|
|
Cochemský model jako možnost při využití participačního práva dětí
ADAMOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na postavení dítěte v systému rozhodování o úpravě výživy a péče. V práci je popsána cochemská praxe a s ní související participace dětí. Uvádí, jak mohou děti, nacházející se v rodičovském konfliktu při rozpadu rodiny, participaci využít. Cochemský model je založen na interdisciplinární spolupráci, která je v práci také uvedena. Práce je obohacena o případy z praxe a pohled psychologa.
|
|
|
Spolupráce dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí
ZELENKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá spoluprací dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá spolupráce sociálních pracovníků v dětských domovech s orgány sociálně právní ochrany dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám rodinou, orgánem sociálně právní ochrany dětí, náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí, a nakonec i spoluprací dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část práce se věnuje výzkumu průběhu spolupráce vybraných dětských domovů v Jihočeském kraji s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Dále se zabývá hlavními oblastmi spolupráce a jednotlivým úskalím této spolupráce. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl postaven na základě teoretických poznatků. Pro vyhodnocení dat bylo použito otevřené kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen šesti dětskými domovy z Jihočeského kraje, kteří projevili zájem se podílet na této práci. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výsledků vyplynulo, že spolupráce dětských domovů s orgány sociálně-právní ochrany dětí je velmi individuální, vždy záleží na samotné osobnosti konkrétního sociálního pracovníka. Přestože tato spolupráce není nikde přesně stanovena, je i tak velmi důležitá a rozhodně by se neměla považovat za pouhý formální přístup.
|
|
|
Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
KALOUSKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce s názvem Copingové strategie u sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí má za cíl analyzovat copingové strategie, které jsou nejčastěji využívány při zvládání stresu sociálními pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve vybraných okresech Jihočeského kraje. V bakalářské práci byla použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a techniky standardizovaného dotazníku SVF 78 zaměřeného na copingové strategie zvládání stresu.
|
|
|
Sociální práce s klienty střediska výchovné péče, kteří ukončili internátní pobyt
KILIÁNOVÁ, Barbora
Práce se zabývá sociální prací s klienty střediska výchovné péče, kteří ukončili internátní pobyt. Charakterizuje činnost orgánu sociálně-právní ochrany, roli a náplň práce kurátora. Zaměřuje se na středisko výchovné péče, popisuje formy poskytované péče a způsob ukončení pobytu ve středisku výchovné péče. Zároveň se věnuje následné péči o klienty po ukončení internátního pobytu ve středisku výchovné péče v kompetenci orgánu sociálně-právní ochrany a popisuje, jak probíhá spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s doprovodnými organizacemi po ukončení internátního pobytu klienta. Součástí práce jsou kazuistiky, které demonstrují možnosti intervence orgánu sociálně-právní ochrany u klientů, kteří absolvovali pobyt ve středisku výchovné péče a je potřeba u těchto klientů potřeba další pomoci a podpory.
|
|
|
Ohrožené dítě a jeho rodina
LAKSAROVÁ, Eliška
Bakalářská práce je koncipovaná jako teoretická. Skládá se z několika částí popisujících sociální práci s rodinou a ohroženým dítětem. Zaměřuje se na tuto problematiku zejména z pohledu sociálně-právní ochrany dětí, pro kterou je klíčovým tématem. Zabývá se pojetím rodiny, její definicí, strukturou, funkcemi a v neposlední řadě jejími typy. Předkládaná práce definuje ohrožené dítě včetně všech možností ohrožení. Pojednává o jejich možných příčinách a představuje zákonná ustanovení. Dále charakterizuje sociálně-právní ochranu dětí, různé instituce a osoby, které ji vykonávají, vymezuje jejich práva a povinnosti a poskytuje pohled na několik modelů, jak může vypadat hodnocení ohroženého dítěte. Obsahuje také zmínku o multidisciplinární spolupráci a jejím využití. Poslední část je věnována možnostem řešení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Některé z nich jsou doplněné o příklady získané z mé dosavadní praxe na orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v sociálně-aktivizačních službách pro rodiny s dětmi.
|
|
|
Vybrané etické aspekty pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí
SCHINDLER, Jan
Tato práce se zabývá kategorizovanými etickými dilematy při výkonu práce pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Představuje vzniklá etická dilemata v rámci výkonu práce pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí, která určitým způsobem ovlivňují svědomí sociálního pracovníka. Zároveň se zabývá tím, jak konkrétně etická dilemata ovlivňují sociálního pracovníka osobně, a jaký je jeho náhled na celý eticky problematický případ. Zároveň jaký dopad mají takováto vzniklá dilemata na děti a jejich rodinu. Následně tato práce popisuje, jak se takto vzniklá etická dilemata dají řešit za pomocí etiky ctností. Dílčími cíli této práce je představení celého orgánu sociálně-právní ochrany dětí, představení problematické rodiny, která potřebuje sanovat, aby mohla obnovit své základní funkce zdravého fungování. Posledním dílčím cílem této práce je představení projevů a důsledků týraného, zneužívaného či zanedbávaného dítěte a možnosti řešení takového problému. Tato práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se komplexně zabývá orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Druhá kapitola popisuje konkrétní činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Třetí kapitola se eticky zaměřuje na etická dilemata pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Poslední kapitola představuje etiku ctností, a jak může tato etická teorie komplexně řešit dobrý život dětí a jejich rodin, kteří potřebují od orgánu sociálně-právní ochrany dětí pomoci.
|
|
|
Fenomén střídavé péče z pohledu sociální práce
PROKOPOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá fenoménem střídavé péče. Cílem je zjistit, jaké mají pracovníci a pracovnice v sociální práci zkušenosti s rodiči, kteří žádají, či už mají dítě ve střídavé péči. Dále zjistit, jaké nástroje sociální práce nabízí v pomoci rodinám se střídavou péčí. Byla zvolena jedna výzkumná otázka, kterou se zkoumalo, s jakými problémy se sociální pracovníci se setkávají u rodičů, kteří žádají o střídavou péči. Tato práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části byla popsána rodina a rozpad rodiny, orgán sociálně-právní ochrany dětí a střídavá péče. Praktická část se zabývá výzkumem, pro jehož zpracování byla aplikována strategie kvalitativního výzkumu. V souladu s touto strategií byla použita metoda dotazování spolu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování. Jednotlivé kódy byly následně přiřazeny do kategorií a vloženy do tabulky. Výzkum ukázal, že zkušenosti sociálních pracovnic jsou prakticky stejné. V mnoha věcech se shodují a v několika názorech ne. Většina odpovědí směřovala k dítěti, které je ve všech případech nejvyšším zájmem v procesu nařízení střídavě péče. Tuto bakalářskou práci mohou využít lidé, kteří se zajímají o problematiku střídavé péče a kteří se chtějí dozvědět informace z pohledu zkušených sociálních pracovníků.
|
|
|
Výkon rodičovské zodpovědnosti
ŠULISTA, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá výkonem rodičovské odpovědnosti a převážně pak popisem Cochemského modelu, který s tímto výkonem úzce souvisí. Jejím cílem je popsat a zanalyzovat výkon rodičovské zodpovědnosti jako celek a dále detaily týkající se této problematiky. Především pak popsat základní vztahy probíhající mezi rodiči a dětmi, v návaznosti na výkon rodičovské zodpovědnosti, rodičovskou odpovědnost jako takovou a možné řešení konfliktů, mezi něž spadá i popis Cochemské praxe. Práce je rozdělena na dvě základní části, a to na část teoretickou a praktickou. Část teoretická se skládá z vymezení základních pojmů, které se týkají problematiky rodičovské zodpovědnosti. Další kapitola této části je složena z popisu rodičovské zodpovědnosti ve vztahu k dítěti a taktéž je zde probíráno její provádění v případech, kdy spolu rodiče žijí či nikoli. Dále se teoretická část zabývá řešením rodičovských konfliktů soudní i mimosoudní cestou. Finální část teoretického vymezení se týká Cochemské praxe, převážně pak jejím začátkem a oficiálním německým vymezením, dále pak popisem této praxe na českém území. Dochází zde ke komparaci obou způsobů aplikace Cochemské praxe. Nadále pak práce poskytuje náhled na klady a zápory dané problematiky a ve finále ústí v možné návrhy a opatření pro vylepšení modelu v České republice. Praktická část práce je zaměřena na sumarizaci a vyhodnocení informací, týkajících se využívání Cochemské praxe. Data jsou získány z dotazníkového šetření u zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD"). Tyto informace jsou dále analyzovány a poskytují odpovědi na výzkumné otázky, které jsou v závěru diskutovány.
|
|
|
Supervize sociálních pracovníků v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ROHOVÁ, Andrea
Supervize je v pomáhajících profesích vnímána především jako podpůrný nástroj, který se snaží napomoci růstu kvality práce pracovníků a tím i zlepšuje celkovou kvalitu dané služby. Supervize by měla poskytnout pracovníkům nadhled nad situací a schopnost reflektovat vlastní práci, čímž mohou předcházet syndromu vyhoření. Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro dosažení cíle empirické části práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor. Pro analýzu dat byla zvolena kategorizace dat a metoda vytváření trsů. Analýzou dat bylo zjištěno, že sociální pracovnice považují supervizi za významnou součást jejich profese, ale vnímání samotné supervize nesouvisí s přínosem jejich supervizních setkáních. Odehrává se pod vedením externího supervizora ve formě týmové případové supervize, která probíhá nejčastěji jednou za dva měsíce v rozmezí dvou až čtyř hodin v pracovní době. Za největší riziko považují přítomnost vedení nebo koalici mezi supervizorem a supervidovaným. Samotní supervizoři vnímají přínos jejich supervize ve sdílení případů, které souvisí s vytvořením bezpečného otevřeného prostředí. Za hlavní riziko považují také koalici, ale i přílišnou emoční angažovanost supervizora či křížení rolí supervizora. Tato diplomová práce může sloužit jako informativní a podkladový materiál pro sociální pracovníky, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce. Pro supervizory, ale i vedení a pracovníky OSPODu, by práce mohla být určena jako inspirace toho, co by mohli na supervizi vylepšit a zefektivnit.
|
|
|
Děti, cizinci bez doprovodu
HŘÍŠNÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na činnost českých orgánů a institucí, které se zabývají nezletilými cizinci bez doprovodu. Práce předkládá relevantní právní předpisy a postupy, kterými se řídí pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, soudů a odborných zařízení, které o děti pečují. Práce se rovněž věnuje etickému pohledu na téma migrace. Součástí práce je zpracování výzkumného šetření na základě vypracovaných kazuistik s cílem zjistit důvody, jaké mají uvedené děti k odchodu ze země původu a které instituce spolupracují při řešení situace dětí v České republice.
|
host ::
RSS.