stavů vyžadujících měření kapnometrie
|
|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
|
|
Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči a dětský urgentní příjem
MRÁZ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči a dětský urgentní příjem. Obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části je zmíněno pár informací o přednemocniční neodkladné péči a urgentním příjmu. Dále se tato část zaměřuje zejména na specifika dětských pacientů, analgosedaci a v neposlední řadě resuscitaci dospělých a dětí. Pro praktickou část práce byl zvolen jeden cíl. Tímto cílem bylo zjistit připravenost urgentních příjmů na urgentní příjem dětských pacientů. Z tohoto cíle vyplynuly dvě výzkumné otázky. První otázka je formulována tímto způsobem: Jaká je vybavenost nemocnic pro urgentní příjem dětského pacienta? Výzkumná otázka 2: Jsou zdravotničtí pracovníci připraveni na dětského pacienta v rámci PNP a urgentního příjmu? Výzkum byl realizován kvalitativní metodou sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů, zahrnujících celkem 12 otázek. Výzkumným vzorkem se stalo 6 zdravotnických záchranářů zdravotnické záchranné služby a 6 zdravotnických pracovníků z urgentního příjmu. Data získaná výzkumem jsou rozdělena do 11 kategorií. Sumarizací získaných dat bylo zjištěno, že v rámci přednemocniční i nemocniční péče je vybavenost na vysoké úrovni, dětskému pacientovi je tedy možné poskytnout adekvátní pomoc. V rámci výzkumného šetření se také prokázal tento fakt. Zdravotničtí pracovníci se plně orientují v problematice dětského pacienta. Avšak shodli se, že by uvítali více školení a odborných nácviků zaměřených na děti.
|
|
|
Kraniocerebrální poranění u motorkářů
HEJNOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku kraniocerebrálního poranění u motorkářů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána anatomie lebky a mozku. Dále je v této části rozebrán mechanismus vzniku poranění jezdce na jednostopém vozidle a souhrn nejběžnějších typů kraniocerebrálního poranění, na které se tato práce zaměřuje. V poslední kapitole je popsána přednemocniční neodkladná péče o pacienta s kraniotraumatem. Praktická část obsahuje výstup z rozhovorů u náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění motorkářů. Druhým cílem bylo zmapování postupů zdravotnických záchranářů u motorkářů s kraniotraumatem. Touto výzkumnou částí došlo ke zmapování znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění a správnosti postupů zdravotnických záchranářů u pacienta s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů byl použit kvalitativní výzkum, kdy bylo osloveno 10 informantů. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazování informantů formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky práce poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři mají teoretické znalosti o definici kraniocerebrálního poranění, dále také vyjmenovali příznaky a komplikace tohoto poranění. Avšak někteří dotazovaní tyto pojmy zaměňovali. Specifická poranění dokázali vyjmenovat bez větších problémů. Naopak velké problémy měli při vyjmenování jednotlivých druhů přileb, kdy většina uvedla, že nemá přehled. Zkušenosti se sejmutím přilby potvrdily znalost o postupu při jejím sejmutí. Dobře si vedli také u popisu nasazení krčního límce. U otázky terapie byly výpovědi často chaotické.
|
|
|
Využití dýchacího systému Mapleson C v přednemocniční péči.
FILIP, Michal
Teoretická část popisuje fyziologii dýchacích cest člověka. Dále se zaměřuje na historii ventilace, neinvazivní plicní ventilaci a její základní ventilační režimy. Následuje zaměření na Maplesonovy systémy, jejich výhody i nevýhody, pak se zaměřuje na Mapleson C, který je prioritou pro tuto práci. Dále je návod k použití a v posledních kapitolách si řekneme akutní stavy v přednemocniční péči, kdy se dá Mapleson C využít a důležité zákony, které nám objasní, jestli tento systém může využít i zdravotnický záchranář nebo to nemá v kompetencích. Praktická část je zpracována pomocí kvantitativního dotazníku, který vyplnilo celkem 38 zdravotnických záchranářů a lékařů v jihočeském kraji. První cíl práce bylo zjistit informovanost o bezpečném používání tohoto systému. Druhý cíl bylo zjistit, jestli je použití Maplesona C zdravotnickým záchranářem v souladu se současnou legislativou. Výsledek bakalářské práce ukazuje, jak vysoká je informovanost o systému Mapleson C. Ukazuje jeho výhody, nevýhody a zdůvodňuje, proč se v praxi používá jen zřídka. Tato práce by mohla sloužit jako protokol k použití Maplesona C, který by byl k dispozici všem zdravotnickým záchranářům.
|
|
|
Algoritmus přednemocniční a akutní nemocniční péče při otravě etylenglykolem
MILOTA, Jiří
Otrava ethylenglykolem je závažný život ohrožující stav, který se s jednoduchou dostupností přípravků obsahující tuto látku může jevit jako závažné riziko. Práce s názvem Algoritmus přednemocniční a akutní nemocniční péče při otravě ethylenglykolem poskytuje informace o této problematice a shrnuje vhodný postup v rámci přednemocniční a akutní nemocniční péče, který může vést ke zvýšení efektivity léčby a snížení zdravotních následků. Nejčastějším zdrojem ethylenglykolu v domácnosti jsou nemrznoucí směsi do automobilů, kdy nejčastěji dochází k náhodnému požití. Toxickou podstatou ethylenglykolu je rozklad na kyselé metabolity a tvorba vápenatých krystalů způsobující nekrózu a multiorgánová selhání. Typický obraz této intoxikace je výrazná deprese vědomí, celková acidóza, akutní renální selhání a zvýšení anionového okna. Vhodnou terapii by měla zahájit včasná první pomoc a následně odborná přednemocniční a nemocniční péče. Do jedné hodiny od požití je vhodná dekontaminace žaludečního obsahu. Musí dojít k zajištění vitálních funkcí, přičemž však klíčovou metodou je využití antidot (inhibitorů alkoholdehydrogenázy ethanolu nebo fomepizolu). Kauzální léčba v případě indikace zahrnuje také eliminační metody, nejčastěji intermitentní hemodialýzu, a aplikaci kofaktorů. Symptomatická léčba řeší hlavně poruchy rovnováhy vnitřního prostředí a specifických biochemických hladin. Práce byla tvořená formou review a syntézy, kdy došlo ke sběru informací z velkého množství odborných zdrojů zabývající se současnou problematikou intoxikace EG. Účelem bylo porovnání názorů českých i světových autorů a ozřejmění různých možností nynější léčby. Cílem této práce bylo také poskytnout materiál vhodný pro vzdělávání laiků i studentů zdravotnických oborů, popřípadě i zdravotnických profesionálů hledající rychlé a jednoduše zpracované informace jak k řešení akutního stavu, tak k utvoření představy o adekvátní péči.
|
|
|
Úrazy hrudníku v přednemocniční neodkladné péči
SOUČEK, Jan
Úrazy hrudníku se řadí mezi velice časté úrazy, které často ohrožují pacienta na životě. Proto je důležité co nejrychleji určit závažnost poranění, stanovit další postupy, jako je například medikace, jenž se odvíjí od povahy úrazu a zajistit co nejšetrnější a nejrychlejší transport do zdravotnického zařízení. Důležité proto je, aby zdravotničtí záchranáři měli co nejlepší znalosti, praktické dovednosti a povědomí o možných komplikacích, které mohou značně ovlivnit průběh poranění a zdravotní stav pacienta. Cílem této práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s úrazem hrudníku v přednemocniční neodkladné péči a porovnat postupy zdravotnických záchranářů v postupech péče o pacienta s poraněním hrudníku. Byly stanoveny výzkumné otázky: Jak se liší znalosti zdravotnických záchranářů v postupech péče o pacienta s poraněním hrudníku? V čem se liší postupy zdravotnických záchranářů v postupech péče o pacienta s poraněním hrudníku? Pro zpracování empirické části této práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, kdy byla data sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů s předem připravených otevřených otázek, se zdravotnickými záchranáři z ZZS kraje Vysočina a ZZS Jihočeského kraje. Dle výsledků této práce lze říci, že zdravotničtí záchranáři mají ve svém oboru dobré znalosti. Jako mírné nedostatky lze považovat, nejistotu v kompetencích a mírné nedostatky v teoretických znalostech a povědomí o možnostech využití pomůcek ve voze. Tyto nedostatky mohou být odrazem nesjednoceného vybavení, odlišnou kompetencí záchranářů a také možností a povinností se dále vzdělávat a zdokonalovat v dané problematice.
|
|
|
Management pacienta se závažným poraněním hrudníku v přednemocniční péči.
HARUDA, Stanislav
Tato bakalářská práce byla zaměřena zejména na závažná poranění hrudníku v přednemocniční péči. Byly stanoveny dva cíle. První cíl byl teoreticky popsat téma závažná poranění hrudníku a druhý cíl porovnat tuto teoretickou část s pěti případy z praxe. Na začátku této práce se zabýváme stručnou anatomií hrudníku a fyziologií dýchání. Dále byl popsán úvod vzniku poranění hrudníku, kde je hlavně zmiňováno, jak tato zranění vznikají a jak lze zajistit lepší prognózu pro pacienta. V další kapitole se zabýváme primárním a sekundárním vyšetřením a taktéž základním přístrojovým vyšetřením pacienta. Následující kapitolou jsou samotná závažná poranění hrudníku, která jsou prezentována dle odborných zdrojů jako bezprostředně život ohrožující poranění hrudníku. U těchto poranění jsou popsané symptomy, jejich patofyziologie a vhodný postup terapie. Do těchto závažných poranění jsou zahrnuty: tensní pneumotorax, masivní hemotorax, otevřený pneumotorax, vlající hrudník s kontuzí plic a tamponáda srdeční. Dále jsou zmiňovány a popsány život bezprostředně zachraňující výkony, do kterých patří: punkce hrudníku, drenáž hrudníku a punkce perikardu. Také je zde krátce pospána analgezie a v poslední kapitole teoretické části se zmiňuje důležitý transport. V empirické části byla použita kvalitativní analýza dokumenty, kdy bylo rozebráno pět případů z praxe a rozřazeny do kategorií. Následně v diskusi tyto kategorie porovnávány s postupem u jednotlivých závažných poranění z teoretické části práce. Výsledkem této práce je tedy, že dochází ke správnému finálnímu řešení závažných poranění hrudníku v přednemocniční péči, avšak u některých případů se setkáváme s neúplným vyšetřením a jsou jisté postupové odlišnosti v terapii těchto poranění, než uvádí odborné zdroje.
|
|
|
Zhodnocení kvality ošetření nejčastějších úrazů na lékařské službě první pomoci
LEVKO, Marina
Teoretická část této práce se zabývá lékařskou službou první pomoci, jejím aktuálním postavením v České republice se zaměřením na pokrytí Jihočeského kraje. Mimo jiné zde popisuji rozdíl mezi ZZS a LSPP, jelikož pacienti často tyto dva pojmy zaměňují. Rovněž se v teoretické části práce zaměřuji na problematiku úrazů. Nejvíce ohroženi úrazy jsou děti a dospívající. Proto zde popisuji problematiku dětského věku v přednemocniční péči. Zároveň uvádím obecné poznatky o úrazu, výčet nejčastějších druhů úrazů, jejich diagnostiku a přednemocniční péči. Cílem mé práce bylo zjistit počty nejčastějších úrazů dětí na třech pracovištích lékařské služby první pomoci v Jihočeském kraji a zhodnotit kvalitu jejich ošetření. Tyto cíle jsem se snažila splnit prostřednictvím sběru dat na třech pracovištích LSPP v Jihočeském kraji v letech 2013-2014. Výzkum byl prováděn kvantitativní i kvalitativní analýzou dat. Z dostupné dokumentace na LSPP jsem retrospektivně zjišťovala celkový počet pacientů ošetřených na LSPP Z těchto získaných údajů jsem dále separovala počty ošetřených dětí s úrazy za rok 2013 a 2014. Všechna zjištěna data jsou zpracována do tabulek pro jejich větší přehlednost. Kvalitativní forma výzkumu probíhala metodou analýzy kazuistik. Rozborem kazuistik jsem zjišťovala, jaké byly v letech 2013 a 2014 nejčastější dětské úrazy ošetřené na LSPP, jejich diagnózu a postup ošetření jednotlivých dětských pacientů. Pro práci jsem si stanovila dvě výzkumné otázky. Jaké jsou nejčastější úrazy ošetřené na pracovištích lékařské služby první pomoci a jaký je způsob ošetření těchto úrazů a zda odpovídá postupům lege artis. Pro lepší orientaci jsou zjištěné údaje o nejčastějších dětských úrazech ošetřených na LSPP zaznamenány do grafů. Po vyhodnocení výsledků jsem zjistila, že nejčastějším ošetřovaným úrazem u dětí na všech třech zkoumaných LSPP v letech 2013- 2014 bylo poranění o ostrý předmět, dále pád či tupý náraz do předmětu a popáleniny I. a II. stupně. Tyto výsledky se shodují i s výsledky prezentovanými v jiným studiích zabývajících se nejčastějšími dětskými úrazy. Z rozboru kazuistik vyplývá, že na všech třech LSPP ošetřují nejčastější druhy lehkého poranění shodným způsobem, v porovnání s odbornou literaturou se ve všech případech jednalo o správný postup při ošetření dětského pacienta. V případech, kdy se jednalo o úraz neřešitelný na LSPP z důvodu vyžadování laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření, která na LSPP nejsou dostupná, byla pacientovi volána ZZS nebo byl pacient směrován na jiné odborné pracoviště, aby bylo provedeno bezpečné a lege artis určení nebo vyloučení příčin obtíží. Při hodnocení kvality ošetření jsem se také zaměřila na hodnocení vedení lékařské dokumentace, kterou na LSPP představuje kniha denních záznamů. Na LSPP 1 a 2 jsem se setkala s vážným pochybením při vedení této povinné dokumentace. Tato pochybení byla zaznamenána pouze u kazuistik zabývajících se ošetřením dospělých. Při hodnocení kvality ošetření u dětských pacientů jsem se s žádnou chybně nebo nedostatečně vyplněnou dokumentací nesetkala. Pro lepší přehlednost a sjednocenou formu zápisu by bylo adekvátní vést elektronickou dokumentaci na všech třech LSPP. Zde však narážíme na finanční zajištění pohotovostních služeb. V ČR dosud není institucionalizovaná podoba LSPP, její činnost ani síť LSPP není určena žádnou právní normou. Pokud by byla sjednocena činnost, poskytování, dostupnost a finanční zabezpečení LSPP, mělo by to pozitivní dopad i na pacienty, pro které je tato zdravotní služba určená.
|
host ::
RSS.