|
|
Posouzení úrovně výživy ve vztahu k produkci mléka u dojnic
HORKÝ, Jan
Diplomová práce se zabývá zhodnocením současné technologie výroby a kvality silážovaných krmiv, technikou krmení, složením krmných dávek a vybranými ukazateli produkce mléka v průběhu let 2013 2014 v zemědělském družstvu Kojčice. Ve sledovaném družstvu byla také vyhodnocena ekonomika výroby mléka. Z výsledků je patrné, že krmné dávky byly dobře vybalancovány ve srovnání s doporučenými hodnotami živin pro dojnice. Průměrná užitkovost v roce 2014 byla 5 960 l na dojnici za rok, což znamenalo pokles oproti roku 2013 o 146 l. Náklady na krmný den byly 138,2 Kč. Průměrné náklady na jeden litr vyrobeného mléka činily 8,75 Kč/l.
|
|
|
Analýza provozních ukazatelů produkce mléka
ŠANDERA, Filip
Diplomová práce se zabývá analýzou provozních ukazatelů produkce mléka. Práce byla vypracována v Zemědělském družstvu Podkleťan Křemže. V zemědělském podniku probíhalo hodnocení výživy dojnic, techniky krmení, kvality objemných krmiv, složení krmné dávky a porovnání jednotlivých ekonomických ukazatelů při výrobě mléka. Kvalita objemných krmiv byla prováděna podle fermentačního procesu a následně byla krmiva zařazena do jednotlivých tříd. Složení krmné dávky bylo posouzeno s doporučenými hodnotami v závislosti s potřebou energie a potřebě živin. Reprodukční ukazatele byly porovnány s daty o celkové populaci. Ekonomické faktory byly posouzeny v závislosti na užitkovosti a nákladovosti chovu.
|
|
|
Pícniny v osevních postupech a ve výživě zvířat
Sláma, Miloš
Cílem práce bylo posoudit vývoj osevních postupů s návazností na současný stav pícnin na orné půdě, kdy začalo ubývat osetých ploch pícnin a snižovaly se i stavy skotu. Práce se dále zabývá zásadami osevních postupů, vhodností zařazení jednotlivých druhů pícnin a jaký vliv má zařazení pícnin v osevních postupech a ve výživových parametrech skotu. Správně sestavený osevní postup totiž přispívá k bezproblémovému pěstování plodin a obohacení půdy o velké množství podzemní a nadzemní fytomasy. Zařazení pícnin přispívá v mnoha případech ke zvýšení úrodnosti půdy. Velmi vhodné je v této souvislosti zařazení leguminóz, především jetelovin, ale i luskovin, které zanechávají velké množství posklizňových zbytků a navíc díky symbióze kořenového systému s hlízkovými bakteriemi fixují vzdušný dusík. V krmných dávkách přežvýkavců představují významný zdroj bílkovinné složky. Nejvyšší uplatnění v krmivářství z jetelovin nachází vojtěška setá a jetel luční. Pro doplnění glycidové složky krmné dávky má největší význam kukuřice na siláž, která je díky okopaninovému charakteru s možným přímým hnojením také zlepšující plodinou v osevních postupech.
|
|
|
Stanovení stravitelnosti organické hmoty metodou „in vitro" u píce odebrané z obnovených travních porostů v průběhu nárůstu 1. seče
Němcová, Petra
Práce byla zaměřena na možnost zpřesnění predikce koncentrace NEL a NEV s využitím SOH stanovené laboratorní metodou ELOS, vhodnou pro rutinní použití. Měla by tak zlepšit stávající praxi, kdy koeficienty stanovení se přebírají z krmivářských tabulek. Při stanovení SOH in vitro na přístroji ANKOM DaisyII Incubator tato metoda umožňuje sériové trávení více vzorků v jedné vsádce ve fermentační nádobě najednou, což významně snižuje pracnost spojenou s obsluhou, odpadá potřeba filtrace a alternativně je možné zvolit inokulum podle možností laboratoře (bachorová šťáva -- pufr, resp. čisté celulázy). Přesnost predikce za použití tuzemských celuláz s vyváženou celulolytickou a další aktivitou se v této práci ukázala jako dostatečně přesná a plně použitelná pro praktické využití v širokém rozsahu travních vzorků. Přesnost stanovení SOH in vitro metodou ELOS poskytuje v rozmezí hodnot obvyklých pro trávy v technické zralosti (pastva, konzervace), tj. 60 -- 80, výsledky prakticky obdobné (+-2,43 jednic SOH) jako metoda Tilley, Terry (1963). Byly konstatovány specifické rozdíly v růstovém rytmu 7 druhů zkoušených trav (P0,01), přičemž rozdíl v metání nejranějších (Fl - Hy 'Hykor', FA 'Kora') a pozdním druhem (LP 'Kentaur') činil 3 týdny. Pokles hodnoty SOH činí v průměru druhů a 7 termínů odběrů, dvou stanovišť a dvou sklizňových let 4,44 jednic, pokles hodnoty NEL a NEV 0,42 MJ.kg-1 sušiny za týden.
|
|
|
Hodnocení úrovně výživy skotu v daném podniku
ŠANDERA, Filip
Bakalářská práce se zabývá hodnocením úrovně výživy skotu se zaměřením na dojnice v jednotlivých fázích laktace. K vypracování práce přispělo Zemědělské družstvo Podkleťan Křemže. V zemědělském družstvu probíhalo sledování kvality objemných krmiv, technika krmení a celkové složení krmné dávky. Hodnocení objemných krmiv se provádělo z pohledu fermentačního a následně došlo k zařazení do jednotlivých tříd. U krmné dávky bylo sledováno živinové složení a probíhalo následně posouzení k potřebě živin a energie k doporučeným hodnotám. Výživa by měla být složena z kvalitních objemných krmiv, aby nedocházelo ke zdravotním komplikacím u dojnic a krmnou dávku sestavit tak, aby co nejvíce odpovídala fyziologickým potřebám dojnic.
|
|
|
Výživa dojnic v různých fázích mezidobí se zaměřením na pososuzení vlivu výživy na produkci a kvalitu
HORKÝ, Jan
Tématem této bakalářské práce je výživa dojnic v různých fázích mezidobí se zaměřením na posouzení vlivu výživy na produkci a kvalitu mléka. V zemědělském družstvu Kojčice v obci Krasíkovice jsem sledoval parametry výživy a produkce v průběhu roku u dojnic českého strakatého skotu. V první části práce jsem se zaměřil na techniku a krmení dojnic, krmné dávky a zhodnocení vyrobených krmiv. Kukuřičná siláž, která se zkrmovala, byla zařazena do první jakostní třídy. Jetelové siláže byly zařazeny do první, druhé, ale i třetí třídy. Poradenskou činnost ohledně výživy, rozborů krmiv a sestavování krmných dávek zajišťuje Mikrop Čebín. Dále jsem se zaměřil na zdravotní stav dojnic a telat v návaznosti na výživu. Průměrná užitkovost byla 6 450 kg mléka na dojnici za rok. Sledoval jsem jednotlivé složky mléka a vyhodnotil jsem, jak se měnily v průběhu roku. Průměrný obsah bílkovin byl 3,48 % a tuku 4,12 %. V další části jsem zhodnotil ekonomické ukazatele výroby mléka. Průměrné náklady na krmný den byly 143,51 Kč. Průměrné výrobní náklady na litr mléka se pohybovaly okolo 8,51 Kč. Průměrná výkupní cena za litr mléka byla 7,64 Kč.
|
|
| |
|
|
Posouzení úrovně výživy ve vztahu k produkci mléka u dojnic
BARTUŠKA, Václav
V provozních podmínkách bylo provedeno hodnocení úrovně výživy dojnic ve vztahu k produkci mléka. Byla posuzována kvalita objemných krmiv, technika krmení, složení krmných diet a optimální zabezpečení potřeby živin. Z provozně ekonomických ukazatelů byly vyhodnoceny náklady na výrobu mléka a celkové zhodnocení za jednotlivá sledovaná období. Výsledky při posouzení úrovně výživy za tříleté období ukazují, že krmné dávky jsou sestavovány v optimálních hodnotách. Kukuřičná siláž ve sledovaných obdobích byla vždy zařazena do první jakostní třídy a travní siláže byly zařazovány do první a druhé jakostní třídy. Průměrná užitkovost činní 7 000 kg mléka na dojnici za rok. Náklady na jeden litr vyprodukovaného mléka byly v průměru za sledované tříleté období 8, 90 Kč. Náklady na litr prodaného mléka byly v průměru 9,30 Kč a průměrné náklady na jeden krmný den byly v průměru 138,37 Kč.
|
host ::
RSS.